Note

U nás vznikaly archivy obdobně jako v jiných zemích, aby sloužily k úschově dokladů nabytých práv, povinností nebo jiných skutečností. Český státní archiv byl chován zprvu na Pražském hrad, od husitských dob až do Bílé hory na Karlštejně, pak opět v Praze, v chrámu sv. Víta (proto též nazýván archivem svatováclavským).
V novější době, kdy archivy vedle plnění úkolů správních slouží i vědeckým účelům, vznikly u nás tyto hlavní archivy se základy z dřívějších dob: archiv místodržitelský v Praze (po r. 1918 archiv ministerstva vnitra), jakožto archiv státní - shromažďující písemný materiál činnosti někdejších nejvyšších úředníků a státních úřadů v zemi; dále archivy zemské - shromažďující materiál bývalé stavovské organizace, později samosprávné (zemský archiv v Praze, založený r. 1862, k němuž byl přičleněn i starý korunní archiv "svatováclavský", zemský archiv v Brně a v Opavě); archivy církevní (zejména arcibiskupské v Praze a v Kroměříži, archivy kapitulní, klášterní); archivy šlechtické - shromažďující vedle dokumentů rodových i písemnosti bývalé zprávy patrimoniální a správy velkostatků (z nejvýznamnějších jsou archivy třeboňský a jindřichohradecký), dále archivy městské (nejvýznamnější z nich pražský, brněnský, jihlavský) a archiv Národního muzea.