Number of the records: 1

County : Hlavní město Praha

County	Hlavní město Praha
Other titles	Praha (Česko) ; Frága
Descripton	Rozloha kraje je 496 km². Je nejmenším krajem a současně největším českým městem. Rozkládá se v samém středu Čech. Sousedí pouze se Středočeským krajem, který ho zcela obklopuje. Praha je rozdělena do 10 městských obvodů, resp. do 22 správních obvodů, resp. na 57 samosprávných městských částí. Je sídlem prezidenta, parlamentu, vlády a většiny ústředních orgánů a jednoho ze dvou vrchních soudů. Sídlí zde ústředí většiny politických stran, církví, náboženských organizací a dalších sdružení s celorepublikovou působností.

Country: Czechia
On map: Pražská památková rezervace, 2013; Státní hrady a zámky, městské památkové rezervace, chráněné přírodní oblasti, 1956; Czech republic - Sightseeings, 1994; Mapa turistických informačních center České republiky

Související událost

%continue

- Vzezření a velikost Frágy (Prahy) popsal židovský kupec Ibrahím Íbn Jákub, když se tudy ubíral jako člen poselstva cordóbského chalífy k císaři Otovi I.

%continue

- Po dohodě mezi Boleslavem II. a císařem Otou I. byla založena pražská diecéze.

%continue

- Vyvražděním Slavníkovců na Libici se Praha stala jediným centrem Čech pod vládou Přemyslovců.

%continue

- V Praze byla zahájena výstavba Juditina mostu, prvního mostu přes Vltavu.

%continue

- V Praze byl založen špitál řádu Křižovníků s červenou hvězdou.

%continue

- Prahu a okolí postihla silná vichřice, která velké škody napáchala.

%continue

- První věrohodně kronikářsky doložená povodeň (zimní typ) na Vltavě v Praze, při které byl pobořen Juditin most.

%continue

- Prahu postihla povodeň zimního typu.

%continue

- Král Václav III. měl v Praze svatbu s dcerou těšínského knížete.

%continue

- Stoupenci Jana Lucemburského pod vedením mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu zahájili vítězný útok na Prahu.

%continue

- V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.

%continue

- V Praze bylo zavedeno pravidelné čištění ulic.

%continue

- Ledové kry dokončily dílo zkázy na zříceném Juditinim mostě tak, že již nebyla možná jeho oprava.

%continue

- Papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství (prvním arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic).

%continue

- Karel IV. byl slavnostně uvítán v Praze českým panstvem, pražskými měšťany a vysokými církevními hodnostáři po návratu z ciziny jako opravdový král, nejen český, ale i římský.

%continue

- Karel IV. vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny, spolu se zakládací listinou zřizující v Praze univerzitu, která měla čtyři fakulty.

%continue

- Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).

%continue

- Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.

%continue

- Pražané shodili z mostu a utopili kněze Martina Cinka.

%continue

- V Praze započaly velkolepé smuteční obřady na počest zemřelého císaře Karla IV, které trvaly 5 dní.

%continue

- Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazemburku vyhlásil nad Prahou interdikt.

%continue

- V Praze stvrzena kompaktáta.

%continue

- V Praze na Šibeničním vrchu za Horskou branou byl popraven Jan Roháč z Dubé, s ním i celá hradní posádka a polský šlechtic Vyšek Račinský.

%continue

- Do Prahy dorazil král Ladislav Habsburský zv. Pohrobek s bohatým doprovodem.

%continue

- V Praze byl založen cech mydlářů.

%continue

- V Praze byla zřízena první pošta v Čechách.

%continue

- Ferdinand I. vyslovil souhlas se zřízením královské mincovny v Praze.

%continue

- Začala pracovat pražská královská mincovna.

%continue

- V Praze zemřela Anna Jagellonská, manželka českého krále Ferdinanda I.

%continue

- Z Vídně byli vysláni do Prahy první jezuité.

%continue

- Z Vídně do Prahy vyjel pohřební průvod s ostatky císaře Ferdinanda I.

%continue

- Prahu postihla velká voda.

%continue

- Do Prahy přijelo poselství knížete moskevského Ivana IV. Hrozného.

%continue

- Vydán "drahotní řád" pro pražská města, jež zaváděl kontroly cen".

%continue

- V pražské tiskárně Jiřího Nigrina vyšla tiskem šestihlasá mše "Missarum sex vocum…" od skladatele Stefana Felise.

%continue

- V Praze byl založen klášter kapucínů.

%continue

- Německý astronom Jan Kepler přijel poprvé do Prahy.

%continue

- Doktor Ján Jesenský provedl v Praze na univerzitní koleji první pitvu v Čechách.

%continue

- V Praze byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské.

%continue

- Jan Kepler objevil z pražské hvězdárny první sluneční skvrnu.

%continue

- V Praze založen cech punčochářů.

%continue

- Saská armáda v čele s generálem Arminem obsadila Prahu.

%continue

- Švédský generál Königsmark, na rozkaz švédské královny Kristýny I., při překvapivém útoku na Prahu obsadil Hradčany a Malou Stranu. Do jejich rukou padli téměř všichni významní šlechtici zde bydlící v palácích, ale především větší část rudolfínských sbírek a jiných cenností.

%continue

- Švédové ukončili obléhání Prahy a nastoupili k ústupu.

%continue

- Vydáno povolení k prodeji kávy v Praze.

%continue

- Vlašský kupec Deodat začal v pražských ulicích prodávat vařenou kávu.

%continue

- Do Prahy přijel s doprovodem císař Karel VI.

%continue

- Postaveno Šporkovské divadlo, první stálé divadlo v Praze.

%continue

- V Praze otevřena hrabětem Šporkem první tajná zednářská lóže "U tří hvězd".

%continue

- Bavorsko-francouzská vojska vedená kurfiřtem Karlem Albertem dobyla Prahu.

%continue

- Bavorský kurfiřt Karel Albert se nechal v Praze prohlásit českým králem Karlem III.

%continue

- Pruská vojska obsadila Prahu.

%continue

- Vydán císařský dekret, který zakazoval pobyt Židů v Praze a zároveň je vypověděl i z Českého království.

%continue

- Praha přišla dekretem císařovny Marie Terezie o oficiální statut pevnosti.

%continue

- V Praze byla otevřena první státní zastavárna.

%continue

- V Praze byla ustanovena Společnost orby a svobodných umění, která sdružovala českou velkostatkářskou šlechtu.

%continue

- V Praze zavedeno číslování domů.

%continue

- Zemské gubernium vydalo nařízení, ukládající majitelům budov v Praze vést roury od okapů svisle dolů podél domu.

%continue

- Antonín Strnad zahájil pravidelné meteorologické měření v pražské klementinské hvězdárně.

%continue

- Knihkupec W. Ch. Gerle založil první půjčovnu knih v Praze v Karlově ulici.

%continue

- Obnoveno vydávání českých Pražských poštovních novin.

%continue

- Vzniklo Královské hlavní město Praha. Dvorským dekretem spojil Josef II. do té doby čtyři samostatná města: Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a Nové Město.

%continue

- Zrušen židovský soud v Praze.

%continue

- V Praze začaly být vydávány první české noviny.

%continue

- V Praze se započalo se značením ulic německo-českými názvy na nárožích.

%continue

- Dvorský dekret povoloval stavět se svolením pražského pevnostního velitelství ve vzdálenosti 500 sáhů za městskými hradbami.

%continue

- V Praze vyšlo první číslo Krameriových C. K. poštovních novin.

%continue

- Václav M. Kramerius založil pražské nakladatelství "Česká expedice".

%continue

- Na pražské univerzitě byla zřízena učitelská stolice jazyka českého.

%continue

- Z iniciativy hraběte Šternberka vznikla v Praze Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách.

%continue

- Nejvyšším dekretem byla zřízena Akademie výtvarných umění v Praze.

%continue

- Začalo označování pražských domů popisnými čísly platnými dodnes.

%continue

- V Praze byla založena Česká expedice (první novodobé české nakladatelství a knihkupectví).

%continue

- Zahájena výuka na pražské konzervatoři hudby.

%continue

- Do Prahy přijela francouzská císařovna Marie Luisa.

%continue

- Český vynálezce Josef Božek představil pražské veřejnosti svůj parník.

%continue

- Z podnětu hraběte Kašpara Šternberka a Františka Antonína hraběte Kolovrat-Libštejnského bylo v Praze založeno Vlastenecké (národní) muzeum.

%continue

- V Praze začala působit česká vzájemná pojišťovna, první novodobý pojišťovací ústav.

%continue

- V Praze byla otevřena veřejná technická knihovna Průmyslové jednoty v Čechách.

%continue

- V sále pražského Konviktu se konal první veřejný český ples.

%continue

- Po Karlově mostě byl v Praze otevřen druhý most přes Vltavu. Řetězový most se nazýval po císaři Františku I.

%continue

- V Praze spuštěn na Vltavu první kolesový parník Bohemia.

%continue

- Dokončena stavba železniční tratě z Olomouce do Prahy.

%continue

- Byl zahájen pravidelný provoz na železniční trati z Prahy do Olomouce.

%continue

- V Praze-Karlíně byla postavena druhá plynárna v Česku.

%continue

- V Praze bylo vydáno F. C. Kampelíkem první a jediné číslo časopisu pro dělníky Hlásník.

%continue

- Na pražském Žofíně se schází 341 slovanských delegátů ze všech koutů Evropy, aby projednali sjednocení svého etnika v rámci rakouského císařství.

%continue

- Praha kapitulovala před děly Windischgrätzovými.

%continue

- V Praze se konal první sjezd vlasteneckého spolku Lípa slovanská.

%continue

- Založena Pražská obchodní komora.

%continue

- Židovské město bylo připojeno k Praze.

%continue

- V Praze byl zahájen provoz na Negrelliho viaduktu (dlouhý 1 110 m) vedoucího z Masarykova nádraží do Holešovic (teprve druhý pražský most přes Vltavu).

%continue

- Zahájen železniční provoz na trati Praha - Podmokly (dnešní Děčín hl. nádraží).

%continue

- Ministerstvo financí zrušilo pražskou mincovnu.

%continue

- V Praze vznikl na doporučení barona Päumann, tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské, Pražský dobrovolný sbor ochranný, který měl 36 členů.

%continue

- Byla zřízena obecní stráž pro dozor nad městskými sady v Praze.

%continue

- Zemský sněm království českého zřídil v Praze Archiv země české.

%continue

- V Praze vyšlo první číslo německojazyčného deníku "Politik".

%continue

- V Praze zahájilo provoz Prozatímní divadlo, předchůdce Národního divadla (budova Prozatímního divadla se stala později jeho součástí).

%continue

- Dokončena stavba železniční tratě z Prahy do Plzně.

%continue

- V Praze na Vltavě byla zahájena paroplavba zásluhou pražského radního Františka Dittricha.

%continue

- V Praze byl uzavřen mír mezi Rakouskem a Pruskem.

%continue

- Pražský magistrát schválil návrh projektu na stavbu českého národního divadla.

%continue

- V Praze byl uveden do provozu Železniční (Vyšehradský) most přes Vltavu.

%continue

- Hrabata Zdeněk Kinský a Bedřich Kollman získali koncesi na vybudování první tratě koněspřežné tramvaje "koňky" v Praze.

%continue

- V Praze byla uvedena do provozu spojovací trať ze smíchovského Západního nádraží vedoucí přes nádraží Františka Josefa na Hrabovku.

%continue

- V Praze vyjela první linka koněspřežné tramvaje. Zasloužil se o to belgický podnikatel Edouard Otlet.

%continue

- V Praze byl uveden do provozu Palackého most přes Vltavu, který spojil Smíchov s Novým Městem.

%continue

- V Praze byla založena firma na výrobu elektrotechnických zařízení (Fr. Křižík).

%continue

- František Křižík zřídil v Praze elektrické osvětlení, první v Čechách.

%continue

- V Praze byla předvedena anglická parní hasičská stříkačka.

%continue

- V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.

%continue

- V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.

%continue

- V Praze byl zahájen první veřejný telefonní provoz (síť měla 11 účastníků a první telefonní ústředna byla umístěna v Richtrově domě na Malém rynku).

%continue

- Hrabata Zdeněk Kinský a Bedřich Kollman získali koncesi na vybudování první tratě koněspřežné tramvaje "koňky" v Praze.

%continue

- V Praze byla předvedena anglická parní hasičská stříkačka.

%continue

- V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.

%continue

- Bratři Fričové založili v Praze dílnu na výrobu geodetických a optických přístrojů.

%continue

- Pražané se poprvé svezli kolejovým vozem taženým koňmi.

%continue

- Založeno Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.

%continue

- V Praze založena městská Kanalisační kancelář, v jejímž čele stanuli inženýři Josef Václavek a Vincenc Ryvola.

%continue

- V Praze byl založen skupinou vlastenců Klub českých turistů.

%continue

- Vznikla veřejná knihovna královského hlavního města Prahy, která nabízela 3 370 knih.

%continue

- V Praze poprvé vyjela elektrická tramvaj (řidič - Alois Fiala, konduktér - Josef Jedlička).

%continue

- V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.

%continue

- Pražskou telefonní síť převzal od soukromé společnosti c. a k. Poštovní úřad.

%continue

- V Praze použity první červeno-bílé tabulky s názvy ulic.

%continue

- V Praze byl po nepokojích vedených studentskou a dělnickou mládeží vyhlášen výjimečný stav a pozatýkáno mnoho členů Omladiny.

%continue

- V Praze byla ustavena Soupisná komise památek.

%continue

- V Praze byl založen Český spolek pro komorní hudbu (ČSKH).

%continue

- Sbor obecních starších Prahy přijala Lindleyův projekt na stavbu kanalisace.

%continue

- Lindleyův projekt na stavbu kanalisace byl postoupen c. k. místodržitelství v Praze.

%continue

- V Praze se běžel 1. ročník silničního běhu Praha - Běchovice (10 031 m).

%continue

- Lékař Karel Maydl s asistentem Rudolfem Jedličkou provedli v Praze první operaci s využitím rentgenu.

%continue

- V Praze byla založena první odborová centrála v Čechách.

%continue

- V Praze byly založeny Elektrické podniky královského hlavního města Praha.

%continue

- Pražská poštovní správa spustila plný provoz pro přepravu telegramů a expresních zásilek pro veřejnost.

%continue

- Pánové Laurin a Klement představili v Praze veřejnosti první mladoboleslavský motocykl se spalovacím motorem zn. Slávia.

%continue

- Založen Pražský automobilový klub.

Associated text

Přehled pražských primátorů

Books

kolektiv autorů; České dědictví UNESCO; 2012; s. 4-5
kolektiv autorů; Průvodce Prahou a pražskými památkami s plánkem hl. města Prahy; 1936; s. 3
Matoušková M.; Kapka přírody; Kapesní katalog volného času pro ty, kdo míří do přírody; 2014; s. 3
Pistorius Miloš; Praha - rytiny; obr. 1, 2, 3
Svoboda Jiří; Pražský hrad; obrazy a rytiny; obr. 9, 11, 12
Všetečka Jiří; Pražský chodec; Kniha fotografií Prahy na motivy Vítězslava Nezvala; 1985; s. 20, 21, 36, 40
Buříval Zdislav; Koncepce dalšího rozvoje státní památkové péče v Hlavním městě Praze; 1975; s. 5-36
neznámý autor; Praha - umělecký almanach; s. 8
Pludek Alexej; Králevic, král, císař; Vyprávění o Karlu IV.; 1988; s. 40, 115-120, 128, 135, 160
Pludek Alexej; Český král Karel; 1979; s. 24, 32j, 65, 67, 70
kolektiv autorů; Josip Plečnik - architekt Pražského hradu; 1996; s. 432-443, 457-465, 511-515
Bartoň Jiří; Chodovská tvrz; K historii Prahy 11; 1996; s. 103
kolektiv autorů; Ottova encyklopedie A-Ž; 2019; s. 790-791
Janáček Josef; Malé dějiny Prahy; 1968; s. 7-346
Veselý Josef; Bradáč, obrázky staropražské a různé; 1924; s. 41-43
Zenger Zdeněk M.; Česká heraldika; 1978; s. 110-115

Súvisiaca udalosť: roku 965 - Vzezření a velikost Frágy (Prahy) popsal židovský kupec Ibrahím Íbn Jákub, když se tudy ubíral jako člen poselstva cordóbského chalífy k císaři Otovi I.
roku 973 - Po dohodě mezi Boleslavem II. a císařem Otou I. byla založena pražská diecéze.
28. září 995 - Vyvražděním Slavníkovců na Libici se Praha stala jediným centrem Čech pod vládou Přemyslovců.
roku 1172 - V Praze byla zahájena výstavba Juditina mostu, prvního mostu přes Vltavu.
20. června 1255 - V Praze byl založen špitál řádu Křižovníků s červenou hvězdou.
28. ledna 1264 - Prahu a okolí postihla silná vichřice, která velké škody napáchala.
12. března 1272 - První věrohodně kronikářsky doložená povodeň (zimní typ) na Vltavě v Praze, při které byl pobořen Juditin most.
25. března 1281 - Prahu postihla povodeň zimního typu.
5. října 1305 - Král Václav III. měl v Praze svatbu s dcerou těšínského knížete.
3. prosince 1310 - Stoupenci Jana Lucemburského pod vedením mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu zahájili vítězný útok na Prahu.
12. června 1334 - V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.
13. března 1340 - V Praze bylo zavedeno pravidelné čištění ulic.
3. února 1342 - Ledové kry dokončily dílo zkázy na zříceném Juditinim mostě tak, že již nebyla možná jeho oprava.
30. dubna 1344 - Papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství (prvním arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic).
6. ledna 1347 - Karel IV. byl slavnostně uvítán v Praze českým panstvem, pražskými měšťany a vysokými církevními hodnostáři po návratu z ciziny jako opravdový král, nejen český, ale i římský.
7. dubna 1348 - Karel IV. vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny, spolu se zakládací listinou zřizující v Praze univerzitu, která měla čtyři fakulty.
9. července 1357 - Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).
16. února 1358 - Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.
3. dubna 1361 - Pražané shodili z mostu a utopili kněze Martina Cinka.
11. prosince 1378 - V Praze započaly velkolepé smuteční obřady na počest zemřelého císaře Karla IV, které trvaly 5 dní.
2. května 1411 - Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazemburku vyhlásil nad Prahou interdikt.
11. února 1437 - V Praze stvrzena kompaktáta.
9. září 1437 - V Praze na Šibeničním vrchu za Horskou branou byl popraven Jan Roháč z Dubé, s ním i celá hradní posádka a polský šlechtic Vyšek Račinský.
24. října 1453 - Do Prahy dorazil král Ladislav Habsburský zv. Pohrobek s bohatým doprovodem.
roku 1464 - V Praze byl založen cech mydlářů.
roku 1526 - V Praze byla zřízena první pošta v Čechách.
21. září 1537 - Ferdinand I. vyslovil souhlas se zřízením královské mincovny v Praze.
roku 1539 - Začala pracovat pražská královská mincovna.
27. ledna 1547 - V Praze zemřela Anna Jagellonská, manželka českého krále Ferdinanda I.
14. dubna 1556 - Z Vídně byli vysláni do Prahy první jezuité.
6. srpna 1565 - Z Vídně do Prahy vyjel pohřební průvod s ostatky císaře Ferdinanda I.
31. ledna 1570 - Prahu postihla velká voda.
27. června 1576 - Do Prahy přijelo poselství knížete moskevského Ivana IV. Hrozného.
28. července 1578 - Vydán "drahotní řád" pro pražská města, jež zaváděl kontroly cen".
roku 1588 - V pražské tiskárně Jiřího Nigrina vyšla tiskem šestihlasá mše "Missarum sex vocum…" od skladatele Stefana Felise.
roku 1600 - V Praze byl založen klášter kapucínů.
26. ledna 1600 - Německý astronom Jan Kepler přijel poprvé do Prahy.
8. června 1600 - Doktor Ján Jesenský provedl v Praze na univerzitní koleji první pitvu v Čechách.
roku 1602 - V Praze byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské.
28. května 1607 - Jan Kepler objevil z pražské hvězdárny první sluneční skvrnu.
roku 1612 - V Praze založen cech punčochářů.
15. listopadu 1631 - Saská armáda v čele s generálem Arminem obsadila Prahu.
25. července 1648 - Švédský generál Königsmark, na rozkaz švédské královny Kristýny I., při překvapivém útoku na Prahu obsadil Hradčany a Malou Stranu. Do jejich rukou padli téměř všichni významní šlechtici zde bydlící v palácích, ale především větší část rudolfínských sbírek a jiných cenností.
1. listopadu 1648 - Švédové ukončili obléhání Prahy a nastoupili k ústupu.
13. října 1707 - Vydáno povolení k prodeji kávy v Praze.
roku 1710 - Vlašský kupec Deodat začal v pražských ulicích prodávat vařenou kávu.
30. června 1723 - Do Prahy přijel s doprovodem císař Karel VI.
roku 1725 - Postaveno Šporkovské divadlo, první stálé divadlo v Praze.
24. června 1726 - V Praze otevřena hrabětem Šporkem první tajná zednářská lóže "U tří hvězd".
26. listopadu 1741 - Bavorsko-francouzská vojska vedená kurfiřtem Karlem Albertem dobyla Prahu.
7. prosince 1741 - Bavorský kurfiřt Karel Albert se nechal v Praze prohlásit českým králem Karlem III.
18. září 1744 - Pruská vojska obsadila Prahu.
18. prosince 1744 - Vydán císařský dekret, který zakazoval pobyt Židů v Praze a zároveň je vypověděl i z Českého království.
roku 1748 - Praha přišla dekretem císařovny Marie Terezie o oficiální statut pevnosti.
30. října 1755 - V Praze byla otevřena první státní zastavárna.
22. prosince 1769 - V Praze byla ustanovena Společnost orby a svobodných umění, která sdružovala českou velkostatkářskou šlechtu.
1. října 1770 - V Praze zavedeno číslování domů.
7. ledna 1774 - Zemské gubernium vydalo nařízení, ukládající majitelům budov v Praze vést roury od okapů svisle dolů podél domu.
1. ledna 1775 - Antonín Strnad zahájil pravidelné meteorologické měření v pražské klementinské hvězdárně.
17. ledna 1775 - Knihkupec W. Ch. Gerle založil první půjčovnu knih v Praze v Karlově ulici.
5. ledna 1782 - Obnoveno vydávání českých Pražských poštovních novin.
12. února 1784 - Vzniklo Královské hlavní město Praha. Dvorským dekretem spojil Josef II. do té doby čtyři samostatná města: Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a Nové Město.
1. března 1784 - Zrušen židovský soud v Praze.
roku 1786 - V Praze začaly být vydávány první české noviny.
27. října 1787 - V Praze se započalo se značením ulic německo-českými názvy na nárožích.
20. listopadu 1788 - Dvorský dekret povoloval stavět se svolením pražského pevnostního velitelství ve vzdálenosti 500 sáhů za městskými hradbami.
4. července 1789 - V Praze vyšlo první číslo Krameriových C. K. poštovních novin.
27. února 1790 - Václav M. Kramerius založil pražské nakladatelství "Česká expedice".
28. října 1791 - Na pražské univerzitě byla zřízena učitelská stolice jazyka českého.
5. února 1796 - Z iniciativy hraběte Šternberka vznikla v Praze Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách.
10. září 1799 - Nejvyšším dekretem byla zřízena Akademie výtvarných umění v Praze.
29. listopadu 1805 - Začalo označování pražských domů popisnými čísly platnými dodnes.
roku 1810 - V Praze byla založena Česká expedice (první novodobé české nakladatelství a knihkupectví).
24. dubna 1811 - Zahájena výuka na pražské konzervatoři hudby.
5. června 1812 - Do Prahy přijela francouzská císařovna Marie Luisa.
roku 1817 - Český vynálezce Josef Božek představil pražské veřejnosti svůj parník.
15. dubna 1818 - Z podnětu hraběte Kašpara Šternberka a Františka Antonína hraběte Kolovrat-Libštejnského bylo v Praze založeno Vlastenecké (národní) muzeum.
1. října 1828 - V Praze začala působit česká vzájemná pojišťovna, první novodobý pojišťovací ústav.
roku 1835 - V Praze byla otevřena veřejná technická knihovna Průmyslové jednoty v Čechách.
5. února 1840 - V sále pražského Konviktu se konal první veřejný český ples.
roku 1841 - Po Karlově mostě byl v Praze otevřen druhý most přes Vltavu. Řetězový most se nazýval po císaři Františku I.
1. května 1841 - V Praze spuštěn na Vltavu první kolesový parník Bohemia.
roku 1845 - Dokončena stavba železniční tratě z Olomouce do Prahy.
1. září 1845 - Byl zahájen pravidelný provoz na železniční trati z Prahy do Olomouce.
roku 1847 - V Praze-Karlíně byla postavena druhá plynárna v Česku.
31. března 1848 - V Praze bylo vydáno F. C. Kampelíkem první a jediné číslo časopisu pro dělníky Hlásník.
2. června 1848 - Na pražském Žofíně se schází 341 slovanských delegátů ze všech koutů Evropy, aby projednali sjednocení svého etnika v rámci rakouského císařství.
16. června 1848 - Praha kapitulovala před děly Windischgrätzovými.
28. prosince 1848 - V Praze se konal první sjezd vlasteneckého spolku Lípa slovanská.
roku 1850 - Založena Pražská obchodní komora.
roku 1850 - Židovské město bylo připojeno k Praze.
1. června 1850 - V Praze byl zahájen provoz na Negrelliho viaduktu (dlouhý 1 110 m) vedoucího z Masarykova nádraží do Holešovic (teprve druhý pražský most přes Vltavu).
15. května 1851 - Zahájen železniční provoz na trati Praha - Podmokly (dnešní Děčín hl. nádraží).
19. března 1856 - Ministerstvo financí zrušilo pražskou mincovnu.
8. prosince 1857 - V Praze vznikl na doporučení barona Päumann, tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské, Pražský dobrovolný sbor ochranný, který měl 36 členů.
20. července 1858 - Byla zřízena obecní stráž pro dozor nad městskými sady v Praze.
15. července 1862 - Zemský sněm království českého zřídil v Praze Archiv země české.
14. září 1862 - V Praze vyšlo první číslo německojazyčného deníku "Politik".
18. listopadu 1862 - V Praze zahájilo provoz Prozatímní divadlo, předchůdce Národního divadla (budova Prozatímního divadla se stala později jeho součástí).
roku 1863 - Dokončena stavba železniční tratě z Prahy do Plzně.
25. srpna 1865 - V Praze na Vltavě byla zahájena paroplavba zásluhou pražského radního Františka Dittricha.
23. srpna 1866 - V Praze byl uzavřen mír mezi Rakouskem a Pruskem.
14. března 1867 - Pražský magistrát schválil návrh projektu na stavbu českého národního divadla.
roku 1872 - V Praze byl uveden do provozu Železniční (Vyšehradský) most přes Vltavu.
5. března 1873 - Hrabata Zdeněk Kinský a Bedřich Kollman získali koncesi na vybudování první tratě koněspřežné tramvaje "koňky" v Praze.
roku 1872 - V Praze byla uvedena do provozu spojovací trať ze smíchovského Západního nádraží vedoucí přes nádraží Františka Josefa na Hrabovku.
23. září 1875 - V Praze vyjela první linka koněspřežné tramvaje. Zasloužil se o to belgický podnikatel Edouard Otlet.
22. prosince 1878 - V Praze byl uveden do provozu Palackého most přes Vltavu, který spojil Smíchov s Novým Městem.
roku 1881 - V Praze byla založena firma na výrobu elektrotechnických zařízení (Fr. Křižík).
8. června 1881 - František Křižík zřídil v Praze elektrické osvětlení, první v Čechách.
12. srpna 1881 - V Praze byla předvedena anglická parní hasičská stříkačka.
18. června 1882 - V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.
18. června 1882 - V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.
11. srpna 1882 - V Praze byl zahájen první veřejný telefonní provoz (síť měla 11 účastníků a první telefonní ústředna byla umístěna v Richtrově domě na Malém rynku).
5. března 1873 - Hrabata Zdeněk Kinský a Bedřich Kollman získali koncesi na vybudování první tratě koněspřežné tramvaje "koňky" v Praze.
12. srpna 1881 - V Praze byla předvedena anglická parní hasičská stříkačka.
18. června 1882 - V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.
roku 1883 - Bratři Fričové založili v Praze dílnu na výrobu geodetických a optických přístrojů.
20. května 1884 - Pražané se poprvé svezli kolejovým vozem taženým koňmi.
roku 1885 - Založeno Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.
roku 1888 - V Praze založena městská Kanalisační kancelář, v jejímž čele stanuli inženýři Josef Václavek a Vincenc Ryvola.
11. června 1888 - V Praze byl založen skupinou vlastenců Klub českých turistů.
1. července 1891 - Vznikla veřejná knihovna královského hlavního města Prahy, která nabízela 3 370 knih.
18. července 1891 - V Praze poprvé vyjela elektrická tramvaj (řidič - Alois Fiala, konduktér - Josef Jedlička).
28. července 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
roku 1892 - Pražskou telefonní síť převzal od soukromé společnosti c. a k. Poštovní úřad.
roku 1893 - V Praze použity první červeno-bílé tabulky s názvy ulic.
12. září 1893 - V Praze byl po nepokojích vedených studentskou a dělnickou mládeží vyhlášen výjimečný stav a pozatýkáno mnoho členů Omladiny.
roku 1894 - V Praze byla ustavena Soupisná komise památek.
roku 1894 - V Praze byl založen Český spolek pro komorní hudbu (ČSKH).
2. května 1894 - Sbor obecních starších Prahy přijala Lindleyův projekt na stavbu kanalisace.
6. června 1894 - Lindleyův projekt na stavbu kanalisace byl postoupen c. k. místodržitelství v Praze.
roku 1897 - V Praze se běžel 1. ročník silničního běhu Praha - Běchovice (10 031 m).
12. ledna 1897 - Lékař Karel Maydl s asistentem Rudolfem Jedličkou provedli v Praze první operaci s využitím rentgenu.
31. ledna 1897 - V Praze byla založena první odborová centrála v Čechách.
1. září 1897 - V Praze byly založeny Elektrické podniky královského hlavního města Praha.
4. března 1899 - Pražská poštovní správa spustila plný provoz pro přepravu telegramů a expresních zásilek pro veřejnost.
18. listopadu 1899 - Pánové Laurin a Klement představili v Praze veřejnosti první mladoboleslavský motocykl se spalovacím motorem zn. Slávia.
roku 1900 - Založen Pražský automobilový klub.
roku 1900 - V Praze na Vltavě se jel poprvé veslařský maraton, tzv. "primátorky".
28. ledna 1900 - V Praze byl založen Klub za starou Prahu jako sdružení milovníků staré Prahy.
13. dubna 1901 - Císař František Josef I. zřídil v Praze Moderní galerii.
14. června 1901 - Na pražské spojnici Nové Město – Střelecký ostrov – Újezd byl uveden do provozu dnešní Most legií, původně Most císaře Františka Josefa I.
roku 1906 - V Praze byla spuštěna čistírna odpadních vod.
27. června 1906 - V Praze slavnostně zahájen roční zkušební provoz čistírny odpadních vod.
roku 1907 - První českomoravská strojírna v Praze začala s licenční výrobou aut.
17. dubna 1907 - Císař František Josef I. slavnostně ukončil stavbu mostních pilířů Čechova mostu.
6. června 1908 - V Praze byl uveden do provozu Most Svatopluka Čecha (dnešní Čechův most) přes Vltavu.
5. července 1908 - V sále Obchodní a živnostenské komory na Josefském náměstí (dnes Nám. Republiky) v Praze proběhla ustavující schůze k založení Technického muzea království českého.
12. července 1908 - V Praze byl zahájen II. Slovanský sjezd, jehož cílem bylo sjednotit všechny slovanské národy Rakouska-Uherska s Rusy, Srby a Bulhary.
roku 1911 - V Praze byla zřízena první veřejná telefonní budka.
roku 1911 - V Praze byl uveden do provozu Hlávkův most přes Vltavu.
13. května 1911 - Ing. J. Kašpar uskutečnil s letadlem domácí výroby první dálkový (cca 121 km překonal za 92 minut ve výšce cca 800 m) přelet v Čechách z Pardubic do Prahy.
6. listopadu 1911 - C. k. místodržitelství České udělilo na žádost Zádušního úřadu magistrátu Prahy koncesní listinu pražské obci pro provozování pohřebního ústavu.
roku 1914 - Vltava přestala být jedinou zásobárnou pitné vody pro Prahu.
1. ledna 1914 - Do Prahy přivedena pitná voda z Káraného.
2. září 1914 - V Praze zahájily provoz sanitní tramvaje, které sloužily k převozu zraněných z nádraží do nemocnic.
roku 1918 - Praha je vyhlášena hlavním městem nezávislé Československé republiky.
14. listopadu 1918 - V Praze proběhla první schůze revolučního Národního shromáždění.
17. prosince 1918 - V Praze vznikla Českobratrská církev evangelická.
6. února 1920 - Vydán zákon o vytvoření Velké Prahy.
29. února 1920 - Praha se stala hlavním městem republiky, sídlem prezidenta a ústředních orgánů.
14. října 1920 - Francouzská společnost zahájila civilní leteckou dopravu na lince Praha - Štrasburk.
18. prosince 1920 - Ve Vídni bylo stvrzeno navrácení významných listin k české historii Archivu koruny české do Prahy.
1. března 1921 - V Praze vyšel první díl románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.
1. ledna 1922 - Po připojení 37 obcí vznikla Velká Praha (rozloha tak činila 17 164 ha), rozdělená do 13 správních obvodů a XIX městských čtvrtí.
roku 1923 - Firma Orion uvedla na trh "Kofilu", dodnes známou čokoládovou tyčinku ve žlutém obalu s mouřenínem.
24. ledna 1925 - V Praze bylo zrušeno vybírání mostného.
15. února 1925 - 38 spisovatelů ustavilo v Praze český PEN klub.
10. května 1925 - V Praze zahájilo činnost Osvobozené divadlo.
20. června 1925 - V Praze před Staroměstskou radnicí se uskutečnilo slavnostní zahájení autobusové dopravy Elektrických podniků hl. m. Prahy.
15. února 1926 - Naposledy zazněl výstřel z děla, který oznamoval v Praze pravé poledne.
27. června 1926 - Pražské Elektrické podniky zahájily okružní jízdy s průvodcem po pražských památkách speciálně vybaveným autokarem Praga.
roku 1928 - V Praze byl uveden do provozu Trojský most přes Vltavu.
říjen 1928 - Začátkem měsíce se v Praze zřítila 8 patrová železobetonová novostavba obchodního domu firmy Jakeš. Při neštěstí zahynulo 17 betonářů stavební firmy Pražák-Moravec.
roku 1928 - Malíř Alfons Mucha věnoval městu Praha cyklus dvaceti obrazů "Slovanská epopej" pod podmínkou, že pro ně pořídí důstojné a stálé umístění.
29. října 1928 - Na pražské spojnici Holešovice - Libeň byl uveden do provozu Libeňský most přes Vltavu.
15. února 1932 - Dopravní policie v Praze převzala na zkoušku řízení veškeré dopravy (do té doby řídili provoz tramvají na křižovatkách výhybkáři).
18. října 1933 - V Praze byl uveden do provozu Jiráskův most přes Vltavu spojující Nové město se Smíchovem.
16. listopadu 1934 - Dopravní policie v Praze převzala definitivně řízení veškeré dopravy.
29. srpna 1936 - Praha jako první československé město zavedla trolejbusovou městskou dopravu.
5. dubna 1937 - V Praze na Ruzyňském letišti přistál v 9. hod. dopoledne první letecký spoj z Piešťan.
3. července 1938 - Uveden do provozu pražský pouliční rozhlas.
21. září 1938 - V Praze vznikl "Výbor na obranu republiky".
1. ledna 1939 - Podle městského statistického úřadu žilo v Praze 985 000 obyvatel.
26. března 1939 - V Praze byla zavedena od tří hodin ráno jízda vpravo (změna začala platit se zpožděním oproti zbytku Protektorátu Čechy a Morava).
2. října 1939 - V Praze byl zaveden lístkový systém na nákup potravin a jiného zboží.
17. listopadu 1939 - V nočních hodinách přepadlo gestapo pražské vysokoškolské koleje.
14. února 1945 - Uskutečnil se americký nálet 62 bombardérů na Prahu, při kterém zahynulo 701 lidí, 80 zůstalo nezvěstných a dalších 1184 bylo zraněno.
2. května 1945 - Volání státního rozhlasu v Praze ve 12:33 hodin o pomoc se stalo signálem k propuknutí Pražského povstání.
5. května 1945 - Pražský primátor Alois Říha předal správu města revolučnímu Národnímu výboru a komunistickému primátorovi Václavu Vackovi.
9. května 1945 - V Praze vyšel první výtisk deníku Mladá fronta.
15. května 1945 - Do pražský ulic se vrátil provoz tramvají, který byl během Pražského povstání přerušen, neboť barikády tehdy vyrůstaly i z tramvajový vozů.
2. října 1945 - V Praze byl ustanoven Národní soud pro potrestání zrádců a kolaborantů.
1. ledna 1946 - V Praze se uskutečnil první poválečný sokolský slet.
16. listopadu 1946 - V Praze byl ustaven Československý tělovýchovný svaz.
8. září 1948 - V Praze se konal pohřeb prezidenta Edvarda Beneše, který se stal první veřejnou manifestací odporu vůči komunistické vládě.
16. srpna 1949 - Rada Ústavního národního výboru rozhodla, že k budově pražského Rudolfina umístí pomník Antonína Dvořáka.
26. února 1950 - V Praze zahájilo činnost Ústřední loutkové divadlo.
roku 1951 - V Praze byl uveden do provozu Švermův most (dnešní Štefánikův most) přes Vltavu.
25. února 1951 - Pražský rozhlas informoval o odhalení "protistátního spiknutí", na němž se měli mimo jiné podílet Vladimír Clementis a Gustáv Husák.
17. března 1952 - V Praze poprvé vyjely čtyřnápravové jednosměrné tramvaje T1 s otočnými podvozky.
23. června 1955 - V Praze na Strahově začala 1. celostátní československá spartakiáda, která dostala za úkol vytlačit z paměti lidí všesokolské slety.
13. září 1956 - Do Prahy dorazili dva asi desetiletí velemloci jako "dar čínského lidu" a byli svěřeni katedře hydrobiologie přírodovědecké fakulty.
15. září 1956 - V Praze byla založena Sazka.
roku 1960 - Praha rozdělena na 10 městských obvodů.
v listopadu 1960 - V Praze vyjela poprvé s cestujícími tramvaj T3.
30. května 1964 - Do provozu byl uveden Bránický most klenoucí se přes vltavské údolí mezi Hodkovičkami a Malou Chuchlí, kterému se dodnes přezdívá "Most inteligence" (stavěli ho politicky nespolehliví intelektuálové).
26. října 1964 - Plénum Národního výboru hlavního města Prahy schválilo změny městského znaku.
v říjnu 1965 - V Praze byly nasazeny do provozu autobusy ŠM 11.
6. ledna 1966 - Zahájena stavba pražského metra.
1. ledna 1968 - K Praze se připojilo 21 obcí, čímž vzrostla rozloha města na 290 km? a počet obyvatel hlavního města se zvýšil o 67 tisíc.
21. srpna 1969 - V Praze byl postřelen příslušníkem Lidové milice čtrnáctiletý student Bohumil Siřínek.
21. srpna 1970 - Bylo prakticky vyměněno celé vedení Národního výboru hl. města Prahy v čele s primátorem Ludvíkem Černým, kterého ve funkci nahradil Zdeněk Zuska, dlouholetý funkcionář strany.
21. července 1971 - Nařízením vlády ČSR na základě § 4 Zákona o kulturních památkách bylo historické centrum Prahy prohlášeno za památkovou rezervaci.
1. července 1974 - Na základě usnesení XIV. Sjezdu KSČ byla Uhříněves připojena k pražskému obvodu Praha 10.
25. června 1974 - Rada NVP schválila dokument zpracovaný Pražským střediskem památkové péče, který vytyčuje hlavní směry rozvoje památkové péče na území celého hlavního města Prahy a naznačuje, jak řešit problémy v památkové rezervaci i mimo ni.
v prosinci 1976 - V Praze byl uveden do provozu Holešovický železniční most přes Vltavu.
26. září 1979 - V Praze se konal státní pohřeb prezidenta Ludvíka Svobody.
roku 1980 - V Praze byl uveden do provozu Most Barikádníků, který nahradil dřívější Trojský most.
roku 1984 - V Praze byla otevřena visutá lávka pro pěší spojující Troju s Císařským ostrovem.
roku 1986 - V Praze poprvé vyjely článkové tramvaje KT8D5.
4. dubna 1987 - V Praze byl zahájen nepřetržitý provoz střediska Letecké záchranné služby v Praze.
roku 1988 - Na pražské spojnici Braník – Smíchov byl slavnostně uveden do provozu dnešní Barrandovský most, původně nazvaný Most Antonína Zápotockého..
9. prosince 1989 - V pražském hotelu Tichý byla založena Čs. Strana zelených.
3. prosince 1990 - Na ČVUT v Praze byl spuštěn první školní jaderný reaktor.
26. ledna 1991 - V Praze se uskutečnila první aukce podle zákona o malé privatizaci (do konce roku 1993 přinesla do státní pokladny téměř 32 miliard korun).
12. března 1991 - V Praze začala poprvé zajišťovat provoz autobusů na 6 linkách soukromá firma FEDOS.
1. dubna 1991 - Dopravní podnik hl. města Prahy se stal akciovou společností ve stoprocentním vlastnictví hlavního města, v jejímž rámci byl ustaven odštěpný závod Autobusy.
1. července 1991 - V Praze bylo podepsáno ukončení platnosti Varšavské smlouvy.
11. ledna 1992 - V Praze vyjely první autobusové linky Pražské integrované dopravy.
1. prosince 1993 - V Praze vznikl Regionální organizátor pražské integrované dopravy - ROPID, který dodnes zastřešuje systém Pražské integrované dopravy.
2. prosince 1997 - V Praze byl uveden do provozu 2,4 km dlouhý Strahovský tunel, který zrychlil spojení mezi Smíchovem a Břevnovem.
26. září 2000 - Tisíce odpůrců globalizace včetně stovek radikálních "bitkařů" s tyčemi a zápalnými láhvemi proměnily Prahu, při konání 55. zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, v bojovou zónu.
roku 2004 - Výzkumný ústav okrasného zahradnictví v Průhonicích ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR započal se záchranou genofondu v Praze.
5. června 2004 - V Praze se konala první Pražská muzejní noc (www.prazskamuzejninoc.cz).
1. července 2005 - V Praze byl uveden do provozu přívoz přes Vltavu spojující Sedlec a Zámky.
1. prosince 2005 - V Praze byl uveden do provozu tramvajový most spojující Ohradu s Palmovkou.
1. ledna 2006 - Ostrý provoz zahájilo Dopravní informační centrum Praha.
16. května 2006 - Pražští radní v čele s primátorem schválili vznik Pražského centra kartových služeb, které mělo zavést kartu Opencard.
5. května 2009 - Veřejná služba Google Street View začala se snímkováním veřejných míst v Praze.
20. září 2010 - Na Pražském okruhu, v blízkosti soutoku Vltavy a Berounky, byl uveden do provozu Radotínský most.
1. května 2014 - V Praze na Maltézském náměstí byla instalována první lavička Václava Havla v Čechách.
1. května 2014 - Po roce příprav byla otevřena pražská pobočka francouzského muzea voskových figurín Grévin.
12. května 2015 - Hamburský symfonický orchestr zahájil jubilejní 70. ročník festivalu Pražské jaro.
19. září 2015 - Ve 14:40 byl v Praze uveden do provozu silniční tunel Blanka z Břevnova do Libně (délka 5,9 km).
31. března 2024 - Hlavní město Praha měla k tomuto dni 882 285 obyvatel.

Související událost: roku 965 - Vzezření a velikost Frágy (Prahy) popsal židovský kupec Ibrahím Íbn Jákub, když se tudy ubíral jako člen poselstva cordóbského chalífy k císaři Otovi I.
roku 973 - Po dohodě mezi Boleslavem II. a císařem Otou I. byla založena pražská diecéze.
28. září 995 - Vyvražděním Slavníkovců na Libici se Praha stala jediným centrem Čech pod vládou Přemyslovců.
roku 1172 - V Praze byla zahájena výstavba Juditina mostu, prvního mostu přes Vltavu.
20. června 1255 - V Praze byl založen špitál řádu Křižovníků s červenou hvězdou.
28. ledna 1264 - Prahu a okolí postihla silná vichřice, která velké škody napáchala.
12. března 1272 - První věrohodně kronikářsky doložená povodeň (zimní typ) na Vltavě v Praze, při které byl pobořen Juditin most.
25. března 1281 - Prahu postihla povodeň zimního typu.
5. října 1305 - Král Václav III. měl v Praze svatbu s dcerou těšínského knížete.
3. prosince 1310 - Stoupenci Jana Lucemburského pod vedením mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu zahájili vítězný útok na Prahu.
12. června 1334 - V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.
13. března 1340 - V Praze bylo zavedeno pravidelné čištění ulic.
3. února 1342 - Ledové kry dokončily dílo zkázy na zříceném Juditinim mostě tak, že již nebyla možná jeho oprava.
30. dubna 1344 - Papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství (prvním arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic).
6. ledna 1347 - Karel IV. byl slavnostně uvítán v Praze českým panstvem, pražskými měšťany a vysokými církevními hodnostáři po návratu z ciziny jako opravdový král, nejen český, ale i římský.
7. dubna 1348 - Karel IV. vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny, spolu se zakládací listinou zřizující v Praze univerzitu, která měla čtyři fakulty.
9. července 1357 - Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).
16. února 1358 - Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.
3. dubna 1361 - Pražané shodili z mostu a utopili kněze Martina Cinka.
11. prosince 1378 - V Praze započaly velkolepé smuteční obřady na počest zemřelého císaře Karla IV, které trvaly 5 dní.
2. května 1411 - Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazemburku vyhlásil nad Prahou interdikt.
11. února 1437 - V Praze stvrzena kompaktáta.
9. září 1437 - V Praze na Šibeničním vrchu za Horskou branou byl popraven Jan Roháč z Dubé, s ním i celá hradní posádka a polský šlechtic Vyšek Račinský.
24. října 1453 - Do Prahy dorazil král Ladislav Habsburský zv. Pohrobek s bohatým doprovodem.
roku 1464 - V Praze byl založen cech mydlářů.
roku 1526 - V Praze byla zřízena první pošta v Čechách.
21. září 1537 - Ferdinand I. vyslovil souhlas se zřízením královské mincovny v Praze.
roku 1539 - Začala pracovat pražská královská mincovna.
27. ledna 1547 - V Praze zemřela Anna Jagellonská, manželka českého krále Ferdinanda I.
14. dubna 1556 - Z Vídně byli vysláni do Prahy první jezuité.
6. srpna 1565 - Z Vídně do Prahy vyjel pohřební průvod s ostatky císaře Ferdinanda I.
31. ledna 1570 - Prahu postihla velká voda.
27. června 1576 - Do Prahy přijelo poselství knížete moskevského Ivana IV. Hrozného.
28. července 1578 - Vydán "drahotní řád" pro pražská města, jež zaváděl kontroly cen".
roku 1588 - V pražské tiskárně Jiřího Nigrina vyšla tiskem šestihlasá mše "Missarum sex vocum…" od skladatele Stefana Felise.
roku 1600 - V Praze byl založen klášter kapucínů.
26. ledna 1600 - Německý astronom Jan Kepler přijel poprvé do Prahy.
8. června 1600

Poznámka

%continue

- Vzezření a velikost Frágy (Prahy) popsal židovský kupec Ibrahím Íbn Jákub, když se tudy ubíral jako člen poselstva cordóbského chalífy k císaři Otovi I.

%continue

- Po dohodě mezi Boleslavem II. a císařem Otou I. byla založena pražská diecéze.

%continue

- Vyvražděním Slavníkovců na Libici se Praha stala jediným centrem Čech pod vládou Přemyslovců.

%continue

- V Praze byla zahájena výstavba Juditina mostu, prvního mostu přes Vltavu.

%continue

- V Praze byl založen špitál řádu Křižovníků s červenou hvězdou.

%continue

- Prahu a okolí postihla silná vichřice, která velké škody napáchala.

%continue

- První věrohodně kronikářsky doložená povodeň (zimní typ) na Vltavě v Praze, při které byl pobořen Juditin most.

%continue

- Prahu postihla povodeň zimního typu.

%continue

- Král Václav III. měl v Praze svatbu s dcerou těšínského knížete.

%continue

- Stoupenci Jana Lucemburského pod vedením mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu zahájili vítězný útok na Prahu.

%continue

- V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.

%continue

- V Praze bylo zavedeno pravidelné čištění ulic.

%continue

- Ledové kry dokončily dílo zkázy na zříceném Juditinim mostě tak, že již nebyla možná jeho oprava.

%continue

- Papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství (prvním arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic).

%continue

- Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).

%continue

- Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.

%continue

- Pražané shodili z mostu a utopili kněze Martina Cinka.

%continue

- V Praze započaly velkolepé smuteční obřady na počest zemřelého císaře Karla IV, které trvaly 5 dní.

%continue

- Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazemburku vyhlásil nad Prahou interdikt.

%continue

- V Praze stvrzena kompaktáta.

%continue

- V Praze na Šibeničním vrchu za Horskou branou byl popraven Jan Roháč z Dubé, s ním i celá hradní posádka a polský šlechtic Vyšek Račinský.

%continue

- Do Prahy dorazil král Ladislav Habsburský zv. Pohrobek s bohatým doprovodem.

%continue

- V Praze byl založen cech mydlářů.

%continue

- V Praze byla zřízena první pošta v Čechách.

%continue

- Ferdinand I. vyslovil souhlas se zřízením královské mincovny v Praze.

%continue

- Začala pracovat pražská královská mincovna.

%continue

- V Praze zemřela Anna Jagellonská, manželka českého krále Ferdinanda I.

%continue

- Z Vídně byli vysláni do Prahy první jezuité.

%continue

- Z Vídně do Prahy vyjel pohřební průvod s ostatky císaře Ferdinanda I.

%continue

- Prahu postihla velká voda.

%continue

- Do Prahy přijelo poselství knížete moskevského Ivana IV. Hrozného.

%continue

- Vydán "drahotní řád" pro pražská města, jež zaváděl kontroly cen".

%continue

- V pražské tiskárně Jiřího Nigrina vyšla tiskem šestihlasá mše "Missarum sex vocum…" od skladatele Stefana Felise.

%continue

- V Praze byl založen klášter kapucínů.

%continue

- Německý astronom Jan Kepler přijel poprvé do Prahy.

%continue

- Doktor Ján Jesenský provedl v Praze na univerzitní koleji první pitvu v Čechách.

%continue

- V Praze byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské.

%continue

- Jan Kepler objevil z pražské hvězdárny první sluneční skvrnu.

%continue

- V Praze založen cech punčochářů.

%continue

- Saská armáda v čele s generálem Arminem obsadila Prahu.

%continue

- Švédové ukončili obléhání Prahy a nastoupili k ústupu.

%continue

- Vydáno povolení k prodeji kávy v Praze.

%continue

- Vlašský kupec Deodat začal v pražských ulicích prodávat vařenou kávu.

%continue

- Do Prahy přijel s doprovodem císař Karel VI.

%continue

- Postaveno Šporkovské divadlo, první stálé divadlo v Praze.

%continue

- V Praze otevřena hrabětem Šporkem první tajná zednářská lóže "U tří hvězd".

%continue

- Bavorsko-francouzská vojska vedená kurfiřtem Karlem Albertem dobyla Prahu.

%continue

- Bavorský kurfiřt Karel Albert se nechal v Praze prohlásit českým králem Karlem III.

%continue

- Pruská vojska obsadila Prahu.

%continue

- Vydán císařský dekret, který zakazoval pobyt Židů v Praze a zároveň je vypověděl i z Českého království.

%continue

- Praha přišla dekretem císařovny Marie Terezie o oficiální statut pevnosti.

%continue

- V Praze byla otevřena první státní zastavárna.

%continue

- V Praze byla ustanovena Společnost orby a svobodných umění, která sdružovala českou velkostatkářskou šlechtu.

%continue

- V Praze zavedeno číslování domů.

%continue

- Zemské gubernium vydalo nařízení, ukládající majitelům budov v Praze vést roury od okapů svisle dolů podél domu.

%continue

- Antonín Strnad zahájil pravidelné meteorologické měření v pražské klementinské hvězdárně.

%continue

- Knihkupec W. Ch. Gerle založil první půjčovnu knih v Praze v Karlově ulici.

%continue

- Obnoveno vydávání českých Pražských poštovních novin.

%continue

- Vzniklo Královské hlavní město Praha. Dvorským dekretem spojil Josef II. do té doby čtyři samostatná města: Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a Nové Město.

%continue

- Zrušen židovský soud v Praze.

%continue

- V Praze začaly být vydávány první české noviny.

%continue

- V Praze se započalo se značením ulic německo-českými názvy na nárožích.

%continue

- Dvorský dekret povoloval stavět se svolením pražského pevnostního velitelství ve vzdálenosti 500 sáhů za městskými hradbami.

%continue

- V Praze vyšlo první číslo Krameriových C. K. poštovních novin.

%continue

- Václav M. Kramerius založil pražské nakladatelství "Česká expedice".

%continue

- Na pražské univerzitě byla zřízena učitelská stolice jazyka českého.

%continue

- Z iniciativy hraběte Šternberka vznikla v Praze Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách.

%continue

- Nejvyšším dekretem byla zřízena Akademie výtvarných umění v Praze.

%continue

- Začalo označování pražských domů popisnými čísly platnými dodnes.

%continue

- V Praze byla založena Česká expedice (první novodobé české nakladatelství a knihkupectví).

%continue

- Zahájena výuka na pražské konzervatoři hudby.

%continue

- Do Prahy přijela francouzská císařovna Marie Luisa.

%continue

- Český vynálezce Josef Božek představil pražské veřejnosti svůj parník.

%continue

- Z podnětu hraběte Kašpara Šternberka a Františka Antonína hraběte Kolovrat-Libštejnského bylo v Praze založeno Vlastenecké (národní) muzeum.

%continue

- V Praze začala působit česká vzájemná pojišťovna, první novodobý pojišťovací ústav.

%continue

- V Praze byla otevřena veřejná technická knihovna Průmyslové jednoty v Čechách.

%continue

- V sále pražského Konviktu se konal první veřejný český ples.

%continue

- Po Karlově mostě byl v Praze otevřen druhý most přes Vltavu. Řetězový most se nazýval po císaři Františku I.

Související událost

%continue

- Vzezření a velikost Frágy (Prahy) popsal židovský kupec Ibrahím Íbn Jákub, když se tudy ubíral jako člen poselstva cordóbského chalífy k císaři Otovi I.

%continue

- Po dohodě mezi Boleslavem II. a císařem Otou I. byla založena pražská diecéze.

%continue

- Vyvražděním Slavníkovců na Libici se Praha stala jediným centrem Čech pod vládou Přemyslovců.

%continue

- V Praze byla zahájena výstavba Juditina mostu, prvního mostu přes Vltavu.

%continue

- V Praze byl založen špitál řádu Křižovníků s červenou hvězdou.

%continue

- Prahu a okolí postihla silná vichřice, která velké škody napáchala.

%continue

- První věrohodně kronikářsky doložená povodeň (zimní typ) na Vltavě v Praze, při které byl pobořen Juditin most.

%continue

- Prahu postihla povodeň zimního typu.

%continue

- Král Václav III. měl v Praze svatbu s dcerou těšínského knížete.

%continue

- Stoupenci Jana Lucemburského pod vedením mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu zahájili vítězný útok na Prahu.

%continue

- V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.

%continue

- V Praze bylo zavedeno pravidelné čištění ulic.

%continue

- Ledové kry dokončily dílo zkázy na zříceném Juditinim mostě tak, že již nebyla možná jeho oprava.

%continue

- Papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství (prvním arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic).

%continue

- Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).

%continue

- Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.

%continue

- Pražané shodili z mostu a utopili kněze Martina Cinka.

%continue

- V Praze započaly velkolepé smuteční obřady na počest zemřelého císaře Karla IV, které trvaly 5 dní.

%continue

- Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazemburku vyhlásil nad Prahou interdikt.

%continue

- V Praze stvrzena kompaktáta.

%continue

- V Praze na Šibeničním vrchu za Horskou branou byl popraven Jan Roháč z Dubé, s ním i celá hradní posádka a polský šlechtic Vyšek Račinský.

%continue

- Do Prahy dorazil král Ladislav Habsburský zv. Pohrobek s bohatým doprovodem.

%continue

- V Praze byl založen cech mydlářů.

%continue

- V Praze byla zřízena první pošta v Čechách.

%continue

- Ferdinand I. vyslovil souhlas se zřízením královské mincovny v Praze.

%continue

- Začala pracovat pražská královská mincovna.

%continue

- V Praze zemřela Anna Jagellonská, manželka českého krále Ferdinanda I.

%continue

- Z Vídně byli vysláni do Prahy první jezuité.

%continue

- Z Vídně do Prahy vyjel pohřební průvod s ostatky císaře Ferdinanda I.

%continue

- Prahu postihla velká voda.

%continue

- Do Prahy přijelo poselství knížete moskevského Ivana IV. Hrozného.

%continue

- Vydán "drahotní řád" pro pražská města, jež zaváděl kontroly cen".

%continue

- V pražské tiskárně Jiřího Nigrina vyšla tiskem šestihlasá mše "Missarum sex vocum…" od skladatele Stefana Felise.

%continue

- V Praze byl založen klášter kapucínů.

%continue

- Německý astronom Jan Kepler přijel poprvé do Prahy.

%continue

- Doktor Ján Jesenský provedl v Praze na univerzitní koleji první pitvu v Čechách.

%continue

- V Praze byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské.

%continue

- Jan Kepler objevil z pražské hvězdárny první sluneční skvrnu.

%continue

- V Praze založen cech punčochářů.

%continue

- Saská armáda v čele s generálem Arminem obsadila Prahu.

%continue

- Švédové ukončili obléhání Prahy a nastoupili k ústupu.

%continue

- Vydáno povolení k prodeji kávy v Praze.

%continue

- Vlašský kupec Deodat začal v pražských ulicích prodávat vařenou kávu.

%continue

- Do Prahy přijel s doprovodem císař Karel VI.

%continue

- Postaveno Šporkovské divadlo, první stálé divadlo v Praze.

%continue

- V Praze otevřena hrabětem Šporkem první tajná zednářská lóže "U tří hvězd".

%continue

- Bavorsko-francouzská vojska vedená kurfiřtem Karlem Albertem dobyla Prahu.

%continue

- Bavorský kurfiřt Karel Albert se nechal v Praze prohlásit českým králem Karlem III.

%continue

- Pruská vojska obsadila Prahu.

%continue

- Vydán císařský dekret, který zakazoval pobyt Židů v Praze a zároveň je vypověděl i z Českého království.

%continue

- Praha přišla dekretem císařovny Marie Terezie o oficiální statut pevnosti.

%continue

- V Praze byla otevřena první státní zastavárna.

%continue

- V Praze byla ustanovena Společnost orby a svobodných umění, která sdružovala českou velkostatkářskou šlechtu.

%continue

- V Praze zavedeno číslování domů.

%continue

- Zemské gubernium vydalo nařízení, ukládající majitelům budov v Praze vést roury od okapů svisle dolů podél domu.

%continue

- Antonín Strnad zahájil pravidelné meteorologické měření v pražské klementinské hvězdárně.

%continue

- Knihkupec W. Ch. Gerle založil první půjčovnu knih v Praze v Karlově ulici.

%continue

- Obnoveno vydávání českých Pražských poštovních novin.

%continue

- Vzniklo Královské hlavní město Praha. Dvorským dekretem spojil Josef II. do té doby čtyři samostatná města: Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a Nové Město.

%continue

- Zrušen židovský soud v Praze.

%continue

- V Praze začaly být vydávány první české noviny.

%continue

- V Praze se započalo se značením ulic německo-českými názvy na nárožích.

%continue

- Dvorský dekret povoloval stavět se svolením pražského pevnostního velitelství ve vzdálenosti 500 sáhů za městskými hradbami.

%continue

- V Praze vyšlo první číslo Krameriových C. K. poštovních novin.

%continue

- Václav M. Kramerius založil pražské nakladatelství "Česká expedice".

%continue

- Na pražské univerzitě byla zřízena učitelská stolice jazyka českého.

%continue

- Z iniciativy hraběte Šternberka vznikla v Praze Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách.

%continue

- Nejvyšším dekretem byla zřízena Akademie výtvarných umění v Praze.

%continue

- Začalo označování pražských domů popisnými čísly platnými dodnes.

%continue

- V Praze byla založena Česká expedice (první novodobé české nakladatelství a knihkupectví).

%continue

- Zahájena výuka na pražské konzervatoři hudby.

%continue

- Do Prahy přijela francouzská císařovna Marie Luisa.

%continue

- Český vynálezce Josef Božek představil pražské veřejnosti svůj parník.

%continue

- Z podnětu hraběte Kašpara Šternberka a Františka Antonína hraběte Kolovrat-Libštejnského bylo v Praze založeno Vlastenecké (národní) muzeum.

%continue

- V Praze začala působit česká vzájemná pojišťovna, první novodobý pojišťovací ústav.

%continue

- V Praze byla otevřena veřejná technická knihovna Průmyslové jednoty v Čechách.

%continue

- V sále pražského Konviktu se konal první veřejný český ples.

%continue

- Po Karlově mostě byl v Praze otevřen druhý most přes Vltavu. Řetězový most se nazýval po císaři Františku I.

%continue

- V Praze spuštěn na Vltavu první kolesový parník Bohemia.

%continue

- Dokončena stavba železniční tratě z Olomouce do Prahy.

%continue

- Byl zahájen pravidelný provoz na železniční trati z Prahy do Olomouce.

%continue

- V Praze-Karlíně byla postavena druhá plynárna v Česku.

%continue

- V Praze bylo vydáno F. C. Kampelíkem první a jediné číslo časopisu pro dělníky Hlásník.

%continue

- Na pražském Žofíně se schází 341 slovanských delegátů ze všech koutů Evropy, aby projednali sjednocení svého etnika v rámci rakouského císařství.

%continue

- Praha kapitulovala před děly Windischgrätzovými.

%continue

- V Praze se konal první sjezd vlasteneckého spolku Lípa slovanská.

%continue

- Založena Pražská obchodní komora.

%continue

- Židovské město bylo připojeno k Praze.

%continue

- V Praze byl zahájen provoz na Negrelliho viaduktu (dlouhý 1 110 m) vedoucího z Masarykova nádraží do Holešovic (teprve druhý pražský most přes Vltavu).

%continue

- Zahájen železniční provoz na trati Praha - Podmokly (dnešní Děčín hl. nádraží).

%continue

- Ministerstvo financí zrušilo pražskou mincovnu.

%continue

- V Praze vznikl na doporučení barona Päumann, tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské, Pražský dobrovolný sbor ochranný, který měl 36 členů.

%continue

- Byla zřízena obecní stráž pro dozor nad městskými sady v Praze.

%continue

- Zemský sněm království českého zřídil v Praze Archiv země české.

%continue

- V Praze vyšlo první číslo německojazyčného deníku "Politik".

%continue

- V Praze zahájilo provoz Prozatímní divadlo, předchůdce Národního divadla (budova Prozatímního divadla se stala později jeho součástí).

%continue

- Dokončena stavba železniční tratě z Prahy do Plzně.

%continue

- V Praze na Vltavě byla zahájena paroplavba zásluhou pražského radního Františka Dittricha.

%continue

- V Praze byl uzavřen mír mezi Rakouskem a Pruskem.

%continue

- Pražský magistrát schválil návrh projektu na stavbu českého národního divadla.

%continue

- V Praze byl uveden do provozu Železniční (Vyšehradský) most přes Vltavu.

%continue

- Hrabata Zdeněk Kinský a Bedřich Kollman získali koncesi na vybudování první tratě koněspřežné tramvaje "koňky" v Praze.

%continue

- V Praze byla uvedena do provozu spojovací trať ze smíchovského Západního nádraží vedoucí přes nádraží Františka Josefa na Hrabovku.

%continue

- V Praze vyjela první linka koněspřežné tramvaje. Zasloužil se o to belgický podnikatel Edouard Otlet.

%continue

- V Praze byl uveden do provozu Palackého most přes Vltavu, který spojil Smíchov s Novým Městem.

%continue

- V Praze byla založena firma na výrobu elektrotechnických zařízení (Fr. Křižík).

%continue

- František Křižík zřídil v Praze elektrické osvětlení, první v Čechách.

%continue

- V Praze byla předvedena anglická parní hasičská stříkačka.

Number of the records: 1

Record „County : Hlavní město Praha“ updated: 13.09.2025