Počet záznamů: 1  

Hrad : Bečov nad Teplou

  1. Typ památky hrad
    Stav stojící památka
    Přístup regulovaný vstup
    Zařazení Národní kulturní památka
    PopisHrad vznikl, aby chránil důležitou křižovatku zemských cest. Jeho rozkvět souvisel s cínovými doly v okolí Slavkova a sehrál významnou úlohu za tzv. šmalkaldské války a při stavovském povstání. Za třicetileté války byl hrad značně poškozen a už se nikdy nestal panským sídlem. Hradní areál má podélnou dispozici, rozloženou kolem nádvoří s dvěmi hranolovými věžovitými objekty v nejvyšším místě hřebenu. Terasovité zahrady. Zámek je rozlehlý obdélný dvoupatrový objekt s valbovou střechou a s vystupující mnohabokou stejně vysokou mohutnou polygonální věžicí s kopulovou střechou (zámecká kaple). Přístupný je z města po kamenném mostu. Celý komplex hradu se zámkem se rozkládá na skalnatém hřebenu nad zalesněným údolím říčky Teplé.
    Obec
    Bečov nad Teplou, čp. 9
    Okres
    Karlovy Vary
    Kraj
    Karlovarský kraj
    Stát
    Česká republika
    Na mapě
    Česko - turistický atlas, 2006 . 40F
    Státní hrady a zámky, městské památkové rezervace, chráněné přírodní oblasti, 1956
    Na mapě
    532 m n.m.
    Slavkovský les
    11 km severně od Teplé
    15 km jižně od Karlových Varů
    Edice KČT č. 2 - Slavkovský les a Mariánské lázně
    GPS
    50°5'9.823"N, 12°50'22.273"E
    mapy.cz

    Stavební vývoj

    • přelom 13. a 14. st. - předpokládaný vznik hradu
    • r. 1314 - poprvé doložen
    • po r. 1320 - stará hradní kaple v přízemí
    • konec 14. st. - západní věž
    • kolem r. 1400 - ve věži postavena obdélná hradní kaple Navštívení Panny Marie (vyzdobena gotickými freskami)
    • r. 1430 - dobyt a vypleněn husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic
    • po r. 1495 - upraven do zhruba dnešní podoby
    • kolem r. 1500 - přestavba (obytná věž vyzdobena nástěnnými malbami)
    • 1502 - 1547 - rozsáhlá přestavba spolu s rozšířením
    • 1530 - 1540 - raně renesanční portál
    • kolem r. 1540 - renesanční budovy v předhradí
    • třicetiletá válka - některé objekty v předhradí strženy
    • r. 1623 - zčásti snešena mohutná válcová věž
    • r. 1647 - obsazen vojskem
    • r. 1648 - ovládnut Švédy
    • r. 1656 - raně barokní most
    • r. 1656 - obranná bašta, tzv. Lacronova
    • 1750 - 1753 - vystavěn tzv. Dolní zámek
    • r. 1753 - obranná bašta včleněna do budovaného zámku jako kaple (snad Carlo Lurago)
    • r. 1813 - zámek propojen s hradem v jeden celek
    • 1. třetina 19. st. - z části přestavěn empírově
    • 1861 - 1865 - zámek upravován novorenesačně (J. Zítek, J. Mocker)
    • 1861 - 1875 - upravovány interiéry zámku (např. kaple v barokním bastionu)
    • 80. - 90. léta 20. st. - celková rekonstrukce zámku
    • 1997 - 2001 - hrad uzavřen z důvodů rekonstrukce
    • od r. 2006 - celková rekonstrukce hradu

    Majitel

    • 1226 - 1407 - páni Borešové z Oseka a Rýzmburku (z Riesenburku)
    • r. 1314 - Boreš z Oseka a Rýzmburku
    • 1399 - 1407 - Boreš ml. a Boreš nejml. z Oseka
    • 1407 - 1411 - Oldřich Zajíc z Házmburku
    • 1411 - 1495 - páni z Plavna
    • r. 1411 - Jindřich starší z Plavna (míšeňský purkrabí)
    • do r. 1424 - Jindřich mladší z Plavna
    • 1424 - 1437 - Erkinger ze Seinsheimu (zástavní majitel)
    • od r. 1437 - Matěj Šlik z Holíče
    • od r. 1447 - Aleš Holický ze Šternberka
    • 1453 - kolem 1473 - Jindřich z Plavna
    • kolem 1473 - 1481 - Bohuslav ze Švamberka
    • od r. 1481 - Jindřich III. z Plavna
    • 1495 - 1537 - Jan Pflug (Pluh) z Rabštejna
    • 1537 - 1547 - Kašpar Pflug (Pluh) z Rabštejna
    • do r. 1547 - Kašpar Pluh z Rabštejna
    • 1548 - 1554 - Jindřich IV. z Plavna (zástavní majitel)
    • 1554 - 1558 - král Ferdinand I. Habsburský
    • od r. 1558 - Jindřich Šlik z Holíče (zástavní majitel)
    • Maxmilián II. Habsburský
    • 1573 - 1577 - město Bečov (zástavní majitel)
    • 1577 - 1597 - Šebestián Šlik z Holíče
    • 1597 - 1621 - město Horní Slavkov
    • od r. 1621 - stavovská (mansfeldská) posádka
    • 1624 - 1752 - Questenberkové
    • od r. 1624 - Gerhart z Questenberka (císařský sekretář)
    • od r. 1672 - Jan Antonín z Questenberka (syn Gerharta)
    • do r. 1752 - Jan Antonín ml. z Questenberka
    • 1752 - 1813 - Kaunicové
    • od r. 1752 - Dominik Ondřej z Kounic a z Ritenberka
    • do r. 1813 - Alois z Kounic a z Ritenberka (syn Dominika)
    • 1813 - 1945 - rod Beaufort-Spontini
    • od r. 1813 - Friderik de Beaufort-Spontini
    • od r. 1945 - stát
    • 80. léta 20. st. - ČSSR (hrad - Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni, zámek - zemědělská učňovská škola)
    • r. 1997 - ČR (Památkový ústav v Plzni)
    • r. 2003 - ČR (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni)

    Použitá literatura

    • Durdík Tomáš; Encyklopedie českých hradů; 1995; s. 56-57
    • Kolektiv autorů; ABC kulturních památek Československa; 1985; s. 35
    • Kolektiv autorů; Hrady a zámky v Čechách; 1986; s. 55-56
    • Kolektiv autorů; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; IV; 1985; s. 26-29
    • Kolektiv autorů; Mapa kulturních památek ČSSR; 1976; s. 55
    • Poche Emanuel; Umělecké památky Čech; 1. díl; 1977; s. 37-39
    • Kolektiv autorů; Umělecké památky Čech; 1957; s. 19
    • Kuča Karel; Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; I. díl; 1996; s. 57-60
    • Sučková Kateřina; Kamenný klíč; Hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky - Čechy, Morava a Slezsko; 2001; s. 1
    • Sučková Kateřina; Kamenný klíč k 274 hradům, zámkům a ostatním zpřístupněným památkám - Čechy, Morava a Slezsko; 1997; s. 1
    • Šafránek Josef M.; Soupis hradů, letohrádků, paláců, tvrzí a zámků v českých zemích; I.; 1995; s. 11-12
    • Vlček Pavel; Encyklopedie českých zámků; 1994; s. 124
    • kolektiv autorů; Seznam nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek v České republice; 2003
    • Hosnedl Jiří; Lexikon turistických zajímavostí A - Z; Průvodce na cesty; 1990; s. 14-15
    • Poche Emanuel; Umělecké památky Čech; 4. díl; 1982; s. 526
    • Kolektiv autorů; Malá československá encyklopedie; I; 1984; s. 389
    • Menclová Dobroslava; České hrady; II.; 1972; s. 8, 85-91, 153, 348, 453, 466-467, 514
    • Jedlička I. M.; Poklad vévody Jindřicha; Nález století v hradě nad řekou; 1987; s. 60, 93, 109, 110, 121, 128
    • kolektiv autorů; Hrady a zámky; 1985; obr. 54
    • kolektiv autorů; Česká republika, turistické zajímavosti; s. 6, 12
    Související událost

    5. listopadu 1985 - V hradní kapli na zámku Bečov nad Teplou byl nalezen unikátní románský relikviář sv. Maura ze 13. st.
    Odkaz na www
    http://monumnet.npu.cz/monumnet.php ; www.hrady.cz ; www.cestujeme.cz./becov ; www.zamek-becov.cz
    Odkazy na další záznamy
    (1) - Filmy
    (1) - Další prameny o památce
    Poznámka
  2. r. 1547 - konfiskován Ferdinandem I.
  3. r. 1621 - konfiskován
  4. r. 1656 - vojenský hradní velitel Jan Lacron vypracoval rozsáhlý plán nového opevnění (zrealizována jen velká bašta nad příkopem)
  5. 1860 - 1870 - architekti J. Zítek a J. Mocker připravili projekty na přestavbu sídla (celé nebylo realizováno)
  6. r. 1964 - objekt prohlášen za kulturní památku
  7. 5. 11. 1985 - v hradní kapli nalezen unikátní románský relikviář sv. Maura ze 13. století
  8. r. 1995 - objekt prohlášen za Národní kulturní památku
  9. r. 2001 - ak. soch. Andrej Šumbera vydal CD-rom o průběhu restaurování relikviáře sv. Maura
  10. r. 2002 - zpřístupněn zrestaurovaný maurský relikviář
  11. r. 2006 - v přízemí hradu objevena kostra zazděného mladého muže ze 14. - 16. st. (28. 7. 2006 uvedlo TV zpravodajství)
  12. Obrázky
  13. Hrad : Bečov nad Teplou - hrad a zámek - převzato: 'kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., Praha 1985, (barevné foto J. Nechvátal)'

    hrad a zámek - převzato: "kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., Praha 1985, (barevné foto J. Nechvátal)"

  14. Hrad : Bečov nad Teplou - hrad - encyklopedie Wikipedia

    hrad - encyklopedie Wikipedia


Záznam „Hrad : Bečov nad Teplou“ aktualizován: