Pamiatky, štátnici, rody, kľúčové slová
Popis Největší české protifeudální hnutí, jímž v letech 1419-1436 vyvrcholila hluboká krize české společnosti. Předcházelo mu mnohaleté reformní úsilí, jež se obracelo hlavně proti církvi ve stávající podobě. Husova smrt urychlila vývoj válečných událostí, které započaly v červenci 1419 povstáním v Praze. Vnitřní neshody usnadnily poté panské jednotě vítězství u Lipan, kde v květnu vzala zasvé vojenská moc bratrstev. V červenci 1436 byla v Jihlavě vyhlášena kompaktáta, která kompromisně uzavřela smír husitů s církví a Zikmundem Lucemburským. Popis Mocensko-náboženský konflikt zasahující v letech 1618-1648 střední Evropu i rozsáhlé přilehlé oblasti. Souběžně s ní probíhala válka mezi Švédskem a Polskem (1620-1629), mezi Polskem a Ruskem (1632-1634), mezi Francií a Španělskem (1635-1659), mezi Dánskem a Švédskem (1643-1645) a zároveň vypukla občanská válka v Anglii (1642-1648). Války zpočátku řešily rozpory mezi zeměmi katolickými a protestantskými. Třicetiletou válku lze rozdělit do několika období. Podnětem k první, tzv. české válce (1618-1620), byla 2. pražská defenestrace (23. 5. 1618), druhou fází byla falcká válka (1620-1624). Později válka dánská (1625-1629) a následovala švédská (1630-1635). Pod záminkou ochrany protestantského náboženství v říši usilovalo však Švédsko o moc nad Baltským mořem. Posledním, nejdelším obdobím byla válka švédsko-francká, ve které se otevřeně zapojila do bojů s Habsburky katolická Francie. Třicetiletá válka se od předchozích velkých ničivých konfliktů v Evropě lišila větším územním rozsahem, objemem vynaložených materiálních prostředků, rozsahem škod a ztrátami na lidských životech.