Nájdených záznamov: 6  
Váš dotaz: Autor-kód záznamu + druh.dok = "^kcz_un_auth 0007814 250h^"

Pamiatky, štátnici, rody, kľúčové slová

  1. Iné60.-70. léta 15. st.
    PopisPodnět k tzv. „Druhé válce husitské“ dalo rozhodnutí papeže Pavla II. prohlásit Jiřího z Poděbrad za kacíře a za sesazeného z trůnu. Papež současně vyhlásil proti kališnickým Čechám křížovou výpravu. O rok později papež potvrdil za vůdce katolíků Zdeňka Šternberka, předáka Zelenohorské jednoty. Jednotě na pomoc byly poslány houfy křižáků z okolních zemí, avšak jejich útoku vojska Jiřího z Poděbrad úspěšně čelila. V březnu roku 1468 se přidal ke křížové výpravě uherský král Matyáš Korvín, vykonavatel papežské klatby, který vpadl na Moravu a oslaboval pozice Jiřího z Poděbrad. V červnu následujícího roku zemský sněm přistoupil na návrh Jiřího z Poděbrad a uznal nástupnictví Vladislava Jagellonského na český trůn. To vyvolalo zejména na Moravě a ve Slezsku odpor, který rozpoutal boje mezi příznivci obou znesvářených táborů. Byly dobývány hrady protivníků, došlo k zániku mnoha vesnic. O ukončení války a nalezení přijatelného kompromisu se jednalo mezi oběma panovníky i na zemských sněmech. Koncem roku 1478 byla na radnici v Olomouci vyhlášena smlouva o příměří, podle níž mohli oba panovníci užívat titulu "český král." Tyto dohody byly následujícího roku potvrzeny Olomouckou smlouvou, z níž vyplynulo, že Vladislav vládl pouze v Čechách a Matyáš Korvín na Moravě, ve Slezsku a v Lužicích.
  2. PopisNejvětší české protifeudální hnutí, jímž v letech 1419-1436 vyvrcholila hluboká krize české společnosti. Předcházelo mu mnohaleté reformní úsilí, jež se obracelo hlavně proti církvi ve stávající podobě. Husova smrt urychlila vývoj válečných událostí, které započaly v červenci 1419 povstáním v Praze. Vnitřní neshody usnadnily poté panské jednotě vítězství u Lipan, kde v květnu vzala zasvé vojenská moc bratrstev. V červenci 1436 byla v Jihlavě vyhlášena kompaktáta, která kompromisně uzavřela smír husitů s církví a Zikmundem Lucemburským.
  3. PopisBezprostřední záminkou byla balkánská krize a sarajevský atentát. Válku zahájilo Rakousko-Uhersko a v letech 1914-1918 bylo do ní postupně vtaženo 25 států a jejich kolonií. Ztráty na lidských životech překročily 10 miliónů a dalších 20 miliónů bylo zraněno. Jednalo se o totální válku, kdy obyvatelstvo i hospodářství bylo v mnoha státech plně mobilizováno a podřízeno válečnému úsilí. Výsledkem byl rozpad Rakousko-Uherska a turecké říše, přeměna Ruska a Německa a vznik nových států s demokratickým uspořádáním.
  4. PopisNejrozsáhlejší a nejničivější válečný konflikt v dějinách lidstva. Do války bylo v letech 1939 - 1945 postupně vtaženo 61 zemí s více než 80% obyvatel naší planety. Ztráty na lidských životech překročily 50 miliónů.
  5. PopisJednalo se o rozsáhlý ozbrojený konflikt (1756 – 1763) mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století - Velkou Británií, Pruskem a Portugalskem na straně jedné, Francií, Rakouskem, Ruskem, Švédskem, Svatou říší římskou, Saskem a Španělskem na straně druhé.
  6. PopisMocensko-náboženský konflikt zasahující v letech 1618-1648 střední Evropu i rozsáhlé přilehlé oblasti. Souběžně s ní probíhala válka mezi Švédskem a Polskem (1620-1629), mezi Polskem a Ruskem (1632-1634), mezi Francií a Španělskem (1635-1659), mezi Dánskem a Švédskem (1643-1645) a zároveň vypukla občanská válka v Anglii (1642-1648). Války zpočátku řešily rozpory mezi zeměmi katolickými a protestantskými. Třicetiletou válku lze rozdělit do několika období. Podnětem k první, tzv. české válce (1618-1620), byla 2. pražská defenestrace (23. 5. 1618), druhou fází byla falcká válka (1620-1624). Později válka dánská (1625-1629) a následovala švédská (1630-1635). Pod záminkou ochrany protestantského náboženství v říši usilovalo však Švédsko o moc nad Baltským mořem. Posledním, nejdelším obdobím byla válka švédsko-francká, ve které se otevřeně zapojila do bojů s Habsburky katolická Francie. Třicetiletá válka se od předchozích velkých ničivých konfliktů v Evropě lišila větším územním rozsahem, objemem vynaložených materiálních prostředků, rozsahem škod a ztrátami na lidských životech.