Počet záznamov: 1  

Štát : Česká republika

  1. ŠtátČeská republika
    Iné názvyČesko ; ČR ; CZ
    PopisČesko je svrchovaným vnitrozemským státem střední Evropy s rozlohou 78 886 km², který sousedí s Německem, Rakouskem, Slovenskem a Polskem. Historicky je členěn na tři území: Čechy, Moravu a Slezsko, která jsou rozdělena do 14 samosprávných krajů. Nejvyšší horou je Sněžka (1602 m n. m.) v Krkonoších, nejdelší řekou je Vltava (433 km) protékající Čechami od jihu k severu. Hlavním městem je Praha.
    Na mape
    Faksimile jedné z prvních poštovních map Království českého, kolem r. 1750

    História obce

    • 1918 - vznik republiky
    • 1918-1938 - Republika československá (RČS), též Československá republika (ČSR)
    • 1938-1939 - Česko-Slovenská republika
    • 1939-1945 - Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika
    • 1945-1960 - Československá republika (ČSR)
    • 1960-1990 - Československá socialistická republika (ČSSR)
    • 1990-1992 - Česká a Slovenská federativní republika (ČSFR)
    • 1. 1. 1993 - republika se rozdělila na dva samostatné státy
    • od r. 1993 - Česká republika (ČR)

    Pramene

      5plus2 ČR; roč. IX., č. 33; 11. 9. 2020, s. 10-11

    Použitá literatúra

    • Matoušková M.; Kapka přírody; Kapesní katalog volného času pro ty, kdo míří do přírody; 2014; s. 19, 21, 23, 24
    • Svoboda Jiří; Češi a Slováci v dávné minulosti; 1979; s. 1
    • kolektiv autorů; Česká republika, turistické zajímavosti; s. 1-24
    • Kolektiv autorů; Historický kaleidoskop; 1; 2011; s. 48-51
    • Kolektiv autorů; Historický kaleidoskop; 2; 2011; s. 48-50
    • Kolektiv autorů; Historický kaleidoskop; 3; 2011; s. 46-49
    • Hlinomaz Milan; Symbolika českého státu do roku 1918 a Československa do roku 1990; 1992; s. 1-29
    • kolektiv autorů; Ottova encyklopedie A-Ž; 2019; s. 168, 172-180, 181-182
    • Palacký František; Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenů; sv. XIV., kniha XIX; 1928; s. 7-336
    • Palacký František; Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenů; sv. XIII., kniha XVIII; 1928; s. 5-309
    • Palacký František; Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenů; sv. XII., kniha XVII; 1928; s. 5-256
    • Palacký František; Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenů; sv. XI., kniha XVI; 1928; s. 5-349
    • Palacký František; Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenů; sv. X., kniha XV; 1928; s. 5-512
    • Palacký František; Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenů; sv. IX., kniha XIV; 1928; s. 5-396
    • Palacký František; Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenů; sv. VIII., kniha XIII; 1928; s. 5-262
    • Palacký František; Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenů; sv. VII., kniha XII; 1928; s. 5-221
    • Palacký František; Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenů; sv. VI., kniha XI.-XII; 1928; s. 5-440
    • Palacký František; Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenů; sv. V., kniha IX.-X; 1928; 7-270
    • Palacký František; Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenů; sv. IV., kniha VII.-VIII; 1928; s. 7-296
    • Palacký František; Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenů; sv. III., kniha VI; 1928; s. 7-349
    • Palacký František; Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenů; sv. II., kniha IV.-V; 1928; s. 7-239
    • Palacký František; Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenů; sv. I., kniha I.-III; 1928; s. 39-375
    • kolektiv autorů; Ottova encyklopedie A-Ž; 2019; s. 645-646, 801
    Súvisiaca udalosť

    13. ledna 845 - Křest čtrnácti českých knížat na dvoře Ludvíka Němce v Řezně.
    roku 895 - Čeští kmenoví vévodové se rozhodli uvázat v politickou závislost na mocné říši Východofrancké.
    30. července 1119 - Kosmas zaznamenal první tornádo v Čechách, které poničilo opevnění Vyšehradu.
    4. května 1201 - Čechy zasáhlo silné zemětřesení a sněžení.
    roku 1322 - Chebsko a Dolní Lužice byly připojeny k českému státu.
    roku 1329 - Představitelé lužického města Zhořelce vyslali za třináctiletým králevicem Karlem své posly do Paříže, aby mu předali žádost o připojení k českému království po vymření askánského rodu.
    31. ledna 1342 - Povodeň zimního typu zasáhla celé Čechy.
    roku 1348 - Založeny moravské zemské desky.
    9. října 1355 - Datována bulla, v níž Karel IV. připojuje k českému království knížectví polské a slezské a markrabství budešínské a gorlické.
    roku 1368 - Lužice a Svídnicko byly připojeny k České koruně.
    roku 1373 - Karel IV. získal pro Českou korunu Braniborsko.
    20. února 1437 - Císař Zikmund obnovil v Čechách královskou komoru.
    10. dubna 1489 - Čeští stavové spolu s Pražany obnovili konzistoř podobojí.
    roku 1526 - V Praze byla zřízena první pošta v Čechách.
    roku 1541 - Shořely staré zemské desky českého království.
    5. května 1548 - První pikarti (hanlivá přezdívka pro radikální tabority) vypovězeni z Čech.
    1. srpna 1561 - V Čechách začal platit říšský mincovní řád.
    roku 1584 - V Čechách zaveden papežem Gregoriánský kalendář.
    9. června 1618 - Čeští direktoři vypověděli ze země jezuity.
    31. července 1619 - Schválena Česká konfederace - nová ústava platící pro země Koruny české.
    16. března 1621 - Poprvé zasedl soud nad vůdci českého povstání.
    10. srpna 1622 - Vydán konfiskační patent knížete Lichtensteina, kterým byl odňat majetek účastníkům stavovského povstání.
    10. května 1627 - Císař Ferdinand II. vyhlásil Obnovené zřízení zemské v Čechách.
    31. července 1627 - Ferdinand II. vydal mandát, jimž bylo římskokatolické náboženství povoleno v Čechách jako jediné.
    roku 1635 - České království postoupilo Sasku jako léno země Horní a Dolní Lužice.
    19. ledna 1669 - Jezuita Matěj Šteyer založil první český fond na vydávání laciných knih pro lid.
    28. června 1680 - Leopold I. vydal robotní patent, kterým počíná stát zasahovat a regulovat např. neomezené právo na práci poddaného.
    9. listopadu 1717 - Dekretem českých stavů byla zřízena inženýrská profesura a Willenberg byl pověřen vedením založené Stavovské inženýrské školy (předchůdkyně ČVUT).
    17. října 1720 - Sněm stavů markrabství moravského schválil pragmatickou sankci (nástupnický zákon).
    15. prosince 1741 - Samozvaný český král Karel III. předložil stavovskému sněmu požadavek na výplatu 6 milionů zlatých, což stavové odmítli. Karel Albert poté opustil Prahu a odebral se do říše.
    roku 1742 - České království pozbylo po prohrané válce s Pruskem větší části Slezska.
    15. srpna 1744 - Osmdesátitisícová pruská armáda překročila české zemské hranice směrem do nitra království.
    1. července 1745 - Vydán císařský dekret, který zakazoval pobyt Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
    21. března 1750 - V Čechách byla zavedena rychlá poštovní přeprava zásilek.
    23. ledna 1751 - Nařízením o rozdělení 4 velkých zemských krajů byl zvětšen počet krajů ze současných 12 na 16. Do jejich čel byl vždy postaven jen jeden krajský hejtman, který však již nemohl zůstat na svém panství, ale musel působit v sídle svého úřadu.
    12. října 1754 - Proběhl první tah loterie v Čechách.
    13. září 1756 - Vojsko pruského krále Fridricha II. vstoupilo do Čech.
    22. prosince 1769 - V Praze byla ustanovena Společnost orby a svobodných umění, která sdružovala českou velkostatkářskou šlechtu.
    6. prosince 1774 - Marie Terezie schválila v Čechách první Školní řád a jím byla zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let.
    5. července 1778 - Pruská armáda překročila severovýchodní hranice Čech, čímž začala válka o bavorské dědictví.
    10. července 1781 - Dvorním nařízením bylo povoleno čtení Svatého písma či Bible bez následku.
    13. října 1781 - Císař Josef II. vydal Toleranční patent (povolení luteránského, kalvínského i pravoslavného vyznání).
    1. listopadu 1781 - Císař Josef II. vydal patent o zrušení nevolnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
    20. září 1784 - Dekretem císaře Josefa II. byla uznána Královská česká společnost nauk.
    roku 1785 - Na našem území proběhl pravděpodobně poslední proces v honu na čarodějnice.
    21. února 1785 - Zrušen úřad městských hejtmanů a nahrazen policejními ředitelstvími.
    11. září 1785 - Dvorským patentem byla v Čechách zrušena všechna bratrstva.
    8. července 1788 - Vyšel nový pořádek hrdelních práv.
    roku 1790 - Císař Leopold II. povýšil Českou společnost učenou na Královskou společnost nauk.
    4. prosince 1794 - Nařízením zakázáno střílení ze zbraní na selských svatbách.
    21. srpna 1796 - Zřízen pluk českých myslivců.
    4. května 1802 - V Rakousko - Uhersku byla zrušena doživotní vojenská služba.
    roku 1804 - Po vzniku Rakouského císařství zmizely znaky zemí Koruny české z mincí až do konce monarchie.
    15. března 1811 - Ohlášen finanční patent bankrotový.
    24. prosince 1812 - Na vánočním večírku v pražském letohrádku Šilbach byl poprvé na našem území představen hostům ozdobený vánoční stromeček - jedlička.
    9. června 1815 - Na kongresu ve Vídni byla podepsána závěrečná akta o poválečném uspořádání Evropy.
    23. prosince 1817 - Na základě patentu se začal v Čechách měřit nový, tzv. stabilní katastr na podkladě měření trigonometrického.
    13. prosince 1822 - Konána první valná hromada Musejní společnosti české.
    13. února 1824 - Založena Česká spořitelna, na dlouhou dobu jediný peněžní ústav v Čechách.
    roku 1842 - V Rakousko-Uhersku zřízena finanční stráž.
    roku 1845 - Zahájena výstavba železniční trasy mezi Vídní a Prahou.
    roku 1847 - Dokončena stavba železniční tratě z Vídně do Bohumína, tzv. Severní dráha Ferdinandova.
    5. dubna 1848 - Vyšlo první číslo Národních novin.
    22. července 1848 - Ve Vídni byl zahájen říšský sněm.
    24. července 1848 - V říšském sněmu předložil poslanec H. Kudlich ze Slezska návrh na zrušení poddanství.
    31. srpna 1848 - Říšský sněm zrušil robotu.
    13. října 1849 - Ministr kultu a vyučování vydal disciplinární řád platný pro všechny univerzity v Rakousku.
    roku 1850 - Založena Ústřední komise pro zjišťování a zachování stavebních památek.
    18. dubna 1850 - Bylo zrušeno ustanovení císaře Josefa II. o tzv. placetum regium (povinnost předkládat papežské bully ke schválení státním úřadům).
    1. července 1850 - Vydány první poštovní známky v habsburské monarchii.
    6. listopadu 1852 - Vydán patent o právu spolkovém a spolčovacím, který nařizoval registraci spolků.
    26. ledna 1856 - Učiněn první pokus s pěstováním tabáku v Čechách.
    19. března 1856 - Ministerstvo financí zrušilo pražskou mincovnu.
    20. července 1858 - Byla zřízena obecní stráž pro dozor nad městskými sady v Praze.
    20. prosince 1859 - Patentem byl uzákoněn nový živnostenský řád, který odstranil poslední zbytky cechů a kodifikoval svobodu podnikání.
    20. října 1860 - Ve Vídni byl vydán neodvolatelný říjnový diplom, jímž se císař František Josef I. zřekl absolutismu.
    16. února 1862 - V Praze se konala se ustavující valná hromada tělocvičného spolku "Sokol".
    18. května 1863 - Založen první hedvábnický spolek v Čechách.
    20. května 1866 - Vypovězena prusko-rakouská válka.
    23. června 1866 - První slezská armáda vtáhla do Čech.
    21. prosince 1867 - Vyhlášena tzv. prosincová ústava, uplatňující konstituční a liberální zásady a zaručující občanům základní práva.
    12. května 1869 - Vyšel zákon o zrušení lenních svazků.
    roku 1870 - V Rakousko-Uhersku zřízena justiční stráž.
    22. července 1871 - V celé monarchii byl zaveden metrický systém měr a vah.
    roku 1873 - Krach na vídeňské burze zahájil první hospodářskou krizi v monarchii.
    12. června 1873 - Zřízena zemědělská rada pro království české.
    25. května 1875 - Zástupci 18 zemí podepsali tzv. Metrovou konvenci, která stanovila založení mezinárodního úřadu měr a vah, spravovaného mezinárodním výborem.
    1. ledna 1876 - Všechny Rakousko-Uherské hospody musely začít točit do půllitrů.
    16. listopadu 1880 - Bratři Kohoutové založili v Praze na Smíchově první Český klub velocipedistů.
    roku 1881 - V Čechách byla zavedena první soukromá telefonní linka (mezi budovou správy dolů Richarda Hartmana v Ledvicích a nádražím v Duchcově).
    10. dubna 1881 - V Čechách byla zavedena první soukromá telefonní linka (mezi budovou správy dolů Richarda Hartmana v Ledvicích a nádražím v Duchcově).
    11. června 1888 - V Praze byl založen skupinou vlastenců Klub českých turistů.
    roku 1889 - Mezi Prahou a Vídní byla zavedena první telefonní linka.
    roku 1890 - Založeno první dívčí gymnázium v českých zemích.
    23. ledna 1890 - Byla založena Česká akademie věd a umění císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění.
    21. prosince 1891 - Zřízen Ústřední spolek pro udržování vojenských pomníků z r. 1866 v Čechách.
    roku 1893 - V Čechách založen první tenisový klub.
    31. ledna 1897 - V Praze byla založena první odborová centrála v Čechách.
    18. května 1899 - Založen Český výbor pro hry olympijské.
    roku 1900 - V Čechách byla zavedena vyhláška, podle které nesmělo jet vozidlo v obci vyšší rychlostí, než byla rychlost koně v poklusu.
    roku 1901 - V Praze byl založen "Český svaz footballový".
    21. listopadu 1903 - V Čechách byl založen první lyžařský klub ve střední Evropě.
    roku 1905 - V Čechách byl zaveden 24 hodinový nedělní klid v živnostenských a průmyslových podnicích.
    21. listopadu 1903 - V Čechách byl založen první lyžařský klub ve střední Evropě.
    25. listopadu 1905 - Vydán zemský zákon moravský, podle něhož je dítě povinno navštěvovat školu, která vyučuje v jazyce jeho národnosti.
    roku 1911 - Antonín Benjamin Svojsík založil v Čechách podle Baden-Powellova systému skauting a nazval jej Junák.
    roku 1911 - Ministerstvo školství zavedlo povinný výcvik ve střelbě na středních školách.
    8. března 1911 - V Čechách a Moravě se poprvé slavilo MDŽ.
    13. května 1911 - Ing. J. Kašpar uskutečnil s letadlem domácí výroby první dálkový (cca 121 km) přelet v Čechách z Pardubic do Prahy.
    28. července 1914 - Rakousko-uherská monarchie vyhlásila válku Království srbskému; počátek první světové války.
    15. března 1915 - Zemřel Herbert Masaryk, syn T. G. Masaryka.
    30. dubna 1916 - V monarchii poprvé zaveden letní čas, platil jen do října.
    21. července 1917 - Ve Vídni proběhla porada českých a slovenských politiků o budoucím začlenění Slovenska do společného státu.
    30. října 1918 - Přijata Deklarace slovenského národa, kterou zástupci všech vrstev obyvatelstva souhlasili s vytvořením společného státu Čechů a Slováků.
    31. října 1918 - Zřízen úřad generálního velitele četnictva.
    14. listopadu 1918 - V Praze proběhla první schůze revolučního Národního shromáždění.
    10. prosince 1918 - Československá vláda vydala zákon 61/1918 Sb., který rušil šlechtictví, řády a tituly.
    17. prosince 1918 - V Praze vznikla Českobratrská církev evangelická.
    19. prosince 1918 - Národní shromáždění vydalo zákon nařizující osmihodinovou pracovní dobu.
    v lednu 1919 - Mírová konference v Paříži ukončila většinu územních sporů v poválečné Evropě.
    v březnu 1919 - Proběhla měnová reforma, jejímž cílem bylo urychleně oddělit finance nového státu od Rakouska.
    10. dubna 1919 - Československá vláda vydala zákon o zavedení koruny československé.
    16. dubna 1919 - První pozemková reforma - byly zestátněny šlechtické majetky.
    19. dubna 1919 - Zřízena vojenská policie.
    9. května 1919 - Založena Ústřední daktyloskopická stanice.
    8. ledna 1920 - Na Smíchově na valném sjezdu Klubu reformních kněží bylo rozhodnuto o vytvoření Církve československé (od r. 1971 Církev československá husitská).
    30. ledna 1920 - Národní shromáždění přijalo zákon, kterým se nařizuje obcím v Československu psáti obecní kroniku.
    29. února 1920 - Národní shromáždění schválilo novou Československou ústavu, jenž nahradila tu provizorní z r. 1918.
    30. března 1920 - Národní shromáždění schválilo podobu státní vlajky, znaku a pečeti.
    18. dubna 1920 - Konaly se první volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu Československé republiky.
    25. dubna 1920 - Konaly se první volby do Senátu Československé republiky.
    14. října 1920 - Francouzská společnost zahájila civilní leteckou dopravu na lince Praha - Štrasburk.
    2. listopadu 1920 - František Lhotský zaregistroval se souhlasem Karla Hašlera ochrannou známku na výrobu bonbónů "Hašlerka".
    18. prosince 1920 - Ve Vídni bylo stvrzeno navrácení významných listin k české historii Archivu koruny české do Prahy.
    16. února 1921 - Proběhlo první velké sčítání lidu na území Československa.
    12. dubna 1921 - Byla zahájena pravidelná letecká doprava na lince Praha - Varšava a zpět.
    18. února 1922 - Založena Ústředna pro potírání obchodu ženami a dětmi.
    18. května 1923 - Československý rozhlas zahájil pravidelné vysílání.
    6. října 1923 - Z popudu ministerstva veřejných prací vznikly Československé státní aerolinie.
    6. března 1925 - Uzavřena smlouva s Polskem, která upravovala překračování společných hranic.
    1. července 1925 - Poštovní úřady začaly vydávat koncesní listiny na zřízení přijímací stanice radiotelefonické.
    14. července 1927 - Zákon č. 125 z tohoto dne změnil dosavadní samosprávné úřady okresní a zemské na úřady smíšené, v nich byly sloučeny samospráva se správou politickou.
    1. ledna 1928 - Zřízeny Četnické pátrací stanice.
    25. února 1931 - V celém Československu proběhla demonstrace u příležitosti Mezinárodního dne boje proti nezaměstnanosti.
    15. května 1931 - Uzavřena dohoda s Německou říší o stíhání a vzájemné pomoci bezpečnostních orgánů.
    v květnu 1935 - Podepsána československo-sovětská spojenecká smlouva o kolektivní bezpečnosti.
    1. května 1935 - Započalo zřizování Četnických silničních kontrolních stanic.
    1. července 1935 - Zřízeny Četnické letecké stanice (hlídky).
    17. srpna 1938 - Nacisté zahájili likvidaci Československých aerolinií.
    13. září 1938 - Vyhláškou zemského prezidenta země České, vydanou ve srozumění s prezidentem vrchního soudu a vrchním státním zástupcem, bylo vyhlášeno na základě §429 tr. ř. zákona č. 119/1873 stanné právo pro některé politické okresy.
    23. září 1938 - Vyhlášena mobilizace - převratný okamžik symbolizující odhodlání bránit republiku proti rozpínavému německému nacismu, které přesto nakonec padlo bez boje.
    30. září 1938 - Podepsána mnichovská dohoda, která plně akceptovala německé požadavky. ČSR nebyla k jednání přizvána..
    1. října 1938 - Vydána vyhláška o zahájení činnosti polní pošty, která zprostředkuje dopravu služebních i soukromých zásilek a poukázek jednak mezi armádou v poli a zápolím nebo naopak, jednak mezi částmi armády v poli navzájem.
    19. listopadu 1938 - Uznána autonomie Slovenské krajiny a Podkarpatské Rusi.
    15. prosince 1938 - Národní shromáždění schválilo tzv. zmocňovací zákon, který umožňoval vládě vyhlašovat zákony a prezidentovi měnit ústavu.
    14. března 1939 - Česko-Slovenská republika se rozpadla na Slovenský štát a Protektorát Čechy a Morava.
    15. března 1939 - Začala okupace Čech a Moravy vojsky nacistického Německa, de iure zanikla Druhá republika.
    23. března 1939 - Začal "dobrovolný nábor" českých občanů na nucené práce v Německu.
    19. září 1939 - Vládním nařízením č. 222/Sb. o státních znacích byla přijata nová protektorátní symbolika.
    30. září 1939 - Ministr zemědělství ohlásil v rozhlase zavedení přídělového systému potravin od následujícího dne.
    30. září 1938 - Česká vláda za účasti prezidenta Edvarda Beneše přijala na Pražském hradě mnichovský diktát.
    7. října 1938 - V Žilině vyhlásili slovenští představitelé autonomii Slovenska.
    14. března 1939 - Česko-Slovenská republika se rozpadla na Slovenský štát a Protektorát Čechy a Morava.
    16. března 1939 - Prezident Emil Hácha jmenoval protektorátní vládu v čele s R. Beranem.
    17. března 1939 - Výnosem vrchního velitele německé armády Waltera von Brauchitsche byl v Čechách zaveden pravostranný provoz.
    v červnu 1939 - Vzniklý autonomní Slovenský stát si uzákonil tradiční národní znak a vlajku.
    19. září 1939 - Vládním nařízením č. 222/Sb. o státních znacích byla přijata nová protektorátní symbolika.
    19. září 1939 - Vládním nařízením č. 222/Sb. o státních znacích byla přijata nová protektorátní symbolika.
    30. září 1939 - Ministr zemědělství ohlásil v rozhlase zavedení přídělového systému potravin od následujícího dne.
    1. října 1939 - Zavedeny potravinové lístky pro domácnosti v protektorátu Čechy a Morava.
    17. listopadu 1939 - V reakci na předchozí protiněmecké studentské nepokoje v Praze byla vydána Vyhláška o uzavření českých vysokých škol na tři roky.
    21. prosince 1939 - Zrušena Stráž obrany státu.
    21. července 1940 - Velká Británie uznala prozatímní československou vládu se sídlem v Londýně.
    v září 1940 - Správní celek "Sudetská župa", který vznikl na většině odtrženého území od českých zemí, získal nový znak.
    1. října 1940 - Český stát uzavřel celní unii s Německem.
    26. června 1941 - Protektorátní vládní nařízení zavedlo pracovní knížky, které měly přispět k plánovitému rozmísťování pracovních sil.
    27. září 1941 - Reinhard Heydrich byl jmenován zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě.
    18. května 1942 - Z důvodu nedostatku jakéhokoliv druhu materiálu vydaly protektorátní úřady všeobecný zákaz staveb.
    17. prosince 1944 - Nad Severní Moravou a Slezskem se odehrála jedna z největších leteckých bitev nad územím protektorátu.
    17. února 1945 - Na území protektorátu byla vysazena parašutistická skupina Platinum-Pewter.
    duben 1945 - Ministr informatiky Václav Kopecký prosadil do vládního programu zákaz nezávislého tisku.
    8. května 1945 - Na velitelství Velké Prahy v Bartolomějské ul. podepsal v 16. hodin R. Toussaint jako zmocněnec wermachtu a velitel vojenského okruhu Čechy a Morava s představiteli povstalecké České národní rady kapitulační protokol německé armády na našem území.
    11. května 1945 - Rozpuštěna Česká národní rada.
    18. května 1945 - Vyhláškou ministerstva informací bylo zastaveno vydávání veškerých periodik, s výjimkou deníků pod hlavičkou stran Národní fronty.
    23. května 1945 - Ustanoven Svaz českých novinářů spolu s "očistnou" komisí.
    29. června 1945 - V Moskvě byla podepsána dohoda o postoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu.
    30. června 1945 - Vznikla Státní bezpečnost (StB) se sídlem V Bartolomějské ul. v Praze.
    4. července 1945 - Ministerstvo ochrany práce a sociální péče vydalo vyhlášku o mzdovém zrovnoprávnění žen, která stanovila, že ženy, které konají stejnou práci jako muži, obdrží stejné mzdy.
    20. července 1945 - Vydán tzv. osídlovací dekret, podle kterého se provádělo zemědělské osídlování konfiskovaných pozemků.
    2. srpna 1945 - Vydán dekret o zbavení občanství Němců a Maďarů, začátek organizovaného odsunu německého obyvatelstva.
    8. srpna 1945 - V Londýně byla podepsána Dohoda o stíhání a potrestání válečných zločinců, která ustavila postupy pro norimberský proces.
    11. srpna 1945 - Vydán dekret o zestátnění filmového průmyslu.
    28. srpna 1945 - Dekretem prezidenta byla znárodněna československá kinematografie.
    24. října 1945 - Prezident E. Beneš podepsal dekrety o znárodnění dolů, bank, pojišťoven a velkých firem.
    1. listopadu 1945 - V Československu proběhla měnová reforma.
    28. března 1946 - Ústavním zákonem byly Benešovy dekrety prohlášeny za zákon.
    8. května 1946 - Schválen zákon č. 115/1946 Sb., tzv. amnestující, jenž legitimizoval jednání odboje i "spravedlivou" poválečnou odplatu.
    16. května 1946 - Vznikla Ústřední rada odborů.
    26. května 1946 - V prvních poválečných volbách zvítězila Komunistická strana Československa s náskokem 19,7 % před Československou stranou národně socialistickou. Předsedou vlády se stal Klement Gottwald.
    10. července 1946 - V Moskvě byla podepsána smlouva umožňující návrat volyňským Čechům do jejich bývalé vlasti.
    25. října 1946 - Československá vláda přijala první dvouletý plán.
    16. listopadu 1946 - V Praze byl ustaven Československý tělovýchovný svaz.
    1. prosince 1946 - V Československu byl zaveden zimní čas.
    11. července 1947 - V Československu byl přijat zákon č. 149/1947 Sb. O národní bezpečnosti.
    23. února 1948 - Zavedena výjezdní doložka, tj. povolení k vycestování z Československa do zemí mimo východní blok.
    28. září 1950 - Zrušeny téměř všechny ženské kláštery v Čechách.
    25. února 1951 - Pražský rozhlas informoval o odhalení "protistátního spiknutí", na němž se měli mimo jiné podílet Vladimír Clementis a Gustáv Husák.
    1. března 1951 - Usnesením československé vlády přešlo technické muzeum od Spolku technického muzea do vlastnictví státu. Muzeum, které převzalo Ministerstvo školství, věd a umění, dostalo oficiální název Národní technické muzeum v Praze.
    11. září 1951 - Skupina spiklenců donutila strojvedoucího rychlíku z Prahy do Aše projet plnou rychlostí přes hranici. Vlak zastavil až u Selbu. Ze 110 cestujících se jich rozhodlo nevrátit 34.
    1. května 1953 - Československá televize zahájila vysílání z Měšťanské besedy.
    1. června 1953 - Československá vláda provedla měnovou reformu československé koruny.
    roku 1954 - V Čechách byla poprvé vyrobena oblíbená mléčná pochoutka s názvem "Pribináček".
    11. února 1955 - Česká televize vysílala první přímý přenos.
    3. srpna 1956 - Vznikl podnik Sazka jako účelové zařízení Československého svazu tělesné výchovy a sportu (ČSTV).
    12. června 1960 - Konaly se volby do Národního shromáždění Československé republiky.
    11. července 1960 - Náš stát byl přejmenován na Československá socialistická republika (ČSSR) s novým znakem.
    11. července 1960 - Vyhlášena nová ústava, podle které zvítězil u nás socialismus.
    17. listopadu 1960 - Zákonem č. 163/Sb. byl kodifikován nový státní znak České republiky (autor M. Hegar).
    23. listopadu 1961 - V Praze byla uskutečněna první transplantace ledviny v Čechách.
    17. května 1963 - Vládním nařízením byl vyhlášen Krkonošský národní park (KRNAP).
    17. prosince 1963 - Zřízena CHKO Šumava s rozlohou 1630 km².
    31. března 1968 - Založen Klub bývalých politických vězňů (K 231).
    21. srpna 1968 - V noci z úterý na středu obsadila vojska 5 států Varšavské smlouvy násilně naší republiku. - Skupina československých politiků byla odvlečena do Moskvy, kde byli donuceni podepsat tzv. Moskevské protokoly.
    21. srpna 1969 - Federální shromáždění přijalo tzv. pendrekový zákon.
    14. října 1969 - Ze sovětského kosmodromu Kapustin Jar byla vypuštěna družice Interkosmos 1.
    18. října 1969 - Národní shromáždění schválilo smlouvu o dočasném pobytu sovětských vojsk na našem území, kterou předtím v Praze podepsala československá a sovětská vláda.
    29. září 1974 - První vysílání "Zelené vlny" na rozhlasová stanici Hvězda o dopravním zpravodajství na území Československa.
    20. června 1976 - Fotbalisté Československa se stali v Jugoslávii mistry Evropy. Titul jim zajistil Antonín Panenka, který proměnil penaltu tzv. "vršovickým dloubákem", jímž poslal míč za záda německého brankáře Seppa Maiera.
    roku 1978 - České dráhy představily veřejnosti lokomotivu "řady 150" z plzeňské Škodovky.
    2. března 1978 - Kosmická loď Sojuz 28 vynesla do vesmíru prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka.
    24. října 1978 - Československo vypustilo do vesmíru svoji první družici Magion 1.
    31. ledna 1984 - V Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze-Krči byla provedena první úspěšná transplantace srdce v Československu.
    1. ledna 1988 - Vstoupil v platnost zákon o státní památkové péči (č. 20/1987 Sb.).
    11. března 1989 - Odpracována poslední pracovní sobota v Československu.
    29. listopadu 1989 - Z ústavy byla vyňata „vedoucí úloha KSČ“.
    6. března 1990 - Zákonem České národní rady bylo z názvu naší republiky vypuštěno slovo "socialistická".
    21. dubna 1990 - Na historicky první oficiální návštěvu papeže v Československu přijel Jan Pavel II.
    1. července 1990 - V Česku byl zrušen trest smrti.
    31. března 1991 - Česko ukončilo členství ve vojenské organizaci a dalších strukturách Varšavské smlouvy.
    21. června 1991 - Československo opustil poslední transport se sovětskými vojáky a technikou.
    21. června 1991 - Zřízena zákonem České národní rady Policie České republiky, jako jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor.
    1. července 1991 - V Praze bylo podepsáno ukončení platnosti Varšavské smlouvy.
    27. srpna 1991 - Zrušena Pohraniční stráž České republiky.
    12. září 1991 - Společnost EuroTel spustila v Československu první mobilní síť.
    13. února 1992 - Na ČVUT v Praze se Československo oficiálně připojilo k síti Internet a stali se tak 39. zemí světa připojenou k síti.
    8. července 1992 - Předsedové české a slovenské vlády se dohodli na rozdělení federace.
    17. prosince 1992 - Byl schválen zákon, který stanovil, že státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta, státní pečeť a státní hymna.
    31. prosince 1992 - Zanikl společný stát ČSFR.
    1. ledna 1993 - Vešla v platnost nová Ústava vzniklé samostatné České republiky.
    4. října 1993 - Vláda podepsala asociační dohodu s Bruselem o přidružení Česka k Evropské unii.
    17. prosince 1993 - Byl schválen zákon, který stanovil, že státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta, státní pečeť a státní hymna.
    4. února 1994 - Zahájila vysílání první celoplošná soukromá televize ve východní Evropě - televize Nova.
    5. července 1997 - V důsledku dlouhých dešťů byla zatopena třetina Moravy a Slezska.
    12. března 1999 - Česká republika vstoupila do NATO.
    11. srpna 1999 - V Česku bylo možno sledovat úplné zatmění Slunce.
    1. července 2001 - Tímto dnem nabyl účinnosti zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, který nahradil dosud platný zákon č. 268/1949 Sb. i prováděcí vyhlášku č. 22/1977 Sb.
    3. května 2002 - Byla spuštěna česká Wikipedie, její stránky však byly zatím psané anglicky.
    1. května 2004 - Česká republika vstoupila do Evropské unie.
    22. prosince 2004 - Do civilu odešli poslední vojáci základní vojenské služby. Od následujícího roku se česká armáda plně profesionalizovala.
    17. března 2005 - Na aukci v Paříži získala česká Národní knihovna za 300 000 Eur fragment latinského překladu Dalimilovy kroniky.
    18. května 2005 - Vláda schválila realizaci projektu "Jednotného systému dopravních informací pro Českou republiku".
    1. března 2006 - Spuštěny internetové stránky www.soupispamatek.cz.
    1. července 2006 - V dopravě začal platit bodový systém.
    21. prosinec 2007 - Česká republika odstranila kontroly na pozemních hranicích a tím vstoupila do Schengenského prostoru v rámci Evropy.
    1. ledna 2009 - Účinnosti nabyl nový zákon o Policii České republiky.
    29. května 2009 - V Česku se konala první "Noc kostelů" (www.nockostelu.cz).
    1. ledna 2010 - Na zpoplatněných úsecích sítě pozemních komunikací zavedeno elektronické mýto pro vozidla nad 3,5 t.
    31. března 2010 - Těsně před půlnocí byl z brněnské nádražní pošty odeslán poslední telegram v Česku.
    26. ledna 2013 - První přímou prezidentskou volbu v Česku vyhrál Miloš Zeman.
    2. června 2013 - Ničivé záplavy, při kterých byl v Česku vyhlášen nouzový stav v sedmi krajích, zasáhly 970 obcí a měst (zemřelo při nich 15 lidí).
    16. listopadu 2013 - V České republice proběhl první ročník Noci divadel, jenž byl součástí evropského projektu European Theatre Night.
    23. prosince 2014 - Pražský IKEM provedl první vícefunkční transplantaci ve střední a východní Evropě.
    20. března 2015 - V Česku bylo možné sledovat částečné zatmění slunce (zakryto 73% slunce).
    14. dubna 2016 - Ministerstvo zahraničí požádalo OSN o doplnění nového jednoslovného označení Czechia do databáze názvů státu.
    13. května 2016 - Lékaři z IKEM a Fakultní nemocnice Motol v Praze uskutečnili poprvé v Česku transplantaci dělohy od žijící dárkyně.
    16. června 2016 - Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd a brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství objevili skupinu látek účinných proti klíšťové encefalitidě a viru zika.
    7. října 2135 - V Česku bude možno sledovat úplné zatmění slunce.

    Poznámka

      r. 1349 - Čechy zasáhla epidemie moru
      1357-1363 - Čechy zasáhla epidemie moru
      1380-1382 - Čechy zasáhla epidemie moru
      r. 1439 - Čechami se prohnala pandemie moru
      r. 1655 - Čechami se prohnala pandemie moru
      r. 1665 - Čechami se prohnala pandemie moru
      přelom 70. a 80. let 17. st. - Čechami se prohnala pandemie moru
      1711-1715 - Čechami se prohnala pandemie moru

    Obrázky

    • Stát : Česká republika

      státní vlajka - encyklopedie Wikipedia

    • Stát : Česká republika

      státní znak - encyklopedie Wikipedia

    • Stát : Česká republika

      rozložení současných krajů

    • Stát : Česká republika

      rozložení bývalých okresů

    • Stát : Česká republika

      státní vlajka - foto z 2. 7. 2014

    • Stát : Česká republika

      státní znak ČSSR - převzato: 'Hošek Karel; Vodní tvrz Chodov; 1988 (kresba Pavel Humpolec)'

Počet záznamov: 1  
Záznam „Štát : Česká republika“ aktualizovaný: