Počet záznamov: 1  

Dňa : 21. srpna 1892

  1. Dňa21. srpna 1892
    ...Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m. - Na Kleti, nejvyšším vrcholu Blanenského lesa (1084 m n. m.), jihozápadně od obce Krasetín, byla postavena majitelem panství Josefem Janem Nepomukem ze Schwarzenberku, 18 m vysoká kamenná rozhledna.
    roku 1831 - Jindřich Vilém Haugwitz majitel panství v Náměšti nad Oslavou nechává postavit na Zeleném kopci u Kramolína empírovou kamennou 24,5 m vysokou rozhlednu Babylon.
    roku 1862 - Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.
    roku 1864 - Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.
    7. května 1876 - Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.
    roku 1877 - Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.
    roku 1887 - Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.
    roku 1883 - Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.
    roku 1884 - Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.
    18. července 1887 - Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.
    9. září 1888 - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.
    6. července 1890 - Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.
    roku 1891 - Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.
    28. července 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
    20. srpna 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
    29. července 1892 - Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.
    14. srpna 1892 - Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.
    21. srpna 1892 - Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.
    3. červena 1894 - Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.
    roku 1895 - Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.
    roku 1896 - Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.
    roku 1897 - Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.
    roku 1898 - Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.
    roku 1898 - U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.
    září 1898 - Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.
    roku 1899 - Pod vrcholem Zlatý Chlum, východně od města Jeseník, byla ve výšce 875 m n. m. postavena architektem Eduardem Zelenkou 30 m vysoká kamenná rozhledna zv. Frývaldovská.
    1. září 1901 - Nad Libercem byla otevřena kamenná rozhledna Liberecká výšina, vysoká 25 m.
    roku 1903 - Na kopci Cvilín (436 m n. m.) nad Krnovem byla postavena podle plánů stavitele Ernsta Latzela 35 m vysoká kamenná romantická rozhledna s cimbuřím.
    25. prosince 1903 - Na vrchu Háj (758 m n. m.) severovýchodně od Aše byla poprvé zpřístupněna návštěvníkům mohutná kamenná 34 m vysoká rozhledna, jejíž vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 m.
    roku 1904 - Na vrcholu Milešovky (737 m n. m.) byla postavena 19 m vysoká rozhledna.
    roku 1905 - Na vrchu Tanečnice (598 m n. m.) západně od Mikulášovic byla za podpory Františka Václava, hraběte Salmy z Reifferscheidtu postavena na místě vichrem stržené rozhledny nová kamenná osmiboká 26 m vysoká rozhledna.
    roku 1905 - Na vrcholu Milešovky byla uvedena do provozu meteorologická observatoř, nejstarší v Čechách.
    roku 1905 - Východně od Jablonce nad Nisou byla pod vrcholem Černé Studnice (869 m n. m.) postavena architektem Robertem Hemmrichem 26 m vysoká kamenná rozhledna.
    roku 1905 - Na hoře Čerchov (1041 m n. m.) v Českém lese byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 20 m vysoká kamenná rozhledna zv. Kurzova věž.
    13. ledna 1907 - Na Ještědu slavnostně otevřen horský hotel, jehož součástí byla i 23 m vysoká rozhledna.
    30. dubna 1907 - Na místě původní dřevěné vyhlídkové věže nad severním okrajem Frýdlantu (399 m n. m.) byla postavena 21 m vysoká cihlová rozhledna zv. Frýdlantská výšina.
    8. září 1907 - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna vysoká 23,5 m.
    31. května 1908 - Nad obcí Proseč nad Nisou v Jizerských horách byla zprovozněna dřevěná, 12 m vysoká, rozhledna.
    roku 1909 - Západně od Chebu na vrcholu Zelené hory (637 m n. m.) byla postavena na místě původní dřevěné rozhledny "vcelku nevzhledná" kamenná 18 m vysoká tzv. Bismarckova rozhledna.
    4. července 1909 - Na Špičáku v Jizerských horách byla otevřena kamenná rozhledna.
    roku 1911 - Na vrchu Tábor (678 m n. m.), jižně od Lomnice nad Popelkou, byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 35 m vysoká tzv. Tichánkova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 26 m.
    roku 1934 - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
    roku 1936 - Na vrcholu Mařského vrchu nad obcí Svatá Máří, 5 km východně od Vimperku, byla postavena rotunda sv. Václava spolu s kamennou 12 m vysokou věží, která slouží jako rozhledna.
    roku 2009 - Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.
    roku 2012 - Na západním okraji obce Zaječí byla majiteli vinařství U Kapličky slavnostně otevřena na vrchu Kalvárie 11 m vysoká zděná rozhledna Dalibor.
    roku 2012 - Na vrchu Kramolín (901 m n. m.) nad Lipnem nad Vltavou byla veřejnosti zpřístupněna 40 m vysoká masivní devítiboká vyhlídková věž.
    roku 2012 - Na Karlově kopci (480 m n. m.), na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm, byla postavena ve stylu lidové architektury 31 m vysoká vzhledově unikátní dřevěná rozhledna pojmenovaná podle arch. Dušana Jurkoviče, který v této oblasti zanechal výraznou architektonickou stopu.
    roku 2012 - V Mandloňovém sadu (300 m n. m.) severně od Hustopečí byla veřejnosti zpřístupněna 17,4 m vysoká dřevěná rozhledna postavená podle projektu A. Olšiny a architekta M. Nováka.
    roku 2012 - U Heřmanic (352m n. m.) jihozápadně od Frýdlantu byla postavena podle architektonického studia Mjölk 24 m vysoká rozhledna z modřínového lesa.
    16. června 1912 - Na Bramberku v Jizerských horách byla otevřena masivní kamenná, 21 m vysoká, rozhledna.
    roku 1913 - Na vrchu Strážiště (395 m n. m.) nad obcí Úvalno byl postaven 22 m vysoký monumentální kamenný objekt mauzolea zdejšího rodáka, lékaře a slezského poslance Hanse Kudlicha, jehož ochoz ve výšce 18 m slouží jako rozhledna.
    roku 1914 - Na Výšině přátelství (547 m n. m.) nad Grandhotelem PUPP v Karlových Varech byla postavena 40 m vysoká cihlová rozhledna Diana s dřevěným vyhlídkovým ochozem, dříve zvaná Kudlichova nebo Benešova.
    roku 1923 - Na vrchu Dobrošov (622 m n. m.) jihovýchodně od Náchodu byla postavena podle projektu arch. Dušana Jurkoviče turistická Jiráskova chata s 24 m vysokou rozhlednou.
    25. května 1924 - Na Javorníku v Jizerských horách byla otevřena dřevěná, 18 m vysoká, rozhledna.
    roku 1928 - Na návrší bývalého ozdravovacího areálu (380 m n. m.), dnešní lesopark Kamenný vrch nad městskou částí Nový Lískovec, byla postavena 7 m vysoká betonová vyhlídka.
    roku 1929 - Na Trništi u Janova nad Nisou byla otevřena dřevěná rozhledna (výška 18m).
    roku 1930 - Po dostavbě ocelové 86 m vysoké radniční věže na Prokešově náměstí v Ostravě byl ve výšce 73 m zpřístupněn veřejnosti vyhlídkový ochoz.
    roku 1932 - V areálu (220 m n. m.) Brněnských veletrhů a výstav byla otevřena 45 m vysoká ocelová vyhlídková věž, postavená podle návrhu arch. B. Čermáka.
    21. srpna 1932 - Nad Prosečí nad Nisou v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna Proseč, vysoká 28 m.
    roku 1934 - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
    roku 1935 - Na Krásenském vrchu ve Slavkovském lese byla otevřena 11 m vysoká kamenná rozhledna.
    23. června 1935 - Jižně od Krásna u Sokolova byla na vrchu Na Vyhlídce (777 m n. m.) slavnostně otevřena 25 m vysoká kamenná rozhledna Krásenský vrch, postavená ve tvaru spirály podle projektu sochaře Willy Russa a stavebního technika Fritze Hoffmanna.
    roku 1938 - Na severním okraji Hořic (408 m n. m.) byl otevřen kamenný památník s 25 m vysokou rozhlednou zv. Masarykova věž samostatnosti.
    roku 1938 - Na hoře Javorník (1065 m n. m.) západně od Vacova byla postavena podle projektu architekta Karla Houry postavena kamenná Klostermannova rozhledna.
    roku 1961 - Severně od Lelekovic pod vrcholem Babí lom byla postavena ve výšce 526 m n. m. betonová 15 m vysoká rozhledna.
    21. září 1973 - Na Ještědu (1012 m n. m.) byl pro veřejnost otevřen nový horský hotel s 93 m vysokým vysílačem, postaveným podle projektu Karla Hubáčka.
    roku 1980 - Na vrcholu Pradědu (1491 m n. m.) severozápadně od Karlovy Studánky byl na místě původní kamenné rozhledny postavený 162 m vysoký vysílač s restaurací a vyhlídkovou plošinou ve výšce 73 m.
    3. června 1993 - Na kopci Křemešník (765 m n. m.) severozápadně od Nového Rychnova byla poprvé zpřístupněna veřejnosti u příležitosti "Křemešnické pouti" 52 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.
    roku 1994 - Na Kozákově (743 m n. m.), nejvyšším vrcholu Českého ráje, byla postavena 48 m vysoká ocelová vojenská věž, na které je umístěn ve výšce 24 n vyhlídkový ochoz.
    roku 1996 - Na vrchu Háj (631 m n. m.) západně od Šumperku byla na místě původní dřevěné vyhlídkové věže postavena 29 m vysoká dřevěná rozhledna čtvercového půdorysu na kamenné podezdívce. Autory architektonického návrhu inspirovaného původním vzhledem věže jsou Vladimír Malaska a Ivo Barvíř.
    roku 1997 - Na vrchu Jarník (609 m n. m.) východně od Písku byla postavena úzká ocelová 59 m vysoká stavba vysílače s ochozem (ve výšce 35 m), který slouží turistům k výhledu do krajiny.
    roku 1998 - Bývalá radarová věž na hoře Poledník (1315 m n. m.) jižně od Prášil byla přestavěna na 37 m vysokou rozhlednu.
    roku 1998 - Na Černé hoře nad Jánskými Lázněmi byla postavena ocelová rozhledna "Panorama" (vysoká 21 m).
    roku 1999 - Na západním okraji obce Čestice byla veřejnosti zpřístupněna na ocelové telekomunikační věže (40 m) ve výšce cca 7 m vyhlídková plošina.
    roku 2000 - Na vrcholu Bílá hora (556 m n. m.) severozápadně od Štramberku byla postavena 43 m vysoká rozhledna, jejíž zastřešená vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.
    roku 2001 - Pod vrcholkem Vysoká západně od Miskovic bylo postaveno dvojče oslednické ocelové rozhledny, jehož vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.
    roku 2001 - Na bočním vrcholu (620 m n. m.) kopce Hrby nad vesničkou Onen Svět severozápadně od Kovářova byla postavena dřevěná 15 m vysoká "Langova" rozhledna.
    roku 2003 - Na Smrku (1124 m n. m.), nejvyšší hoře Jizerských hor vypínající se při státní hranici s Polskem, byla postavena podle návrhu arch. Jana Dudy 21 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.
    roku 2003 - Východně od Osečan pod vrcholem Drahoušek (501 m n. m.) byla postavena futuristicky řešená betonová vysoká telekomunikační věž 48 m vysoká s vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 m.
    roku 2003 - U obce Hrubý Jeseník (205 m n. m.) byla postavena unikátní 50 m vysoká kovová rozhledna zv. Romanka s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 m, která slouží zároveň i jako vysílač mobilních operátorů.
    Súvisiaca udalosť

    roku 1825 - Na Kleti, nejvyšším vrcholu Blanenského lesa (1084 m n. m.), jihozápadně od obce Krasetín, byla postavena majitelem panství Josefem Janem Nepomukem ze Schwarzenberku, 18 m vysoká kamenná rozhledna.
    roku 1831 - Jindřich Vilém Haugwitz majitel panství v Náměšti nad Oslavou nechává postavit na Zeleném kopci u Kramolína empírovou kamennou 24,5 m vysokou rozhlednu Babylon.
    roku 1862 - Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.
    roku 1864 - Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.
    7. května 1876 - Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.
    roku 1877 - Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.
    roku 1887 - Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.
    roku 1883 - Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.
    roku 1884 - Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.
    18. července 1887 - Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.
    9. září 1888 - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.
    6. července 1890 - Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.
    roku 1891 - Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.
    28. července 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
    20. srpna 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
    29. července 1892 - Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.
    14. srpna 1892 - Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.
    21. srpna 1892 - Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.
    3. červena 1894 - Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.
    roku 1895 - Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.
    roku 1896 - Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.
    roku 1897 - Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.
    roku 1898 - Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.
    roku 1898 - U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.
    září 1898 - Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.
    roku 1899 - Pod vrcholem Zlatý Chlum, východně od města Jeseník, byla ve výšce 875 m n. m. postavena architektem Eduardem Zelenkou 30 m vysoká kamenná rozhledna zv. Frývaldovská.
    1. září 1901 - Nad Libercem byla otevřena kamenná rozhledna Liberecká výšina, vysoká 25 m.
    roku 1903 - Na kopci Cvilín (436 m n. m.) nad Krnovem byla postavena podle plánů stavitele Ernsta Latzela 35 m vysoká kamenná romantická rozhledna s cimbuřím.
    25. prosince 1903 - Na vrchu Háj (758 m n. m.) severovýchodně od Aše byla poprvé zpřístupněna návštěvníkům mohutná kamenná 34 m vysoká rozhledna, jejíž vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 m.
    roku 1904 - Na vrcholu Milešovky (737 m n. m.) byla postavena 19 m vysoká rozhledna.
    roku 1905 - Na vrchu Tanečnice (598 m n. m.) západně od Mikulášovic byla za podpory Františka Václava, hraběte Salmy z Reifferscheidtu postavena na místě vichrem stržené rozhledny nová kamenná osmiboká 26 m vysoká rozhledna.
    roku 1905 - Na vrcholu Milešovky byla uvedena do provozu meteorologická observatoř, nejstarší v Čechách.
    roku 1905 - Východně od Jablonce nad Nisou byla pod vrcholem Černé Studnice (869 m n. m.) postavena architektem Robertem Hemmrichem 26 m vysoká kamenná rozhledna.
    roku 1905 - Na hoře Čerchov (1041 m n. m.) v Českém lese byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 20 m vysoká kamenná rozhledna zv. Kurzova věž.
    13. ledna 1907 - Na Ještědu slavnostně otevřen horský hotel, jehož součástí byla i 23 m vysoká rozhledna.
    30. dubna 1907 - Na místě původní dřevěné vyhlídkové věže nad severním okrajem Frýdlantu (399 m n. m.) byla postavena 21 m vysoká cihlová rozhledna zv. Frýdlantská výšina.
    8. září 1907 - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna vysoká 23,5 m.
    31. května 1908 - Nad obcí Proseč nad Nisou v Jizerských horách byla zprovozněna dřevěná, 12 m vysoká, rozhledna.
    roku 1909 - Západně od Chebu na vrcholu Zelené hory (637 m n. m.) byla postavena na místě původní dřevěné rozhledny "vcelku nevzhledná" kamenná 18 m vysoká tzv. Bismarckova rozhledna.
    4. července 1909 - Na Špičáku v Jizerských horách byla otevřena kamenná rozhledna.
    roku 1911 - Na vrchu Tábor (678 m n. m.), jižně od Lomnice nad Popelkou, byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 35 m vysoká tzv. Tichánkova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 26 m.
    roku 1934 - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
    roku 1936 - Na vrcholu Mařského vrchu nad obcí Svatá Máří, 5 km východně od Vimperku, byla postavena rotunda sv. Václava spolu s kamennou 12 m vysokou věží, která slouží jako rozhledna.
    roku 2009 - Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.
    roku 2012 - Na západním okraji obce Zaječí byla majiteli vinařství U Kapličky slavnostně otevřena na vrchu Kalvárie 11 m vysoká zděná rozhledna Dalibor.
    roku 2012 - Na vrchu Kramolín (901 m n. m.) nad Lipnem nad Vltavou byla veřejnosti zpřístupněna 40 m vysoká masivní devítiboká vyhlídková věž.
    roku 2012 - Na Karlově kopci (480 m n. m.), na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm, byla postavena ve stylu lidové architektury 31 m vysoká vzhledově unikátní dřevěná rozhledna pojmenovaná podle arch. Dušana Jurkoviče, který v této oblasti zanechal výraznou architektonickou stopu.
    roku 2012 - V Mandloňovém sadu (300 m n. m.) severně od Hustopečí byla veřejnosti zpřístupněna 17,4 m vysoká dřevěná rozhledna postavená podle projektu A. Olšiny a architekta M. Nováka.
    roku 2012 - U Heřmanic (352m n. m.) jihozápadně od Frýdlantu byla postavena podle architektonického studia Mjölk 24 m vysoká rozhledna z modřínového lesa.
    16. června 1912 - Na Bramberku v Jizerských horách byla otevřena masivní kamenná, 21 m vysoká, rozhledna.
    roku 1913 - Na vrchu Strážiště (395 m n. m.) nad obcí Úvalno byl postaven 22 m vysoký monumentální kamenný objekt mauzolea zdejšího rodáka, lékaře a slezského poslance Hanse Kudlicha, jehož ochoz ve výšce 18 m slouží jako rozhledna.
    roku 1914 - Na Výšině přátelství (547 m n. m.) nad Grandhotelem PUPP v Karlových Varech byla postavena 40 m vysoká cihlová rozhledna Diana s dřevěným vyhlídkovým ochozem, dříve zvaná Kudlichova nebo Benešova.
    roku 1923 - Na vrchu Dobrošov (622 m n. m.) jihovýchodně od Náchodu byla postavena podle projektu arch. Dušana Jurkoviče turistická Jiráskova chata s 24 m vysokou rozhlednou.
    25. května 1924 - Na Javorníku v Jizerských horách byla otevřena dřevěná, 18 m vysoká, rozhledna.
    roku 1928 - Na návrší bývalého ozdravovacího areálu (380 m n. m.), dnešní lesopark Kamenný vrch nad městskou částí Nový Lískovec, byla postavena 7 m vysoká betonová vyhlídka.
    roku 1929 - Na Trništi u Janova nad Nisou byla otevřena dřevěná rozhledna (výška 18m).
    roku 1930 - Po dostavbě ocelové 86 m vysoké radniční věže na Prokešově náměstí v Ostravě byl ve výšce 73 m zpřístupněn veřejnosti vyhlídkový ochoz.
    roku 1932 - V areálu (220 m n. m.) Brněnských veletrhů a výstav byla otevřena 45 m vysoká ocelová vyhlídková věž, postavená podle návrhu arch. B. Čermáka.
    21. srpna 1932 - Nad Prosečí nad Nisou v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna Proseč, vysoká 28 m.
    roku 1934 - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
    roku 1935 - Na Krásenském vrchu ve Slavkovském lese byla otevřena 11 m vysoká kamenná rozhledna.
    23. června 1935 - Jižně od Krásna u Sokolova byla na vrchu Na Vyhlídce (777 m n. m.) slavnostně otevřena 25 m vysoká kamenná rozhledna Krásenský vrch, postavená ve tvaru spirály podle projektu sochaře Willy Russa a stavebního technika Fritze Hoffmanna.
    roku 1938 - Na severním okraji Hořic (408 m n. m.) byl otevřen kamenný památník s 25 m vysokou rozhlednou zv. Masarykova věž samostatnosti.
    roku 1938 - Na hoře Javorník (1065 m n. m.) západně od Vacova byla postavena podle projektu architekta Karla Houry postavena kamenná Klostermannova rozhledna.
    roku 1961 - Severně od Lelekovic pod vrcholem Babí lom byla postavena ve výšce 526 m n. m. betonová 15 m vysoká rozhledna.
    21. září 1973 - Na Ještědu (1012 m n. m.) byl pro veřejnost otevřen nový horský hotel s 93 m vysokým vysílačem, postaveným podle projektu Karla Hubáčka.
    roku 1980 - Na vrcholu Pradědu (1491 m n. m.) severozápadně od Karlovy Studánky byl na místě původní kamenné rozhledny postavený 162 m vysoký vysílač s restaurací a vyhlídkovou plošinou ve výšce 73 m.
    3. června 1993 - Na kopci Křemešník (765 m n. m.) severozápadně od Nového Rychnova byla poprvé zpřístupněna veřejnosti u příležitosti "Křemešnické pouti" 52 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.
    roku 1994 - Na Kozákově (743 m n. m.), nejvyšším vrcholu Českého ráje, byla postavena 48 m vysoká ocelová vojenská věž, na které je umístěn ve výšce 24 n vyhlídkový ochoz.
    roku 1996 - Na vrchu Háj (631 m n. m.) západně od Šumperku byla na místě původní dřevěné vyhlídkové věže postavena 29 m vysoká dřevěná rozhledna čtvercového půdorysu na kamenné podezdívce. Autory architektonického návrhu inspirovaného původním vzhledem věže jsou Vladimír Malaska a Ivo Barvíř.
    roku 1997 - Na vrchu Jarník (609 m n. m.) východně od Písku byla postavena úzká ocelová 59 m vysoká stavba vysílače s ochozem (ve výšce 35 m), který slouží turistům k výhledu do krajiny.
    roku 1998 - Bývalá radarová věž na hoře Poledník (1315 m n. m.) jižně od Prášil byla přestavěna na 37 m vysokou rozhlednu.
    roku 1998 - Na Černé hoře nad Jánskými Lázněmi byla postavena ocelová rozhledna "Panorama" (vysoká 21 m).
    roku 1999 - Na západním okraji obce Čestice byla veřejnosti zpřístupněna na ocelové telekomunikační věže (40 m) ve výšce cca 7 m vyhlídková plošina.
    roku 2000 - Na vrcholu Bílá hora (556 m n. m.) severozápadně od Štramberku byla postavena 43 m vysoká rozhledna, jejíž zastřešená vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.
    roku 2001 - Pod vrcholkem Vysoká západně od Miskovic bylo postaveno dvojče oslednické ocelové rozhledny, jehož vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.
    roku 2001 - Na bočním vrcholu (620 m n. m.) kopce Hrby nad vesničkou Onen Svět severozápadně od Kovářova byla postavena dřevěná 15 m vysoká "Langova" rozhledna.
    roku 2003 - Na Smrku (1124 m n. m.), nejvyšší hoře Jizerských hor vypínající se při státní hranici s Polskem, byla postavena podle návrhu arch. Jana Dudy 21 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.
    roku 2003 - Východně od Osečan pod vrcholem Drahoušek (501 m n. m.) byla postavena futuristicky řešená betonová vysoká telekomunikační věž 48 m vysoká s vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 m.
    roku 2003 - U obce Hrubý Jeseník (205 m n. m.) byla postavena unikátní 50 m vysoká kovová rozhledna zv. Romanka s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 m, která slouží zároveň i jako vysílač mobilních operátorů.
    11. října 2003 - Pod vrcholem Klucanina na východním okraji Tišnova, v místech původní rozhledny (402 m n. m.), která se v polovině minulého století zřítila, byla slavnostně otevřena 29,3 m vysoká kamenná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24,3 m.
    roku 2004 - Na nejvyšším bodu Chřib na vrchu Brdo (587 m n. m.) byla na místě původní dřevěné vyhlídky postavena metodou tzv. kyklopského zdiva, unikátní pískovcová 24 m vysoká rozhledna.
    roku 2004 - Na návrší (429 m n. m.) jihojihozápadně od obce Ocmanice byla postavena nad podzemním vodojemem podle brněnského projektanta Zdeňka Látala 15,2 m vysoká rozhledna ve tvaru pravidelného osmibokého jehlanu.

    Súvisiaca udalosť

    %continue


      roku 1825

    %continue

      - Na Kleti, nejvyšším vrcholu Blanenského lesa (1084 m n. m.), jihozápadně od obce Krasetín, byla postavena majitelem panství Josefem Janem Nepomukem ze Schwarzenberku, 18 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      roku 1831

    %continue

      - Jindřich Vilém Haugwitz majitel panství v Náměšti nad Oslavou nechává postavit na Zeleném kopci u Kramolína empírovou kamennou 24,5 m vysokou rozhlednu Babylon.

    %continue


      roku 1862

    %continue

      - Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.

    %continue


      roku 1864

    %continue

      - Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.

    %continue


      7. května 1876

    %continue

      - Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.

    %continue


      roku 1877

    %continue

      - Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.

    %continue


      roku 1887

    %continue

      - Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.

    %continue


      roku 1883

    %continue

      - Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.

    %continue


      roku 1884

    %continue

      - Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.

    %continue


      18. července 1887

    %continue

      - Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.

    %continue


      9. září 1888

    %continue

      - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.

    %continue


      6. července 1890

    %continue

      - Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.

    %continue


      roku 1891

    %continue

      - Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      28. července 1891

    %continue

      - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.

    %continue


      20. srpna 1891

    %continue

      - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.

    %continue


      29. července 1892

    %continue

      - Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.

    %continue


      14. srpna 1892

    %continue

      - Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.

    %continue


      21. srpna 1892

    %continue

      - Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.

    %continue


      3. červena 1894

    %continue

      - Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.

    %continue


      roku 1895

    %continue

      - Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.

    %continue


      roku 1896

    %continue

      - Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.

    %continue


      roku 1897

    %continue

      - Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.

    %continue


      roku 1898

    %continue

      - Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.

    %continue


      roku 1898

    %continue

      - U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.

    %continue


      září 1898

    %continue

      - Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.

    %continue


      roku 1899

    %continue

      - Pod vrcholem Zlatý Chlum, východně od města Jeseník, byla ve výšce 875 m n. m. postavena architektem Eduardem Zelenkou 30 m vysoká kamenná rozhledna zv. Frývaldovská.

    %continue


      1. září 1901

    %continue

      - Nad Libercem byla otevřena kamenná rozhledna Liberecká výšina, vysoká 25 m.

    %continue


      roku 1903

    %continue

      - Na kopci Cvilín (436 m n. m.) nad Krnovem byla postavena podle plánů stavitele Ernsta Latzela 35 m vysoká kamenná romantická rozhledna s cimbuřím.

    %continue


      25. prosince 1903

    %continue

      - Na vrchu Háj (758 m n. m.) severovýchodně od Aše byla poprvé zpřístupněna návštěvníkům mohutná kamenná 34 m vysoká rozhledna, jejíž vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 m.

    %continue


      roku 1904

    %continue

      - Na vrcholu Milešovky (737 m n. m.) byla postavena 19 m vysoká rozhledna.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Na vrchu Tanečnice (598 m n. m.) západně od Mikulášovic byla za podpory Františka Václava, hraběte Salmy z Reifferscheidtu postavena na místě vichrem stržené rozhledny nová kamenná osmiboká 26 m vysoká rozhledna.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Na vrcholu Milešovky byla uvedena do provozu meteorologická observatoř, nejstarší v Čechách.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Východně od Jablonce nad Nisou byla pod vrcholem Černé Studnice (869 m n. m.) postavena architektem Robertem Hemmrichem 26 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Na hoře Čerchov (1041 m n. m.) v Českém lese byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 20 m vysoká kamenná rozhledna zv. Kurzova věž.

    %continue


      13. ledna 1907

    %continue

      - Na Ještědu slavnostně otevřen horský hotel, jehož součástí byla i 23 m vysoká rozhledna.

    %continue


      30. dubna 1907

    %continue

      - Na místě původní dřevěné vyhlídkové věže nad severním okrajem Frýdlantu (399 m n. m.) byla postavena 21 m vysoká cihlová rozhledna zv. Frýdlantská výšina.

    %continue


      8. září 1907

    %continue

      - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna vysoká 23,5 m.

    %continue


      31. května 1908

    %continue

      - Nad obcí Proseč nad Nisou v Jizerských horách byla zprovozněna dřevěná, 12 m vysoká, rozhledna.

    %continue


      roku 1909

    %continue

      - Západně od Chebu na vrcholu Zelené hory (637 m n. m.) byla postavena na místě původní dřevěné rozhledny "vcelku nevzhledná" kamenná 18 m vysoká tzv. Bismarckova rozhledna.

    %continue


      4. července 1909

    %continue

      - Na Špičáku v Jizerských horách byla otevřena kamenná rozhledna.

    %continue


      roku 1911

    %continue

      - Na vrchu Tábor (678 m n. m.), jižně od Lomnice nad Popelkou, byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 35 m vysoká tzv. Tichánkova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 26 m.

    %continue


      roku 1934

    %continue

      - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.

    %continue


      roku 1936

    %continue

      - Na vrcholu Mařského vrchu nad obcí Svatá Máří, 5 km východně od Vimperku, byla postavena rotunda sv. Václava spolu s kamennou 12 m vysokou věží, která slouží jako rozhledna.

    %continue


      roku 2009

    %continue

      - Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - Na západním okraji obce Zaječí byla majiteli vinařství U Kapličky slavnostně otevřena na vrchu Kalvárie 11 m vysoká zděná rozhledna Dalibor.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - Na vrchu Kramolín (901 m n. m.) nad Lipnem nad Vltavou byla veřejnosti zpřístupněna 40 m vysoká masivní devítiboká vyhlídková věž.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - Na Karlově kopci (480 m n. m.), na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm, byla postavena ve stylu lidové architektury 31 m vysoká vzhledově unikátní dřevěná rozhledna pojmenovaná podle arch. Dušana Jurkoviče, který v této oblasti zanechal výraznou architektonickou stopu.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - V Mandloňovém sadu (300 m n. m.) severně od Hustopečí byla veřejnosti zpřístupněna 17,4 m vysoká dřevěná rozhledna postavená podle projektu A. Olšiny a architekta M. Nováka.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - U Heřmanic (352m n. m.) jihozápadně od Frýdlantu byla postavena podle architektonického studia Mjölk 24 m vysoká rozhledna z modřínového lesa.

    %continue


      16. června 1912

    %continue

      - Na Bramberku v Jizerských horách byla otevřena masivní kamenná, 21 m vysoká, rozhledna.

    %continue


      roku 1913

    %continue

      - Na vrchu Strážiště (395 m n. m.) nad obcí Úvalno byl postaven 22 m vysoký monumentální kamenný objekt mauzolea zdejšího rodáka, lékaře a slezského poslance Hanse Kudlicha, jehož ochoz ve výšce 18 m slouží jako rozhledna.

    %continue


      roku 1914

    %continue

      - Na Výšině přátelství (547 m n. m.) nad Grandhotelem PUPP v Karlových Varech byla postavena 40 m vysoká cihlová rozhledna Diana s dřevěným vyhlídkovým ochozem, dříve zvaná Kudlichova nebo Benešova.

    %continue


      roku 1923

    %continue

      - Na vrchu Dobrošov (622 m n. m.) jihovýchodně od Náchodu byla postavena podle projektu arch. Dušana Jurkoviče turistická Jiráskova chata s 24 m vysokou rozhlednou.

    %continue


      25. května 1924

    %continue

      - Na Javorníku v Jizerských horách byla otevřena dřevěná, 18 m vysoká, rozhledna.

    %continue


      roku 1928

    %continue

      - Na návrší bývalého ozdravovacího areálu (380 m n. m.), dnešní lesopark Kamenný vrch nad městskou částí Nový Lískovec, byla postavena 7 m vysoká betonová vyhlídka.

    %continue


      roku 1929

    %continue

      - Na Trništi u Janova nad Nisou byla otevřena dřevěná rozhledna (výška 18m).

    %continue


      roku 1930

    %continue

      - Po dostavbě ocelové 86 m vysoké radniční věže na Prokešově náměstí v Ostravě byl ve výšce 73 m zpřístupněn veřejnosti vyhlídkový ochoz.

    %continue


      roku 1932

    %continue

      - V areálu (220 m n. m.) Brněnských veletrhů a výstav byla otevřena 45 m vysoká ocelová vyhlídková věž, postavená podle návrhu arch. B. Čermáka.

    %continue


      21. srpna 1932

    %continue

      - Nad Prosečí nad Nisou v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna Proseč, vysoká 28 m.

    %continue


      roku 1934

    %continue

      - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.

    %continue


      roku 1935

    %continue

      - Na Krásenském vrchu ve Slavkovském lese byla otevřena 11 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      23. června 1935

    %continue

      - Jižně od Krásna u Sokolova byla na vrchu Na Vyhlídce (777 m n. m.) slavnostně otevřena 25 m vysoká kamenná rozhledna Krásenský vrch, postavená ve tvaru spirály podle projektu sochaře Willy Russa a stavebního technika Fritze Hoffmanna.

    %continue


      roku 1938

    %continue

      - Na severním okraji Hořic (408 m n. m.) byl otevřen kamenný památník s 25 m vysokou rozhlednou zv. Masarykova věž samostatnosti.

    %continue


      roku 1938

    %continue

      - Na hoře Javorník (1065 m n. m.) západně od Vacova byla postavena podle projektu architekta Karla Houry postavena kamenná Klostermannova rozhledna.

    %continue


      roku 1961

    %continue

      - Severně od Lelekovic pod vrcholem Babí lom byla postavena ve výšce 526 m n. m. betonová 15 m vysoká rozhledna.

    %continue


      21. září 1973

    %continue

      - Na Ještědu (1012 m n. m.) byl pro veřejnost otevřen nový horský hotel s 93 m vysokým vysílačem, postaveným podle projektu Karla Hubáčka.

    %continue


      roku 1980

    %continue

      - Na vrcholu Pradědu (1491 m n. m.) severozápadně od Karlovy Studánky byl na místě původní kamenné rozhledny postavený 162 m vysoký vysílač s restaurací a vyhlídkovou plošinou ve výšce 73 m.

    %continue


      3. června 1993

    %continue

      - Na kopci Křemešník (765 m n. m.) severozápadně od Nového Rychnova byla poprvé zpřístupněna veřejnosti u příležitosti "Křemešnické pouti" 52 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.

    %continue


      roku 1994

    %continue

      - Na Kozákově (743 m n. m.), nejvyšším vrcholu Českého ráje, byla postavena 48 m vysoká ocelová vojenská věž, na které je umístěn ve výšce 24 n vyhlídkový ochoz.

    %continue


      roku 1996

    %continue

      - Na vrchu Háj (631 m n. m.) západně od Šumperku byla na místě původní dřevěné vyhlídkové věže postavena 29 m vysoká dřevěná rozhledna čtvercového půdorysu na kamenné podezdívce. Autory architektonického návrhu inspirovaného původním vzhledem věže jsou Vladimír Malaska a Ivo Barvíř.

    %continue


      roku 1997

    %continue

      - Na vrchu Jarník (609 m n. m.) východně od Písku byla postavena úzká ocelová 59 m vysoká stavba vysílače s ochozem (ve výšce 35 m), který slouží turistům k výhledu do krajiny.

    %continue


      roku 1998

    %continue

      - Bývalá radarová věž na hoře Poledník (1315 m n. m.) jižně od Prášil byla přestavěna na 37 m vysokou rozhlednu.

    %continue


      roku 1998

    %continue

      - Na Černé hoře nad Jánskými Lázněmi byla postavena ocelová rozhledna "Panorama" (vysoká 21 m).

    %continue


      roku 1999

    %continue

      - Na západním okraji obce Čestice byla veřejnosti zpřístupněna na ocelové telekomunikační věže (40 m) ve výšce cca 7 m vyhlídková plošina.

    %continue


      roku 2000

    %continue

      - Na vrcholu Bílá hora (556 m n. m.) severozápadně od Štramberku byla postavena 43 m vysoká rozhledna, jejíž zastřešená vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.

    %continue


      roku 2001

    %continue

      - Pod vrcholkem Vysoká západně od Miskovic bylo postaveno dvojče oslednické ocelové rozhledny, jehož vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.

    %continue


      roku 2001

    %continue

      - Na bočním vrcholu (620 m n. m.) kopce Hrby nad vesničkou Onen Svět severozápadně od Kovářova byla postavena dřevěná 15 m vysoká "Langova" rozhledna.

    %continue


      roku 2003

    %continue

      - Na Smrku (1124 m n. m.), nejvyšší hoře Jizerských hor vypínající se při státní hranici s Polskem, byla postavena podle návrhu arch. Jana Dudy 21 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.

    %continue


      roku 2003

    %continue

      - Východně od Osečan pod vrcholem Drahoušek (501 m n. m.) byla postavena futuristicky řešená betonová vysoká telekomunikační věž 48 m vysoká s vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 m.

    %continue


      roku 2003

    %continue

      - U obce Hrubý Jeseník (205 m n. m.) byla postavena unikátní 50 m vysoká kovová rozhledna zv. Romanka s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 m, která slouží zároveň i jako vysílač mobilních operátorů.

    %continue


      11. října 2003

    %continue

      - Pod vrcholem Klucanina na východním okraji Tišnova, v místech původní rozhledny (402 m n. m.), která se v polovině minulého století zřítila, byla slavnostně otevřena 29,3 m vysoká kamenná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24,3 m.

    %continue


      roku 2004

    %continue

      - Na nejvyšším bodu Chřib na vrchu Brdo (587 m n. m.) byla na místě původní dřevěné vyhlídky postavena metodou tzv. kyklopského zdiva, unikátní pískovcová 24 m vysoká rozhledna.

    %continue


      roku 2004

    %continue

      - Na návrší (429 m n. m.) jihojihozápadně od obce Ocmanice byla postavena nad podzemním vodojemem podle brněnského projektanta Zdeňka Látala 15,2 m vysoká rozhledna ve tvaru pravidelného osmibokého jehlanu.

    %continue


      roku 2005

    %continue

      - V nitru Boubínského pralesa na stejnojmenném vrcholu (1362 m n. m.) byla v místech původní vyhlídkové plošiny postavena 21 m vysoká rozhledna ze smrkové kulatiny, která je tak nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou v Česku.

    %continue


      roku 2007

    %continue

      - Originální 29 m vysoká kruhová rozhledna vznikla při modernizaci skokanského můstku (590 m n. m.) v lyžařském areálu V Popelkách západně od Lomnice nad Popelkou.

    Použitá literatúra

    • Nouza Jan; O historii a osudech rozhleden v Jizerských horách a okolí; 1993

    %continue


      roku 1825

    %continue

      - Na Kleti, nejvyšším vrcholu Blanenského lesa (1084 m n. m.), jihozápadně od obce Krasetín, byla postavena majitelem panství Josefem Janem Nepomukem ze Schwarzenberku, 18 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      roku 1831

    %continue

      - Jindřich Vilém Haugwitz majitel panství v Náměšti nad Oslavou nechává postavit na Zeleném kopci u Kramolína empírovou kamennou 24,5 m vysokou rozhlednu Babylon.

    %continue


      roku 1862

    %continue

      - Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.

    %continue


      roku 1864

    %continue

      - Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.

    %continue


      7. května 1876

    %continue

      - Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.

    %continue


      roku 1877

    %continue

      - Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.

    %continue


      roku 1887

    %continue

      - Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.

    %continue


      roku 1883

    %continue

      - Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.

    %continue


      roku 1884

    %continue

      - Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.

    %continue


      18. července 1887

    %continue

      - Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.

    %continue


      9. září 1888

    %continue

      - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.

    %continue


      6. července 1890

    %continue

      - Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.

    %continue


      roku 1891

    %continue

      - Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      28. července 1891

    %continue

      - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.

    %continue


      20. srpna 1891

    %continue

      - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.

    %continue


      29. července 1892

    %continue

      - Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.

    %continue


      14. srpna 1892

    %continue

      - Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.

    %continue


      21. srpna 1892

    %continue

      - Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.

    %continue


      3. červena 1894

    %continue

      - Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.

    %continue


      roku 1895

    %continue

      - Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.

    %continue


      roku 1896

    %continue

      - Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.

    %continue


      roku 1897

    %continue

      - Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.

    %continue


      roku 1898

    %continue

      - Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.

    %continue


      roku 1898

    %continue

      - U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.

    %continue


      září 1898

    %continue

      - Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.

    %continue


      roku 1899

    %continue

      - Pod vrcholem Zlatý Chlum, východně od města Jeseník, byla ve výšce 875 m n. m. postavena architektem Eduardem Zelenkou 30 m vysoká kamenná rozhledna zv. Frývaldovská.

    %continue


      1. září 1901

    %continue

      - Nad Libercem byla otevřena kamenná rozhledna Liberecká výšina, vysoká 25 m.

    %continue


      roku 1903

    %continue

      - Na kopci Cvilín (436 m n. m.) nad Krnovem byla postavena podle plánů stavitele Ernsta Latzela 35 m vysoká kamenná romantická rozhledna s cimbuřím.

    %continue


      25. prosince 1903

    %continue

      - Na vrchu Háj (758 m n. m.) severovýchodně od Aše byla poprvé zpřístupněna návštěvníkům mohutná kamenná 34 m vysoká rozhledna, jejíž vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 m.

    %continue


      roku 1904

    %continue

      - Na vrcholu Milešovky (737 m n. m.) byla postavena 19 m vysoká rozhledna.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Na vrchu Tanečnice (598 m n. m.) západně od Mikulášovic byla za podpory Františka Václava, hraběte Salmy z Reifferscheidtu postavena na místě vichrem stržené rozhledny nová kamenná osmiboká 26 m vysoká rozhledna.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Na vrcholu Milešovky byla uvedena do provozu meteorologická observatoř, nejstarší v Čechách.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Východně od Jablonce nad Nisou byla pod vrcholem Černé Studnice (869 m n. m.) postavena architektem Robertem Hemmrichem 26 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Na hoře Čerchov (1041 m n. m.) v Českém lese byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 20 m vysoká kamenná rozhledna zv. Kurzova věž.

    %continue


      13. ledna 1907

    %continue

      - Na Ještědu slavnostně otevřen horský hotel, jehož součástí byla i 23 m vysoká rozhledna.

    %continue


      30. dubna 1907

    %continue

      - Na místě původní dřevěné vyhlídkové věže nad severním okrajem Frýdlantu (399 m n. m.) byla postavena 21 m vysoká cihlová rozhledna zv. Frýdlantská výšina.

    %continue


      8. září 1907

    %continue

      - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna vysoká 23,5 m.

    %continue


      31. května 1908

    %continue

      - Nad obcí Proseč nad Nisou v Jizerských horách byla zprovozněna dřevěná, 12 m vysoká, rozhledna.

    %continue


      roku 1909

    %continue

      - Západně od Chebu na vrcholu Zelené hory (637 m n. m.) byla postavena na místě původní dřevěné rozhledny "vcelku nevzhledná" kamenná 18 m vysoká tzv. Bismarckova rozhledna.

    %continue


      4. července 1909

    %continue

      - Na Špičáku v Jizerských horách byla otevřena kamenná rozhledna.

    %continue


      roku 1911

    %continue

      - Na vrchu Tábor (678 m n. m.), jižně od Lomnice nad Popelkou, byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 35 m vysoká tzv. Tichánkova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 26 m.

    %continue


      roku 1934

    %continue

      - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.

    %continue


      roku 1936

    %continue

      - Na vrcholu Mařského vrchu nad obcí Svatá Máří, 5 km východně od Vimperku, byla postavena rotunda sv. Václava spolu s kamennou 12 m vysokou věží, která slouží jako rozhledna.

    %continue


      roku 2009

    %continue

      - Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - Na západním okraji obce Zaječí byla majiteli vinařství U Kapličky slavnostně otevřena na vrchu Kalvárie 11 m vysoká zděná rozhledna Dalibor.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - Na vrchu Kramolín (901 m n. m.) nad Lipnem nad Vltavou byla veřejnosti zpřístupněna 40 m vysoká masivní devítiboká vyhlídková věž.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - Na Karlově kopci (480 m n. m.), na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm, byla postavena ve stylu lidové architektury 31 m vysoká vzhledově unikátní dřevěná rozhledna pojmenovaná podle arch. Dušana Jurkoviče, který v této oblasti zanechal výraznou architektonickou stopu.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - V Mandloňovém sadu (300 m n. m.) severně od Hustopečí byla veřejnosti zpřístupněna 17,4 m vysoká dřevěná rozhledna postavená podle projektu A. Olšiny a architekta M. Nováka.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - U Heřmanic (352m n. m.) jihozápadně od Frýdlantu byla postavena podle architektonického studia Mjölk 24 m vysoká rozhledna z modřínového lesa.

    %continue


      16. června 1912

    %continue

      - Na Bramberku v Jizerských horách byla otevřena masivní kamenná, 21 m vysoká, rozhledna.

    %continue


      roku 1913

    %continue

      - Na vrchu Strážiště (395 m n. m.) nad obcí Úvalno byl postaven 22 m vysoký monumentální kamenný objekt mauzolea zdejšího rodáka, lékaře a slezského poslance Hanse Kudlicha, jehož ochoz ve výšce 18 m slouží jako rozhledna.

    %continue


      roku 1914

    %continue

      - Na Výšině přátelství (547 m n. m.) nad Grandhotelem PUPP v Karlových Varech byla postavena 40 m vysoká cihlová rozhledna Diana s dřevěným vyhlídkovým ochozem, dříve zvaná Kudlichova nebo Benešova.

    %continue


      roku 1923

    %continue

      - Na vrchu Dobrošov (622 m n. m.) jihovýchodně od Náchodu byla postavena podle projektu arch. Dušana Jurkoviče turistická Jiráskova chata s 24 m vysokou rozhlednou.

    %continue


      25. května 1924

    %continue

      - Na Javorníku v Jizerských horách byla otevřena dřevěná, 18 m vysoká, rozhledna.

    %continue


      roku 1928

    %continue

      - Na návrší bývalého ozdravovacího areálu (380 m n. m.), dnešní lesopark Kamenný vrch nad městskou částí Nový Lískovec, byla postavena 7 m vysoká betonová vyhlídka.

    %continue


      roku 1929

    %continue

      - Na Trništi u Janova nad Nisou byla otevřena dřevěná rozhledna (výška 18m).

    %continue


      roku 1930

    %continue

      - Po dostavbě ocelové 86 m vysoké radniční věže na Prokešově náměstí v Ostravě byl ve výšce 73 m zpřístupněn veřejnosti vyhlídkový ochoz.

    %continue


      roku 1932

    %continue

      - V areálu (220 m n. m.) Brněnských veletrhů a výstav byla otevřena 45 m vysoká ocelová vyhlídková věž, postavená podle návrhu arch. B. Čermáka.

    %continue


      21. srpna 1932

    %continue

      - Nad Prosečí nad Nisou v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna Proseč, vysoká 28 m.

    %continue


      roku 1934

    %continue

      - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.

    %continue


      roku 1935

    %continue

      - Na Krásenském vrchu ve Slavkovském lese byla otevřena 11 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      23. června 1935

    %continue

      - Jižně od Krásna u Sokolova byla na vrchu Na Vyhlídce (777 m n. m.) slavnostně otevřena 25 m vysoká kamenná rozhledna Krásenský vrch, postavená ve tvaru spirály podle projektu sochaře Willy Russa a stavebního technika Fritze Hoffmanna.

    %continue


      roku 1938

    %continue

      - Na severním okraji Hořic (408 m n. m.) byl otevřen kamenný památník s 25 m vysokou rozhlednou zv. Masarykova věž samostatnosti.

    %continue


      roku 1938

    %continue

      - Na hoře Javorník (1065 m n. m.) západně od Vacova byla postavena podle projektu architekta Karla Houry postavena kamenná Klostermannova rozhledna.

    %continue


      roku 1961

    %continue

      - Severně od Lelekovic pod vrcholem Babí lom byla postavena ve výšce 526 m n. m. betonová 15 m vysoká rozhledna.

    %continue


      21. září 1973

    %continue

      - Na Ještědu (1012 m n. m.) byl pro veřejnost otevřen nový horský hotel s 93 m vysokým vysílačem, postaveným podle projektu Karla Hubáčka.

    %continue


      roku 1980

    %continue

      - Na vrcholu Pradědu (1491 m n. m.) severozápadně od Karlovy Studánky byl na místě původní kamenné rozhledny postavený 162 m vysoký vysílač s restaurací a vyhlídkovou plošinou ve výšce 73 m.

    %continue


      3. června 1993

    %continue

      - Na kopci Křemešník (765 m n. m.) severozápadně od Nového Rychnova byla poprvé zpřístupněna veřejnosti u příležitosti "Křemešnické pouti" 52 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.

    %continue


      roku 1994

    %continue

      - Na Kozákově (743 m n. m.), nejvyšším vrcholu Českého ráje, byla postavena 48 m vysoká ocelová vojenská věž, na které je umístěn ve výšce 24 n vyhlídkový ochoz.

    %continue


      roku 1996

    %continue

      - Na vrchu Háj (631 m n. m.) západně od Šumperku byla na místě původní dřevěné vyhlídkové věže postavena 29 m vysoká dřevěná rozhledna čtvercového půdorysu na kamenné podezdívce. Autory architektonického návrhu inspirovaného původním vzhledem věže jsou Vladimír Malaska a Ivo Barvíř.

    %continue


      roku 1997

    %continue

      - Na vrchu Jarník (609 m n. m.) východně od Písku byla postavena úzká ocelová 59 m vysoká stavba vysílače s ochozem (ve výšce 35 m), který slouží turistům k výhledu do krajiny.

    %continue


      roku 1998

    %continue

      - Bývalá radarová věž na hoře Poledník (1315 m n. m.) jižně od Prášil byla přestavěna na 37 m vysokou rozhlednu.

    %continue


      roku 1998

    %continue

      - Na Černé hoře nad Jánskými Lázněmi byla postavena ocelová rozhledna "Panorama" (vysoká 21 m).

    %continue


      roku 1999

    %continue

      - Na západním okraji obce Čestice byla veřejnosti zpřístupněna na ocelové telekomunikační věže (40 m) ve výšce cca 7 m vyhlídková plošina.

    %continue


      roku 2000

    %continue

      - Na vrcholu Bílá hora (556 m n. m.) severozápadně od Štramberku byla postavena 43 m vysoká rozhledna, jejíž zastřešená vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.

    %continue


      roku 2001

    %continue

      - Pod vrcholkem Vysoká západně od Miskovic bylo postaveno dvojče oslednické ocelové rozhledny, jehož vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.

    %continue


      roku 2001

    %continue

      - Na bočním vrcholu (620 m n. m.) kopce Hrby nad vesničkou Onen Svět severozápadně od Kovářova byla postavena dřevěná 15 m vysoká "Langova" rozhledna.

    %continue


      roku 2003

    %continue

      - Na Smrku (1124 m n. m.), nejvyšší hoře Jizerských hor vypínající se při státní hranici s Polskem, byla postavena podle návrhu arch. Jana Dudy 21 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.

    %continue


      roku 2003

    %continue

      - Východně od Osečan pod vrcholem Drahoušek (501 m n. m.) byla postavena futuristicky řešená betonová vysoká telekomunikační věž 48 m vysoká s vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 m.

    %continue


      roku 2003

    %continue

      - U obce Hrubý Jeseník (205 m n. m.) byla postavena unikátní 50 m vysoká kovová rozhledna zv. Romanka s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 m, která slouží zároveň i jako vysílač mobilních operátorů.

    %continue


      11. října 2003

    %continue

      - Pod vrcholem Klucanina na východním okraji Tišnova, v místech původní rozhledny (402 m n. m.), která se v polovině minulého století zřítila, byla slavnostně otevřena 29,3 m vysoká kamenná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24,3 m.

    %continue


      roku 2004

    %continue

      - Na nejvyšším bodu Chřib na vrchu Brdo (587 m n. m.) byla na místě původní dřevěné vyhlídky postavena metodou tzv. kyklopského zdiva, unikátní pískovcová 24 m vysoká rozhledna.

    %continue


      roku 2004

    %continue

      - Na návrší (429 m n. m.) jihojihozápadně od obce Ocmanice byla postavena nad podzemním vodojemem podle brněnského projektanta Zdeňka Látala 15,2 m vysoká rozhledna ve tvaru pravidelného osmibokého jehlanu.

    %continue


      roku 2005

    %continue

      - V nitru Boubínského pralesa na stejnojmenném vrcholu (1362 m n. m.) byla v místech původní vyhlídkové plošiny postavena 21 m vysoká rozhledna ze smrkové kulatiny, která je tak nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou v Česku.

    %continue


      roku 2007

    %continue

      - Originální 29 m vysoká kruhová rozhledna vznikla při modernizaci skokanského můstku (590 m n. m.) v lyžařském areálu V Popelkách západně od Lomnice nad Popelkou.

    %continue


      roku 2007

    %continue

      - Na Křížové hoře (735 m n. m.) východně od Červené Vody byla na místě původního dřevěného poutního kostelíka postavena 25 m vysoká rozhledna, štíhlý tubus opláštěný dřevem navrhl architekt Jan Mádlík.

    %continue


      roku 2007

    %continue

      - Na severním okraji obce Hlína v místech původní vyhlídkové věže (450 m n. m.), byla na jaře veřejnosti zpřístupněna 17 m vysoká trámová rozhledna na kamenné podezdívce zv. Menšíkova rozhledna.

    %continue


      roku 2008

    %continue

      - V blízkosti Hoffmanovy boudy u Jánských Lázní byla otevřena v nadmořské výšce 806 m n. m. železná 22 m vysoká rozhledna Zlatá vyhlídka.
    Súvisiaca udalosť

    roku 1825 - Na Kleti, nejvyšším vrcholu Blanenského lesa (1084 m n. m.), jihozápadně od obce Krasetín, byla postavena majitelem panství Josefem Janem Nepomukem ze Schwarzenberku, 18 m vysoká kamenná rozhledna.
    roku 1831 - Jindřich Vilém Haugwitz majitel panství v Náměšti nad Oslavou nechává postavit na Zeleném kopci u Kramolína empírovou kamennou 24,5 m vysokou rozhlednu Babylon.
    roku 1862 - Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.
    roku 1864 - Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.
    7. května 1876 - Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.
    roku 1877 - Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.
    roku 1887 - Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.
    roku 1883 - Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.
    roku 1884 - Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.
    18. července 1887 - Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.
    9. září 1888 - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.
    6. července 1890 - Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.
    roku 1891 - Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.
    28. července 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
    20. srpna 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
    29. července 1892 - Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.
    14. srpna 1892 - Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.
    21. srpna 1892 - Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.
    3. červena 1894 - Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.
    roku 1895 - Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.
    roku 1896 - Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.
    roku 1897 - Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.
    roku 1898 - Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.
    roku 1898 - U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.
    září 1898 - Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.
    roku 1899 - Pod vrcholem Zlatý Chlum, východně od města Jeseník, byla ve výšce 875 m n. m. postavena architektem Eduardem Zelenkou 30 m vysoká kamenná rozhledna zv. Frývaldovská.
    1. září 1901 - Nad Libercem byla otevřena kamenná rozhledna Liberecká výšina, vysoká 25 m.
    roku 1903 - Na kopci Cvilín (436 m n. m.) nad Krnovem byla postavena podle plánů stavitele Ernsta Latzela 35 m vysoká kamenná romantická rozhledna s cimbuřím.
    25. prosince 1903 - Na vrchu Háj (758 m n. m.) severovýchodně od Aše byla poprvé zpřístupněna návštěvníkům mohutná kamenná 34 m vysoká rozhledna, jejíž vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 m.
    roku 1904 - Na vrcholu Milešovky (737 m n. m.) byla postavena 19 m vysoká rozhledna.
    roku 1905 - Na vrchu Tanečnice (598 m n. m.) západně od Mikulášovic byla za podpory Františka Václava, hraběte Salmy z Reifferscheidtu postavena na místě vichrem stržené rozhledny nová kamenná osmiboká 26 m vysoká rozhledna.
    roku 1905 - Na vrcholu Milešovky byla uvedena do provozu meteorologická observatoř, nejstarší v Čechách.
    roku 1905 - Východně od Jablonce nad Nisou byla pod vrcholem Černé Studnice (869 m n. m.) postavena architektem Robertem Hemmrichem 26 m vysoká kamenná rozhledna.
    roku 1905 - Na hoře Čerchov (1041 m n. m.) v Českém lese byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 20 m vysoká kamenná rozhledna zv. Kurzova věž.
    13. ledna 1907 - Na Ještědu slavnostně otevřen horský hotel, jehož součástí byla i 23 m vysoká rozhledna.
    30. dubna 1907 - Na místě původní dřevěné vyhlídkové věže nad severním okrajem Frýdlantu (399 m n. m.) byla postavena 21 m vysoká cihlová rozhledna zv. Frýdlantská výšina.
    8. září 1907 - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna vysoká 23,5 m.
    31. května 1908 - Nad obcí Proseč nad Nisou v Jizerských horách byla zprovozněna dřevěná, 12 m vysoká, rozhledna.
    roku 1909 - Západně od Chebu na vrcholu Zelené hory (637 m n. m.) byla postavena na místě původní dřevěné rozhledny "vcelku nevzhledná" kamenná 18 m vysoká tzv. Bismarckova rozhledna.
    4. července 1909 - Na Špičáku v Jizerských horách byla otevřena kamenná rozhledna.
    roku 1911 - Na vrchu Tábor (678 m n. m.), jižně od Lomnice nad Popelkou, byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 35 m vysoká tzv. Tichánkova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 26 m.
    roku 1934 - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
    roku 1936 - Na vrcholu Mařského vrchu nad obcí Svatá Máří, 5 km východně od Vimperku, byla postavena rotunda sv. Václava spolu s kamennou 12 m vysokou věží, která slouží jako rozhledna.
    roku 2009 - Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.
    roku 2012 - Na západním okraji obce Zaječí byla majiteli vinařství U Kapličky slavnostně otevřena na vrchu Kalvárie 11 m vysoká zděná rozhledna Dalibor.
    roku 2012 - Na vrchu Kramolín (901 m n. m.) nad Lipnem nad Vltavou byla veřejnosti zpřístupněna 40 m vysoká masivní devítiboká vyhlídková věž.
    roku 2012 - Na Karlově kopci (480 m n. m.), na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm, byla postavena ve stylu lidové architektury 31 m vysoká vzhledově unikátní dřevěná rozhledna pojmenovaná podle arch. Dušana Jurkoviče, který v této oblasti zanechal výraznou architektonickou stopu.
    roku 2012 - V Mandloňovém sadu (300 m n. m.) severně od Hustopečí byla veřejnosti zpřístupněna 17,4 m vysoká dřevěná rozhledna postavená podle projektu A. Olšiny a architekta M. Nováka.
    roku 2012 - U Heřmanic (352m n. m.) jihozápadně od Frýdlantu byla postavena podle architektonického studia Mjölk 24 m vysoká rozhledna z modřínového lesa.
    16. června 1912 - Na Bramberku v Jizerských horách byla otevřena masivní kamenná, 21 m vysoká, rozhledna.
    roku 1913 - Na vrchu Strážiště (395 m n. m.) nad obcí Úvalno byl postaven 22 m vysoký monumentální kamenný objekt mauzolea zdejšího rodáka, lékaře a slezského poslance Hanse Kudlicha, jehož ochoz ve výšce 18 m slouží jako rozhledna.
    roku 1914 - Na Výšině přátelství (547 m n. m.) nad Grandhotelem PUPP v Karlových Varech byla postavena 40 m vysoká cihlová rozhledna Diana s dřevěným vyhlídkovým ochozem, dříve zvaná Kudlichova nebo Benešova.
    roku 1923 - Na vrchu Dobrošov (622 m n. m.) jihovýchodně od Náchodu byla postavena podle projektu arch. Dušana Jurkoviče turistická Jiráskova chata s 24 m vysokou rozhlednou.
    25. května 1924 - Na Javorníku v Jizerských horách byla otevřena dřevěná, 18 m vysoká, rozhledna.
    roku 1928 - Na návrší bývalého ozdravovacího areálu (380 m n. m.), dnešní lesopark Kamenný vrch nad městskou částí Nový Lískovec, byla postavena 7 m vysoká betonová vyhlídka.
    roku 1929 - Na Trništi u Janova nad Nisou byla otevřena dřevěná rozhledna (výška 18m).
    roku 1930 - Po dostavbě ocelové 86 m vysoké radniční věže na Prokešově náměstí v Ostravě byl ve výšce 73 m zpřístupněn veřejnosti vyhlídkový ochoz.
    roku 1932 - V areálu (220 m n. m.) Brněnských veletrhů a výstav byla otevřena 45 m vysoká ocelová vyhlídková věž, postavená podle návrhu arch. B. Čermáka.
    21. srpna 1932 - Nad Prosečí nad Nisou v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna Proseč, vysoká 28 m.
    roku 1934 - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
    roku 1935 - Na Krásenském vrchu ve Slavkovském lese byla otevřena 11 m vysoká kamenná rozhledna.
    23. června 1935 - Jižně od Krásna u Sokolova byla na vrchu Na Vyhlídce (777 m n. m.) slavnostně otevřena 25 m vysoká kamenná rozhledna Krásenský vrch, postavená ve tvaru spirály podle projektu sochaře Willy Russa a stavebního technika Fritze Hoffmanna.
    roku 1938 - Na severním okraji Hořic (408 m n. m.) byl otevřen kamenný památník s 25 m vysokou rozhlednou zv. Masarykova věž samostatnosti.
    roku 1938 - Na hoře Javorník (1065 m n. m.) západně od Vacova byla postavena podle projektu architekta Karla Houry postavena kamenná Klostermannova rozhledna.
    roku 1961 - Severně od Lelekovic pod vrcholem Babí lom byla postavena ve výšce 526 m n. m. betonová 15 m vysoká rozhledna.
    21. září 1973 - Na Ještědu (1012 m n. m.) byl pro veřejnost otevřen nový horský hotel s 93 m vysokým vysílačem, postaveným podle projektu Karla Hubáčka.
    roku 1980 - Na vrcholu Pradědu (1491 m n. m.) severozápadně od Karlovy Studánky byl na místě původní kamenné rozhledny postavený 162 m vysoký vysílač s restaurací a vyhlídkovou plošinou ve výšce 73 m.
    3. června 1993 - Na kopci Křemešník (765 m n. m.) severozápadně od Nového Rychnova byla poprvé zpřístupněna veřejnosti u příležitosti "Křemešnické pouti" 52 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.
    roku 1994 - Na Kozákově (743 m n. m.), nejvyšším vrcholu Českého ráje, byla postavena 48 m vysoká ocelová vojenská věž, na které je umístěn ve výšce 24 n vyhlídkový ochoz.
    roku 1996 - Na vrchu Háj (631 m n. m.) západně od Šumperku byla na místě původní dřevěné vyhlídkové věže postavena 29 m vysoká dřevěná rozhledna čtvercového půdorysu na kamenné podezdívce. Autory architektonického návrhu inspirovaného původním vzhledem věže jsou Vladimír Malaska a Ivo Barvíř.
    roku 1997 - Na vrchu Jarník (609 m n. m.) východně od Písku byla postavena úzká ocelová 59 m vysoká stavba vysílače s ochozem (ve výšce 35 m), který slouží turistům k výhledu do krajiny.
    roku 1998 - Bývalá radarová věž na hoře Poledník (1315 m n. m.) jižně od Prášil byla přestavěna na 37 m vysokou rozhlednu.
    roku 1998 - Na Černé hoře nad Jánskými Lázněmi byla postavena ocelová rozhledna "Panorama" (vysoká 21 m).
    roku 1999 - Na západním okraji obce Čestice byla veřejnosti zpřístupněna na ocelové telekomunikační věže (40 m) ve výšce cca 7 m vyhlídková plošina.
    roku 2000 - Na vrcholu Bílá hora (556 m n. m.) severozápadně od Štramberku byla postavena 43 m vysoká rozhledna, jejíž zastřešená vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.
    roku 2001 - Pod vrcholkem Vysoká západně od Miskovic bylo postaveno dvojče oslednické ocelové rozhledny, jehož vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.
    roku 2001 - Na bočním vrcholu (620 m n. m.) kopce Hrby nad vesničkou Onen Svět severozápadně od Kovářova byla postavena dřevěná 15 m vysoká "Langova" rozhledna.
    roku 2003 - Na Smrku (1124 m n. m.), nejvyšší hoře Jizerských hor vypínající se při státní hranici s Polskem, byla postavena podle návrhu arch. Jana Dudy 21 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.
    roku 2003 - Východně od Osečan pod vrcholem Drahoušek (501 m n. m.) byla postavena futuristicky řešená betonová vysoká telekomunikační věž 48 m vysoká s vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 m.
    roku 2003 - U obce Hrubý Jeseník (205 m n. m.) byla postavena unikátní 50 m vysoká kovová rozhledna zv. Romanka s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 m, která slouží zároveň i jako vysílač mobilních operátorů.
    11. října 2003 - Pod vrcholem Klucanina na východním okraji Tišnova, v místech původní rozhledny (402 m n. m.), která se v polovině minulého století zřítila, byla slavnostně otevřena 29,3 m vysoká kamenná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24,3 m.
    roku 2004 - Na nejvyšším bodu Chřib na vrchu Brdo (587 m n. m.) byla na místě původní dřevěné vyhlídky postavena metodou tzv. kyklopského zdiva, unikátní pískovcová 24 m vysoká rozhledna.
    roku 2004 - Na návrší (429 m n. m.) jihojihozápadně od obce Ocmanice byla postavena nad podzemním vodojemem podle brněnského projektanta Zdeňka Látala 15,2 m vysoká rozhledna ve tvaru pravidelného osmibokého jehlanu.
    roku 2005 - V nitru Boubínského pralesa na stejnojmenném vrcholu (1362 m n. m.) byla v místech původní vyhlídkové plošiny postavena 21 m vysoká rozhledna ze smrkové kulatiny, která je tak nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou v Česku.
    roku 2007 - Originální 29 m vysoká kruhová rozhledna vznikla při modernizaci skokanského můstku (590 m n. m.) v lyžařském areálu V Popelkách západně od Lomnice nad Popelkou.
    roku 2007 - Na Křížové hoře (735 m n. m.) východně od Červené Vody byla na místě původního dřevěného poutního kostelíka postavena 25 m vysoká rozhledna, štíhlý tubus opláštěný dřevem navrhl architekt Jan Mádlík.
    roku 2007 - Na severním okraji obce Hlína v místech původní vyhlídkové věže (450 m n. m.), byla na jaře veřejnosti zpřístupněna 17 m vysoká trámová rozhledna na kamenné podezdívce zv. Menšíkova rozhledna.
    roku 2008 - V blízkosti Hoffmanovy boudy u Jánských Lázní byla otevřena v nadmořské výšce 806 m n. m. železná 22 m vysoká rozhledna Zlatá vyhlídka.
    v červnu 2008 - Západně od Slatiňan (346 m n. m.) byla zpřístupněna rozhledna "Bára", postavená podle projektu Prof. Ing. arch. Martina Rajniše.
    roku 2009 - Na kopci Vartovna (651 m n. m.) západně od obce Seninka byla postavena 38 m vysoká odlehčená ocelová konstrukce rozhledny ve tvaru spirály.
    roku 2009
    Súvisiaca udalosť

    roku 1825 - Na Kleti, nejvyšším vrcholu Blanenského lesa (1084 m n. m.), jihozápadně od obce Krasetín, byla postavena majitelem panství Josefem Janem Nepomukem ze Schwarzenberku, 18 m vysoká kamenná rozhledna.
    roku 1831 - Jindřich Vilém Haugwitz majitel panství v Náměšti nad Oslavou nechává postavit na Zeleném kopci u Kramolína empírovou kamennou 24,5 m vysokou rozhlednu Babylon.
    roku 1862 - Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.
    roku 1864 - Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.
    7. května 1876 - Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.
    roku 1877 - Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.
    roku 1887 - Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.
    roku 1883 - Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.
    roku 1884 - Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.
    18. července 1887 - Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.
    9. září 1888 - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.
    6. července 1890 - Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.
    roku 1891 - Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.
    28. července 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
    20. srpna 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
    29. července 1892 - Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.
    14. srpna 1892 - Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.
    21. srpna 1892 - Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.
    3. červena 1894 - Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.
    roku 1895 - Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.
    roku 1896 - Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.
    roku 1897 - Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.
    roku 1898 - Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.
    roku 1898 - U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.
    září 1898 - Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.
    roku 1899 - Pod vrcholem Zlatý Chlum, východně od města Jeseník, byla ve výšce 875 m n. m. postavena architektem Eduardem Zelenkou 30 m vysoká kamenná rozhledna zv. Frývaldovská.
    1. září 1901 - Nad Libercem byla otevřena kamenná rozhledna Liberecká výšina, vysoká 25 m.
    roku 1903 - Na kopci Cvilín (436 m n. m.) nad Krnovem byla postavena podle plánů stavitele Ernsta Latzela 35 m vysoká kamenná romantická rozhledna s cimbuřím.
    25. prosince 1903 - Na vrchu Háj (758 m n. m.) severovýchodně od Aše byla poprvé zpřístupněna návštěvníkům mohutná kamenná 34 m vysoká rozhledna, jejíž vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 m.
    roku 1904 - Na vrcholu Milešovky (737 m n. m.) byla postavena 19 m vysoká rozhledna.
    roku 1905 - Na vrchu Tanečnice (598 m n. m.) západně od Mikulášovic byla za podpory Františka Václava, hraběte Salmy z Reifferscheidtu postavena na místě vichrem stržené rozhledny nová kamenná osmiboká 26 m vysoká rozhledna.
    roku 1905 - Na vrcholu Milešovky byla uvedena do provozu meteorologická observatoř, nejstarší v Čechách.
    roku 1905 - Východně od Jablonce nad Nisou byla pod vrcholem Černé Studnice (869 m n. m.) postavena architektem Robertem Hemmrichem 26 m vysoká kamenná rozhledna.
    roku 1905 - Na hoře Čerchov (1041 m n. m.) v Českém lese byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 20 m vysoká kamenná rozhledna zv. Kurzova věž.
    13. ledna 1907 - Na Ještědu slavnostně otevřen horský hotel, jehož součástí byla i 23 m vysoká rozhledna.
    30. dubna 1907 - Na místě původní dřevěné vyhlídkové věže nad severním okrajem Frýdlantu (399 m n. m.) byla postavena 21 m vysoká cihlová rozhledna zv. Frýdlantská výšina.
    8. září 1907 - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna vysoká 23,5 m.
    31. května 1908 - Nad obcí Proseč nad Nisou v Jizerských horách byla zprovozněna dřevěná, 12 m vysoká, rozhledna.
    roku 1909 - Západně od Chebu na vrcholu Zelené hory (637 m n. m.) byla postavena na místě původní dřevěné rozhledny "vcelku nevzhledná" kamenná 18 m vysoká tzv. Bismarckova rozhledna.
    4. července 1909 - Na Špičáku v Jizerských horách byla otevřena kamenná rozhledna.
    roku 1911 - Na vrchu Tábor (678 m n. m.), jižně od Lomnice nad Popelkou, byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 35 m vysoká tzv. Tichánkova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 26 m.
    roku 1934 - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
    roku 1936 - Na vrcholu Mařského vrchu nad obcí Svatá Máří, 5 km východně od Vimperku, byla postavena rotunda sv. Václava spolu s kamennou 12 m vysokou věží, která slouží jako rozhledna.
    roku 2009 - Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.
    roku 2012 - Na západním okraji obce Zaječí byla majiteli vinařství U Kapličky slavnostně otevřena na vrchu Kalvárie 11 m vysoká zděná rozhledna Dalibor.
    roku 2012 - Na vrchu Kramolín (901 m n. m.) nad Lipnem nad Vltavou byla veřejnosti zpřístupněna 40 m vysoká masivní devítiboká vyhlídková věž.
    roku 2012 - Na Karlově kopci (480 m n. m.), na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm, byla postavena ve stylu lidové architektury 31 m vysoká vzhledově unikátní dřevěná rozhledna pojmenovaná podle arch. Dušana Jurkoviče, který v této oblasti zanechal výraznou architektonickou stopu.
    roku 2012 - V Mandloňovém sadu (300 m n. m.) severně od Hustopečí byla veřejnosti zpřístupněna 17,4 m vysoká dřevěná rozhledna postavená podle projektu A. Olšiny a architekta M. Nováka.
    roku 2012 - U Heřmanic (352m n. m.) jihozápadně od Frýdlantu byla postavena podle architektonického studia Mjölk 24 m vysoká rozhledna z modřínového lesa.
    16. června 1912 - Na Bramberku v Jizerských horách byla otevřena masivní kamenná, 21 m vysoká, rozhledna.
    roku 1913 - Na vrchu Strážiště (395 m n. m.) nad obcí Úvalno byl postaven 22 m vysoký monumentální kamenný objekt mauzolea zdejšího rodáka, lékaře a slezského poslance Hanse Kudlicha, jehož ochoz ve výšce 18 m slouží jako rozhledna.
    roku 1914 - Na Výšině přátelství (547 m n. m.) nad Grandhotelem PUPP v Karlových Varech byla postavena 40 m vysoká cihlová rozhledna Diana s dřevěným vyhlídkovým ochozem, dříve zvaná Kudlichova nebo Benešova.
    roku 1923 - Na vrchu Dobrošov (622 m n. m.) jihovýchodně od Náchodu byla postavena podle projektu arch. Dušana Jurkoviče turistická Jiráskova chata s 24 m vysokou rozhlednou.
    25. května 1924 - Na Javorníku v Jizerských horách byla otevřena dřevěná, 18 m vysoká, rozhledna.
    roku 1928 - Na návrší bývalého ozdravovacího areálu (380 m n. m.), dnešní lesopark Kamenný vrch nad městskou částí Nový Lískovec, byla postavena 7 m vysoká betonová vyhlídka.
    roku 1929 - Na Trništi u Janova nad Nisou byla otevřena dřevěná rozhledna (výška 18m).
    roku 1930 - Po dostavbě ocelové 86 m vysoké radniční věže na Prokešově náměstí v Ostravě byl ve výšce 73 m zpřístupněn veřejnosti vyhlídkový ochoz.
    roku 1932 - V areálu (220 m n. m.) Brněnských veletrhů a výstav byla otevřena 45 m vysoká ocelová vyhlídková věž, postavená podle návrhu arch. B. Čermáka.
    21. srpna 1932 - Nad Prosečí nad Nisou v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna Proseč, vysoká 28 m.
    roku 1934 - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
    roku 1935 - Na Krásenském vrchu ve Slavkovském lese byla otevřena 11 m vysoká kamenná rozhledna.
    23. června 1935 - Jižně od Krásna u Sokolova byla na vrchu Na Vyhlídce (777 m n. m.) slavnostně otevřena 25 m vysoká kamenná rozhledna Krásenský vrch, postavená ve tvaru spirály podle projektu sochaře Willy Russa a stavebního technika Fritze Hoffmanna.
    roku 1938 - Na severním okraji Hořic (408 m n. m.) byl otevřen kamenný památník s 25 m vysokou rozhlednou zv. Masarykova věž samostatnosti.
    roku 1938 - Na hoře Javorník (1065 m n. m.) západně od Vacova byla postavena podle projektu architekta Karla Houry postavena kamenná Klostermannova rozhledna.
    roku 1961 - Severně od Lelekovic pod vrcholem Babí lom byla postavena ve výšce 526 m n. m. betonová 15 m vysoká rozhledna.
    21. září 1973 - Na Ještědu (1012 m n. m.) byl pro veřejnost otevřen nový horský hotel s 93 m vysokým vysílačem, postaveným podle projektu Karla Hubáčka.
    roku 1980 - Na vrcholu Pradědu (1491 m n. m.) severozápadně od Karlovy Studánky byl na místě původní kamenné rozhledny postavený 162 m vysoký vysílač s restaurací a vyhlídkovou plošinou ve výšce 73 m.
    3. června 1993 - Na kopci Křemešník (765 m n. m.) severozápadně od Nového Rychnova byla poprvé zpřístupněna veřejnosti u příležitosti "Křemešnické pouti" 52 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.
    roku 1994 - Na Kozákově (743 m n. m.), nejvyšším vrcholu Českého ráje, byla postavena 48 m vysoká ocelová vojenská věž, na které je umístěn ve výšce 24 n vyhlídkový ochoz.
    roku 1996 - Na vrchu Háj (631 m n. m.) západně od Šumperku byla na místě původní dřevěné vyhlídkové věže postavena 29 m vysoká dřevěná rozhledna čtvercového půdorysu na kamenné podezdívce. Autory architektonického návrhu inspirovaného původním vzhledem věže jsou Vladimír Malaska a Ivo Barvíř.
    roku 1997 - Na vrchu Jarník (609 m n. m.) východně od Písku byla postavena úzká ocelová 59 m vysoká stavba vysílače s ochozem (ve výšce 35 m), který slouží turistům k výhledu do krajiny.
    roku 1998 - Bývalá radarová věž na hoře Poledník (1315 m n. m.) jižně od Prášil byla přestavěna na 37 m vysokou rozhlednu.
    roku 1998 - Na Černé hoře nad Jánskými Lázněmi byla postavena ocelová rozhledna "Panorama" (vysoká 21 m).
    roku 1999 - Na západním okraji obce Čestice byla veřejnosti zpřístupněna na ocelové telekomunikační věže (40 m) ve výšce cca 7 m vyhlídková plošina.
    roku 2000 - Na vrcholu Bílá hora (556 m n. m.) severozápadně od Štramberku byla postavena 43 m vysoká rozhledna, jejíž zastřešená vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.
    roku 2001 - Pod vrcholkem Vysoká západně od Miskovic bylo postaveno dvojče oslednické ocelové rozhledny, jehož vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.
    roku 2001 - Na bočním vrcholu (620 m n. m.) kopce Hrby nad vesničkou Onen Svět severozápadně od Kovářova byla postavena dřevěná 15 m vysoká "Langova" rozhledna.
    roku 2003 - Na Smrku (1124 m n. m.), nejvyšší hoře Jizerských hor vypínající se při státní hranici s Polskem, byla postavena podle návrhu arch. Jana Dudy 21 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.
    roku 2003 - Východně od Osečan pod vrcholem Drahoušek (501 m n. m.) byla postavena futuristicky řešená betonová vysoká telekomunikační věž 48 m vysoká s vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 m.
    roku 2003 - U obce Hrubý Jeseník (205 m n. m.) byla postavena unikátní 50 m vysoká kovová rozhledna zv. Romanka s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 m, která slouží zároveň i jako vysílač mobilních operátorů.
    11. října 2003 - Pod vrcholem Klucanina na východním okraji Tišnova, v místech původní rozhledny (402 m n. m.), která se v polovině minulého století zřítila, byla slavnostně otevřena 29,3 m vysoká kamenná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24,3 m.
    roku 2004 - Na nejvyšším bodu Chřib na vrchu Brdo (587 m n. m.) byla na místě původní dřevěné vyhlídky postavena metodou tzv. kyklopského zdiva, unikátní pískovcová 24 m vysoká rozhledna.
    roku 2004 - Na návrší (429 m n. m.) jihojihozápadně od obce Ocmanice byla postavena nad podzemním vodojemem podle brněnského projektanta Zdeňka Látala 15,2 m vysoká rozhledna ve tvaru pravidelného osmibokého jehlanu.
    roku 2005 - V nitru Boubínského pralesa na stejnojmenném vrcholu (1362 m n. m.) byla v místech původní vyhlídkové plošiny postavena 21 m vysoká rozhledna ze smrkové kulatiny, která je tak nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou v Česku.
    roku 2007 - Originální 29 m vysoká kruhová rozhledna vznikla při modernizaci skokanského můstku (590 m n. m.) v lyžařském areálu V Popelkách západně od Lomnice nad Popelkou.
    roku 2007 - Na Křížové hoře (735 m n. m.) východně od Červené Vody byla na místě původního dřevěného poutního kostelíka postavena 25 m vysoká rozhledna, štíhlý tubus opláštěný dřevem navrhl architekt Jan Mádlík.
    roku 2007 - Na severním okraji obce Hlína v místech původní vyhlídkové věže (450 m n. m.), byla na jaře veřejnosti zpřístupněna 17 m vysoká trámová rozhledna na kamenné podezdívce zv. Menšíkova rozhledna.
    roku 2008 - V blízkosti Hoffmanovy boudy u Jánských Lázní byla otevřena v nadmořské výšce 806 m n. m. železná 22 m vysoká rozhledna Zlatá vyhlídka.
    v červnu 2008 - Západně od Slatiňan (346 m n. m.) byla zpřístupněna rozhledna "Bára", postavená podle projektu Prof. Ing. arch. Martina Rajniše.
    roku 2009 - Na kopci Vartovna (651 m n. m.) západně od obce Seninka byla postavena 38 m vysoká odlehčená ocelová konstrukce rozhledny ve tvaru spirály.
    roku 2009 - Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.
    roku 2009 - Západně od Pece pod Sněžkou byla postavena v nadmořské výšce 1027 m n.m. dřevěná rozhledna s ocelovými prvky "Hnědý vrch" (vysoká 27 m).
    roku 2009 - Na plochém hřbetu (669 m n.m.) severozápadně od Roprachtic byla postavena kamenná rozhledna s dřevěným zastřešeným ochozem "U borovice" (vysoká 18 m).
    Súvisiaca udalosť

    roku 1825 - Na Kleti, nejvyšším vrcholu Blanenského lesa (1084 m n. m.), jihozápadně od obce Krasetín, byla postavena majitelem panství Josefem Janem Nepomukem ze Schwarzenberku, 18 m vysoká kamenná rozhledna.
    roku 1831 - Jindřich Vilém Haugwitz majitel panství v Náměšti nad Oslavou nechává postavit na Zeleném kopci u Kramolína empírovou kamennou 24,5 m vysokou rozhlednu Babylon.
    roku 1862 - Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.
    roku 1864 - Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.
    7. května 1876 - Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.
    roku 1877 - Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.
    roku 1887 - Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.
    roku 1883 - Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.
    roku 1884 - Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.
    18. července 1887 - Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.
    9. září 1888 - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.
    6. července 1890 - Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.
    roku 1891 - Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.
    28. července 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
    20. srpna 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
    29. července 1892 - Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.
    14. srpna 1892 - Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.
    21. srpna 1892 - Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.
    3. červena 1894 - Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.
    roku 1895 - Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.
    roku 1896 - Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.
    roku 1897 - Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.
    roku 1898 - Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.
    roku 1898 - U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.
    září 1898 - Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.
    roku 1899 - Pod vrcholem Zlatý Chlum, východně od města Jeseník, byla ve výšce 875 m n. m. postavena architektem Eduardem Zelenkou 30 m vysoká kamenná rozhledna zv. Frývaldovská.
    1. září 1901 - Nad Libercem byla otevřena kamenná rozhledna Liberecká výšina, vysoká 25 m.
    roku 1903 - Na kopci Cvilín (436 m n. m.) nad Krnovem byla postavena podle plánů stavitele Ernsta Latzela 35 m vysoká kamenná romantická rozhledna s cimbuřím.
    25. prosince 1903 - Na vrchu Háj (758 m n. m.) severovýchodně od Aše byla poprvé zpřístupněna návštěvníkům mohutná kamenná 34 m vysoká rozhledna, jejíž vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 m.
    roku 1904 - Na vrcholu Milešovky (737 m n. m.) byla postavena 19 m vysoká rozhledna.
    roku 1905 - Na vrchu Tanečnice (598 m n. m.) západně od Mikulášovic byla za podpory Františka Václava, hraběte Salmy z Reifferscheidtu postavena na místě vichrem stržené rozhledny nová kamenná osmiboká 26 m vysoká rozhledna.
    roku 1905 - Na vrcholu Milešovky byla uvedena do provozu meteorologická observatoř, nejstarší v Čechách.
    roku 1905 - Východně od Jablonce nad Nisou byla pod vrcholem Černé Studnice (869 m n. m.) postavena architektem Robertem Hemmrichem 26 m vysoká kamenná rozhledna.
    roku 1905 - Na hoře Čerchov (1041 m n. m.) v Českém lese byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 20 m vysoká kamenná rozhledna zv. Kurzova věž.
    13. ledna 1907 - Na Ještědu slavnostně otevřen horský hotel, jehož součástí byla i 23 m vysoká rozhledna.
    30. dubna 1907 - Na místě původní dřevěné vyhlídkové věže nad severním okrajem Frýdlantu (399 m n. m.) byla postavena 21 m vysoká cihlová rozhledna zv. Frýdlantská výšina.
    8. září 1907 - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna vysoká 23,5 m.
    31. května 1908 - Nad obcí Proseč nad Nisou v Jizerských horách byla zprovozněna dřevěná, 12 m vysoká, rozhledna.
    roku 1909 - Západně od Chebu na vrcholu Zelené hory (637 m n. m.) byla postavena na místě původní dřevěné rozhledny "vcelku nevzhledná" kamenná 18 m vysoká tzv. Bismarckova rozhledna.
    4. července 1909 - Na Špičáku v Jizerských horách byla otevřena kamenná rozhledna.
    roku 1911 - Na vrchu Tábor (678 m n. m.), jižně od Lomnice nad Popelkou, byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 35 m vysoká tzv. Tichánkova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 26 m.
    roku 1934 - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
    roku 1936 - Na vrcholu Mařského vrchu nad obcí Svatá Máří, 5 km východně od Vimperku, byla postavena rotunda sv. Václava spolu s kamennou 12 m vysokou věží, která slouží jako rozhledna.
    roku 2009 - Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.
    roku 2012 - Na západním okraji obce Zaječí byla majiteli vinařství U Kapličky slavnostně otevřena na vrchu Kalvárie 11 m vysoká zděná rozhledna Dalibor.
    roku 2012 - Na vrchu Kramolín (901 m n. m.) nad Lipnem nad Vltavou byla veřejnosti zpřístupněna 40 m vysoká masivní devítiboká vyhlídková věž.
    roku 2012 - Na Karlově kopci (480 m n. m.), na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm, byla postavena ve stylu lidové architektury 31 m vysoká vzhledově unikátní dřevěná rozhledna pojmenovaná podle arch. Dušana Jurkoviče, který v této oblasti zanechal výraznou architektonickou stopu.
    roku 2012 - V Mandloňovém sadu (300 m n. m.) severně od Hustopečí byla veřejnosti zpřístupněna 17,4 m vysoká dřevěná rozhledna postavená podle projektu A. Olšiny a architekta M. Nováka.
    roku 2012 - U Heřmanic (352m n. m.) jihozápadně od Frýdlantu byla postavena podle architektonického studia Mjölk 24 m vysoká rozhledna z modřínového lesa.
    16. června 1912 - Na Bramberku v Jizerských horách byla otevřena masivní kamenná, 21 m vysoká, rozhledna.
    roku 1913 - Na vrchu Strážiště (395 m n. m.) nad obcí Úvalno byl postaven 22 m vysoký monumentální kamenný objekt mauzolea zdejšího rodáka, lékaře a slezského poslance Hanse Kudlicha, jehož ochoz ve výšce 18 m slouží jako rozhledna.
    roku 1914 - Na Výšině přátelství (547 m n. m.) nad Grandhotelem PUPP v Karlových Varech byla postavena 40 m vysoká cihlová rozhledna Diana s dřevěným vyhlídkovým ochozem, dříve zvaná Kudlichova nebo Benešova.
    roku 1923 - Na vrchu Dobrošov (622 m n. m.) jihovýchodně od Náchodu byla postavena podle projektu arch. Dušana Jurkoviče turistická Jiráskova chata s 24 m vysokou rozhlednou.
    25. května 1924 - Na Javorníku v Jizerských horách byla otevřena dřevěná, 18 m vysoká, rozhledna.
    roku 1928 - Na návrší bývalého ozdravovacího areálu (380 m n. m.), dnešní lesopark Kamenný vrch nad městskou částí Nový Lískovec, byla postavena 7 m vysoká betonová vyhlídka.
    roku 1929 - Na Trništi u Janova nad Nisou byla otevřena dřevěná rozhledna (výška 18m).
    roku 1930 - Po dostavbě ocelové 86 m vysoké radniční věže na Prokešově náměstí v Ostravě byl ve výšce 73 m zpřístupněn veřejnosti vyhlídkový ochoz.
    roku 1932 - V areálu (220 m n. m.) Brněnských veletrhů a výstav byla otevřena 45 m vysoká ocelová vyhlídková věž, postavená podle návrhu arch. B. Čermáka.
    21. srpna 1932 - Nad Prosečí nad Nisou v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna Proseč, vysoká 28 m.
    roku 1934 - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
    roku 1935 - Na Krásenském vrchu ve Slavkovském lese byla otevřena 11 m vysoká kamenná rozhledna.
    23. června 1935 - Jižně od Krásna u Sokolova byla na vrchu Na Vyhlídce (777 m n. m.) slavnostně otevřena 25 m vysoká kamenná rozhledna Krásenský vrch, postavená ve tvaru spirály podle projektu sochaře Willy Russa a stavebního technika Fritze Hoffmanna.
    roku 1938 - Na severním okraji Hořic (408 m n. m.) byl otevřen kamenný památník s 25 m vysokou rozhlednou zv. Masarykova věž samostatnosti.
    roku 1938 - Na hoře Javorník (1065 m n. m.) západně od Vacova byla postavena podle projektu architekta Karla Houry postavena kamenná Klostermannova rozhledna.
    roku 1961 - Severně od Lelekovic pod vrcholem Babí lom byla postavena ve výšce 526 m n. m. betonová 15 m vysoká rozhledna.
    21. září 1973 - Na Ještědu (1012 m n. m.) byl pro veřejnost otevřen nový horský hotel s 93 m vysokým vysílačem, postaveným podle projektu Karla Hubáčka.
    roku 1980 - Na vrcholu Pradědu (1491 m n. m.) severozápadně od Karlovy Studánky byl na místě původní kamenné rozhledny postavený 162 m vysoký vysílač s restaurací a vyhlídkovou plošinou ve výšce 73 m.
    3. června 1993 - Na kopci Křemešník (765 m n. m.) severozápadně od Nového Rychnova byla poprvé zpřístupněna veřejnosti u příležitosti "Křemešnické pouti" 52 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.
    roku 1994 - Na Kozákově (743 m n. m.), nejvyšším vrcholu Českého ráje, byla postavena 48 m vysoká ocelová vojenská věž, na které je umístěn ve výšce 24 n vyhlídkový ochoz.
    roku 1996 - Na vrchu Háj (631 m n. m.) západně od Šumperku byla na místě původní dřevěné vyhlídkové věže postavena 29 m vysoká dřevěná rozhledna čtvercového půdorysu na kamenné podezdívce. Autory architektonického návrhu inspirovaného původním vzhledem věže jsou Vladimír Malaska a Ivo Barvíř.
    roku 1997 - Na vrchu Jarník (609 m n. m.) východně od Písku byla postavena úzká ocelová 59 m vysoká stavba vysílače s ochozem (ve výšce 35 m), který slouží turistům k výhledu do krajiny.
    roku 1998 - Bývalá radarová věž na hoře Poledník (1315 m n. m.) jižně od Prášil byla přestavěna na 37 m vysokou rozhlednu.
    roku 1998 - Na Černé hoře nad Jánskými Lázněmi byla postavena ocelová rozhledna "Panorama" (vysoká 21 m).
    roku 1999 - Na západním okraji obce Čestice byla veřejnosti zpřístupněna na ocelové telekomunikační věže (40 m) ve výšce cca 7 m vyhlídková plošina.
    roku 2000 - Na vrcholu Bílá hora (556 m n. m.) severozápadně od Štramberku byla postavena 43 m vysoká rozhledna, jejíž zastřešená vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.
    roku 2001 - Pod vrcholkem Vysoká západně od Miskovic bylo postaveno dvojče oslednické ocelové rozhledny, jehož vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.
    roku 2001 - Na bočním vrcholu (620 m n. m.) kopce Hrby nad vesničkou Onen Svět severozápadně od Kovářova byla postavena dřevěná 15 m vysoká "Langova" rozhledna.
    roku 2003 - Na Smrku (1124 m n. m.), nejvyšší hoře Jizerských hor vypínající se při státní hranici s Polskem, byla postavena podle návrhu arch. Jana Dudy 21 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.
    roku 2003 - Východně od Osečan pod vrcholem Drahoušek (501 m n. m.) byla postavena futuristicky řešená betonová vysoká telekomunikační věž 48 m vysoká s vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 m.
    roku 2003 - U obce Hrubý Jeseník (205 m n. m.) byla postavena unikátní 50 m vysoká kovová rozhledna zv. Romanka s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 m, která slouží zároveň i jako vysílač mobilních operátorů.
    11. října 2003 - Pod vrcholem Klucanina na východním okraji Tišnova, v místech původní rozhledny (402 m n. m.), která se v polovině minulého století zřítila, byla slavnostně otevřena 29,3 m vysoká kamenná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24,3 m.
    roku 2004 - Na nejvyšším bodu Chřib na vrchu Brdo (587 m n. m.) byla na místě původní dřevěné vyhlídky postavena metodou tzv. kyklopského zdiva, unikátní pískovcová 24 m vysoká rozhledna.
    roku 2004 - Na návrší (429 m n. m.) jihojihozápadně od obce Ocmanice byla postavena nad podzemním vodojemem podle brněnského projektanta Zdeňka Látala 15,2 m vysoká rozhledna ve tvaru pravidelného osmibokého jehlanu.
    roku 2005 - V nitru Boubínského pralesa na stejnojmenném vrcholu (1362 m n. m.) byla v místech původní vyhlídkové plošiny postavena 21 m vysoká rozhledna ze smrkové kulatiny, která je tak nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou v Česku.
    roku 2007 - Originální 29 m vysoká kruhová rozhledna vznikla při modernizaci skokanského můstku (590 m n. m.) v lyžařském areálu V Popelkách západně od Lomnice nad Popelkou.
    roku 2007 - Na Křížové hoře (735 m n. m.) východně od Červené Vody byla na místě původního dřevěného poutního kostelíka postavena 25 m vysoká rozhledna, štíhlý tubus opláštěný dřevem navrhl architekt Jan Mádlík.
    roku 2007 - Na severním okraji obce Hlína v místech původní vyhlídkové věže (450 m n. m.), byla na jaře veřejnosti zpřístupněna 17 m vysoká trámová rozhledna na kamenné podezdívce zv. Menšíkova rozhledna.
    roku 2008 - V blízkosti Hoffmanovy boudy u Jánských Lázní byla otevřena v nadmořské výšce 806 m n. m. železná 22 m vysoká rozhledna Zlatá vyhlídka.
    v červnu 2008 - Západně od Slatiňan (346 m n. m.) byla zpřístupněna rozhledna "Bára", postavená podle projektu Prof. Ing. arch. Martina Rajniše.
    roku 2009 - Na kopci Vartovna (651 m n. m.) západně od obce Seninka byla postavena 38 m vysoká odlehčená ocelová konstrukce rozhledny ve tvaru spirály.
    roku 2009 - Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.
    roku 2009 - Západně od Pece pod Sněžkou byla postavena v nadmořské výšce 1027 m n.m. dřevěná rozhledna s ocelovými prvky "Hnědý vrch" (vysoká 27 m).
    roku 2009 - Na plochém hřbetu (669 m n.m.) severozápadně od Roprachtic byla postavena kamenná rozhledna s dřevěným zastřešeným ochozem "U borovice" (vysoká 18 m).
    roku 2009 - Na kopci Výhon (355 m n. m.) východně od Židlochovic byla postavena podle návrhu brněnského architekta Pavla Jury 17 m vysoká dřevěná rozhledna zv. Akátová věž.
    3. června 2009 - Na místě tornádem zničené rozhledny západně od Slatiňan (346 m n. m.) byla slavnostně otevřena identická 30 m vysoká stavba "Bára II".

    Súvisiaca udalosť

    %continue


      roku 1825

    %continue

      - Na Kleti, nejvyšším vrcholu Blanenského lesa (1084 m n. m.), jihozápadně od obce Krasetín, byla postavena majitelem panství Josefem Janem Nepomukem ze Schwarzenberku, 18 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      roku 1831

    %continue

      - Jindřich Vilém Haugwitz majitel panství v Náměšti nad Oslavou nechává postavit na Zeleném kopci u Kramolína empírovou kamennou 24,5 m vysokou rozhlednu Babylon.

    %continue


      roku 1862

    %continue

      - Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.

    %continue


      roku 1864

    %continue

      - Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.

    %continue


      7. května 1876

    %continue

      - Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.

    %continue


      roku 1877

    %continue

      - Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.

    %continue


      roku 1887

    %continue

      - Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.

    %continue


      roku 1883

    %continue

      - Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.

    %continue


      roku 1884

    %continue

      - Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.

    %continue


      18. července 1887

    %continue

      - Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.

    %continue


      9. září 1888

    %continue

      - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.

    %continue


      6. července 1890

    %continue

      - Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.

    %continue


      roku 1891

    %continue

      - Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      28. července 1891

    %continue

      - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.

    %continue


      20. srpna 1891

    %continue

      - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.

    %continue


      29. července 1892

    %continue

      - Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.

    %continue


      14. srpna 1892

    %continue

      - Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.

    %continue


      21. srpna 1892

    %continue

      - Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.

    %continue


      3. červena 1894

    %continue

      - Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.

    %continue


      roku 1895

    %continue

      - Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.

    %continue


      roku 1896

    %continue

      - Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.

    %continue


      roku 1897

    %continue

      - Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.

    %continue


      roku 1898

    %continue

      - Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.

    %continue


      roku 1898

    %continue

      - U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.

    %continue


      září 1898

    %continue

      - Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.

    %continue


      roku 1899

    %continue

      - Pod vrcholem Zlatý Chlum, východně od města Jeseník, byla ve výšce 875 m n. m. postavena architektem Eduardem Zelenkou 30 m vysoká kamenná rozhledna zv. Frývaldovská.

    %continue


      1. září 1901

    %continue

      - Nad Libercem byla otevřena kamenná rozhledna Liberecká výšina, vysoká 25 m.

    %continue


      roku 1903

    %continue

      - Na kopci Cvilín (436 m n. m.) nad Krnovem byla postavena podle plánů stavitele Ernsta Latzela 35 m vysoká kamenná romantická rozhledna s cimbuřím.

    %continue


      25. prosince 1903

    %continue

      - Na vrchu Háj (758 m n. m.) severovýchodně od Aše byla poprvé zpřístupněna návštěvníkům mohutná kamenná 34 m vysoká rozhledna, jejíž vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 m.

    %continue


      roku 1904

    %continue

      - Na vrcholu Milešovky (737 m n. m.) byla postavena 19 m vysoká rozhledna.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Na vrchu Tanečnice (598 m n. m.) západně od Mikulášovic byla za podpory Františka Václava, hraběte Salmy z Reifferscheidtu postavena na místě vichrem stržené rozhledny nová kamenná osmiboká 26 m vysoká rozhledna.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Na vrcholu Milešovky byla uvedena do provozu meteorologická observatoř, nejstarší v Čechách.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Východně od Jablonce nad Nisou byla pod vrcholem Černé Studnice (869 m n. m.) postavena architektem Robertem Hemmrichem 26 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Na hoře Čerchov (1041 m n. m.) v Českém lese byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 20 m vysoká kamenná rozhledna zv. Kurzova věž.

    %continue


      13. ledna 1907

    %continue

      - Na Ještědu slavnostně otevřen horský hotel, jehož součástí byla i 23 m vysoká rozhledna.

    %continue


      30. dubna 1907

    %continue

      - Na místě původní dřevěné vyhlídkové věže nad severním okrajem Frýdlantu (399 m n. m.) byla postavena 21 m vysoká cihlová rozhledna zv. Frýdlantská výšina.

    %continue


      8. září 1907

    %continue

      - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna vysoká 23,5 m.

    %continue


      31. května 1908

    %continue

      - Nad obcí Proseč nad Nisou v Jizerských horách byla zprovozněna dřevěná, 12 m vysoká, rozhledna.

    %continue


      roku 1909

    %continue

      - Západně od Chebu na vrcholu Zelené hory (637 m n. m.) byla postavena na místě původní dřevěné rozhledny "vcelku nevzhledná" kamenná 18 m vysoká tzv. Bismarckova rozhledna.

    %continue


      4. července 1909

    %continue

      - Na Špičáku v Jizerských horách byla otevřena kamenná rozhledna.

    %continue


      roku 1911

    %continue

      - Na vrchu Tábor (678 m n. m.), jižně od Lomnice nad Popelkou, byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 35 m vysoká tzv. Tichánkova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 26 m.

    %continue


      roku 1934

    %continue

      - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.

    %continue


      roku 1936

    %continue

      - Na vrcholu Mařského vrchu nad obcí Svatá Máří, 5 km východně od Vimperku, byla postavena rotunda sv. Václava spolu s kamennou 12 m vysokou věží, která slouží jako rozhledna.

    %continue


      roku 2009

    %continue

      - Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - Na západním okraji obce Zaječí byla majiteli vinařství U Kapličky slavnostně otevřena na vrchu Kalvárie 11 m vysoká zděná rozhledna Dalibor.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - Na vrchu Kramolín (901 m n. m.) nad Lipnem nad Vltavou byla veřejnosti zpřístupněna 40 m vysoká masivní devítiboká vyhlídková věž.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - Na Karlově kopci (480 m n. m.), na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm, byla postavena ve stylu lidové architektury 31 m vysoká vzhledově unikátní dřevěná rozhledna pojmenovaná podle arch. Dušana Jurkoviče, který v této oblasti zanechal výraznou architektonickou stopu.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - V Mandloňovém sadu (300 m n. m.) severně od Hustopečí byla veřejnosti zpřístupněna 17,4 m vysoká dřevěná rozhledna postavená podle projektu A. Olšiny a architekta M. Nováka.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - U Heřmanic (352m n. m.) jihozápadně od Frýdlantu byla postavena podle architektonického studia Mjölk 24 m vysoká rozhledna z modřínového lesa.

    %continue


      16. června 1912

    %continue

      - Na Bramberku v Jizerských horách byla otevřena masivní kamenná, 21 m vysoká, rozhledna.

    %continue


      roku 1913

    %continue

      - Na vrchu Strážiště (395 m n. m.) nad obcí Úvalno byl postaven 22 m vysoký monumentální kamenný objekt mauzolea zdejšího rodáka, lékaře a slezského poslance Hanse Kudlicha, jehož ochoz ve výšce 18 m slouží jako rozhledna.

    %continue


      roku 1914

    %continue

      - Na Výšině přátelství (547 m n. m.) nad Grandhotelem PUPP v Karlových Varech byla postavena 40 m vysoká cihlová rozhledna Diana s dřevěným vyhlídkovým ochozem, dříve zvaná Kudlichova nebo Benešova.

    %continue


      roku 1923

    %continue

      - Na vrchu Dobrošov (622 m n. m.) jihovýchodně od Náchodu byla postavena podle projektu arch. Dušana Jurkoviče turistická Jiráskova chata s 24 m vysokou rozhlednou.

    %continue


      25. května 1924

    %continue

      - Na Javorníku v Jizerských horách byla otevřena dřevěná, 18 m vysoká, rozhledna.

    %continue


      roku 1928

    %continue

      - Na návrší bývalého ozdravovacího areálu (380 m n. m.), dnešní lesopark Kamenný vrch nad městskou částí Nový Lískovec, byla postavena 7 m vysoká betonová vyhlídka.

    %continue


      roku 1929

    %continue

      - Na Trništi u Janova nad Nisou byla otevřena dřevěná rozhledna (výška 18m).

    %continue


      roku 1930

    %continue

      - Po dostavbě ocelové 86 m vysoké radniční věže na Prokešově náměstí v Ostravě byl ve výšce 73 m zpřístupněn veřejnosti vyhlídkový ochoz.

    %continue


      roku 1932

    %continue

      - V areálu (220 m n. m.) Brněnských veletrhů a výstav byla otevřena 45 m vysoká ocelová vyhlídková věž, postavená podle návrhu arch. B. Čermáka.

    %continue


      21. srpna 1932

    %continue

      - Nad Prosečí nad Nisou v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna Proseč, vysoká 28 m.

    %continue


      roku 1934

    %continue

      - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.

    %continue


      roku 1935

    %continue

      - Na Krásenském vrchu ve Slavkovském lese byla otevřena 11 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      23. června 1935

    %continue

      - Jižně od Krásna u Sokolova byla na vrchu Na Vyhlídce (777 m n. m.) slavnostně otevřena 25 m vysoká kamenná rozhledna Krásenský vrch, postavená ve tvaru spirály podle projektu sochaře Willy Russa a stavebního technika Fritze Hoffmanna.

    %continue


      roku 1938

    %continue

      - Na severním okraji Hořic (408 m n. m.) byl otevřen kamenný památník s 25 m vysokou rozhlednou zv. Masarykova věž samostatnosti.

    %continue


      roku 1938

    %continue

      - Na hoře Javorník (1065 m n. m.) západně od Vacova byla postavena podle projektu architekta Karla Houry postavena kamenná Klostermannova rozhledna.

    %continue


      roku 1961

    %continue

      - Severně od Lelekovic pod vrcholem Babí lom byla postavena ve výšce 526 m n. m. betonová 15 m vysoká rozhledna.

    %continue


      21. září 1973

    %continue

      - Na Ještědu (1012 m n. m.) byl pro veřejnost otevřen nový horský hotel s 93 m vysokým vysílačem, postaveným podle projektu Karla Hubáčka.

    %continue


      roku 1980

    %continue

      - Na vrcholu Pradědu (1491 m n. m.) severozápadně od Karlovy Studánky byl na místě původní kamenné rozhledny postavený 162 m vysoký vysílač s restaurací a vyhlídkovou plošinou ve výšce 73 m.

    %continue


      3. června 1993

    %continue

      - Na kopci Křemešník (765 m n. m.) severozápadně od Nového Rychnova byla poprvé zpřístupněna veřejnosti u příležitosti "Křemešnické pouti" 52 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.

    %continue


      roku 1994

    %continue

      - Na Kozákově (743 m n. m.), nejvyšším vrcholu Českého ráje, byla postavena 48 m vysoká ocelová vojenská věž, na které je umístěn ve výšce 24 n vyhlídkový ochoz.

    %continue


      roku 1996

    %continue

      - Na vrchu Háj (631 m n. m.) západně od Šumperku byla na místě původní dřevěné vyhlídkové věže postavena 29 m vysoká dřevěná rozhledna čtvercového půdorysu na kamenné podezdívce. Autory architektonického návrhu inspirovaného původním vzhledem věže jsou Vladimír Malaska a Ivo Barvíř.

    %continue


      roku 1997

    %continue

      - Na vrchu Jarník (609 m n. m.) východně od Písku byla postavena úzká ocelová 59 m vysoká stavba vysílače s ochozem (ve výšce 35 m), který slouží turistům k výhledu do krajiny.

    %continue


      roku 1998

    %continue

      - Bývalá radarová věž na hoře Poledník (1315 m n. m.) jižně od Prášil byla přestavěna na 37 m vysokou rozhlednu.

    %continue


      roku 1998

    %continue

      - Na Černé hoře nad Jánskými Lázněmi byla postavena ocelová rozhledna "Panorama" (vysoká 21 m).

    %continue


      roku 1999

    %continue

      - Na západním okraji obce Čestice byla veřejnosti zpřístupněna na ocelové telekomunikační věže (40 m) ve výšce cca 7 m vyhlídková plošina.

    %continue


      roku 2000

    %continue

      - Na vrcholu Bílá hora (556 m n. m.) severozápadně od Štramberku byla postavena 43 m vysoká rozhledna, jejíž zastřešená vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.

    %continue


      roku 2001

    %continue

      - Pod vrcholkem Vysoká západně od Miskovic bylo postaveno dvojče oslednické ocelové rozhledny, jehož vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.

    %continue


      roku 2001

    %continue

      - Na bočním vrcholu (620 m n. m.) kopce Hrby nad vesničkou Onen Svět severozápadně od Kovářova byla postavena dřevěná 15 m vysoká "Langova" rozhledna.

    %continue


      roku 2003

    %continue

      - Na Smrku (1124 m n. m.), nejvyšší hoře Jizerských hor vypínající se při státní hranici s Polskem, byla postavena podle návrhu arch. Jana Dudy 21 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.

    %continue


      roku 2003

    %continue

      - Východně od Osečan pod vrcholem Drahoušek (501 m n. m.) byla postavena futuristicky řešená betonová vysoká telekomunikační věž 48 m vysoká s vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 m.

    %continue


      roku 2003

    %continue

      - U obce Hrubý Jeseník (205 m n. m.) byla postavena unikátní 50 m vysoká kovová rozhledna zv. Romanka s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 m, která slouží zároveň i jako vysílač mobilních operátorů.

    %continue


      11. října 2003

    %continue

      - Pod vrcholem Klucanina na východním okraji Tišnova, v místech původní rozhledny (402 m n. m.), která se v polovině minulého století zřítila, byla slavnostně otevřena 29,3 m vysoká kamenná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24,3 m.

    %continue


      roku 2004

    %continue

      - Na nejvyšším bodu Chřib na vrchu Brdo (587 m n. m.) byla na místě původní dřevěné vyhlídky postavena metodou tzv. kyklopského zdiva, unikátní pískovcová 24 m vysoká rozhledna.

    %continue


      roku 2004

    %continue

      - Na návrší (429 m n. m.) jihojihozápadně od obce Ocmanice byla postavena nad podzemním vodojemem podle brněnského projektanta Zdeňka Látala 15,2 m vysoká rozhledna ve tvaru pravidelného osmibokého jehlanu.

    %continue


      roku 2005

    %continue

      - V nitru Boubínského pralesa na stejnojmenném vrcholu (1362 m n. m.) byla v místech původní vyhlídkové plošiny postavena 21 m vysoká rozhledna ze smrkové kulatiny, která je tak nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou v Česku.

    %continue


      roku 2007

    %continue

      - Originální 29 m vysoká kruhová rozhledna vznikla při modernizaci skokanského můstku (590 m n. m.) v lyžařském areálu V Popelkách západně od Lomnice nad Popelkou.

    %continue


      roku 2007

    %continue

      - Na Křížové hoře (735 m n. m.) východně od Červené Vody byla na místě původního dřevěného poutního kostelíka postavena 25 m vysoká rozhledna, štíhlý tubus opláštěný dřevem navrhl architekt Jan Mádlík.

    %continue


      roku 2007

    %continue

      - Na severním okraji obce Hlína v místech původní vyhlídkové věže (450 m n. m.), byla na jaře veřejnosti zpřístupněna 17 m vysoká trámová rozhledna na kamenné podezdívce zv. Menšíkova rozhledna.

    %continue


      roku 2008

    %continue

      - V blízkosti Hoffmanovy boudy u Jánských Lázní byla otevřena v nadmořské výšce 806 m n. m. železná 22 m vysoká rozhledna Zlatá vyhlídka.

    %continue


      v červnu 2008

    %continue

      - Západně od Slatiňan (346 m n. m.) byla zpřístupněna rozhledna "Bára", postavená podle projektu Prof. Ing. arch. Martina Rajniše.

    %continue


      roku 2009

    %continue

      - Na kopci Vartovna (651 m n. m.) západně od obce Seninka byla postavena 38 m vysoká odlehčená ocelová konstrukce rozhledny ve tvaru spirály.

    %continue


      roku 2009

    %continue

      - Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.

    %continue


      roku 2009

    %continue

      - Západně od Pece pod Sněžkou byla postavena v nadmořské výšce 1027 m n.m. dřevěná rozhledna s ocelovými prvky "Hnědý vrch" (vysoká 27 m).

    %continue


      roku 2009

    %continue

      - Na plochém hřbetu (669 m n.m.) severozápadně od Roprachtic byla postavena kamenná rozhledna s dřevěným zastřešeným ochozem "U borovice" (vysoká 18 m).

    %continue


      roku 2009

    %continue

      - Na kopci Výhon (355 m n. m.) východně od Židlochovic byla postavena podle návrhu brněnského architekta Pavla Jury 17 m vysoká dřevěná rozhledna zv. Akátová věž.

    %continue


      3. června 2009

    %continue

      - Na místě tornádem zničené rozhledny západně od Slatiňan (346 m n. m.) byla slavnostně otevřena identická 30 m vysoká stavba "Bára II".

    %continue


      roku 2010

    %continue

      - Na náměstí Prokopa Malého (247 m n. m.) v centru Žatce byla v areálu Chrámu chmele a piva postavena mohutná ocelová 42 m vysoká rozhledna tzv. Chmelový maják.

    %continue


      roku 2011

    %continue

      - Na Hraničním vrchu (536 m n. m.) severovýchodně od Města Albrechtice vznikla úpravou dvou příhradových ocelových radiokomunikačních věží jedinečná 28 m vysoká dvouvěžová rozhledna.

    %continue


      roku 2011

    Súvisiaca udalosť

    %continue


      roku 1825

    %continue

      - Na Kleti, nejvyšším vrcholu Blanenského lesa (1084 m n. m.), jihozápadně od obce Krasetín, byla postavena majitelem panství Josefem Janem Nepomukem ze Schwarzenberku, 18 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      roku 1831

    %continue

      - Jindřich Vilém Haugwitz majitel panství v Náměšti nad Oslavou nechává postavit na Zeleném kopci u Kramolína empírovou kamennou 24,5 m vysokou rozhlednu Babylon.

    %continue


      roku 1862

    %continue

      - Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.

    %continue


      roku 1864

    %continue

      - Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.

    %continue


      7. května 1876

    %continue

      - Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.

    %continue


      roku 1877

    %continue

      - Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.

    %continue


      roku 1887

    %continue

      - Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.

    %continue


      roku 1883

    %continue

      - Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.

    %continue


      roku 1884

    %continue

      - Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.

    %continue


      18. července 1887

    %continue

      - Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.

    %continue


      9. září 1888

    %continue

      - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.

    %continue


      6. července 1890

    %continue

      - Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.

    %continue


      roku 1891

    %continue

      - Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      28. července 1891

    %continue

      - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.

    %continue


      20. srpna 1891

    %continue

      - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.

    %continue


      29. července 1892

    %continue

      - Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.

    %continue


      14. srpna 1892

    %continue

      - Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.

    %continue


      21. srpna 1892

    %continue

      - Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.

    %continue


      3. červena 1894

    %continue

      - Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.

    %continue


      roku 1895

    %continue

      - Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.

    %continue


      roku 1896

    %continue

      - Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.

    %continue


      roku 1897

    %continue

      - Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.

    %continue


      roku 1898

    %continue

      - Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.

    %continue


      roku 1898

    %continue

      - U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.

    %continue


      září 1898

    %continue

      - Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.

    %continue


      roku 1899

    %continue

      - Pod vrcholem Zlatý Chlum, východně od města Jeseník, byla ve výšce 875 m n. m. postavena architektem Eduardem Zelenkou 30 m vysoká kamenná rozhledna zv. Frývaldovská.

    %continue


      1. září 1901

    %continue

      - Nad Libercem byla otevřena kamenná rozhledna Liberecká výšina, vysoká 25 m.

    %continue


      roku 1903

    %continue

      - Na kopci Cvilín (436 m n. m.) nad Krnovem byla postavena podle plánů stavitele Ernsta Latzela 35 m vysoká kamenná romantická rozhledna s cimbuřím.

    %continue


      25. prosince 1903

    %continue

      - Na vrchu Háj (758 m n. m.) severovýchodně od Aše byla poprvé zpřístupněna návštěvníkům mohutná kamenná 34 m vysoká rozhledna, jejíž vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 m.

    %continue


      roku 1904

    %continue

      - Na vrcholu Milešovky (737 m n. m.) byla postavena 19 m vysoká rozhledna.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Na vrchu Tanečnice (598 m n. m.) západně od Mikulášovic byla za podpory Františka Václava, hraběte Salmy z Reifferscheidtu postavena na místě vichrem stržené rozhledny nová kamenná osmiboká 26 m vysoká rozhledna.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Na vrcholu Milešovky byla uvedena do provozu meteorologická observatoř, nejstarší v Čechách.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Východně od Jablonce nad Nisou byla pod vrcholem Černé Studnice (869 m n. m.) postavena architektem Robertem Hemmrichem 26 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      roku 1905

    %continue

      - Na hoře Čerchov (1041 m n. m.) v Českém lese byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 20 m vysoká kamenná rozhledna zv. Kurzova věž.

    %continue


      13. ledna 1907

    %continue

      - Na Ještědu slavnostně otevřen horský hotel, jehož součástí byla i 23 m vysoká rozhledna.

    %continue


      30. dubna 1907

    %continue

      - Na místě původní dřevěné vyhlídkové věže nad severním okrajem Frýdlantu (399 m n. m.) byla postavena 21 m vysoká cihlová rozhledna zv. Frýdlantská výšina.

    %continue


      8. září 1907

    %continue

      - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna vysoká 23,5 m.

    %continue


      31. května 1908

    %continue

      - Nad obcí Proseč nad Nisou v Jizerských horách byla zprovozněna dřevěná, 12 m vysoká, rozhledna.

    %continue


      roku 1909

    %continue

      - Západně od Chebu na vrcholu Zelené hory (637 m n. m.) byla postavena na místě původní dřevěné rozhledny "vcelku nevzhledná" kamenná 18 m vysoká tzv. Bismarckova rozhledna.

    %continue


      4. července 1909

    %continue

      - Na Špičáku v Jizerských horách byla otevřena kamenná rozhledna.

    %continue


      roku 1911

    %continue

      - Na vrchu Tábor (678 m n. m.), jižně od Lomnice nad Popelkou, byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 35 m vysoká tzv. Tichánkova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 26 m.

    %continue


      roku 1934

    %continue

      - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.

    %continue


      roku 1936

    %continue

      - Na vrcholu Mařského vrchu nad obcí Svatá Máří, 5 km východně od Vimperku, byla postavena rotunda sv. Václava spolu s kamennou 12 m vysokou věží, která slouží jako rozhledna.

    %continue


      roku 2009

    %continue

      - Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - Na západním okraji obce Zaječí byla majiteli vinařství U Kapličky slavnostně otevřena na vrchu Kalvárie 11 m vysoká zděná rozhledna Dalibor.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - Na vrchu Kramolín (901 m n. m.) nad Lipnem nad Vltavou byla veřejnosti zpřístupněna 40 m vysoká masivní devítiboká vyhlídková věž.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - Na Karlově kopci (480 m n. m.), na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm, byla postavena ve stylu lidové architektury 31 m vysoká vzhledově unikátní dřevěná rozhledna pojmenovaná podle arch. Dušana Jurkoviče, který v této oblasti zanechal výraznou architektonickou stopu.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - V Mandloňovém sadu (300 m n. m.) severně od Hustopečí byla veřejnosti zpřístupněna 17,4 m vysoká dřevěná rozhledna postavená podle projektu A. Olšiny a architekta M. Nováka.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - U Heřmanic (352m n. m.) jihozápadně od Frýdlantu byla postavena podle architektonického studia Mjölk 24 m vysoká rozhledna z modřínového lesa.

    %continue


      16. června 1912

    %continue

      - Na Bramberku v Jizerských horách byla otevřena masivní kamenná, 21 m vysoká, rozhledna.

    %continue


      roku 1913

    %continue

      - Na vrchu Strážiště (395 m n. m.) nad obcí Úvalno byl postaven 22 m vysoký monumentální kamenný objekt mauzolea zdejšího rodáka, lékaře a slezského poslance Hanse Kudlicha, jehož ochoz ve výšce 18 m slouží jako rozhledna.

    %continue


      roku 1914

    %continue

      - Na Výšině přátelství (547 m n. m.) nad Grandhotelem PUPP v Karlových Varech byla postavena 40 m vysoká cihlová rozhledna Diana s dřevěným vyhlídkovým ochozem, dříve zvaná Kudlichova nebo Benešova.

    %continue


      roku 1923

    %continue

      - Na vrchu Dobrošov (622 m n. m.) jihovýchodně od Náchodu byla postavena podle projektu arch. Dušana Jurkoviče turistická Jiráskova chata s 24 m vysokou rozhlednou.

    %continue


      25. května 1924

    %continue

      - Na Javorníku v Jizerských horách byla otevřena dřevěná, 18 m vysoká, rozhledna.

    %continue


      roku 1928

    %continue

      - Na návrší bývalého ozdravovacího areálu (380 m n. m.), dnešní lesopark Kamenný vrch nad městskou částí Nový Lískovec, byla postavena 7 m vysoká betonová vyhlídka.

    %continue


      roku 1929

    %continue

      - Na Trništi u Janova nad Nisou byla otevřena dřevěná rozhledna (výška 18m).

    %continue


      roku 1930

    %continue

      - Po dostavbě ocelové 86 m vysoké radniční věže na Prokešově náměstí v Ostravě byl ve výšce 73 m zpřístupněn veřejnosti vyhlídkový ochoz.

    %continue


      roku 1932

    %continue

      - V areálu (220 m n. m.) Brněnských veletrhů a výstav byla otevřena 45 m vysoká ocelová vyhlídková věž, postavená podle návrhu arch. B. Čermáka.

    %continue


      21. srpna 1932

    %continue

      - Nad Prosečí nad Nisou v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna Proseč, vysoká 28 m.

    %continue


      roku 1934

    %continue

      - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.

    %continue


      roku 1935

    %continue

      - Na Krásenském vrchu ve Slavkovském lese byla otevřena 11 m vysoká kamenná rozhledna.

    %continue


      23. června 1935

    %continue

      - Jižně od Krásna u Sokolova byla na vrchu Na Vyhlídce (777 m n. m.) slavnostně otevřena 25 m vysoká kamenná rozhledna Krásenský vrch, postavená ve tvaru spirály podle projektu sochaře Willy Russa a stavebního technika Fritze Hoffmanna.

    %continue


      roku 1938

    %continue

      - Na severním okraji Hořic (408 m n. m.) byl otevřen kamenný památník s 25 m vysokou rozhlednou zv. Masarykova věž samostatnosti.

    %continue


      roku 1938

    %continue

      - Na hoře Javorník (1065 m n. m.) západně od Vacova byla postavena podle projektu architekta Karla Houry postavena kamenná Klostermannova rozhledna.

    %continue


      roku 1961

    %continue

      - Severně od Lelekovic pod vrcholem Babí lom byla postavena ve výšce 526 m n. m. betonová 15 m vysoká rozhledna.

    %continue


      21. září 1973

    %continue

      - Na Ještědu (1012 m n. m.) byl pro veřejnost otevřen nový horský hotel s 93 m vysokým vysílačem, postaveným podle projektu Karla Hubáčka.

    %continue


      roku 1980

    %continue

      - Na vrcholu Pradědu (1491 m n. m.) severozápadně od Karlovy Studánky byl na místě původní kamenné rozhledny postavený 162 m vysoký vysílač s restaurací a vyhlídkovou plošinou ve výšce 73 m.

    %continue


      3. června 1993

    %continue

      - Na kopci Křemešník (765 m n. m.) severozápadně od Nového Rychnova byla poprvé zpřístupněna veřejnosti u příležitosti "Křemešnické pouti" 52 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.

    %continue


      roku 1994

    %continue

      - Na Kozákově (743 m n. m.), nejvyšším vrcholu Českého ráje, byla postavena 48 m vysoká ocelová vojenská věž, na které je umístěn ve výšce 24 n vyhlídkový ochoz.

    %continue


      roku 1996

    %continue

      - Na vrchu Háj (631 m n. m.) západně od Šumperku byla na místě původní dřevěné vyhlídkové věže postavena 29 m vysoká dřevěná rozhledna čtvercového půdorysu na kamenné podezdívce. Autory architektonického návrhu inspirovaného původním vzhledem věže jsou Vladimír Malaska a Ivo Barvíř.

    %continue


      roku 1997

    %continue

      - Na vrchu Jarník (609 m n. m.) východně od Písku byla postavena úzká ocelová 59 m vysoká stavba vysílače s ochozem (ve výšce 35 m), který slouží turistům k výhledu do krajiny.

    %continue


      roku 1998

    %continue

      - Bývalá radarová věž na hoře Poledník (1315 m n. m.) jižně od Prášil byla přestavěna na 37 m vysokou rozhlednu.

    %continue


      roku 1998

    %continue

      - Na Černé hoře nad Jánskými Lázněmi byla postavena ocelová rozhledna "Panorama" (vysoká 21 m).

    %continue


      roku 1999

    %continue

      - Na západním okraji obce Čestice byla veřejnosti zpřístupněna na ocelové telekomunikační věže (40 m) ve výšce cca 7 m vyhlídková plošina.

    %continue


      roku 2000

    %continue

      - Na vrcholu Bílá hora (556 m n. m.) severozápadně od Štramberku byla postavena 43 m vysoká rozhledna, jejíž zastřešená vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.

    %continue


      roku 2001

    %continue

      - Pod vrcholkem Vysoká západně od Miskovic bylo postaveno dvojče oslednické ocelové rozhledny, jehož vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.

    %continue


      roku 2001

    %continue

      - Na bočním vrcholu (620 m n. m.) kopce Hrby nad vesničkou Onen Svět severozápadně od Kovářova byla postavena dřevěná 15 m vysoká "Langova" rozhledna.

    %continue


      roku 2003

    %continue

      - Na Smrku (1124 m n. m.), nejvyšší hoře Jizerských hor vypínající se při státní hranici s Polskem, byla postavena podle návrhu arch. Jana Dudy 21 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.

    %continue


      roku 2003

    %continue

      - Východně od Osečan pod vrcholem Drahoušek (501 m n. m.) byla postavena futuristicky řešená betonová vysoká telekomunikační věž 48 m vysoká s vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 m.

    %continue


      roku 2003

    %continue

      - U obce Hrubý Jeseník (205 m n. m.) byla postavena unikátní 50 m vysoká kovová rozhledna zv. Romanka s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 m, která slouží zároveň i jako vysílač mobilních operátorů.

    %continue


      11. října 2003

    %continue

      - Pod vrcholem Klucanina na východním okraji Tišnova, v místech původní rozhledny (402 m n. m.), která se v polovině minulého století zřítila, byla slavnostně otevřena 29,3 m vysoká kamenná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24,3 m.

    %continue


      roku 2004

    %continue

      - Na nejvyšším bodu Chřib na vrchu Brdo (587 m n. m.) byla na místě původní dřevěné vyhlídky postavena metodou tzv. kyklopského zdiva, unikátní pískovcová 24 m vysoká rozhledna.

    %continue


      roku 2004

    %continue

      - Na návrší (429 m n. m.) jihojihozápadně od obce Ocmanice byla postavena nad podzemním vodojemem podle brněnského projektanta Zdeňka Látala 15,2 m vysoká rozhledna ve tvaru pravidelného osmibokého jehlanu.

    %continue


      roku 2005

    %continue

      - V nitru Boubínského pralesa na stejnojmenném vrcholu (1362 m n. m.) byla v místech původní vyhlídkové plošiny postavena 21 m vysoká rozhledna ze smrkové kulatiny, která je tak nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou v Česku.

    %continue


      roku 2007

    %continue

      - Originální 29 m vysoká kruhová rozhledna vznikla při modernizaci skokanského můstku (590 m n. m.) v lyžařském areálu V Popelkách západně od Lomnice nad Popelkou.

    %continue


      roku 2007

    %continue

      - Na Křížové hoře (735 m n. m.) východně od Červené Vody byla na místě původního dřevěného poutního kostelíka postavena 25 m vysoká rozhledna, štíhlý tubus opláštěný dřevem navrhl architekt Jan Mádlík.

    %continue


      roku 2007

    %continue

      - Na severním okraji obce Hlína v místech původní vyhlídkové věže (450 m n. m.), byla na jaře veřejnosti zpřístupněna 17 m vysoká trámová rozhledna na kamenné podezdívce zv. Menšíkova rozhledna.

    %continue


      roku 2008

    %continue

      - V blízkosti Hoffmanovy boudy u Jánských Lázní byla otevřena v nadmořské výšce 806 m n. m. železná 22 m vysoká rozhledna Zlatá vyhlídka.

    %continue


      v červnu 2008

    %continue

      - Západně od Slatiňan (346 m n. m.) byla zpřístupněna rozhledna "Bára", postavená podle projektu Prof. Ing. arch. Martina Rajniše.

    %continue


      roku 2009

    %continue

      - Na kopci Vartovna (651 m n. m.) západně od obce Seninka byla postavena 38 m vysoká odlehčená ocelová konstrukce rozhledny ve tvaru spirály.

    %continue


      roku 2009

    %continue

      - Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.

    %continue


      roku 2009

    %continue

      - Západně od Pece pod Sněžkou byla postavena v nadmořské výšce 1027 m n.m. dřevěná rozhledna s ocelovými prvky "Hnědý vrch" (vysoká 27 m).

    %continue


      roku 2009

    %continue

      - Na plochém hřbetu (669 m n.m.) severozápadně od Roprachtic byla postavena kamenná rozhledna s dřevěným zastřešeným ochozem "U borovice" (vysoká 18 m).

    %continue


      roku 2009

    %continue

      - Na kopci Výhon (355 m n. m.) východně od Židlochovic byla postavena podle návrhu brněnského architekta Pavla Jury 17 m vysoká dřevěná rozhledna zv. Akátová věž.

    %continue


      3. června 2009

    %continue

      - Na místě tornádem zničené rozhledny západně od Slatiňan (346 m n. m.) byla slavnostně otevřena identická 30 m vysoká stavba "Bára II".

    %continue


      roku 2010

    %continue

      - Na náměstí Prokopa Malého (247 m n. m.) v centru Žatce byla v areálu Chrámu chmele a piva postavena mohutná ocelová 42 m vysoká rozhledna tzv. Chmelový maják.

    %continue


      roku 2011

    %continue

      - Na Hraničním vrchu (536 m n. m.) severovýchodně od Města Albrechtice vznikla úpravou dvou příhradových ocelových radiokomunikačních věží jedinečná 28 m vysoká dvouvěžová rozhledna.

    %continue


      roku 2011

    %continue

      - Zasazená do skal (357 m n. m.), naproti skalnímu hradu Sloup, byla veřejnosti zpřístupněna 33 m vysoká rozhledna Na Stáži. Rozhlednu ve tvaru ocelového tubusu obehnaného smrkovým pláštěm navrhl architekt Petr Liška.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - Na vrchu Kramolín (901 m n. m.) nad Lipnem nad Vltavou byla veřejnosti zpřístupněna 40 m vysoká masivní devítiboká vyhlídková věž.

    %continue


      roku 2012

    %continue

      - Na Karlově kopci (480 m n. m.), na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm, byla postavena ve stylu lidové architektury 31 m vysoká vzhledově unikátní dřevěná rozhledna pojmenovaná podle arch. Dušana Jurkoviče, který v této oblasti zanechal výraznou architektonickou stopu.
Počet záznamov: 1  
Záznam „Dňa : 21. srpna 1892“ aktualizovaný:

  Tieto stránky využívajú súbory cookies, ktoré uľahčujú ich prezeranie. Ďalšie informácie o tom ako používame cookies.

Prijať všetkoNastavenieOdmietnuť všetko