Poznámka

• Starší doba železná se překrývá s obdobím halštatským, halštatskou kulturou (název podle naleziště v Rakousku), asi 700 až 500-450 př. n. l., která se rozšířila od východní Francie až po Karpatskou kotlinu. Zahrnuje několik vývojových stupňů a územních okruhů (východoalpský okruh, u nás kulturu horákovskou na jižní Moravě, kulturu kalendberskou zasahující na jihozápadní Slovensko; západoalpský okruh, u nás kultura bylanská ve středních Čechách, výběžky mohylové kultury v jižních Čechách; lužický okruh, u nás platěnická kultura ve východních Čechách a na severní Moravě). Umění vyznačuje vyhraněný sloh s motivy geometrickými, zvířecími i silně stylizovanou lidskou postavou. Vyskytují se kultovní vozíky a zoomoforní nádoby. Vlastní starověká kultura vyspěla v Itálii (viz. etruské umění).
• Mladší doba železná nebo laténská kultura (podle naleziště ve Švýcarsku), asi 500 až konec starého letopočtu, v neantické západní a střední Evropě převážně určovaná Kelty (viz. keltské umění), se vyvíjí v několika fázích a územních okruzích. Rané stopy laténu (starolaténské) jsou patrné také v našich zemích, kam keltské kmeny pronikají v několika vlnách (Bójové v Čechách, Volkové a Kotini na Slovensku). Od konce 2. st. se opírají o opevněná sídliště městského typu, tzv. oppida (např. Stradonice nad Berounkou ve středních Čechách, Třísov u Českého Krumlova, Staré Hradisko na Prostějovsku a další), v nichž se soustředila specializovaná výroba (železářství, hrnčířství využívající kruhu apod.) i obchod, také s římskou oblastí (import skla, amfor, drahocenných nádob, ozdob), doprovázený vývojem keltské mince, u nás ražené hlavně ze zlata.