Počet záznamov: 1
Heslo : sklo
Heslo sklo Popis Souhrnný pojem pro předměty z určitého materiálu.
Průsvitná až průhledná bezbarvá nebo barevná hmota, vzniklá přechlazeným ztuhnutím kapaliny (taveniny, skloviny) různého složení. Nejrozšířenější je sklo křemičité, které vzniká z roztaveného křemene nebo křemenného písku, sody, potaše, vápence nebo kysličníku olovnatého. Vlastnosti a použitelnost skla určuje jeho složení a technika výroby. Suroviny a přísady (tavidla, čeřící látky, kalidla, barvící látky apod.) se mísí na tzv. sklářský kmen, který se taví v peci na sklovinu; ta se po ochlazení na pracovní teplotu tvaruje píšťalou (sklo hutnické), lisováním, tažením, válcováním. Sklo slouží od starověku k užitkovému i uměleckému utváření.
Sklářská výroba vznikla nejspíše v Mezopotámii, další sklářské dílny byly v Egyptě. Římské sklářství přetrvalo do středověku, kdy nechyběly příklady z předoasijských dílen.
V evropském sklářství hrály významnou úlohu Benátky a Murano. Do středověkého sklářství patří také výrobně sklo pro vitraje.
V našem pravěku se importované sklo objevuje v unětické kultuře (perly z barevné skelné hmoty) a sklářské dílny lze předpokládat v keltských oppidech. Sklářství se u nás začalo znatelně rozvíjet ve 13. st.; skutečný rozmach nastal v 17. st. (viz. české sklo).
Kromě čirého skla jasně průhledného rozeznáváme zejména opalizující sklo slabě zakalené a silně průsvitné; opakní sklo bílé i barevné; sklo barevné: červené sklo rubínové (zv. Také granátové); červené sklo avanturinové; zelené sklo smaragdové, achátové, berylové, akvamarinové; modré sklo safírové, azurové; bílé sklo mléčné, opakní; černé sklo hyalitové; fialové sklo ametystové atd.
Sklovinu možno zakalit a barvit různými přísadami zejména kysličníků, sirníků, solí a různých sloučenin. Požadovaná barva závisí na stupni oxidace prvku, na složení skloviny i na tavné teplotě.
Barevné zdobení skla se provádí emailem (smaltem), barevnou sklovinou; po nanesení nutno emailové sklo vypálit (srovnej malba na skle). Jiné postupy vyžaduje zlatá výzdoba skla dvoustěnného (viz. dvojstěny) a skla zdobeného černou, zlatem konturovanou malbou (viz. Preisslerovo sklo).Zdroj citácie
Poznámka
-
Podle složení kmene se rozeznává zejména: sklo sodnovápenaté, lehce tavitelné, vhodné k foukání i štípání (např. sklo antické, benátské apod.); sklo draselnovápenaté, také křišťálové, české tvrdé a vhodné k řezání a broušení; sklo draselnoolovnaté, anglické, měkké a lesklé, vhodné k lití do forem a k výrobě optického skla; sklo sodnodraselnovápenaté, dnes velmi běžné.
Podle zpracování rozeznáváme sklo surové, sklo hladké (např. foukané, sklo okenní), sklo zapalované (např. lité sklo leštěné, zapalované sklo lisované), sklo plasticky vzorované (např. tlačené ploché sklo, duté sklo s optickým vzorem), sklo se zatavenou vložkou nebo dekorem (např. sklo drátové, sklo síťové, italské reticello s nitkami, sklo s česaným dekorem), sklo tvrzené, sklo ledované za horka, sklo fotosensitivní.
Podle opracování a výzdoby rozeznáváme sklo obrušované a leštěné (zrcadlové sklo), sklo leptané, sklo pokrývané (barevné, malované, irisované, pokovené), sklo broušené, řezané a ryté, sklo ohýbané, sklo vláknové, sklo tepelně izolační, sklo neprůstřelné nebo bezpečnostní, sklo polarizační apod.
Podle použití výrobku také rozeznáváme skleněnou bižuterii, dekorační sklo, lékařské sklo, sklo optické, sklo osvětlovací, sklo stavební apod.
Počet záznamov: 1
Záznam „Heslo : sklo“
aktualizovaný: