Rád : Křižovníci (církevní řád)

Popis rodu

• Označení církevních řádů, původně špitálních bratrstev, zakládaných v období křižáckých válek k péči o nemocné a poutníky i k práci v duchovní správě. Sdružovaly se podle vzoru augustiánů - kanovníků s řeholí sv. Augustina. Postupně se přetvářely v řády rytířské. Nutno je odlišovat od řádu německých rytířů.

Poznámka

• 1) Křižovníci s červeným křížem; Strážci božího hrobu - celý název řádu byl Jeruzalemské shromáždění řeholních kanovníků božího hrobu. Podle tradice vznikl roku 1114 v Jeruzalémě, kdy zdejší římskokatolický patriarcha Arnold spojil kleriky svého kostela a sídla k řeholnímu životu v řeholi sv. Augustina. Řád byl původně založen k ochraně svatého hrobu a k péči o poutníky do Palestiny. Zpočátku se tedy nelišil od dalších řádů. Nových povinností nabyl až po svém ústupu do Evropy, kde byli jeho členové činní v charitativních službách, ve špitálech, školách a v duchovní správě. Řád měl mužskou i ženskou složku. V roce 1188 přišel řád Strážců božího hrobu do Čech a usadil se na Zderaze jako čtvrtý řád na území pražském. Ženské větvi patřil špitál ve Světci u Teplic. Řádový oděv: černý talár, na levé straně červený dvojitý patriarší kříž stojící na lodičce (znak řádu).
• 2) Křížovníci s červenou hvězdou - řád českého původu. Vyvinul se ze špitálního bratrstva založeného roku 1233 Anežkou Přemyslovnou při kostelu sv. Haštala v Praze. V roce 1237 byl potvrzen papežem. Od roku 1252 měl své sídlo u kostela sv. Františka u Karlova mostu. Hlavním posláním byla špitální činnost a duchovní správa. V 16. a 17. stol. byli velmistři řádu zároveň i pražskými arcibiskupy. Titul rytířského řádu získali v r. 1646. Řádový oděv: černý talár se dvěma bílými jazýčky na kolárku, osmihrotý červený kříž, pod ním šesticípá červená hvězda. Řádový znak: na černém poli výše uvedený červený kříž a hvězda.
• 3) Křížovníci s červeným srdcem, zv. též cyriaci - řád založen za křížových výprav ve 12. st. v Polsku. Hlavním posláním řádu byla péče o nemocné a duchovní správa. Působil zejména v Polsku, kde se účastnili tažení proti pohanským Prusům. U nás působili od pol. 13. st. do konce 18. st. Generální převor řádu sídlil od roku 1340 do husitských válek v Praze. U nás působili od pol. 13. st. do konce 18. st. Řádový oděv: černý talár, od 17. st. bílý hábit se škapulířem, s červeným křížem a červeným srdcem na levé straně prsou.

Použitá literatúra

• Herout Jaroslav; Slabikář návštěvníků památek; 1980; s. 281
• Blažíček Oldřich J.; Slovník pojmů z dějin umění; Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění; 1991; s. 115, 42, 182

Kľúčové slová

hospitál * duchovní řády

Odkazy na ďalšie záznamy

(1) - Historické osoby

(5) - Pamiatky

(2) - Zámok

(2) - Pevnosť

(1) - Feudálne sídlo

(4) - Obec

(1) - Miestna časť