Number of the records: 1
On : 29. října 1928
- Related event
-
roku 965 - Vzezření a velikost Frágy (Prahy) popsal židovský kupec Ibrahím Íbn Jákub, když se tudy ubíral jako člen poselstva cordóbského chalífy k císaři Otovi I.
roku 973 - Po dohodě mezi Boleslavem II. a císařem Otou I. byla založena pražská diecéze.
28. září 995 - Vyvražděním Slavníkovců na Libici se Praha stala jediným centrem Čech pod vládou Přemyslovců.
roku 1172 - V Praze byla zahájena výstavba Juditina mostu, prvního mostu přes Vltavu.
20. června 1255 - V Praze byl založen špitál řádu Křižovníků s červenou hvězdou.
28. ledna 1264 - Prahu a okolí postihla silná vichřice, která velké škody napáchala.
12. března 1272 - První věrohodně kronikářsky doložená povodeň (zimní typ) na Vltavě v Praze, při které byl pobořen Juditin most.
25. března 1281 - Prahu postihla povodeň zimního typu.
5. října 1305 - Král Václav III. měl v Praze svatbu s dcerou těšínského knížete.
3. prosince 1310 - Stoupenci Jana Lucemburského pod vedením mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu zahájili vítězný útok na Prahu.
12. června 1334 - V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.
13. března 1340 - V Praze bylo zavedeno pravidelné čištění ulic.
3. února 1342 - Ledové kry dokončily dílo zkázy na zříceném Juditinim mostě tak, že již nebyla možná jeho oprava.
30. dubna 1344 - Papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství (prvním arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic).
6. ledna 1347 - Karel IV. byl slavnostně uvítán v Praze českým panstvem, pražskými měšťany a vysokými církevními hodnostáři po návratu z ciziny jako opravdový král, nejen český, ale i římský.
7. dubna 1348 - Karel IV. vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny, spolu se zakládací listinou zřizující v Praze univerzitu, která měla čtyři fakulty.
9. července 1357 - Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).
16. února 1358 - Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.
3. dubna 1361 - Pražané shodili z mostu a utopili kněze Martina Cinka.
11. prosince 1378 - V Praze započaly velkolepé smuteční obřady na počest zemřelého císaře Karla IV, které trvaly 5 dní.
2. května 1411 - Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazemburku vyhlásil nad Prahou interdikt.
11. února 1437 - V Praze stvrzena kompaktáta.
9. září 1437 - V Praze na Šibeničním vrchu za Horskou branou byl popraven Jan Roháč z Dubé, s ním i celá hradní posádka a polský šlechtic Vyšek Račinský.
24. října 1453 - Do Prahy dorazil král Ladislav Habsburský zv. Pohrobek s bohatým doprovodem.
roku 1464 - V Praze byl založen cech mydlářů.
roku 1526 - V Praze byla zřízena první pošta v Čechách.
21. září 1537 - Ferdinand I. vyslovil souhlas se zřízením královské mincovny v Praze.
roku 1539 - Začala pracovat pražská královská mincovna.
27. ledna 1547 - V Praze zemřela Anna Jagellonská, manželka českého krále Ferdinanda I.
14. dubna 1556 - Z Vídně byli vysláni do Prahy první jezuité.
6. srpna 1565 - Z Vídně do Prahy vyjel pohřební průvod s ostatky císaře Ferdinanda I.
31. ledna 1570 - Prahu postihla velká voda.
27. června 1576 - Do Prahy přijelo poselství knížete moskevského Ivana IV. Hrozného.
28. července 1578 - Vydán "drahotní řád" pro pražská města, jež zaváděl kontroly cen".
roku 1588 - V pražské tiskárně Jiřího Nigrina vyšla tiskem šestihlasá mše "Missarum sex vocum…" od skladatele Stefana Felise.
roku 1600 - V Praze byl založen klášter kapucínů.
26. ledna 1600 - Německý astronom Jan Kepler přijel poprvé do Prahy.
8. června 1600 - Doktor Ján Jesenský provedl v Praze na univerzitní koleji první pitvu v Čechách.
roku 1602 - V Praze byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské.
28. května 1607 - Jan Kepler objevil z pražské hvězdárny první sluneční skvrnu.
roku 1612 - V Praze založen cech punčochářů.
15. listopadu 1631 - Saská armáda v čele s generálem Arminem obsadila Prahu.
25. července 1648 - Švédský generál Königsmark, na rozkaz švédské královny Kristýny I., při překvapivém útoku na Prahu obsadil Hradčany a Malou Stranu. Do jejich rukou padli téměř všichni významní šlechtici zde bydlící v palácích, ale především větší část rudolfínských sbírek a jiných cenností.
1. listopadu 1648 - Švédové ukončili obléhání Prahy a nastoupili k ústupu.
13. října 1707 - Vydáno povolení k prodeji kávy v Praze.
roku 1710 - Vlašský kupec Deodat začal v pražských ulicích prodávat vařenou kávu.
30. června 1723 - Do Prahy přijel s doprovodem císař Karel VI.
roku 1725 - Postaveno Šporkovské divadlo, první stálé divadlo v Praze.
24. června 1726 - V Praze otevřena hrabětem Šporkem první tajná zednářská lóže "U tří hvězd".
26. listopadu 1741 - Bavorsko-francouzská vojska vedená kurfiřtem Karlem Albertem dobyla Prahu.
7. prosince 1741 - Bavorský kurfiřt Karel Albert se nechal v Praze prohlásit českým králem Karlem III.
18. září 1744 - Pruská vojska obsadila Prahu.
18. prosince 1744 - Vydán císařský dekret, který zakazoval pobyt Židů v Praze a zároveň je vypověděl i z Českého království.
roku 1748 - Praha přišla dekretem císařovny Marie Terezie o oficiální statut pevnosti.
30. října 1755 - V Praze byla otevřena první státní zastavárna.
22. prosince 1769 - V Praze byla ustanovena Společnost orby a svobodných umění, která sdružovala českou velkostatkářskou šlechtu.
1. října 1770 - V Praze zavedeno číslování domů.
7. ledna 1774 - Zemské gubernium vydalo nařízení, ukládající majitelům budov v Praze vést roury od okapů svisle dolů podél domu.
1. ledna 1775 - Antonín Strnad zahájil pravidelné meteorologické měření v pražské klementinské hvězdárně.
17. ledna 1775 - Knihkupec W. Ch. Gerle založil první půjčovnu knih v Praze v Karlově ulici.
5. ledna 1782 - Obnoveno vydávání českých Pražských poštovních novin.
12. února 1784 - Vzniklo Královské hlavní město Praha. Dvorským dekretem spojil Josef II. do té doby čtyři samostatná města: Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a Nové Město.
1. března 1784 - Zrušen židovský soud v Praze.
roku 1786 - V Praze začaly být vydávány první české noviny.
27. října 1787 - V Praze se započalo se značením ulic německo-českými názvy na nárožích.
20. listopadu 1788 - Dvorský dekret povoloval stavět se svolením pražského pevnostního velitelství ve vzdálenosti 500 sáhů za městskými hradbami.
4. července 1789 - V Praze vyšlo první číslo Krameriových C. K. poštovních novin.
27. února 1790 - Václav M. Kramerius založil pražské nakladatelství "Česká expedice".
28. října 1791 - Na pražské univerzitě byla zřízena učitelská stolice jazyka českého.
5. února 1796 - Z iniciativy hraběte Šternberka vznikla v Praze Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách.
10. září 1799 - Nejvyšším dekretem byla zřízena Akademie výtvarných umění v Praze.
29. listopadu 1805 - Začalo označování pražských domů popisnými čísly platnými dodnes.
roku 1810 - V Praze byla založena Česká expedice (první novodobé české nakladatelství a knihkupectví).
24. dubna 1811 - Zahájena výuka na pražské konzervatoři hudby.
5. června 1812 - Do Prahy přijela francouzská císařovna Marie Luisa.
roku 1817 - Český vynálezce Josef Božek představil pražské veřejnosti svůj parník.
15. dubna 1818 - Z podnětu hraběte Kašpara Šternberka a Františka Antonína hraběte Kolovrat-Libštejnského bylo v Praze založeno Vlastenecké (národní) muzeum.
1. října 1828 - V Praze začala působit česká vzájemná pojišťovna, první novodobý pojišťovací ústav.
roku 1835 - V Praze byla otevřena veřejná technická knihovna Průmyslové jednoty v Čechách.
5. února 1840 - V sále pražského Konviktu se konal první veřejný český ples.
roku 1841 - Po Karlově mostě byl v Praze otevřen druhý most přes Vltavu. Řetězový most se nazýval po císaři Františku I.
1. května 1841 - V Praze spuštěn na Vltavu první kolesový parník Bohemia.
roku 1845 - Dokončena stavba železniční tratě z Olomouce do Prahy.
1. září 1845 - Byl zahájen pravidelný provoz na železniční trati z Prahy do Olomouce.
roku 1847 - V Praze-Karlíně byla postavena druhá plynárna v Česku.
31. března 1848 - V Praze bylo vydáno F. C. Kampelíkem první a jediné číslo časopisu pro dělníky Hlásník.
2. června 1848 - Na pražském Žofíně se schází 341 slovanských delegátů ze všech koutů Evropy, aby projednali sjednocení svého etnika v rámci rakouského císařství.
16. června 1848 - Praha kapitulovala před děly Windischgrätzovými.
28. prosince 1848 - V Praze se konal první sjezd vlasteneckého spolku Lípa slovanská.
roku 1850 - Založena Pražská obchodní komora.
roku 1850 - Židovské město bylo připojeno k Praze.
1. června 1850 - V Praze byl zahájen provoz na Negrelliho viaduktu (dlouhý 1 110 m) vedoucího z Masarykova nádraží do Holešovic (teprve druhý pražský most přes Vltavu).
15. května 1851 - Zahájen železniční provoz na trati Praha - Podmokly (dnešní Děčín hl. nádraží).
19. března 1856 - Ministerstvo financí zrušilo pražskou mincovnu.
8. prosince 1857 - V Praze vznikl na doporučení barona Päumann, tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské, Pražský dobrovolný sbor ochranný, který měl 36 členů.
20. července 1858 - Byla zřízena obecní stráž pro dozor nad městskými sady v Praze.
15. července 1862 - Zemský sněm království českého zřídil v Praze Archiv země české.
14. září 1862 - V Praze vyšlo první číslo německojazyčného deníku "Politik".
18. listopadu 1862 - V Praze zahájilo provoz Prozatímní divadlo, předchůdce Národního divadla (budova Prozatímního divadla se stala později jeho součástí).
roku 1863 - Dokončena stavba železniční tratě z Prahy do Plzně.
25. srpna 1865 - V Praze na Vltavě byla zahájena paroplavba zásluhou pražského radního Františka Dittricha.
23. srpna 1866 - V Praze byl uzavřen mír mezi Rakouskem a Pruskem.
14. března 1867 - Pražský magistrát schválil návrh projektu na stavbu českého národního divadla.
roku 1872 - V Praze byl uveden do provozu Železniční (Vyšehradský) most přes Vltavu.
5. března 1873 - Hrabata Zdeněk Kinský a Bedřich Kollman získali koncesi na vybudování první tratě koněspřežné tramvaje "koňky" v Praze.
roku 1872 - V Praze byla uvedena do provozu spojovací trať ze smíchovského Západního nádraží vedoucí přes nádraží Františka Josefa na Hrabovku.
23. září 1875 - V Praze vyjela první linka koněspřežné tramvaje. Zasloužil se o to belgický podnikatel Edouard Otlet.
22. prosince 1878 - V Praze byl uveden do provozu Palackého most přes Vltavu, který spojil Smíchov s Novým Městem.
roku 1881 - V Praze byla založena firma na výrobu elektrotechnických zařízení (Fr. Křižík).
8. června 1881 - František Křižík zřídil v Praze elektrické osvětlení, první v Čechách.
Related event
%continue
%continue
-
- Vzezření a velikost Frágy (Prahy) popsal židovský kupec Ibrahím Íbn Jákub, když se tudy ubíral jako člen poselstva cordóbského chalífy k císaři Otovi I.
%continue
%continue
-
- Po dohodě mezi Boleslavem II. a císařem Otou I. byla založena pražská diecéze.
%continue
%continue
-
- Vyvražděním Slavníkovců na Libici se Praha stala jediným centrem Čech pod vládou Přemyslovců.
%continue
%continue
-
- V Praze byla zahájena výstavba Juditina mostu, prvního mostu přes Vltavu.
%continue
%continue
-
- V Praze byl založen špitál řádu Křižovníků s červenou hvězdou.
%continue
%continue
-
- Prahu a okolí postihla silná vichřice, která velké škody napáchala.
%continue
%continue
-
- První věrohodně kronikářsky doložená povodeň (zimní typ) na Vltavě v Praze, při které byl pobořen Juditin most.
%continue
%continue
-
- Prahu postihla povodeň zimního typu.
%continue
%continue
-
- Král Václav III. měl v Praze svatbu s dcerou těšínského knížete.
%continue
%continue
-
- Stoupenci Jana Lucemburského pod vedením mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu zahájili vítězný útok na Prahu.
%continue
%continue
-
- V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.
%continue
%continue
-
- V Praze bylo zavedeno pravidelné čištění ulic.
%continue
%continue
-
- Ledové kry dokončily dílo zkázy na zříceném Juditinim mostě tak, že již nebyla možná jeho oprava.
%continue
%continue
-
- Papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství (prvním arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic).
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl slavnostně uvítán v Praze českým panstvem, pražskými měšťany a vysokými církevními hodnostáři po návratu z ciziny jako opravdový král, nejen český, ale i římský.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny, spolu se zakládací listinou zřizující v Praze univerzitu, která měla čtyři fakulty.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).
%continue
%continue
-
- Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.
%continue
%continue
-
- Pražané shodili z mostu a utopili kněze Martina Cinka.
%continue
%continue
-
- V Praze započaly velkolepé smuteční obřady na počest zemřelého císaře Karla IV, které trvaly 5 dní.
%continue
%continue
-
- Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazemburku vyhlásil nad Prahou interdikt.
%continue
%continue
-
- V Praze stvrzena kompaktáta.
%continue
%continue
-
- V Praze na Šibeničním vrchu za Horskou branou byl popraven Jan Roháč z Dubé, s ním i celá hradní posádka a polský šlechtic Vyšek Račinský.
%continue
%continue
-
- Do Prahy dorazil král Ladislav Habsburský zv. Pohrobek s bohatým doprovodem.
%continue
%continue
-
- V Praze byl založen cech mydlářů.
%continue
%continue
-
- V Praze byla zřízena první pošta v Čechách.
%continue
%continue
-
- Ferdinand I. vyslovil souhlas se zřízením královské mincovny v Praze.
%continue
%continue
-
- Začala pracovat pražská královská mincovna.
%continue
%continue
-
- V Praze zemřela Anna Jagellonská, manželka českého krále Ferdinanda I.
%continue
%continue
-
- Z Vídně byli vysláni do Prahy první jezuité.
%continue
%continue
-
- Z Vídně do Prahy vyjel pohřební průvod s ostatky císaře Ferdinanda I.
%continue
%continue
-
- Prahu postihla velká voda.
%continue
%continue
-
- Do Prahy přijelo poselství knížete moskevského Ivana IV. Hrozného.
%continue
%continue
-
- Vydán "drahotní řád" pro pražská města, jež zaváděl kontroly cen".
%continue
%continue
-
- V pražské tiskárně Jiřího Nigrina vyšla tiskem šestihlasá mše "Missarum sex vocum…" od skladatele Stefana Felise.
%continue
%continue
-
- V Praze byl založen klášter kapucínů.
%continue
%continue
-
- Německý astronom Jan Kepler přijel poprvé do Prahy.
%continue
%continue
-
- Doktor Ján Jesenský provedl v Praze na univerzitní koleji první pitvu v Čechách.
%continue
%continue
-
- V Praze byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské.
%continue
%continue
-
- Jan Kepler objevil z pražské hvězdárny první sluneční skvrnu.
%continue
%continue
-
- V Praze založen cech punčochářů.
%continue
%continue
-
- Saská armáda v čele s generálem Arminem obsadila Prahu.
%continue
%continue
-
- Švédský generál Königsmark, na rozkaz švédské královny Kristýny I., při překvapivém útoku na Prahu obsadil Hradčany a Malou Stranu. Do jejich rukou padli téměř všichni významní šlechtici zde bydlící v palácích, ale především větší část rudolfínských sbírek a jiných cenností.
%continue
%continue
-
- Švédové ukončili obléhání Prahy a nastoupili k ústupu.
%continue
%continue
-
- Vydáno povolení k prodeji kávy v Praze.
%continue
%continue
-
- Vlašský kupec Deodat začal v pražských ulicích prodávat vařenou kávu.
%continue
%continue
-
- Do Prahy přijel s doprovodem císař Karel VI.
%continue
%continue
-
- Postaveno Šporkovské divadlo, první stálé divadlo v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze otevřena hrabětem Šporkem první tajná zednářská lóže "U tří hvězd".
%continue
%continue
-
- Bavorsko-francouzská vojska vedená kurfiřtem Karlem Albertem dobyla Prahu.
%continue
%continue
-
- Bavorský kurfiřt Karel Albert se nechal v Praze prohlásit českým králem Karlem III.
%continue
%continue
-
- Pruská vojska obsadila Prahu.
%continue
%continue
-
- Vydán císařský dekret, který zakazoval pobyt Židů v Praze a zároveň je vypověděl i z Českého království.
%continue
%continue
-
- Praha přišla dekretem císařovny Marie Terezie o oficiální statut pevnosti.
%continue
%continue
-
- V Praze byla otevřena první státní zastavárna.
%continue
%continue
-
- V Praze byla ustanovena Společnost orby a svobodných umění, která sdružovala českou velkostatkářskou šlechtu.
%continue
%continue
-
- V Praze zavedeno číslování domů.
%continue
%continue
-
- Zemské gubernium vydalo nařízení, ukládající majitelům budov v Praze vést roury od okapů svisle dolů podél domu.
%continue
%continue
-
- Antonín Strnad zahájil pravidelné meteorologické měření v pražské klementinské hvězdárně.
%continue
%continue
-
- Knihkupec W. Ch. Gerle založil první půjčovnu knih v Praze v Karlově ulici.
%continue
%continue
-
- Obnoveno vydávání českých Pražských poštovních novin.
%continue
%continue
-
- Vzniklo Královské hlavní město Praha. Dvorským dekretem spojil Josef II. do té doby čtyři samostatná města: Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a Nové Město.
%continue
%continue
-
- Zrušen židovský soud v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze začaly být vydávány první české noviny.
%continue
%continue
-
- V Praze se započalo se značením ulic německo-českými názvy na nárožích.
%continue
%continue
-
- Dvorský dekret povoloval stavět se svolením pražského pevnostního velitelství ve vzdálenosti 500 sáhů za městskými hradbami.
%continue
%continue
-
- V Praze vyšlo první číslo Krameriových C. K. poštovních novin.
%continue
%continue
-
- Václav M. Kramerius založil pražské nakladatelství "Česká expedice".
%continue
%continue
-
- Na pražské univerzitě byla zřízena učitelská stolice jazyka českého.
%continue
%continue
-
- Z iniciativy hraběte Šternberka vznikla v Praze Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách.
%continue
%continue
-
- Nejvyšším dekretem byla zřízena Akademie výtvarných umění v Praze.
%continue
%continue
-
- Začalo označování pražských domů popisnými čísly platnými dodnes.
%continue
%continue
-
- V Praze byla založena Česká expedice (první novodobé české nakladatelství a knihkupectví).
%continue
%continue
-
- Zahájena výuka na pražské konzervatoři hudby.
%continue
%continue
-
- Do Prahy přijela francouzská císařovna Marie Luisa.
%continue
%continue
-
- Český vynálezce Josef Božek představil pražské veřejnosti svůj parník.
%continue
%continue
-
- Z podnětu hraběte Kašpara Šternberka a Františka Antonína hraběte Kolovrat-Libštejnského bylo v Praze založeno Vlastenecké (národní) muzeum.
%continue
%continue
-
- V Praze začala působit česká vzájemná pojišťovna, první novodobý pojišťovací ústav.
%continue
%continue
-
- V Praze byla otevřena veřejná technická knihovna Průmyslové jednoty v Čechách.
%continue
%continue
-
- V sále pražského Konviktu se konal první veřejný český ples.
%continue
%continue
-
- Po Karlově mostě byl v Praze otevřen druhý most přes Vltavu. Řetězový most se nazýval po císaři Františku I.
%continue
%continue
-
- V Praze spuštěn na Vltavu první kolesový parník Bohemia.
%continue
%continue
-
- Dokončena stavba železniční tratě z Olomouce do Prahy.
%continue
%continue
-
- Byl zahájen pravidelný provoz na železniční trati z Prahy do Olomouce.
%continue
%continue
-
- V Praze-Karlíně byla postavena druhá plynárna v Česku.
%continue
%continue
-
- V Praze bylo vydáno F. C. Kampelíkem první a jediné číslo časopisu pro dělníky Hlásník.
%continue
%continue
-
- Na pražském Žofíně se schází 341 slovanských delegátů ze všech koutů Evropy, aby projednali sjednocení svého etnika v rámci rakouského císařství.
%continue
%continue
-
- Praha kapitulovala před děly Windischgrätzovými.
%continue
%continue
-
- V Praze se konal první sjezd vlasteneckého spolku Lípa slovanská.
%continue
%continue
-
- Založena Pražská obchodní komora.
%continue
%continue
-
- Židovské město bylo připojeno k Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze byl zahájen provoz na Negrelliho viaduktu (dlouhý 1 110 m) vedoucího z Masarykova nádraží do Holešovic (teprve druhý pražský most přes Vltavu).
%continue
%continue
-
- Zahájen železniční provoz na trati Praha - Podmokly (dnešní Děčín hl. nádraží).
%continue
%continue
-
- Ministerstvo financí zrušilo pražskou mincovnu.
%continue
%continue
-
- V Praze vznikl na doporučení barona Päumann, tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské, Pražský dobrovolný sbor ochranný, který měl 36 členů.
%continue
%continue
-
- Byla zřízena obecní stráž pro dozor nad městskými sady v Praze.
%continue
%continue
-
- Zemský sněm království českého zřídil v Praze Archiv země české.
%continue
%continue
-
- V Praze vyšlo první číslo německojazyčného deníku "Politik".
%continue
%continue
-
- V Praze zahájilo provoz Prozatímní divadlo, předchůdce Národního divadla (budova Prozatímního divadla se stala později jeho součástí).
%continue
%continue
-
- Dokončena stavba železniční tratě z Prahy do Plzně.
%continue
%continue
-
- V Praze na Vltavě byla zahájena paroplavba zásluhou pražského radního Františka Dittricha.
%continue
%continue
-
- V Praze byl uzavřen mír mezi Rakouskem a Pruskem.
%continue
%continue
-
- Pražský magistrát schválil návrh projektu na stavbu českého národního divadla.
%continue
%continue
-
- V Praze byl uveden do provozu Železniční (Vyšehradský) most přes Vltavu.
%continue
%continue
-
- Hrabata Zdeněk Kinský a Bedřich Kollman získali koncesi na vybudování první tratě koněspřežné tramvaje "koňky" v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze byla uvedena do provozu spojovací trať ze smíchovského Západního nádraží vedoucí přes nádraží Františka Josefa na Hrabovku.
%continue
%continue
-
- V Praze vyjela první linka koněspřežné tramvaje. Zasloužil se o to belgický podnikatel Edouard Otlet.
%continue
%continue
-
- V Praze byl uveden do provozu Palackého most přes Vltavu, který spojil Smíchov s Novým Městem.
%continue
%continue
-
- V Praze byla založena firma na výrobu elektrotechnických zařízení (Fr. Křižík).
%continue
%continue
-
- František Křižík zřídil v Praze elektrické osvětlení, první v Čechách.
%continue
%continue
-
- V Praze byla předvedena anglická parní hasičská stříkačka.
%continue
Related event
%continue
%continue
-
- Vzezření a velikost Frágy (Prahy) popsal židovský kupec Ibrahím Íbn Jákub, když se tudy ubíral jako člen poselstva cordóbského chalífy k císaři Otovi I.
%continue
%continue
-
- Po dohodě mezi Boleslavem II. a císařem Otou I. byla založena pražská diecéze.
%continue
%continue
-
- Vyvražděním Slavníkovců na Libici se Praha stala jediným centrem Čech pod vládou Přemyslovců.
%continue
%continue
-
- V Praze byla zahájena výstavba Juditina mostu, prvního mostu přes Vltavu.
%continue
%continue
-
- V Praze byl založen špitál řádu Křižovníků s červenou hvězdou.
%continue
%continue
-
- Prahu a okolí postihla silná vichřice, která velké škody napáchala.
%continue
%continue
-
- První věrohodně kronikářsky doložená povodeň (zimní typ) na Vltavě v Praze, při které byl pobořen Juditin most.
%continue
%continue
-
- Prahu postihla povodeň zimního typu.
%continue
%continue
-
- Král Václav III. měl v Praze svatbu s dcerou těšínského knížete.
%continue
%continue
-
- Stoupenci Jana Lucemburského pod vedením mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu zahájili vítězný útok na Prahu.
%continue
%continue
-
- V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.
%continue
%continue
-
- V Praze bylo zavedeno pravidelné čištění ulic.
%continue
%continue
-
- Ledové kry dokončily dílo zkázy na zříceném Juditinim mostě tak, že již nebyla možná jeho oprava.
%continue
%continue
-
- Papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství (prvním arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic).
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl slavnostně uvítán v Praze českým panstvem, pražskými měšťany a vysokými církevními hodnostáři po návratu z ciziny jako opravdový král, nejen český, ale i římský.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny, spolu se zakládací listinou zřizující v Praze univerzitu, která měla čtyři fakulty.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).
%continue
%continue
-
- Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.
%continue
%continue
-
- Pražané shodili z mostu a utopili kněze Martina Cinka.
%continue
%continue
-
- V Praze započaly velkolepé smuteční obřady na počest zemřelého císaře Karla IV, které trvaly 5 dní.
%continue
%continue
-
- Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazemburku vyhlásil nad Prahou interdikt.
%continue
%continue
-
- V Praze stvrzena kompaktáta.
%continue
%continue
-
- V Praze na Šibeničním vrchu za Horskou branou byl popraven Jan Roháč z Dubé, s ním i celá hradní posádka a polský šlechtic Vyšek Račinský.
%continue
%continue
-
- Do Prahy dorazil král Ladislav Habsburský zv. Pohrobek s bohatým doprovodem.
%continue
%continue
-
- V Praze byl založen cech mydlářů.
%continue
%continue
-
- V Praze byla zřízena první pošta v Čechách.
%continue
%continue
-
- Ferdinand I. vyslovil souhlas se zřízením královské mincovny v Praze.
%continue
%continue
-
- Začala pracovat pražská královská mincovna.
%continue
%continue
-
- V Praze zemřela Anna Jagellonská, manželka českého krále Ferdinanda I.
%continue
%continue
-
- Z Vídně byli vysláni do Prahy první jezuité.
%continue
%continue
-
- Z Vídně do Prahy vyjel pohřební průvod s ostatky císaře Ferdinanda I.
%continue
%continue
-
- Prahu postihla velká voda.
%continue
%continue
-
- Do Prahy přijelo poselství knížete moskevského Ivana IV. Hrozného.
%continue
%continue
-
- Vydán "drahotní řád" pro pražská města, jež zaváděl kontroly cen".
%continue
%continue
-
- V pražské tiskárně Jiřího Nigrina vyšla tiskem šestihlasá mše "Missarum sex vocum…" od skladatele Stefana Felise.
%continue
%continue
-
- V Praze byl založen klášter kapucínů.
%continue
%continue
-
- Německý astronom Jan Kepler přijel poprvé do Prahy.
%continue
%continue
-
- Doktor Ján Jesenský provedl v Praze na univerzitní koleji první pitvu v Čechách.
%continue
%continue
-
- V Praze byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské.
%continue
%continue
-
- Jan Kepler objevil z pražské hvězdárny první sluneční skvrnu.
%continue
%continue
-
- V Praze založen cech punčochářů.
%continue
%continue
-
- Saská armáda v čele s generálem Arminem obsadila Prahu.
%continue
%continue
-
- Švédský generál Königsmark, na rozkaz švédské královny Kristýny I., při překvapivém útoku na Prahu obsadil Hradčany a Malou Stranu. Do jejich rukou padli téměř všichni významní šlechtici zde bydlící v palácích, ale především větší část rudolfínských sbírek a jiných cenností.
%continue
%continue
-
- Švédové ukončili obléhání Prahy a nastoupili k ústupu.
%continue
%continue
-
- Vydáno povolení k prodeji kávy v Praze.
%continue
%continue
-
- Vlašský kupec Deodat začal v pražských ulicích prodávat vařenou kávu.
%continue
%continue
-
- Do Prahy přijel s doprovodem císař Karel VI.
%continue
%continue
-
- Postaveno Šporkovské divadlo, první stálé divadlo v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze otevřena hrabětem Šporkem první tajná zednářská lóže "U tří hvězd".
%continue
%continue
-
- Bavorsko-francouzská vojska vedená kurfiřtem Karlem Albertem dobyla Prahu.
%continue
%continue
-
- Bavorský kurfiřt Karel Albert se nechal v Praze prohlásit českým králem Karlem III.
%continue
%continue
-
- Pruská vojska obsadila Prahu.
%continue
%continue
-
- Vydán císařský dekret, který zakazoval pobyt Židů v Praze a zároveň je vypověděl i z Českého království.
%continue
%continue
-
- Praha přišla dekretem císařovny Marie Terezie o oficiální statut pevnosti.
%continue
%continue
-
- V Praze byla otevřena první státní zastavárna.
%continue
%continue
-
- V Praze byla ustanovena Společnost orby a svobodných umění, která sdružovala českou velkostatkářskou šlechtu.
%continue
%continue
-
- V Praze zavedeno číslování domů.
%continue
%continue
-
- Zemské gubernium vydalo nařízení, ukládající majitelům budov v Praze vést roury od okapů svisle dolů podél domu.
%continue
%continue
-
- Antonín Strnad zahájil pravidelné meteorologické měření v pražské klementinské hvězdárně.
%continue
%continue
-
- Knihkupec W. Ch. Gerle založil první půjčovnu knih v Praze v Karlově ulici.
%continue
%continue
-
- Obnoveno vydávání českých Pražských poštovních novin.
%continue
%continue
-
- Vzniklo Královské hlavní město Praha. Dvorským dekretem spojil Josef II. do té doby čtyři samostatná města: Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a Nové Město.
%continue
%continue
-
- Zrušen židovský soud v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze začaly být vydávány první české noviny.
%continue
%continue
-
- V Praze se započalo se značením ulic německo-českými názvy na nárožích.
%continue
%continue
-
- Dvorský dekret povoloval stavět se svolením pražského pevnostního velitelství ve vzdálenosti 500 sáhů za městskými hradbami.
%continue
%continue
-
- V Praze vyšlo první číslo Krameriových C. K. poštovních novin.
%continue
%continue
-
- Václav M. Kramerius založil pražské nakladatelství "Česká expedice".
%continue
%continue
-
- Na pražské univerzitě byla zřízena učitelská stolice jazyka českého.
%continue
%continue
-
- Z iniciativy hraběte Šternberka vznikla v Praze Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách.
%continue
%continue
-
- Nejvyšším dekretem byla zřízena Akademie výtvarných umění v Praze.
%continue
%continue
-
- Začalo označování pražských domů popisnými čísly platnými dodnes.
%continue
%continue
-
- V Praze byla založena Česká expedice (první novodobé české nakladatelství a knihkupectví).
%continue
%continue
-
- Zahájena výuka na pražské konzervatoři hudby.
%continue
%continue
-
- Do Prahy přijela francouzská císařovna Marie Luisa.
%continue
%continue
-
- Český vynálezce Josef Božek představil pražské veřejnosti svůj parník.
%continue
%continue
-
- Z podnětu hraběte Kašpara Šternberka a Františka Antonína hraběte Kolovrat-Libštejnského bylo v Praze založeno Vlastenecké (národní) muzeum.
%continue
%continue
-
- V Praze začala působit česká vzájemná pojišťovna, první novodobý pojišťovací ústav.
%continue
%continue
-
- V Praze byla otevřena veřejná technická knihovna Průmyslové jednoty v Čechách.
%continue
%continue
-
- V sále pražského Konviktu se konal první veřejný český ples.
%continue
%continue
-
- Po Karlově mostě byl v Praze otevřen druhý most přes Vltavu. Řetězový most se nazýval po císaři Františku I.
%continue
%continue
-
- V Praze spuštěn na Vltavu první kolesový parník Bohemia.
%continue
%continue
-
- Dokončena stavba železniční tratě z Olomouce do Prahy.
%continue
%continue
-
- Byl zahájen pravidelný provoz na železniční trati z Prahy do Olomouce.
%continue
%continue
-
- V Praze-Karlíně byla postavena druhá plynárna v Česku.
%continue
%continue
-
- V Praze bylo vydáno F. C. Kampelíkem první a jediné číslo časopisu pro dělníky Hlásník.
%continue
%continue
-
- Na pražském Žofíně se schází 341 slovanských delegátů ze všech koutů Evropy, aby projednali sjednocení svého etnika v rámci rakouského císařství.
%continue
%continue
-
- Praha kapitulovala před děly Windischgrätzovými.
%continue
%continue
-
- V Praze se konal první sjezd vlasteneckého spolku Lípa slovanská.
%continue
%continue
-
- Založena Pražská obchodní komora.
%continue
%continue
-
- Židovské město bylo připojeno k Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze byl zahájen provoz na Negrelliho viaduktu (dlouhý 1 110 m) vedoucího z Masarykova nádraží do Holešovic (teprve druhý pražský most přes Vltavu).
%continue
%continue
-
- Zahájen železniční provoz na trati Praha - Podmokly (dnešní Děčín hl. nádraží).
%continue
%continue
-
- Ministerstvo financí zrušilo pražskou mincovnu.
%continue
%continue
-
- V Praze vznikl na doporučení barona Päumann, tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské, Pražský dobrovolný sbor ochranný, který měl 36 členů.
%continue
%continue
-
- Byla zřízena obecní stráž pro dozor nad městskými sady v Praze.
%continue
%continue
-
- Zemský sněm království českého zřídil v Praze Archiv země české.
%continue
%continue
-
- V Praze vyšlo první číslo německojazyčného deníku "Politik".
%continue
%continue
-
- V Praze zahájilo provoz Prozatímní divadlo, předchůdce Národního divadla (budova Prozatímního divadla se stala později jeho součástí).
%continue
%continue
-
- Dokončena stavba železniční tratě z Prahy do Plzně.
%continue
%continue
-
- V Praze na Vltavě byla zahájena paroplavba zásluhou pražského radního Františka Dittricha.
%continue
%continue
-
- V Praze byl uzavřen mír mezi Rakouskem a Pruskem.
%continue
%continue
-
- Pražský magistrát schválil návrh projektu na stavbu českého národního divadla.
%continue
%continue
-
- V Praze byl uveden do provozu Železniční (Vyšehradský) most přes Vltavu.
%continue
%continue
-
- Hrabata Zdeněk Kinský a Bedřich Kollman získali koncesi na vybudování první tratě koněspřežné tramvaje "koňky" v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze byla uvedena do provozu spojovací trať ze smíchovského Západního nádraží vedoucí přes nádraží Františka Josefa na Hrabovku.
%continue
%continue
-
- V Praze vyjela první linka koněspřežné tramvaje. Zasloužil se o to belgický podnikatel Edouard Otlet.
%continue
%continue
-
- V Praze byl uveden do provozu Palackého most přes Vltavu, který spojil Smíchov s Novým Městem.
%continue
%continue
-
- V Praze byla založena firma na výrobu elektrotechnických zařízení (Fr. Křižík).
%continue
%continue
-
- František Křižík zřídil v Praze elektrické osvětlení, první v Čechách.
%continue
%continue
-
- V Praze byla předvedena anglická parní hasičská stříkačka.
%continue
%continue
-
- V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.
%continue
%continue
-
- V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.
%continue
- Links to another records
- (1) - Other literature about monument
roku 965 - Vzezření a velikost Frágy (Prahy) popsal židovský kupec Ibrahím Íbn Jákub, když se tudy ubíral jako člen poselstva cordóbského chalífy k císaři Otovi I.
roku 973 - Po dohodě mezi Boleslavem II. a císařem Otou I. byla založena pražská diecéze.
28. září 995 - Vyvražděním Slavníkovců na Libici se Praha stala jediným centrem Čech pod vládou Přemyslovců.
roku 1172 - V Praze byla zahájena výstavba Juditina mostu, prvního mostu přes Vltavu.
20. června 1255 - V Praze byl založen špitál řádu Křižovníků s červenou hvězdou.
28. ledna 1264 - Prahu a okolí postihla silná vichřice, která velké škody napáchala.
12. března 1272 - První věrohodně kronikářsky doložená povodeň (zimní typ) na Vltavě v Praze, při které byl pobořen Juditin most.
25. března 1281 - Prahu postihla povodeň zimního typu.
5. října 1305 - Král Václav III. měl v Praze svatbu s dcerou těšínského knížete.
3. prosince 1310 - Stoupenci Jana Lucemburského pod vedením mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu zahájili vítězný útok na Prahu.
12. června 1334 - V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.
13. března 1340 - V Praze bylo zavedeno pravidelné čištění ulic.
3. února 1342 - Ledové kry dokončily dílo zkázy na zříceném Juditinim mostě tak, že již nebyla možná jeho oprava.
30. dubna 1344 - Papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství (prvním arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic).
6. ledna 1347 - Karel IV. byl slavnostně uvítán v Praze českým panstvem, pražskými měšťany a vysokými církevními hodnostáři po návratu z ciziny jako opravdový král, nejen český, ale i římský.
7. dubna 1348 - Karel IV. vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny, spolu se zakládací listinou zřizující v Praze univerzitu, která měla čtyři fakulty.
9. července 1357 - Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).
16. února 1358 - Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.
3. dubna 1361 - Pražané shodili z mostu a utopili kněze Martina Cinka.
11. prosince 1378 - V Praze započaly velkolepé smuteční obřady na počest zemřelého císaře Karla IV, které trvaly 5 dní.
2. května 1411 - Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazemburku vyhlásil nad Prahou interdikt.
11. února 1437 - V Praze stvrzena kompaktáta.
9. září 1437 - V Praze na Šibeničním vrchu za Horskou branou byl popraven Jan Roháč z Dubé, s ním i celá hradní posádka a polský šlechtic Vyšek Račinský.
24. října 1453 - Do Prahy dorazil král Ladislav Habsburský zv. Pohrobek s bohatým doprovodem.
roku 1464 - V Praze byl založen cech mydlářů.
roku 1526 - V Praze byla zřízena první pošta v Čechách.
21. září 1537 - Ferdinand I. vyslovil souhlas se zřízením královské mincovny v Praze.
roku 1539 - Začala pracovat pražská královská mincovna.
27. ledna 1547 - V Praze zemřela Anna Jagellonská, manželka českého krále Ferdinanda I.
14. dubna 1556 - Z Vídně byli vysláni do Prahy první jezuité.
6. srpna 1565 - Z Vídně do Prahy vyjel pohřební průvod s ostatky císaře Ferdinanda I.
31. ledna 1570 - Prahu postihla velká voda.
27. června 1576 - Do Prahy přijelo poselství knížete moskevského Ivana IV. Hrozného.
28. července 1578 - Vydán "drahotní řád" pro pražská města, jež zaváděl kontroly cen".
roku 1588 - V pražské tiskárně Jiřího Nigrina vyšla tiskem šestihlasá mše "Missarum sex vocum…" od skladatele Stefana Felise.
roku 1600 - V Praze byl založen klášter kapucínů.
26. ledna 1600 - Německý astronom Jan Kepler přijel poprvé do Prahy.
8. června 1600 - Doktor Ján Jesenský provedl v Praze na univerzitní koleji první pitvu v Čechách.
roku 1602 - V Praze byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské.
28. května 1607 - Jan Kepler objevil z pražské hvězdárny první sluneční skvrnu.
roku 1612 - V Praze založen cech punčochářů.
15. listopadu 1631 - Saská armáda v čele s generálem Arminem obsadila Prahu.
25. července 1648 - Švédský generál Königsmark, na rozkaz švédské královny Kristýny I., při překvapivém útoku na Prahu obsadil Hradčany a Malou Stranu. Do jejich rukou padli téměř všichni významní šlechtici zde bydlící v palácích, ale především větší část rudolfínských sbírek a jiných cenností.
1. listopadu 1648 - Švédové ukončili obléhání Prahy a nastoupili k ústupu.
13. října 1707 - Vydáno povolení k prodeji kávy v Praze.
roku 1710 - Vlašský kupec Deodat začal v pražských ulicích prodávat vařenou kávu.
30. června 1723 - Do Prahy přijel s doprovodem císař Karel VI.
roku 1725 - Postaveno Šporkovské divadlo, první stálé divadlo v Praze.
24. června 1726 - V Praze otevřena hrabětem Šporkem první tajná zednářská lóže "U tří hvězd".
26. listopadu 1741 - Bavorsko-francouzská vojska vedená kurfiřtem Karlem Albertem dobyla Prahu.
7. prosince 1741 - Bavorský kurfiřt Karel Albert se nechal v Praze prohlásit českým králem Karlem III.
18. září 1744 - Pruská vojska obsadila Prahu.
18. prosince 1744 - Vydán císařský dekret, který zakazoval pobyt Židů v Praze a zároveň je vypověděl i z Českého království.
roku 1748 - Praha přišla dekretem císařovny Marie Terezie o oficiální statut pevnosti.
30. října 1755 - V Praze byla otevřena první státní zastavárna.
22. prosince 1769 - V Praze byla ustanovena Společnost orby a svobodných umění, která sdružovala českou velkostatkářskou šlechtu.
1. října 1770 - V Praze zavedeno číslování domů.
7. ledna 1774 - Zemské gubernium vydalo nařízení, ukládající majitelům budov v Praze vést roury od okapů svisle dolů podél domu.
1. ledna 1775 - Antonín Strnad zahájil pravidelné meteorologické měření v pražské klementinské hvězdárně.
17. ledna 1775 - Knihkupec W. Ch. Gerle založil první půjčovnu knih v Praze v Karlově ulici.
5. ledna 1782 - Obnoveno vydávání českých Pražských poštovních novin.
12. února 1784 - Vzniklo Královské hlavní město Praha. Dvorským dekretem spojil Josef II. do té doby čtyři samostatná města: Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a Nové Město.
1. března 1784 - Zrušen židovský soud v Praze.
roku 1786 - V Praze začaly být vydávány první české noviny.
27. října 1787 - V Praze se započalo se značením ulic německo-českými názvy na nárožích.
20. listopadu 1788 - Dvorský dekret povoloval stavět se svolením pražského pevnostního velitelství ve vzdálenosti 500 sáhů za městskými hradbami.
4. července 1789 - V Praze vyšlo první číslo Krameriových C. K. poštovních novin.
27. února 1790 - Václav M. Kramerius založil pražské nakladatelství "Česká expedice".
28. října 1791 - Na pražské univerzitě byla zřízena učitelská stolice jazyka českého.
5. února 1796 - Z iniciativy hraběte Šternberka vznikla v Praze Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách.
10. září 1799 - Nejvyšším dekretem byla zřízena Akademie výtvarných umění v Praze.
29. listopadu 1805 - Začalo označování pražských domů popisnými čísly platnými dodnes.
roku 1810 - V Praze byla založena Česká expedice (první novodobé české nakladatelství a knihkupectví).
24. dubna 1811 - Zahájena výuka na pražské konzervatoři hudby.
5. června 1812 - Do Prahy přijela francouzská císařovna Marie Luisa.
roku 1817 - Český vynálezce Josef Božek představil pražské veřejnosti svůj parník.
15. dubna 1818 - Z podnětu hraběte Kašpara Šternberka a Františka Antonína hraběte Kolovrat-Libštejnského bylo v Praze založeno Vlastenecké (národní) muzeum.
1. října 1828 - V Praze začala působit česká vzájemná pojišťovna, první novodobý pojišťovací ústav.
roku 1835 - V Praze byla otevřena veřejná technická knihovna Průmyslové jednoty v Čechách.
5. února 1840 - V sále pražského Konviktu se konal první veřejný český ples.
roku 1841 - Po Karlově mostě byl v Praze otevřen druhý most přes Vltavu. Řetězový most se nazýval po císaři Františku I.
1. května 1841 - V Praze spuštěn na Vltavu první kolesový parník Bohemia.
roku 1845 - Dokončena stavba železniční tratě z Olomouce do Prahy.
1. září 1845 - Byl zahájen pravidelný provoz na železniční trati z Prahy do Olomouce.
roku 1847 - V Praze-Karlíně byla postavena druhá plynárna v Česku.
31. března 1848 - V Praze bylo vydáno F. C. Kampelíkem první a jediné číslo časopisu pro dělníky Hlásník.
2. června 1848 - Na pražském Žofíně se schází 341 slovanských delegátů ze všech koutů Evropy, aby projednali sjednocení svého etnika v rámci rakouského císařství.
16. června 1848 - Praha kapitulovala před děly Windischgrätzovými.
28. prosince 1848 - V Praze se konal první sjezd vlasteneckého spolku Lípa slovanská.
roku 1850 - Založena Pražská obchodní komora.
roku 1850 - Židovské město bylo připojeno k Praze.
1. června 1850 - V Praze byl zahájen provoz na Negrelliho viaduktu (dlouhý 1 110 m) vedoucího z Masarykova nádraží do Holešovic (teprve druhý pražský most přes Vltavu).
15. května 1851 - Zahájen železniční provoz na trati Praha - Podmokly (dnešní Děčín hl. nádraží).
19. března 1856 - Ministerstvo financí zrušilo pražskou mincovnu.
8. prosince 1857 - V Praze vznikl na doporučení barona Päumann, tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské, Pražský dobrovolný sbor ochranný, který měl 36 členů.
20. července 1858 - Byla zřízena obecní stráž pro dozor nad městskými sady v Praze.
15. července 1862 - Zemský sněm království českého zřídil v Praze Archiv země české.
14. září 1862 - V Praze vyšlo první číslo německojazyčného deníku "Politik".
18. listopadu 1862 - V Praze zahájilo provoz Prozatímní divadlo, předchůdce Národního divadla (budova Prozatímního divadla se stala později jeho součástí).
roku 1863 - Dokončena stavba železniční tratě z Prahy do Plzně.
25. srpna 1865 - V Praze na Vltavě byla zahájena paroplavba zásluhou pražského radního Františka Dittricha.
23. srpna 1866 - V Praze byl uzavřen mír mezi Rakouskem a Pruskem.
14. března 1867 - Pražský magistrát schválil návrh projektu na stavbu českého národního divadla.
roku 1872 - V Praze byl uveden do provozu Železniční (Vyšehradský) most přes Vltavu.
5. března 1873 - Hrabata Zdeněk Kinský a Bedřich Kollman získali koncesi na vybudování první tratě koněspřežné tramvaje "koňky" v Praze.
roku 1872 - V Praze byla uvedena do provozu spojovací trať ze smíchovského Západního nádraží vedoucí přes nádraží Františka Josefa na Hrabovku.
23. září 1875 - V Praze vyjela první linka koněspřežné tramvaje. Zasloužil se o to belgický podnikatel Edouard Otlet.
22. prosince 1878 - V Praze byl uveden do provozu Palackého most přes Vltavu, který spojil Smíchov s Novým Městem.
roku 1881 - V Praze byla založena firma na výrobu elektrotechnických zařízení (Fr. Křižík).
8. června 1881 - František Křižík zřídil v Praze elektrické osvětlení, první v Čechách.
12. srpna 1881 - V Praze byla předvedena anglická parní hasičská stříkačka.
18. června 1882 - V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.
18. června 1882 - V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.
11. srpna 1882 - V Praze byl zahájen první veřejný telefonní provoz (síť měla 11 účastníků a první telefonní ústředna byla umístěna v Richtrově domě na Malém rynku).
5. března 1873 - Hrabata Zdeněk Kinský a Bedřich Kollman získali koncesi na vybudování první tratě koněspřežné tramvaje "koňky" v Praze.
12. srpna 1881 - V Praze byla předvedena anglická parní hasičská stříkačka.
18. června 1882 - V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.
roku 1883 - Bratři Fričové založili v Praze dílnu na výrobu geodetických a optických přístrojů.
20. května 1884 - Pražané se poprvé svezli kolejovým vozem taženým koňmi.
roku 1885 - Založeno Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.
roku 1888 - V Praze založena městská Kanalisační kancelář, v jejímž čele stanuli inženýři Josef Václavek a Vincenc Ryvola.
11. června 1888 - V Praze byl založen skupinou vlastenců Klub českých turistů.
1. července 1891
Related event
%continue
%continue
-
- Vzezření a velikost Frágy (Prahy) popsal židovský kupec Ibrahím Íbn Jákub, když se tudy ubíral jako člen poselstva cordóbského chalífy k císaři Otovi I.
%continue
%continue
-
- Po dohodě mezi Boleslavem II. a císařem Otou I. byla založena pražská diecéze.
%continue
%continue
-
- Vyvražděním Slavníkovců na Libici se Praha stala jediným centrem Čech pod vládou Přemyslovců.
%continue
%continue
-
- V Praze byla zahájena výstavba Juditina mostu, prvního mostu přes Vltavu.
%continue
%continue
-
- V Praze byl založen špitál řádu Křižovníků s červenou hvězdou.
%continue
%continue
-
- Prahu a okolí postihla silná vichřice, která velké škody napáchala.
%continue
%continue
-
- První věrohodně kronikářsky doložená povodeň (zimní typ) na Vltavě v Praze, při které byl pobořen Juditin most.
%continue
%continue
-
- Prahu postihla povodeň zimního typu.
%continue
%continue
-
- Král Václav III. měl v Praze svatbu s dcerou těšínského knížete.
%continue
%continue
-
- Stoupenci Jana Lucemburského pod vedením mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu zahájili vítězný útok na Prahu.
%continue
%continue
-
- V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.
%continue
%continue
-
- V Praze bylo zavedeno pravidelné čištění ulic.
%continue
%continue
-
- Ledové kry dokončily dílo zkázy na zříceném Juditinim mostě tak, že již nebyla možná jeho oprava.
%continue
%continue
-
- Papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství (prvním arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic).
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl slavnostně uvítán v Praze českým panstvem, pražskými měšťany a vysokými církevními hodnostáři po návratu z ciziny jako opravdový král, nejen český, ale i římský.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny, spolu se zakládací listinou zřizující v Praze univerzitu, která měla čtyři fakulty.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).
%continue
%continue
-
- Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.
%continue
%continue
-
- Pražané shodili z mostu a utopili kněze Martina Cinka.
%continue
%continue
-
- V Praze započaly velkolepé smuteční obřady na počest zemřelého císaře Karla IV, které trvaly 5 dní.
%continue
%continue
-
- Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazemburku vyhlásil nad Prahou interdikt.
%continue
%continue
-
- V Praze stvrzena kompaktáta.
%continue
%continue
-
- V Praze na Šibeničním vrchu za Horskou branou byl popraven Jan Roháč z Dubé, s ním i celá hradní posádka a polský šlechtic Vyšek Račinský.
%continue
%continue
-
- Do Prahy dorazil král Ladislav Habsburský zv. Pohrobek s bohatým doprovodem.
%continue
%continue
-
- V Praze byl založen cech mydlářů.
%continue
%continue
-
- V Praze byla zřízena první pošta v Čechách.
%continue
%continue
-
- Ferdinand I. vyslovil souhlas se zřízením královské mincovny v Praze.
%continue
%continue
-
- Začala pracovat pražská královská mincovna.
%continue
%continue
-
- V Praze zemřela Anna Jagellonská, manželka českého krále Ferdinanda I.
%continue
%continue
-
- Z Vídně byli vysláni do Prahy první jezuité.
%continue
%continue
-
- Z Vídně do Prahy vyjel pohřební průvod s ostatky císaře Ferdinanda I.
%continue
%continue
-
- Prahu postihla velká voda.
%continue
%continue
-
- Do Prahy přijelo poselství knížete moskevského Ivana IV. Hrozného.
%continue
%continue
-
- Vydán "drahotní řád" pro pražská města, jež zaváděl kontroly cen".
%continue
%continue
-
- V pražské tiskárně Jiřího Nigrina vyšla tiskem šestihlasá mše "Missarum sex vocum…" od skladatele Stefana Felise.
%continue
%continue
-
- V Praze byl založen klášter kapucínů.
%continue
%continue
-
- Německý astronom Jan Kepler přijel poprvé do Prahy.
%continue
%continue
-
- Doktor Ján Jesenský provedl v Praze na univerzitní koleji první pitvu v Čechách.
%continue
%continue
-
- V Praze byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské.
%continue
%continue
-
- Jan Kepler objevil z pražské hvězdárny první sluneční skvrnu.
%continue
%continue
-
- V Praze založen cech punčochářů.
%continue
%continue
-
- Saská armáda v čele s generálem Arminem obsadila Prahu.
%continue
%continue
-
- Švédský generál Königsmark, na rozkaz švédské královny Kristýny I., při překvapivém útoku na Prahu obsadil Hradčany a Malou Stranu. Do jejich rukou padli téměř všichni významní šlechtici zde bydlící v palácích, ale především větší část rudolfínských sbírek a jiných cenností.
%continue
%continue
-
- Švédové ukončili obléhání Prahy a nastoupili k ústupu.
%continue
%continue
-
- Vydáno povolení k prodeji kávy v Praze.
%continue
%continue
-
- Vlašský kupec Deodat začal v pražských ulicích prodávat vařenou kávu.
%continue
%continue
-
- Do Prahy přijel s doprovodem císař Karel VI.
%continue
%continue
-
- Postaveno Šporkovské divadlo, první stálé divadlo v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze otevřena hrabětem Šporkem první tajná zednářská lóže "U tří hvězd".
%continue
%continue
-
- Bavorsko-francouzská vojska vedená kurfiřtem Karlem Albertem dobyla Prahu.
%continue
%continue
-
- Bavorský kurfiřt Karel Albert se nechal v Praze prohlásit českým králem Karlem III.
%continue
%continue
-
- Pruská vojska obsadila Prahu.
%continue
%continue
-
- Vydán císařský dekret, který zakazoval pobyt Židů v Praze a zároveň je vypověděl i z Českého království.
%continue
%continue
-
- Praha přišla dekretem císařovny Marie Terezie o oficiální statut pevnosti.
%continue
%continue
-
- V Praze byla otevřena první státní zastavárna.
%continue
%continue
-
- V Praze byla ustanovena Společnost orby a svobodných umění, která sdružovala českou velkostatkářskou šlechtu.
%continue
%continue
-
- V Praze zavedeno číslování domů.
%continue
%continue
-
- Zemské gubernium vydalo nařízení, ukládající majitelům budov v Praze vést roury od okapů svisle dolů podél domu.
%continue
%continue
-
- Antonín Strnad zahájil pravidelné meteorologické měření v pražské klementinské hvězdárně.
%continue
%continue
-
- Knihkupec W. Ch. Gerle založil první půjčovnu knih v Praze v Karlově ulici.
%continue
%continue
-
- Obnoveno vydávání českých Pražských poštovních novin.
%continue
%continue
-
- Vzniklo Královské hlavní město Praha. Dvorským dekretem spojil Josef II. do té doby čtyři samostatná města: Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a Nové Město.
%continue
%continue
-
- Zrušen židovský soud v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze začaly být vydávány první české noviny.
%continue
%continue
-
- V Praze se započalo se značením ulic německo-českými názvy na nárožích.
%continue
%continue
-
- Dvorský dekret povoloval stavět se svolením pražského pevnostního velitelství ve vzdálenosti 500 sáhů za městskými hradbami.
%continue
%continue
-
- V Praze vyšlo první číslo Krameriových C. K. poštovních novin.
%continue
%continue
-
- Václav M. Kramerius založil pražské nakladatelství "Česká expedice".
%continue
%continue
-
- Na pražské univerzitě byla zřízena učitelská stolice jazyka českého.
%continue
%continue
-
- Z iniciativy hraběte Šternberka vznikla v Praze Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách.
%continue
%continue
-
- Nejvyšším dekretem byla zřízena Akademie výtvarných umění v Praze.
%continue
%continue
-
- Začalo označování pražských domů popisnými čísly platnými dodnes.
%continue
%continue
-
- V Praze byla založena Česká expedice (první novodobé české nakladatelství a knihkupectví).
%continue
%continue
-
- Zahájena výuka na pražské konzervatoři hudby.
%continue
%continue
-
- Do Prahy přijela francouzská císařovna Marie Luisa.
%continue
%continue
-
- Český vynálezce Josef Božek představil pražské veřejnosti svůj parník.
%continue
%continue
-
- Z podnětu hraběte Kašpara Šternberka a Františka Antonína hraběte Kolovrat-Libštejnského bylo v Praze založeno Vlastenecké (národní) muzeum.
%continue
%continue
-
- V Praze začala působit česká vzájemná pojišťovna, první novodobý pojišťovací ústav.
%continue
%continue
-
- V Praze byla otevřena veřejná technická knihovna Průmyslové jednoty v Čechách.
%continue
%continue
-
- V sále pražského Konviktu se konal první veřejný český ples.
%continue
%continue
-
- Po Karlově mostě byl v Praze otevřen druhý most přes Vltavu. Řetězový most se nazýval po císaři Františku I.
%continue
%continue
-
- V Praze spuštěn na Vltavu první kolesový parník Bohemia.
%continue
%continue
-
- Dokončena stavba železniční tratě z Olomouce do Prahy.
%continue
%continue
-
- Byl zahájen pravidelný provoz na železniční trati z Prahy do Olomouce.
%continue
%continue
-
- V Praze-Karlíně byla postavena druhá plynárna v Česku.
%continue
%continue
-
- V Praze bylo vydáno F. C. Kampelíkem první a jediné číslo časopisu pro dělníky Hlásník.
%continue
%continue
-
- Na pražském Žofíně se schází 341 slovanských delegátů ze všech koutů Evropy, aby projednali sjednocení svého etnika v rámci rakouského císařství.
%continue
%continue
-
- Praha kapitulovala před děly Windischgrätzovými.
%continue
%continue
-
- V Praze se konal první sjezd vlasteneckého spolku Lípa slovanská.
%continue
%continue
-
- Založena Pražská obchodní komora.
%continue
%continue
-
- Židovské město bylo připojeno k Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze byl zahájen provoz na Negrelliho viaduktu (dlouhý 1 110 m) vedoucího z Masarykova nádraží do Holešovic (teprve druhý pražský most přes Vltavu).
%continue
%continue
-
- Zahájen železniční provoz na trati Praha - Podmokly (dnešní Děčín hl. nádraží).
%continue
%continue
-
- Ministerstvo financí zrušilo pražskou mincovnu.
%continue
%continue
-
- V Praze vznikl na doporučení barona Päumann, tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské, Pražský dobrovolný sbor ochranný, který měl 36 členů.
%continue
%continue
-
- Byla zřízena obecní stráž pro dozor nad městskými sady v Praze.
%continue
%continue
-
- Zemský sněm království českého zřídil v Praze Archiv země české.
%continue
%continue
-
- V Praze vyšlo první číslo německojazyčného deníku "Politik".
%continue
%continue
-
- V Praze zahájilo provoz Prozatímní divadlo, předchůdce Národního divadla (budova Prozatímního divadla se stala později jeho součástí).
%continue
%continue
-
- Dokončena stavba železniční tratě z Prahy do Plzně.
%continue
%continue
-
- V Praze na Vltavě byla zahájena paroplavba zásluhou pražského radního Františka Dittricha.
%continue
%continue
-
- V Praze byl uzavřen mír mezi Rakouskem a Pruskem.
%continue
%continue
-
- Pražský magistrát schválil návrh projektu na stavbu českého národního divadla.
%continue
%continue
-
- V Praze byl uveden do provozu Železniční (Vyšehradský) most přes Vltavu.
%continue
%continue
-
- Hrabata Zdeněk Kinský a Bedřich Kollman získali koncesi na vybudování první tratě koněspřežné tramvaje "koňky" v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze byla uvedena do provozu spojovací trať ze smíchovského Západního nádraží vedoucí přes nádraží Františka Josefa na Hrabovku.
%continue
%continue
-
- V Praze vyjela první linka koněspřežné tramvaje. Zasloužil se o to belgický podnikatel Edouard Otlet.
%continue
%continue
-
- V Praze byl uveden do provozu Palackého most přes Vltavu, který spojil Smíchov s Novým Městem.
%continue
%continue
-
- V Praze byla založena firma na výrobu elektrotechnických zařízení (Fr. Křižík).
%continue
%continue
-
- František Křižík zřídil v Praze elektrické osvětlení, první v Čechách.
%continue
%continue
-
- V Praze byla předvedena anglická parní hasičská stříkačka.
%continue
%continue
-
- V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.
%continue
%continue
-
- V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.
%continue
%continue
-
- V Praze byl zahájen první veřejný telefonní provoz (síť měla 11 účastníků a první telefonní ústředna byla umístěna v Richtrově domě na Malém rynku).
%continue
%continue
-
- Hrabata Zdeněk Kinský a Bedřich Kollman získali koncesi na vybudování první tratě koněspřežné tramvaje "koňky" v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze byla předvedena anglická parní hasičská stříkačka.
%continue
%continue
-
- V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.
%continue
%continue
-
- Bratři Fričové založili v Praze dílnu na výrobu geodetických a optických přístrojů.
%continue
%continue
-
- Pražané se poprvé svezli kolejovým vozem taženým koňmi.
%continue
%continue
-
- Založeno Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze založena městská Kanalisační kancelář, v jejímž čele stanuli inženýři Josef Václavek a Vincenc Ryvola.
%continue
%continue
-
- V Praze byl založen skupinou vlastenců Klub českých turistů.
%continue
%continue
-
- Vznikla veřejná knihovna královského hlavního města Prahy, která nabízela 3 370 knih.
%continue
%continue
-
- V Praze poprvé vyjela elektrická tramvaj (řidič - Alois Fiala, konduktér - Josef Jedlička).
%continue
%continue
-
- V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
Related event
%continue
%continue
-
- Vzezření a velikost Frágy (Prahy) popsal židovský kupec Ibrahím Íbn Jákub, když se tudy ubíral jako člen poselstva cordóbského chalífy k císaři Otovi I.
%continue
%continue
-
- Po dohodě mezi Boleslavem II. a císařem Otou I. byla založena pražská diecéze.
%continue
%continue
-
- Vyvražděním Slavníkovců na Libici se Praha stala jediným centrem Čech pod vládou Přemyslovců.
%continue
%continue
-
- V Praze byla zahájena výstavba Juditina mostu, prvního mostu přes Vltavu.
%continue
%continue
-
- V Praze byl založen špitál řádu Křižovníků s červenou hvězdou.
%continue
%continue
-
- Prahu a okolí postihla silná vichřice, která velké škody napáchala.
%continue
%continue
-
- První věrohodně kronikářsky doložená povodeň (zimní typ) na Vltavě v Praze, při které byl pobořen Juditin most.
%continue
%continue
-
- Prahu postihla povodeň zimního typu.
%continue
%continue
-
- Král Václav III. měl v Praze svatbu s dcerou těšínského knížete.
%continue
%continue
-
- Stoupenci Jana Lucemburského pod vedením mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu zahájili vítězný útok na Prahu.
%continue
%continue
-
- V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.
%continue
%continue
-
- V Praze bylo zavedeno pravidelné čištění ulic.
%continue
%continue
-
- Ledové kry dokončily dílo zkázy na zříceném Juditinim mostě tak, že již nebyla možná jeho oprava.
%continue
%continue
-
- Papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství (prvním arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic).
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl slavnostně uvítán v Praze českým panstvem, pražskými měšťany a vysokými církevními hodnostáři po návratu z ciziny jako opravdový král, nejen český, ale i římský.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny, spolu se zakládací listinou zřizující v Praze univerzitu, která měla čtyři fakulty.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).
%continue
%continue
-
- Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.
%continue
%continue
-
- Pražané shodili z mostu a utopili kněze Martina Cinka.
%continue
%continue
-
- V Praze započaly velkolepé smuteční obřady na počest zemřelého císaře Karla IV, které trvaly 5 dní.
%continue
%continue
-
- Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazemburku vyhlásil nad Prahou interdikt.
%continue
%continue
-
- V Praze stvrzena kompaktáta.
%continue
%continue
-
- V Praze na Šibeničním vrchu za Horskou branou byl popraven Jan Roháč z Dubé, s ním i celá hradní posádka a polský šlechtic Vyšek Račinský.
%continue
%continue
-
- Do Prahy dorazil král Ladislav Habsburský zv. Pohrobek s bohatým doprovodem.
%continue
%continue
-
- V Praze byl založen cech mydlářů.
%continue
%continue
-
- V Praze byla zřízena první pošta v Čechách.
%continue
%continue
-
- Ferdinand I. vyslovil souhlas se zřízením královské mincovny v Praze.
%continue
%continue
-
- Začala pracovat pražská královská mincovna.
%continue
%continue
-
- V Praze zemřela Anna Jagellonská, manželka českého krále Ferdinanda I.
%continue
%continue
-
- Z Vídně byli vysláni do Prahy první jezuité.
%continue
%continue
-
- Z Vídně do Prahy vyjel pohřební průvod s ostatky císaře Ferdinanda I.
%continue
%continue
-
- Prahu postihla velká voda.
%continue
%continue
-
- Do Prahy přijelo poselství knížete moskevského Ivana IV. Hrozného.
%continue
%continue
-
- Vydán "drahotní řád" pro pražská města, jež zaváděl kontroly cen".
%continue
%continue
-
- V pražské tiskárně Jiřího Nigrina vyšla tiskem šestihlasá mše "Missarum sex vocum…" od skladatele Stefana Felise.
%continue
%continue
-
- V Praze byl založen klášter kapucínů.
%continue
%continue
-
- Německý astronom Jan Kepler přijel poprvé do Prahy.
%continue
%continue
-
- Doktor Ján Jesenský provedl v Praze na univerzitní koleji první pitvu v Čechách.
%continue
%continue
-
- V Praze byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské.
%continue
%continue
-
- Jan Kepler objevil z pražské hvězdárny první sluneční skvrnu.
%continue
%continue
-
- V Praze založen cech punčochářů.
%continue
%continue
-
- Saská armáda v čele s generálem Arminem obsadila Prahu.
%continue
%continue
-
- Švédský generál Königsmark, na rozkaz švédské královny Kristýny I., při překvapivém útoku na Prahu obsadil Hradčany a Malou Stranu. Do jejich rukou padli téměř všichni významní šlechtici zde bydlící v palácích, ale především větší část rudolfínských sbírek a jiných cenností.
%continue
%continue
-
- Švédové ukončili obléhání Prahy a nastoupili k ústupu.
%continue
%continue
-
- Vydáno povolení k prodeji kávy v Praze.
%continue
%continue
-
- Vlašský kupec Deodat začal v pražských ulicích prodávat vařenou kávu.
%continue
%continue
-
- Do Prahy přijel s doprovodem císař Karel VI.
%continue
%continue
-
- Postaveno Šporkovské divadlo, první stálé divadlo v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze otevřena hrabětem Šporkem první tajná zednářská lóže "U tří hvězd".
%continue
%continue
-
- Bavorsko-francouzská vojska vedená kurfiřtem Karlem Albertem dobyla Prahu.
%continue
%continue
-
- Bavorský kurfiřt Karel Albert se nechal v Praze prohlásit českým králem Karlem III.
%continue
%continue
-
- Pruská vojska obsadila Prahu.
%continue
%continue
-
- Vydán císařský dekret, který zakazoval pobyt Židů v Praze a zároveň je vypověděl i z Českého království.
%continue
%continue
-
- Praha přišla dekretem císařovny Marie Terezie o oficiální statut pevnosti.
%continue
%continue
-
- V Praze byla otevřena první státní zastavárna.
%continue
%continue
-
- V Praze byla ustanovena Společnost orby a svobodných umění, která sdružovala českou velkostatkářskou šlechtu.
%continue
%continue
-
- V Praze zavedeno číslování domů.
%continue
%continue
-
- Zemské gubernium vydalo nařízení, ukládající majitelům budov v Praze vést roury od okapů svisle dolů podél domu.
%continue
%continue
-
- Antonín Strnad zahájil pravidelné meteorologické měření v pražské klementinské hvězdárně.
%continue
%continue
-
- Knihkupec W. Ch. Gerle založil první půjčovnu knih v Praze v Karlově ulici.
%continue
%continue
-
- Obnoveno vydávání českých Pražských poštovních novin.
%continue
%continue
-
- Vzniklo Královské hlavní město Praha. Dvorským dekretem spojil Josef II. do té doby čtyři samostatná města: Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a Nové Město.
%continue
%continue
-
- Zrušen židovský soud v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze začaly být vydávány první české noviny.
%continue
%continue
-
- V Praze se započalo se značením ulic německo-českými názvy na nárožích.
%continue
%continue
-
- Dvorský dekret povoloval stavět se svolením pražského pevnostního velitelství ve vzdálenosti 500 sáhů za městskými hradbami.
%continue
%continue
-
- V Praze vyšlo první číslo Krameriových C. K. poštovních novin.
%continue
%continue
-
- Václav M. Kramerius založil pražské nakladatelství "Česká expedice".
%continue
%continue
-
- Na pražské univerzitě byla zřízena učitelská stolice jazyka českého.
%continue
%continue
-
- Z iniciativy hraběte Šternberka vznikla v Praze Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách.
%continue
%continue
-
- Nejvyšším dekretem byla zřízena Akademie výtvarných umění v Praze.
%continue
%continue
-
- Začalo označování pražských domů popisnými čísly platnými dodnes.
%continue
%continue
-
- V Praze byla založena Česká expedice (první novodobé české nakladatelství a knihkupectví).
%continue
%continue
-
- Zahájena výuka na pražské konzervatoři hudby.
%continue
%continue
-
- Do Prahy přijela francouzská císařovna Marie Luisa.
%continue
%continue
-
- Český vynálezce Josef Božek představil pražské veřejnosti svůj parník.
%continue
%continue
-
- Z podnětu hraběte Kašpara Šternberka a Františka Antonína hraběte Kolovrat-Libštejnského bylo v Praze založeno Vlastenecké (národní) muzeum.
%continue
%continue
-
- V Praze začala působit česká vzájemná pojišťovna, první novodobý pojišťovací ústav.
%continue
%continue
-
- V Praze byla otevřena veřejná technická knihovna Průmyslové jednoty v Čechách.
%continue
%continue
-
- V sále pražského Konviktu se konal první veřejný český ples.
%continue
%continue
-
- Po Karlově mostě byl v Praze otevřen druhý most přes Vltavu. Řetězový most se nazýval po císaři Františku I.
%continue
%continue
-
- V Praze spuštěn na Vltavu první kolesový parník Bohemia.
%continue
%continue
-
- Dokončena stavba železniční tratě z Olomouce do Prahy.
%continue
%continue
-
- Byl zahájen pravidelný provoz na železniční trati z Prahy do Olomouce.
%continue
%continue
-
- V Praze-Karlíně byla postavena druhá plynárna v Česku.
%continue
%continue
-
- V Praze bylo vydáno F. C. Kampelíkem první a jediné číslo časopisu pro dělníky Hlásník.
%continue
%continue
-
- Na pražském Žofíně se schází 341 slovanských delegátů ze všech koutů Evropy, aby projednali sjednocení svého etnika v rámci rakouského císařství.
%continue
%continue
-
- Praha kapitulovala před děly Windischgrätzovými.
%continue
%continue
-
- V Praze se konal první sjezd vlasteneckého spolku Lípa slovanská.
%continue
%continue
-
- Založena Pražská obchodní komora.
%continue
%continue
-
- Židovské město bylo připojeno k Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze byl zahájen provoz na Negrelliho viaduktu (dlouhý 1 110 m) vedoucího z Masarykova nádraží do Holešovic (teprve druhý pražský most přes Vltavu).
%continue
%continue
-
- Zahájen železniční provoz na trati Praha - Podmokly (dnešní Děčín hl. nádraží).
%continue
%continue
-
- Ministerstvo financí zrušilo pražskou mincovnu.
%continue
%continue
-
- V Praze vznikl na doporučení barona Päumann, tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské, Pražský dobrovolný sbor ochranný, který měl 36 členů.
%continue
%continue
-
- Byla zřízena obecní stráž pro dozor nad městskými sady v Praze.
%continue
%continue
-
- Zemský sněm království českého zřídil v Praze Archiv země české.
%continue
%continue
-
- V Praze vyšlo první číslo německojazyčného deníku "Politik".
%continue
%continue
-
- V Praze zahájilo provoz Prozatímní divadlo, předchůdce Národního divadla (budova Prozatímního divadla se stala později jeho součástí).
%continue
%continue
-
- Dokončena stavba železniční tratě z Prahy do Plzně.
%continue
%continue
-
- V Praze na Vltavě byla zahájena paroplavba zásluhou pražského radního Františka Dittricha.
%continue
%continue
-
- V Praze byl uzavřen mír mezi Rakouskem a Pruskem.
%continue
%continue
-
- Pražský magistrát schválil návrh projektu na stavbu českého národního divadla.
%continue
%continue
-
- V Praze byl uveden do provozu Železniční (Vyšehradský) most přes Vltavu.
%continue
%continue
-
- Hrabata Zdeněk Kinský a Bedřich Kollman získali koncesi na vybudování první tratě koněspřežné tramvaje "koňky" v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze byla uvedena do provozu spojovací trať ze smíchovského Západního nádraží vedoucí přes nádraží Františka Josefa na Hrabovku.
%continue
%continue
-
- V Praze vyjela první linka koněspřežné tramvaje. Zasloužil se o to belgický podnikatel Edouard Otlet.
%continue
%continue
-
- V Praze byl uveden do provozu Palackého most přes Vltavu, který spojil Smíchov s Novým Městem.
%continue
%continue
-
- V Praze byla založena firma na výrobu elektrotechnických zařízení (Fr. Křižík).
%continue
%continue
-
- František Křižík zřídil v Praze elektrické osvětlení, první v Čechách.
%continue
%continue
-
- V Praze byla předvedena anglická parní hasičská stříkačka.
%continue
%continue
-
- V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.
%continue
%continue
-
- V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.
%continue
%continue
-
- V Praze byl zahájen první veřejný telefonní provoz (síť měla 11 účastníků a první telefonní ústředna byla umístěna v Richtrově domě na Malém rynku).
%continue
%continue
-
- Hrabata Zdeněk Kinský a Bedřich Kollman získali koncesi na vybudování první tratě koněspřežné tramvaje "koňky" v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze byla předvedena anglická parní hasičská stříkačka.
%continue
%continue
-
- V Praze se konal první Všesokolský slet za účasti 1600 členů ze 76 jednot pod vedením Miroslava Tyrše.
%continue
%continue
-
- Bratři Fričové založili v Praze dílnu na výrobu geodetických a optických přístrojů.
%continue
%continue
-
- Pražané se poprvé svezli kolejovým vozem taženým koňmi.
%continue
%continue
-
- Založeno Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.
%continue
%continue
-
- V Praze založena městská Kanalisační kancelář, v jejímž čele stanuli inženýři Josef Václavek a Vincenc Ryvola.
%continue
%continue
-
- V Praze byl založen skupinou vlastenců Klub českých turistů.
%continue
%continue
-
- Vznikla veřejná knihovna královského hlavního města Prahy, která nabízela 3 370 knih.
%continue
%continue
-
- V Praze poprvé vyjela elektrická tramvaj (řidič - Alois Fiala, konduktér - Josef Jedlička).
%continue
%continue
-
- V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
%continue
%continue
-
- Pražskou telefonní síť převzal od soukromé společnosti c. a k. Poštovní úřad.
%continue
%continue
-
- V Praze použity první červeno-bílé tabulky s názvy ulic.
Number of the records: 1
Record „On : 29. října 1928“
updated: