Number of the records: 1
Chateau : Byšice
Monument type zámek Monument state stojící památka Accessibility nepřístupná památka Classification kulturní památka Descripton Jedná se o čtyřkřídlý patrový objekt obklopený parkem. Info jen základní encyklopedické zpracování - neprošlo korekturou - Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.
roku 1864 - Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.
7. května 1876 - Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.
roku 1877 - Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.
roku 1887 - Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.
roku 1883 - Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.
roku 1884 - Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.
18. července 1887 - Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.
9. září 1888 - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.
6. července 1890 - Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.
roku 1891 - Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.
28. července 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
20. srpna 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
29. července 1892 - Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.
14. srpna 1892 - Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.
21. srpna 1892 - Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.
3. červena 1894 - Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.
roku 1895 - Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.
roku 1896 - Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.
roku 1897 - Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.
roku 1898 - Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.
roku 1898 - U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.
září 1898 - Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.- Village
- Byšice, Tyršovo nám. 25
- District
- Mělník
- County
- Středočeský kraj
- Country
- Czechia
- Jindřich Vilém Haugwitz majitel panství v Náměšti nad Oslavou nechává postavit na Zeleném kopci u Kramolína empírovou kamennou 24,5 m vysokou rozhlednu Babylon.
roku 1862 - Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.
roku 1864 - Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.
7. května 1876 - Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.
roku 1877 - Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.
roku 1887 - Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.
roku 1883 - Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.
roku 1884 - Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.
18. července 1887 - Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.
9. září 1888 - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.
6. července 1890 - Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.
roku 1891 - Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.
28. července 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
20. srpna 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
29. července 1892 - Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.
14. srpna 1892 - Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.
21. srpna 1892 - Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.
3. červena 1894 - Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.
roku 1895 - Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.
roku 1896 - Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.
roku 1897 - Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.
roku 1898 - Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.
roku 1898 - U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.
září 1898 - Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.
roku 1899 - Pod vrcholem Zlatý Chlum, východně od města Jeseník, byla ve výšce 875 m n. m. postavena architektem Eduardem Zelenkou 30 m vysoká kamenná rozhledna zv. Frývaldovská.
1. září 1901 - Nad Libercem byla otevřena kamenná rozhledna Liberecká výšina, vysoká 25 m.
roku 1903 - Na kopci Cvilín (436 m n. m.) nad Krnovem byla postavena podle plánů stavitele Ernsta Latzela 35 m vysoká kamenná romantická rozhledna s cimbuřím.
25. prosince 1903 - Na vrchu Háj (758 m n. m.) severovýchodně od Aše byla poprvé zpřístupněna návštěvníkům mohutná kamenná 34 m vysoká rozhledna, jejíž vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 m.
roku 1904 - Na vrcholu Milešovky (737 m n. m.) byla postavena 19 m vysoká rozhledna.
roku 1905 - Na vrchu Tanečnice (598 m n. m.) západně od Mikulášovic byla za podpory Františka Václava, hraběte Salmy z Reifferscheidtu postavena na místě vichrem stržené rozhledny nová kamenná osmiboká 26 m vysoká rozhledna.
roku 1905 - Na vrcholu Milešovky byla uvedena do provozu meteorologická observatoř, nejstarší v Čechách.
roku 1905 - Východně od Jablonce nad Nisou byla pod vrcholem Černé Studnice (869 m n. m.) postavena architektem Robertem Hemmrichem 26 m vysoká kamenná rozhledna.
roku 1905 - Na hoře Čerchov (1041 m n. m.) v Českém lese byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 20 m vysoká kamenná rozhledna zv. Kurzova věž.
13. ledna 1907 - Na Ještědu slavnostně otevřen horský hotel, jehož součástí byla i 23 m vysoká rozhledna.
30. dubna 1907 - Na místě původní dřevěné vyhlídkové věže nad severním okrajem Frýdlantu (399 m n. m.) byla postavena 21 m vysoká cihlová rozhledna zv. Frýdlantská výšina.
8. září 1907 - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna vysoká 23,5 m.
31. května 1908
Building progress
- po r. 1577 - vystavěna tvrz
- r. 1623 - již téměř zničená
- přelom 17. a 18. st. - zbytky přestavěny na barokní zámek
- konec 18. st. - interiéry upraveny ve stylu rokoka
- 19. st. - zámek spolu s parkem upraven
- 2. pol. 19. st. - objekt přizpůsoben potřebám velkostatku
- r. 2003 - objekt v havarijním stavu
Owner
- 1. pol. 19. st. Černínové z Chudenic (rod)
- do r. 1972 - stát (JZD)
- od r. 1972 - stát (ČSAV)
- r. 2003 - soukromý majetek
%continue
-
- Na Kleti, nejvyšším vrcholu Blanenského lesa (1084 m n. m.), jihozápadně od obce Krasetín, byla postavena majitelem panství Josefem Janem Nepomukem ze Schwarzenberku, 18 m vysoká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Jindřich Vilém Haugwitz majitel panství v Náměšti nad Oslavou nechává postavit na Zeleném kopci u Kramolína empírovou kamennou 24,5 m vysokou rozhlednu Babylon.
%continue
%continue
-
- Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.
%continue
%continue
-
- Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.
%continue
%continue
-
- Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.
%continue
%continue
-
- Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.
%continue
%continue
-
- Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
%continue
%continue
-
- V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.
%continue
%continue
-
- Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.
%continue
%continue
-
- Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.
%continue
%continue
-
- Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.
%continue
%continue
-
- U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.
%continue
%continue
-
- Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.
%continue
%continue
-
- Pod vrcholem Zlatý Chlum, východně od města Jeseník, byla ve výšce 875 m n. m. postavena architektem Eduardem Zelenkou 30 m vysoká kamenná rozhledna zv. Frývaldovská.
%continue
%continue
-
- Nad Libercem byla otevřena kamenná rozhledna Liberecká výšina, vysoká 25 m.
%continue
%continue
-
- Na kopci Cvilín (436 m n. m.) nad Krnovem byla postavena podle plánů stavitele Ernsta Latzela 35 m vysoká kamenná romantická rozhledna s cimbuřím.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Háj (758 m n. m.) severovýchodně od Aše byla poprvé zpřístupněna návštěvníkům mohutná kamenná 34 m vysoká rozhledna, jejíž vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 m.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Milešovky (737 m n. m.) byla postavena 19 m vysoká rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Tanečnice (598 m n. m.) západně od Mikulášovic byla za podpory Františka Václava, hraběte Salmy z Reifferscheidtu postavena na místě vichrem stržené rozhledny nová kamenná osmiboká 26 m vysoká rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Milešovky byla uvedena do provozu meteorologická observatoř, nejstarší v Čechách.
%continue
%continue
-
- Východně od Jablonce nad Nisou byla pod vrcholem Černé Studnice (869 m n. m.) postavena architektem Robertem Hemmrichem 26 m vysoká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na hoře Čerchov (1041 m n. m.) v Českém lese byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 20 m vysoká kamenná rozhledna zv. Kurzova věž.
%continue
%continue
-
- Na Ještědu slavnostně otevřen horský hotel, jehož součástí byla i 23 m vysoká rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na místě původní dřevěné vyhlídkové věže nad severním okrajem Frýdlantu (399 m n. m.) byla postavena 21 m vysoká cihlová rozhledna zv. Frýdlantská výšina.
%continue
%continue
-
- Na Královce v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna vysoká 23,5 m.
%continue
%continue
-
- Nad obcí Proseč nad Nisou v Jizerských horách byla zprovozněna dřevěná, 12 m vysoká, rozhledna.
%continue
%continue
-
- Západně od Chebu na vrcholu Zelené hory (637 m n. m.) byla postavena na místě původní dřevěné rozhledny "vcelku nevzhledná" kamenná 18 m vysoká tzv. Bismarckova rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Špičáku v Jizerských horách byla otevřena kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Tábor (678 m n. m.), jižně od Lomnice nad Popelkou, byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 35 m vysoká tzv. Tichánkova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 26 m.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Mařského vrchu nad obcí Svatá Máří, 5 km východně od Vimperku, byla postavena rotunda sv. Václava spolu s kamennou 12 m vysokou věží, která slouží jako rozhledna.
%continue
%continue
-
- Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.
%continue
%continue
-
- Na západním okraji obce Zaječí byla majiteli vinařství U Kapličky slavnostně otevřena na vrchu Kalvárie 11 m vysoká zděná rozhledna Dalibor.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Kramolín (901 m n. m.) nad Lipnem nad Vltavou byla veřejnosti zpřístupněna 40 m vysoká masivní devítiboká vyhlídková věž.
%continue
%continue
-
- Na Karlově kopci (480 m n. m.), na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm, byla postavena ve stylu lidové architektury 31 m vysoká vzhledově unikátní dřevěná rozhledna pojmenovaná podle arch. Dušana Jurkoviče, který v této oblasti zanechal výraznou architektonickou stopu.
%continue
%continue
-
- V Mandloňovém sadu (300 m n. m.) severně od Hustopečí byla veřejnosti zpřístupněna 17,4 m vysoká dřevěná rozhledna postavená podle projektu A. Olšiny a architekta M. Nováka.
%continue
%continue
-
- U Heřmanic (352m n. m.) jihozápadně od Frýdlantu byla postavena podle architektonického studia Mjölk 24 m vysoká rozhledna z modřínového lesa.
%continue
%continue
-
- Na Bramberku v Jizerských horách byla otevřena masivní kamenná, 21 m vysoká, rozhledna.
Books
- Šafránek Josef M.; Soupis hradů, letohrádků, paláců, tvrzí a zámků v českých zemích; I.; 1995; s. 57
- kolektiv autorů; Seznam nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek v České republice; 2003
- Kolektiv autorů; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; III; 1984; s. 68
- Kolektiv autorů; Hrady a zámky v Čechách; 1986; s. 79
- Poche Emanuel; Umělecké památky Čech; 1. díl; 1977; s. 158
- Hosnedl Jiří; Lexikon turistických zajímavostí A - Z; Průvodce na cesty; 1990; s. 54
- Kolektiv autorů; Umělecké památky Čech; 1957; s. 73
- Vlček Pavel; Encyklopedie českých zámků; 1994; s. 134
- Úlovec Jiří; Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech; I. díl; 2003; s. 90-93
- Šafránek Josef M.; Soupis hradů, tvrzí a zámků v Českých zemích; I.; 1991-1993; s. 32
%continue
%continue
-
- Na Kleti, nejvyšším vrcholu Blanenského lesa (1084 m n. m.), jihozápadně od obce Krasetín, byla postavena majitelem panství Josefem Janem Nepomukem ze Schwarzenberku, 18 m vysoká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Jindřich Vilém Haugwitz majitel panství v Náměšti nad Oslavou nechává postavit na Zeleném kopci u Kramolína empírovou kamennou 24,5 m vysokou rozhlednu Babylon.
%continue
%continue
-
- Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.
%continue
%continue
-
- Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.
%continue
%continue
-
- Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.
%continue
%continue
-
- Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.
%continue
%continue
-
- Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
%continue
%continue
-
- V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.
%continue
%continue
-
- Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.
%continue
%continue
-
- Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.
%continue
%continue
-
- Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.
%continue
%continue
-
- U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.
%continue
%continue
-
- Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.
%continue
%continue
-
- Pod vrcholem Zlatý Chlum, východně od města Jeseník, byla ve výšce 875 m n. m. postavena architektem Eduardem Zelenkou 30 m vysoká kamenná rozhledna zv. Frývaldovská.
%continue
%continue
-
- Nad Libercem byla otevřena kamenná rozhledna Liberecká výšina, vysoká 25 m.
%continue
%continue
-
- Na kopci Cvilín (436 m n. m.) nad Krnovem byla postavena podle plánů stavitele Ernsta Latzela 35 m vysoká kamenná romantická rozhledna s cimbuřím.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Háj (758 m n. m.) severovýchodně od Aše byla poprvé zpřístupněna návštěvníkům mohutná kamenná 34 m vysoká rozhledna, jejíž vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 m.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Milešovky (737 m n. m.) byla postavena 19 m vysoká rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Tanečnice (598 m n. m.) západně od Mikulášovic byla za podpory Františka Václava, hraběte Salmy z Reifferscheidtu postavena na místě vichrem stržené rozhledny nová kamenná osmiboká 26 m vysoká rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Milešovky byla uvedena do provozu meteorologická observatoř, nejstarší v Čechách.
%continue
%continue
-
- Východně od Jablonce nad Nisou byla pod vrcholem Černé Studnice (869 m n. m.) postavena architektem Robertem Hemmrichem 26 m vysoká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na hoře Čerchov (1041 m n. m.) v Českém lese byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 20 m vysoká kamenná rozhledna zv. Kurzova věž.
%continue
%continue
-
- Na Ještědu slavnostně otevřen horský hotel, jehož součástí byla i 23 m vysoká rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na místě původní dřevěné vyhlídkové věže nad severním okrajem Frýdlantu (399 m n. m.) byla postavena 21 m vysoká cihlová rozhledna zv. Frýdlantská výšina.
%continue
%continue
-
- Na Královce v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna vysoká 23,5 m.
%continue
%continue
-
- Nad obcí Proseč nad Nisou v Jizerských horách byla zprovozněna dřevěná, 12 m vysoká, rozhledna.
%continue
%continue
-
- Západně od Chebu na vrcholu Zelené hory (637 m n. m.) byla postavena na místě původní dřevěné rozhledny "vcelku nevzhledná" kamenná 18 m vysoká tzv. Bismarckova rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Špičáku v Jizerských horách byla otevřena kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Tábor (678 m n. m.), jižně od Lomnice nad Popelkou, byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 35 m vysoká tzv. Tichánkova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 26 m.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Mařského vrchu nad obcí Svatá Máří, 5 km východně od Vimperku, byla postavena rotunda sv. Václava spolu s kamennou 12 m vysokou věží, která slouží jako rozhledna.
%continue
%continue
-
- Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.
%continue
%continue
-
- Na západním okraji obce Zaječí byla majiteli vinařství U Kapličky slavnostně otevřena na vrchu Kalvárie 11 m vysoká zděná rozhledna Dalibor.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Kramolín (901 m n. m.) nad Lipnem nad Vltavou byla veřejnosti zpřístupněna 40 m vysoká masivní devítiboká vyhlídková věž.
%continue
%continue
-
- Na Karlově kopci (480 m n. m.), na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm, byla postavena ve stylu lidové architektury 31 m vysoká vzhledově unikátní dřevěná rozhledna pojmenovaná podle arch. Dušana Jurkoviče, který v této oblasti zanechal výraznou architektonickou stopu.
%continue
%continue
-
- V Mandloňovém sadu (300 m n. m.) severně od Hustopečí byla veřejnosti zpřístupněna 17,4 m vysoká dřevěná rozhledna postavená podle projektu A. Olšiny a architekta M. Nováka.
%continue
%continue
-
- U Heřmanic (352m n. m.) jihozápadně od Frýdlantu byla postavena podle architektonického studia Mjölk 24 m vysoká rozhledna z modřínového lesa.
%continue
%continue
-
- Na Bramberku v Jizerských horách byla otevřena masivní kamenná, 21 m vysoká, rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Strážiště (395 m n. m.) nad obcí Úvalno byl postaven 22 m vysoký monumentální kamenný objekt mauzolea zdejšího rodáka, lékaře a slezského poslance Hanse Kudlicha, jehož ochoz ve výšce 18 m slouží jako rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Výšině přátelství (547 m n. m.) nad Grandhotelem PUPP v Karlových Varech byla postavena 40 m vysoká cihlová rozhledna Diana s dřevěným vyhlídkovým ochozem, dříve zvaná Kudlichova nebo Benešova.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Dobrošov (622 m n. m.) jihovýchodně od Náchodu byla postavena podle projektu arch. Dušana Jurkoviče turistická Jiráskova chata s 24 m vysokou rozhlednou.
%continue
%continue
-
- Na Javorníku v Jizerských horách byla otevřena dřevěná, 18 m vysoká, rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na návrší bývalého ozdravovacího areálu (380 m n. m.), dnešní lesopark Kamenný vrch nad městskou částí Nový Lískovec, byla postavena 7 m vysoká betonová vyhlídka.
%continue
%continue
-
- Na Trništi u Janova nad Nisou byla otevřena dřevěná rozhledna (výška 18m).
%continue
%continue
-
- Po dostavbě ocelové 86 m vysoké radniční věže na Prokešově náměstí v Ostravě byl ve výšce 73 m zpřístupněn veřejnosti vyhlídkový ochoz.
%continue
%continue
-
- V areálu (220 m n. m.) Brněnských veletrhů a výstav byla otevřena 45 m vysoká ocelová vyhlídková věž, postavená podle návrhu arch. B. Čermáka.
%continue
%continue
-
- Nad Prosečí nad Nisou v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna Proseč, vysoká 28 m.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
- www
- http://monumnet.npu.cz/monumnet.php
- Links to another records
- (1) - Other literature about monument
- Na Kleti, nejvyšším vrcholu Blanenského lesa (1084 m n. m.), jihozápadně od obce Krasetín, byla postavena majitelem panství Josefem Janem Nepomukem ze Schwarzenberku, 18 m vysoká kamenná rozhledna.
roku 1831 - Jindřich Vilém Haugwitz majitel panství v Náměšti nad Oslavou nechává postavit na Zeleném kopci u Kramolína empírovou kamennou 24,5 m vysokou rozhlednu Babylon.
roku 1862 - Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.
roku 1864 - Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.
7. května 1876 - Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.
roku 1877 - Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.
roku 1887 - Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.
roku 1883 - Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.
roku 1884 - Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.
18. července 1887 - Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.
9. září 1888 - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.
6. července 1890 - Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.
roku 1891 - Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.
28. července 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
20. srpna 1891 - V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
29. července 1892 - Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.
14. srpna 1892 - Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.
21. srpna 1892 - Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.
3. červena 1894 - Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.
roku 1895 - Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.
roku 1896 - Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.
roku 1897 - Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.
roku 1898 - Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.
roku 1898 - U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.
září 1898 - Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.
roku 1899 - Pod vrcholem Zlatý Chlum, východně od města Jeseník, byla ve výšce 875 m n. m. postavena architektem Eduardem Zelenkou 30 m vysoká kamenná rozhledna zv. Frývaldovská.
1. září 1901 - Nad Libercem byla otevřena kamenná rozhledna Liberecká výšina, vysoká 25 m.
roku 1903 - Na kopci Cvilín (436 m n. m.) nad Krnovem byla postavena podle plánů stavitele Ernsta Latzela 35 m vysoká kamenná romantická rozhledna s cimbuřím.
25. prosince 1903 - Na vrchu Háj (758 m n. m.) severovýchodně od Aše byla poprvé zpřístupněna návštěvníkům mohutná kamenná 34 m vysoká rozhledna, jejíž vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 m.
roku 1904 - Na vrcholu Milešovky (737 m n. m.) byla postavena 19 m vysoká rozhledna.
roku 1905 - Na vrchu Tanečnice (598 m n. m.) západně od Mikulášovic byla za podpory Františka Václava, hraběte Salmy z Reifferscheidtu postavena na místě vichrem stržené rozhledny nová kamenná osmiboká 26 m vysoká rozhledna.
roku 1905 - Na vrcholu Milešovky byla uvedena do provozu meteorologická observatoř, nejstarší v Čechách.
roku 1905 - Východně od Jablonce nad Nisou byla pod vrcholem Černé Studnice (869 m n. m.) postavena architektem Robertem Hemmrichem 26 m vysoká kamenná rozhledna.
roku 1905 - Na hoře Čerchov (1041 m n. m.) v Českém lese byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 20 m vysoká kamenná rozhledna zv. Kurzova věž.
13. ledna 1907 - Na Ještědu slavnostně otevřen horský hotel, jehož součástí byla i 23 m vysoká rozhledna.
30. dubna 1907 - Na místě původní dřevěné vyhlídkové věže nad severním okrajem Frýdlantu (399 m n. m.) byla postavena 21 m vysoká cihlová rozhledna zv. Frýdlantská výšina.
8. září 1907 - Na Královce v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna vysoká 23,5 m.
31. května 1908 - Nad obcí Proseč nad Nisou v Jizerských horách byla zprovozněna dřevěná, 12 m vysoká, rozhledna.
roku 1909 - Západně od Chebu na vrcholu Zelené hory (637 m n. m.) byla postavena na místě původní dřevěné rozhledny "vcelku nevzhledná" kamenná 18 m vysoká tzv. Bismarckova rozhledna.
4. července 1909 - Na Špičáku v Jizerských horách byla otevřena kamenná rozhledna.
roku 1911 - Na vrchu Tábor (678 m n. m.), jižně od Lomnice nad Popelkou, byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 35 m vysoká tzv. Tichánkova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 26 m.
roku 1934 - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
roku 1936 - Na vrcholu Mařského vrchu nad obcí Svatá Máří, 5 km východně od Vimperku, byla postavena rotunda sv. Václava spolu s kamennou 12 m vysokou věží, která slouží jako rozhledna.
roku 2009 - Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.
roku 2012 - Na západním okraji obce Zaječí byla majiteli vinařství U Kapličky slavnostně otevřena na vrchu Kalvárie 11 m vysoká zděná rozhledna Dalibor.
roku 2012 - Na vrchu Kramolín (901 m n. m.) nad Lipnem nad Vltavou byla veřejnosti zpřístupněna 40 m vysoká masivní devítiboká vyhlídková věž.
roku 2012 - Na Karlově kopci (480 m n. m.), na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm, byla postavena ve stylu lidové architektury 31 m vysoká vzhledově unikátní dřevěná rozhledna pojmenovaná podle arch. Dušana Jurkoviče, který v této oblasti zanechal výraznou architektonickou stopu.
roku 2012 - V Mandloňovém sadu (300 m n. m.) severně od Hustopečí byla veřejnosti zpřístupněna 17,4 m vysoká dřevěná rozhledna postavená podle projektu A. Olšiny a architekta M. Nováka.
roku 2012 - U Heřmanic (352m n. m.) jihozápadně od Frýdlantu byla postavena podle architektonického studia Mjölk 24 m vysoká rozhledna z modřínového lesa.
16. června 1912 - Na Bramberku v Jizerských horách byla otevřena masivní kamenná, 21 m vysoká, rozhledna.
roku 1913 - Na vrchu Strážiště (395 m n. m.) nad obcí Úvalno byl postaven 22 m vysoký monumentální kamenný objekt mauzolea zdejšího rodáka, lékaře a slezského poslance Hanse Kudlicha, jehož ochoz ve výšce 18 m slouží jako rozhledna.
roku 1914 - Na Výšině přátelství (547 m n. m.) nad Grandhotelem PUPP v Karlových Varech byla postavena 40 m vysoká cihlová rozhledna Diana s dřevěným vyhlídkovým ochozem, dříve zvaná Kudlichova nebo Benešova.
roku 1923 - Na vrchu Dobrošov (622 m n. m.) jihovýchodně od Náchodu byla postavena podle projektu arch. Dušana Jurkoviče turistická Jiráskova chata s 24 m vysokou rozhlednou.
25. května 1924 - Na Javorníku v Jizerských horách byla otevřena dřevěná, 18 m vysoká, rozhledna.
roku 1928 - Na návrší bývalého ozdravovacího areálu (380 m n. m.), dnešní lesopark Kamenný vrch nad městskou částí Nový Lískovec, byla postavena 7 m vysoká betonová vyhlídka.
roku 1929 - Na Trništi u Janova nad Nisou byla otevřena dřevěná rozhledna (výška 18m).
roku 1930 - Po dostavbě ocelové 86 m vysoké radniční věže na Prokešově náměstí v Ostravě byl ve výšce 73 m zpřístupněn veřejnosti vyhlídkový ochoz.
roku 1932 - V areálu (220 m n. m.) Brněnských veletrhů a výstav byla otevřena 45 m vysoká ocelová vyhlídková věž, postavená podle návrhu arch. B. Čermáka.
21. srpna 1932 - Nad Prosečí nad Nisou v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna Proseč, vysoká 28 m.
roku 1934 - Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
roku 1935 - Na Krásenském vrchu ve Slavkovském lese byla otevřena 11 m vysoká kamenná rozhledna.
23. června 1935 - Jižně od Krásna u Sokolova byla na vrchu Na Vyhlídce (777 m n. m.) slavnostně otevřena 25 m vysoká kamenná rozhledna Krásenský vrch, postavená ve tvaru spirály podle projektu sochaře Willy Russa a stavebního technika Fritze Hoffmanna.
roku 1938 - Na severním okraji Hořic (408 m n. m.) byl otevřen kamenný památník s 25 m vysokou rozhlednou zv. Masarykova věž samostatnosti.
roku 1938 - Na hoře Javorník (1065 m n. m.) západně od Vacova byla postavena podle projektu architekta Karla Houry postavena kamenná Klostermannova rozhledna.
roku 1961 - Severně od Lelekovic pod vrcholem Babí lom byla postavena ve výšce 526 m n. m. betonová 15 m vysoká rozhledna.
21. září 1973 - Na Ještědu (1012 m n. m.) byl pro veřejnost otevřen nový horský hotel s 93 m vysokým vysílačem, postaveným podle projektu Karla Hubáčka.
roku 1980 - Na vrcholu Pradědu (1491 m n. m.) severozápadně od Karlovy Studánky byl na místě původní kamenné rozhledny postavený 162 m vysoký vysílač s restaurací a vyhlídkovou plošinou ve výšce 73 m.
3. června 1993 - Na kopci Křemešník (765 m n. m.) severozápadně od Nového Rychnova byla poprvé zpřístupněna veřejnosti u příležitosti "Křemešnické pouti" 52 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.
roku 1994 - Na Kozákově (743 m n. m.), nejvyšším vrcholu Českého ráje, byla postavena 48 m vysoká ocelová vojenská věž, na které je umístěn ve výšce 24 n vyhlídkový ochoz.
roku 1996 - Na vrchu Háj (631 m n. m.) západně od Šumperku byla na místě původní dřevěné vyhlídkové věže postavena 29 m vysoká dřevěná rozhledna čtvercového půdorysu na kamenné podezdívce. Autory architektonického návrhu inspirovaného původním vzhledem věže jsou Vladimír Malaska a Ivo Barvíř.
roku 1997 - Na vrchu Jarník (609 m n. m.) východně od Písku byla postavena úzká ocelová 59 m vysoká stavba vysílače s ochozem (ve výšce 35 m), který slouží turistům k výhledu do krajiny.
roku 1998 - Bývalá radarová věž na hoře Poledník (1315 m n. m.) jižně od Prášil byla přestavěna na 37 m vysokou rozhlednu.
roku 1998 - Na Černé hoře nad Jánskými Lázněmi byla postavena ocelová rozhledna "Panorama" (vysoká 21 m).
roku 1999 - Na západním okraji obce Čestice byla veřejnosti zpřístupněna na ocelové telekomunikační věže (40 m) ve výšce cca 7 m vyhlídková plošina.
roku 2000 - Na vrcholu Bílá hora (556 m n. m.) severozápadně od Štramberku byla postavena 43 m vysoká rozhledna, jejíž zastřešená vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.
Note
- r. 1966 - objekt prohlášen za kulturní památku
%continue
%continue
-
- Na Kleti, nejvyšším vrcholu Blanenského lesa (1084 m n. m.), jihozápadně od obce Krasetín, byla postavena majitelem panství Josefem Janem Nepomukem ze Schwarzenberku, 18 m vysoká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Jindřich Vilém Haugwitz majitel panství v Náměšti nad Oslavou nechává postavit na Zeleném kopci u Kramolína empírovou kamennou 24,5 m vysokou rozhlednu Babylon.
%continue
%continue
-
- Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.
%continue
%continue
-
- Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.
%continue
%continue
-
- Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.
%continue
%continue
-
- Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.
%continue
%continue
-
- Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
%continue
%continue
-
- V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.
%continue
%continue
-
- Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.
%continue
%continue
-
- Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.
%continue
%continue
-
- Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.
%continue
%continue
-
- U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.
%continue
%continue
-
- Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.
%continue
%continue
-
- Pod vrcholem Zlatý Chlum, východně od města Jeseník, byla ve výšce 875 m n. m. postavena architektem Eduardem Zelenkou 30 m vysoká kamenná rozhledna zv. Frývaldovská.
%continue
%continue
-
- Nad Libercem byla otevřena kamenná rozhledna Liberecká výšina, vysoká 25 m.
%continue
%continue
-
- Na kopci Cvilín (436 m n. m.) nad Krnovem byla postavena podle plánů stavitele Ernsta Latzela 35 m vysoká kamenná romantická rozhledna s cimbuřím.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Háj (758 m n. m.) severovýchodně od Aše byla poprvé zpřístupněna návštěvníkům mohutná kamenná 34 m vysoká rozhledna, jejíž vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 m.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Milešovky (737 m n. m.) byla postavena 19 m vysoká rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Tanečnice (598 m n. m.) západně od Mikulášovic byla za podpory Františka Václava, hraběte Salmy z Reifferscheidtu postavena na místě vichrem stržené rozhledny nová kamenná osmiboká 26 m vysoká rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Milešovky byla uvedena do provozu meteorologická observatoř, nejstarší v Čechách.
%continue
%continue
-
- Východně od Jablonce nad Nisou byla pod vrcholem Černé Studnice (869 m n. m.) postavena architektem Robertem Hemmrichem 26 m vysoká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na hoře Čerchov (1041 m n. m.) v Českém lese byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 20 m vysoká kamenná rozhledna zv. Kurzova věž.
%continue
%continue
-
- Na Ještědu slavnostně otevřen horský hotel, jehož součástí byla i 23 m vysoká rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na místě původní dřevěné vyhlídkové věže nad severním okrajem Frýdlantu (399 m n. m.) byla postavena 21 m vysoká cihlová rozhledna zv. Frýdlantská výšina.
%continue
%continue
-
- Na Královce v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna vysoká 23,5 m.
%continue
%continue
-
- Nad obcí Proseč nad Nisou v Jizerských horách byla zprovozněna dřevěná, 12 m vysoká, rozhledna.
%continue
%continue
-
- Západně od Chebu na vrcholu Zelené hory (637 m n. m.) byla postavena na místě původní dřevěné rozhledny "vcelku nevzhledná" kamenná 18 m vysoká tzv. Bismarckova rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Špičáku v Jizerských horách byla otevřena kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Tábor (678 m n. m.), jižně od Lomnice nad Popelkou, byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 35 m vysoká tzv. Tichánkova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 26 m.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Mařského vrchu nad obcí Svatá Máří, 5 km východně od Vimperku, byla postavena rotunda sv. Václava spolu s kamennou 12 m vysokou věží, která slouží jako rozhledna.
%continue
%continue
-
- Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.
%continue
%continue
-
- Na západním okraji obce Zaječí byla majiteli vinařství U Kapličky slavnostně otevřena na vrchu Kalvárie 11 m vysoká zděná rozhledna Dalibor.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Kramolín (901 m n. m.) nad Lipnem nad Vltavou byla veřejnosti zpřístupněna 40 m vysoká masivní devítiboká vyhlídková věž.
%continue
%continue
-
- Na Karlově kopci (480 m n. m.), na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm, byla postavena ve stylu lidové architektury 31 m vysoká vzhledově unikátní dřevěná rozhledna pojmenovaná podle arch. Dušana Jurkoviče, který v této oblasti zanechal výraznou architektonickou stopu.
%continue
%continue
-
- V Mandloňovém sadu (300 m n. m.) severně od Hustopečí byla veřejnosti zpřístupněna 17,4 m vysoká dřevěná rozhledna postavená podle projektu A. Olšiny a architekta M. Nováka.
%continue
%continue
-
- U Heřmanic (352m n. m.) jihozápadně od Frýdlantu byla postavena podle architektonického studia Mjölk 24 m vysoká rozhledna z modřínového lesa.
%continue
%continue
-
- Na Bramberku v Jizerských horách byla otevřena masivní kamenná, 21 m vysoká, rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Strážiště (395 m n. m.) nad obcí Úvalno byl postaven 22 m vysoký monumentální kamenný objekt mauzolea zdejšího rodáka, lékaře a slezského poslance Hanse Kudlicha, jehož ochoz ve výšce 18 m slouží jako rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Výšině přátelství (547 m n. m.) nad Grandhotelem PUPP v Karlových Varech byla postavena 40 m vysoká cihlová rozhledna Diana s dřevěným vyhlídkovým ochozem, dříve zvaná Kudlichova nebo Benešova.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Dobrošov (622 m n. m.) jihovýchodně od Náchodu byla postavena podle projektu arch. Dušana Jurkoviče turistická Jiráskova chata s 24 m vysokou rozhlednou.
%continue
%continue
-
- Na Javorníku v Jizerských horách byla otevřena dřevěná, 18 m vysoká, rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na návrší bývalého ozdravovacího areálu (380 m n. m.), dnešní lesopark Kamenný vrch nad městskou částí Nový Lískovec, byla postavena 7 m vysoká betonová vyhlídka.
%continue
%continue
-
- Na Trništi u Janova nad Nisou byla otevřena dřevěná rozhledna (výška 18m).
%continue
%continue
-
- Po dostavbě ocelové 86 m vysoké radniční věže na Prokešově náměstí v Ostravě byl ve výšce 73 m zpřístupněn veřejnosti vyhlídkový ochoz.
%continue
%continue
-
- V areálu (220 m n. m.) Brněnských veletrhů a výstav byla otevřena 45 m vysoká ocelová vyhlídková věž, postavená podle návrhu arch. B. Čermáka.
%continue
%continue
-
- Nad Prosečí nad Nisou v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna Proseč, vysoká 28 m.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
%continue
%continue
-
- Na Krásenském vrchu ve Slavkovském lese byla otevřena 11 m vysoká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Jižně od Krásna u Sokolova byla na vrchu Na Vyhlídce (777 m n. m.) slavnostně otevřena 25 m vysoká kamenná rozhledna Krásenský vrch, postavená ve tvaru spirály podle projektu sochaře Willy Russa a stavebního technika Fritze Hoffmanna.
%continue
%continue
-
- Na severním okraji Hořic (408 m n. m.) byl otevřen kamenný památník s 25 m vysokou rozhlednou zv. Masarykova věž samostatnosti.
%continue
%continue
-
- Na hoře Javorník (1065 m n. m.) západně od Vacova byla postavena podle projektu architekta Karla Houry postavena kamenná Klostermannova rozhledna.
%continue
%continue
-
- Severně od Lelekovic pod vrcholem Babí lom byla postavena ve výšce 526 m n. m. betonová 15 m vysoká rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Ještědu (1012 m n. m.) byl pro veřejnost otevřen nový horský hotel s 93 m vysokým vysílačem, postaveným podle projektu Karla Hubáčka.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Pradědu (1491 m n. m.) severozápadně od Karlovy Studánky byl na místě původní kamenné rozhledny postavený 162 m vysoký vysílač s restaurací a vyhlídkovou plošinou ve výšce 73 m.
%continue
%continue
-
- Na kopci Křemešník (765 m n. m.) severozápadně od Nového Rychnova byla poprvé zpřístupněna veřejnosti u příležitosti "Křemešnické pouti" 52 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.
%continue
%continue
-
- Na Kozákově (743 m n. m.), nejvyšším vrcholu Českého ráje, byla postavena 48 m vysoká ocelová vojenská věž, na které je umístěn ve výšce 24 n vyhlídkový ochoz.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Háj (631 m n. m.) západně od Šumperku byla na místě původní dřevěné vyhlídkové věže postavena 29 m vysoká dřevěná rozhledna čtvercového půdorysu na kamenné podezdívce. Autory architektonického návrhu inspirovaného původním vzhledem věže jsou Vladimír Malaska a Ivo Barvíř.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Jarník (609 m n. m.) východně od Písku byla postavena úzká ocelová 59 m vysoká stavba vysílače s ochozem (ve výšce 35 m), který slouží turistům k výhledu do krajiny.
%continue
%continue
-
- Bývalá radarová věž na hoře Poledník (1315 m n. m.) jižně od Prášil byla přestavěna na 37 m vysokou rozhlednu.
%continue
%continue
-
- Na Černé hoře nad Jánskými Lázněmi byla postavena ocelová rozhledna "Panorama" (vysoká 21 m).
%continue
%continue
-
- Na západním okraji obce Čestice byla veřejnosti zpřístupněna na ocelové telekomunikační věže (40 m) ve výšce cca 7 m vyhlídková plošina.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Bílá hora (556 m n. m.) severozápadně od Štramberku byla postavena 43 m vysoká rozhledna, jejíž zastřešená vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.
%continue
%continue
-
- Pod vrcholkem Vysoká západně od Miskovic bylo postaveno dvojče oslednické ocelové rozhledny, jehož vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.
%continue
%continue
-
- Na bočním vrcholu (620 m n. m.) kopce Hrby nad vesničkou Onen Svět severozápadně od Kovářova byla postavena dřevěná 15 m vysoká "Langova" rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Smrku (1124 m n. m.), nejvyšší hoře Jizerských hor vypínající se při státní hranici s Polskem, byla postavena podle návrhu arch. Jana Dudy 21 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.
%continue
%continue
-
- Východně od Osečan pod vrcholem Drahoušek (501 m n. m.) byla postavena futuristicky řešená betonová vysoká telekomunikační věž 48 m vysoká s vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 m.
%continue
%continue
-
- U obce Hrubý Jeseník (205 m n. m.) byla postavena unikátní 50 m vysoká kovová rozhledna zv. Romanka s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 m, která slouží zároveň i jako vysílač mobilních operátorů.
%continue
%continue
-
- Pod vrcholem Klucanina na východním okraji Tišnova, v místech původní rozhledny (402 m n. m.), která se v polovině minulého století zřítila, byla slavnostně otevřena 29,3 m vysoká kamenná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24,3 m.
%continue
%continue
-
- Na nejvyšším bodu Chřib na vrchu Brdo (587 m n. m.) byla na místě původní dřevěné vyhlídky postavena metodou tzv. kyklopského zdiva, unikátní pískovcová 24 m vysoká rozhledna.
Pictures
zámek - převzato: 'kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., Praha 1984, s. 68 (foto SÚPPOP Praha)'
%continue
%continue
-
- Na Kleti, nejvyšším vrcholu Blanenského lesa (1084 m n. m.), jihozápadně od obce Krasetín, byla postavena majitelem panství Josefem Janem Nepomukem ze Schwarzenberku, 18 m vysoká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Jindřich Vilém Haugwitz majitel panství v Náměšti nad Oslavou nechává postavit na Zeleném kopci u Kramolína empírovou kamennou 24,5 m vysokou rozhlednu Babylon.
%continue
%continue
-
- Na jižním úpatí (540 m n. m.) kopce Tábor jihozápadně od Ploužnice byla postavena knížecím stavitelem Josefem Pruvotem 10,5 m vysoká kamenná vyhlídková věž zv. Allainova, která ve své době sloužila jako honosný posed ve zdejší rohanské oboře.
%continue
%continue
-
- Severně od Jílového, pod vrcholem Děčínského Sněžníku (717 m n. m.), byla postavena 33 m vysoká válcová kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Ještědu byla otevřena dřevěná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Jižním vrchu (514 m n. m.) nad Karlovými Vary byla postavena v pseudogotickém slohu 15 m vysoká rozhledna zv. Karlova vyhlídka, která je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.
%continue
%continue
-
- Na kopci Slovanka (820 m n. m.) u Hrabětic byla osazena 11 m vysoká litinová konstrukce rozhledny, která byla nejdříve součástí expozice Světové výstavy ve Vídni.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Libín (1093 m n. m.) jižně od Prachatic byla postavena 27 m vysoká kamenná rozhledna se 132 schody.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Klínovce (1244 m n. m.) byla postavena 17 m vysoká osmiboká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Nad Ruprechticemi v Jizerských horách byla otevřená dřevěná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Královce v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19 m.
%continue
%continue
-
- Nad Frýdlantem byla otevřena dřevěná, 14 m vysoká, rozhledna Frýdlantská výšina.
%continue
%continue
-
- Na hoře Jedlová (774 m n. m.) jihojihozápadně od Jiřetína pod Jedlovou byla postavena 29 m vysoká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
%continue
%continue
-
- V Praze na Petříně (324 m n. m.) byla pro veřejnost otevřena 72 m vysoká rozhledna, postavena podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Stoh v Krkonoších byla otevřena rozhledna.
%continue
%continue
-
- Východně od Příchovic byla na základech původní rozhledny na vrchu Hvězda (959 m n. m.) veřejnosti zpřístupněna 24 m vysoká kamenná novogotická rozhledna Štěpánka.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Smrk v Jizerských horách byla otevřena dřevěná rozhledna, vysoká 20 m.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Kopanina (657 m n. m.) severně od Frýdštejna byla pro veřejnost otevřena 21 m vysoká cihlová rozhledna.
%continue
%continue
-
- Pražský kardinál Schönborn nechal postavit na bájné hoře Velký Blaník u Louňovic pod Blaníkem dřevěnou rozhlednu ve tvaru otevřeného jehlanu.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Dymník (515 m n. m.) jihozápadně od Rumburku byla zdejším architektem Josefem Hamplem postavena 15 m vysoká cihlová rozhledna.
%continue
%continue
-
- Nejdecká krušnohorská jednota nechala postavit stavitelem Schöberlem na svahu Pajndl (955 m n. m.) pod Tisovským vrchem severně od Nejdku 24 m vysokou mohutnou kamennou rozhlednu.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Oslednice východně od Telče byla postavena z popudu profesora reálky Aloise Kulhánka 16 m vysoká dřevěná rozhledna.
%continue
%continue
-
- U příležitosti 50. výročí panování rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byla na vrcholu Biskupské kupy (890 m n. m.) východně od Zlatých Hor postavena 19 m vysoká kamenná rozhledna vypadající jako šachová figurka.
%continue
%continue
-
- Na kopci Hostýn (735 m n. m.) jižně od Chvalčova byla zpřístupněna veřejnosti 15 m vysoká kamenná okrouhlá rozhledna.
%continue
%continue
-
- Pod vrcholem Zlatý Chlum, východně od města Jeseník, byla ve výšce 875 m n. m. postavena architektem Eduardem Zelenkou 30 m vysoká kamenná rozhledna zv. Frývaldovská.
%continue
%continue
-
- Nad Libercem byla otevřena kamenná rozhledna Liberecká výšina, vysoká 25 m.
%continue
%continue
-
- Na kopci Cvilín (436 m n. m.) nad Krnovem byla postavena podle plánů stavitele Ernsta Latzela 35 m vysoká kamenná romantická rozhledna s cimbuřím.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Háj (758 m n. m.) severovýchodně od Aše byla poprvé zpřístupněna návštěvníkům mohutná kamenná 34 m vysoká rozhledna, jejíž vyhlídkový ochoz je ve výšce 25 m.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Milešovky (737 m n. m.) byla postavena 19 m vysoká rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Tanečnice (598 m n. m.) západně od Mikulášovic byla za podpory Františka Václava, hraběte Salmy z Reifferscheidtu postavena na místě vichrem stržené rozhledny nová kamenná osmiboká 26 m vysoká rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Milešovky byla uvedena do provozu meteorologická observatoř, nejstarší v Čechách.
%continue
%continue
-
- Východně od Jablonce nad Nisou byla pod vrcholem Černé Studnice (869 m n. m.) postavena architektem Robertem Hemmrichem 26 m vysoká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na hoře Čerchov (1041 m n. m.) v Českém lese byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 20 m vysoká kamenná rozhledna zv. Kurzova věž.
%continue
%continue
-
- Na Ještědu slavnostně otevřen horský hotel, jehož součástí byla i 23 m vysoká rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na místě původní dřevěné vyhlídkové věže nad severním okrajem Frýdlantu (399 m n. m.) byla postavena 21 m vysoká cihlová rozhledna zv. Frýdlantská výšina.
%continue
%continue
-
- Na Královce v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna vysoká 23,5 m.
%continue
%continue
-
- Nad obcí Proseč nad Nisou v Jizerských horách byla zprovozněna dřevěná, 12 m vysoká, rozhledna.
%continue
%continue
-
- Západně od Chebu na vrcholu Zelené hory (637 m n. m.) byla postavena na místě původní dřevěné rozhledny "vcelku nevzhledná" kamenná 18 m vysoká tzv. Bismarckova rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Špičáku v Jizerských horách byla otevřena kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Tábor (678 m n. m.), jižně od Lomnice nad Popelkou, byla na místě původní dřevěné rozhledny postavena 35 m vysoká tzv. Tichánkova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 26 m.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Mařského vrchu nad obcí Svatá Máří, 5 km východně od Vimperku, byla postavena rotunda sv. Václava spolu s kamennou 12 m vysokou věží, která slouží jako rozhledna.
%continue
%continue
-
- Pod vrcholem Sedla (902 m n. m.) jižně od Albrechtic u Sušice byla postavena dřevěná příhradová konstrukce ve tvaru sedmiúhelníku (podle projektu arch. Pavla Ullmanna). Rozhledna je vysoká necelých 30 m na vyhlídkovou plošinu vede 138 schodů.
%continue
%continue
-
- Na západním okraji obce Zaječí byla majiteli vinařství U Kapličky slavnostně otevřena na vrchu Kalvárie 11 m vysoká zděná rozhledna Dalibor.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Kramolín (901 m n. m.) nad Lipnem nad Vltavou byla veřejnosti zpřístupněna 40 m vysoká masivní devítiboká vyhlídková věž.
%continue
%continue
-
- Na Karlově kopci (480 m n. m.), na východním okraji Rožnova pod Radhoštěm, byla postavena ve stylu lidové architektury 31 m vysoká vzhledově unikátní dřevěná rozhledna pojmenovaná podle arch. Dušana Jurkoviče, který v této oblasti zanechal výraznou architektonickou stopu.
%continue
%continue
-
- V Mandloňovém sadu (300 m n. m.) severně od Hustopečí byla veřejnosti zpřístupněna 17,4 m vysoká dřevěná rozhledna postavená podle projektu A. Olšiny a architekta M. Nováka.
%continue
%continue
-
- U Heřmanic (352m n. m.) jihozápadně od Frýdlantu byla postavena podle architektonického studia Mjölk 24 m vysoká rozhledna z modřínového lesa.
%continue
%continue
-
- Na Bramberku v Jizerských horách byla otevřena masivní kamenná, 21 m vysoká, rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Strážiště (395 m n. m.) nad obcí Úvalno byl postaven 22 m vysoký monumentální kamenný objekt mauzolea zdejšího rodáka, lékaře a slezského poslance Hanse Kudlicha, jehož ochoz ve výšce 18 m slouží jako rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Výšině přátelství (547 m n. m.) nad Grandhotelem PUPP v Karlových Varech byla postavena 40 m vysoká cihlová rozhledna Diana s dřevěným vyhlídkovým ochozem, dříve zvaná Kudlichova nebo Benešova.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Dobrošov (622 m n. m.) jihovýchodně od Náchodu byla postavena podle projektu arch. Dušana Jurkoviče turistická Jiráskova chata s 24 m vysokou rozhlednou.
%continue
%continue
-
- Na Javorníku v Jizerských horách byla otevřena dřevěná, 18 m vysoká, rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na návrší bývalého ozdravovacího areálu (380 m n. m.), dnešní lesopark Kamenný vrch nad městskou částí Nový Lískovec, byla postavena 7 m vysoká betonová vyhlídka.
%continue
%continue
-
- Na Trništi u Janova nad Nisou byla otevřena dřevěná rozhledna (výška 18m).
%continue
%continue
-
- Po dostavbě ocelové 86 m vysoké radniční věže na Prokešově náměstí v Ostravě byl ve výšce 73 m zpřístupněn veřejnosti vyhlídkový ochoz.
%continue
%continue
-
- V areálu (220 m n. m.) Brněnských veletrhů a výstav byla otevřena 45 m vysoká ocelová vyhlídková věž, postavená podle návrhu arch. B. Čermáka.
%continue
%continue
-
- Nad Prosečí nad Nisou v Jizerských horách byla otevřena nová kamenná rozhledna Proseč, vysoká 28 m.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Svatobor (845 m n. m.) severozápadně od města Sušice byla postavena kamenná rozhledna tyčící se do výšky 32 m, která je součástí restauračního a ubytovacího objektu.
%continue
%continue
-
- Na Krásenském vrchu ve Slavkovském lese byla otevřena 11 m vysoká kamenná rozhledna.
%continue
%continue
-
- Jižně od Krásna u Sokolova byla na vrchu Na Vyhlídce (777 m n. m.) slavnostně otevřena 25 m vysoká kamenná rozhledna Krásenský vrch, postavená ve tvaru spirály podle projektu sochaře Willy Russa a stavebního technika Fritze Hoffmanna.
%continue
%continue
-
- Na severním okraji Hořic (408 m n. m.) byl otevřen kamenný památník s 25 m vysokou rozhlednou zv. Masarykova věž samostatnosti.
%continue
%continue
-
- Na hoře Javorník (1065 m n. m.) západně od Vacova byla postavena podle projektu architekta Karla Houry postavena kamenná Klostermannova rozhledna.
%continue
%continue
-
- Severně od Lelekovic pod vrcholem Babí lom byla postavena ve výšce 526 m n. m. betonová 15 m vysoká rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Ještědu (1012 m n. m.) byl pro veřejnost otevřen nový horský hotel s 93 m vysokým vysílačem, postaveným podle projektu Karla Hubáčka.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Pradědu (1491 m n. m.) severozápadně od Karlovy Studánky byl na místě původní kamenné rozhledny postavený 162 m vysoký vysílač s restaurací a vyhlídkovou plošinou ve výšce 73 m.
%continue
%continue
-
- Na kopci Křemešník (765 m n. m.) severozápadně od Nového Rychnova byla poprvé zpřístupněna veřejnosti u příležitosti "Křemešnické pouti" 52 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.
%continue
%continue
-
- Na Kozákově (743 m n. m.), nejvyšším vrcholu Českého ráje, byla postavena 48 m vysoká ocelová vojenská věž, na které je umístěn ve výšce 24 n vyhlídkový ochoz.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Háj (631 m n. m.) západně od Šumperku byla na místě původní dřevěné vyhlídkové věže postavena 29 m vysoká dřevěná rozhledna čtvercového půdorysu na kamenné podezdívce. Autory architektonického návrhu inspirovaného původním vzhledem věže jsou Vladimír Malaska a Ivo Barvíř.
%continue
%continue
-
- Na vrchu Jarník (609 m n. m.) východně od Písku byla postavena úzká ocelová 59 m vysoká stavba vysílače s ochozem (ve výšce 35 m), který slouží turistům k výhledu do krajiny.
%continue
%continue
-
- Bývalá radarová věž na hoře Poledník (1315 m n. m.) jižně od Prášil byla přestavěna na 37 m vysokou rozhlednu.
%continue
%continue
-
- Na Černé hoře nad Jánskými Lázněmi byla postavena ocelová rozhledna "Panorama" (vysoká 21 m).
%continue
%continue
-
- Na západním okraji obce Čestice byla veřejnosti zpřístupněna na ocelové telekomunikační věže (40 m) ve výšce cca 7 m vyhlídková plošina.
%continue
%continue
-
- Na vrcholu Bílá hora (556 m n. m.) severozápadně od Štramberku byla postavena 43 m vysoká rozhledna, jejíž zastřešená vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.
%continue
%continue
-
- Pod vrcholkem Vysoká západně od Miskovic bylo postaveno dvojče oslednické ocelové rozhledny, jehož vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.
%continue
%continue
-
- Na bočním vrcholu (620 m n. m.) kopce Hrby nad vesničkou Onen Svět severozápadně od Kovářova byla postavena dřevěná 15 m vysoká "Langova" rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na Smrku (1124 m n. m.), nejvyšší hoře Jizerských hor vypínající se při státní hranici s Polskem, byla postavena podle návrhu arch. Jana Dudy 21 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny.
%continue
%continue
-
- Východně od Osečan pod vrcholem Drahoušek (501 m n. m.) byla postavena futuristicky řešená betonová vysoká telekomunikační věž 48 m vysoká s vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 m.
%continue
%continue
-
- U obce Hrubý Jeseník (205 m n. m.) byla postavena unikátní 50 m vysoká kovová rozhledna zv. Romanka s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 m, která slouží zároveň i jako vysílač mobilních operátorů.
%continue
%continue
-
- Pod vrcholem Klucanina na východním okraji Tišnova, v místech původní rozhledny (402 m n. m.), která se v polovině minulého století zřítila, byla slavnostně otevřena 29,3 m vysoká kamenná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24,3 m.
%continue
%continue
-
- Na nejvyšším bodu Chřib na vrchu Brdo (587 m n. m.) byla na místě původní dřevěné vyhlídky postavena metodou tzv. kyklopského zdiva, unikátní pískovcová 24 m vysoká rozhledna.
%continue
%continue
-
- Na návrší (429 m n. m.) jihojihozápadně od obce Ocmanice byla postavena nad podzemním vodojemem podle brněnského projektanta Zdeňka Látala 15,2 m vysoká rozhledna ve tvaru pravidelného osmibokého jehlanu.
%continue
%continue
-
- V nitru Boubínského pralesa na stejnojmenném vrcholu (1362 m n. m.) byla v místech původní vyhlídkové plošiny postavena 21 m vysoká rozhledna ze smrkové kulatiny, která je tak nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou v Česku.
%continue
%continue
-
- Originální 29 m vysoká kruhová rozhledna vznikla při modernizaci skokanského můstku (590 m n. m.) v lyžařském areálu V Popelkách západně od Lomnice nad Popelkou.
%continue
%continue
-
- Na Křížové hoře (735 m n. m.) východně od Červené Vody byla na místě původního dřevěného poutního kostelíka postavena 25 m vysoká rozhledna, štíhlý tubus opláštěný dřevem navrhl architekt Jan Mádlík.
%continue
%continue
-
- Na severním okraji obce Hlína v místech původní vyhlídkové věže (450 m n. m.), byla na jaře veřejnosti zpřístupněna 17 m vysoká trámová rozhledna na kamenné podezdívce zv. Menšíkova rozhledna.
%continue
%continue
-
- V blízkosti Hoffmanovy boudy u Jánských Lázní byla otevřena v nadmořské výšce 806 m n. m. železná 22 m vysoká rozhledna Zlatá vyhlídka.
%continue
%continue
-
- Západně od Slatiňan (346 m n. m.) byla zpřístupněna rozhledna "Bára", postavená podle projektu Prof. Ing. arch. Martina Rajniše.
%continue
%continue
-
- Na kopci Vartovna (651 m n. m.) západně od obce Seninka byla postavena 38 m vysoká odlehčená ocelová konstrukce rozhledny ve tvaru spirály.
Number of the records: 1
Record „Chateau : Byšice“
updated: