Památky, státnici, rody, klíčová slova
Popis Myšlenkový směr, ideové hnutí a jeden z hlavních směrů v literatuře a výtvarném umění, projevující se na počátku 19. st., jenž svými proklamacemi svobod národnostních i jiných rozrušil dosavadní soustavu hodnot, které přineslo osvícenectví a klasicismus 18. st. Vycházel z pozic měšťanstva, mnohé stránky však přijala i šlechta. Proti racionalismu stavělo cit a vášně. Proti ideálu antiky vyzdvihovalo objevené hodnoty středověku a středověkého umění, proti idealizaci požadavek pravdivosti, proti abstraktnímu pojetí člověka zdůrazňovalo individuum, ideu národa; nově pohlíželo na přírodu. Předstupně romantismu tkví v literatuře a estetice preromantismu, zdůrazňující malebnost, obrazotvornost, kvalitu nekonečného a rozmanitého. Počátky sahají do poslední čtvrtiny 18. st., hlavní etapa do 1. pol. 19. st., po níž v některých oblastech přežíval pozdní romantismus. V architektuře romantismus oživil umění středověku (zejména gotiky, na druhém místě i románského umění) a ve stavitelství i v obnově památek zavedl historizující formální aparát a články. V přírodních parcích uplatnil umělé ruiny. Při regotizaci a dostavbách sílil slohový purismus (ve Francii arch. Viollet-le-Duc, u nás např. J. Mocker). Středověké tvary a motivy se objevují i v užitém umění, zejména v tvorbě liturgických předmětů. Široké pole romantismu poskytlo sochařství (pomníková tvorba a malířství, které zdůrazňovalo barvu a plastičnost. Rychle se rozvíjí krajinomalba, historická malba, ožívá sakrální malířství a rozličná figurální malba, inspirovaná lidovou poezií, dramatem, hudbou i politickým děním. Obdobné náměty jsou patrné v sochařství.