Památky, státnici, rody, klíčová slova
Jinak raný barok, vrcholný barok Popis Vůdčí sloh evropského umění v 17. a 18. st. Původně označení vytýkající nepravidelnost, zvláštnost, bizarnost tohoto umění, později úhrnný název pro specifickou podobu stavitelství, sochařství, malířství a umělecké řemeslo. Jinak raná gotika, pozdní gotika Popis Označení středověkého výtvarného umění a architektury, kterou vyznačuje zdůrazněná výšková dispozice a odhmotnění stavby, umožněné novými konstruktivními prostředky. Ornament používá nejčastěji stylizovaných rostlinných tvarů, je časem bohatší a pohyblivější. Plastika je zprvu součástí architektury, postupně se však uvolňuje z architektonické vázanosti. Gotika přinesla i mimořádný rozvoj a zdokonalení uměleckých řemesel. Popis Největší české protifeudální hnutí, jímž v letech 1419-1436 vyvrcholila hluboká krize české společnosti. Předcházelo mu mnohaleté reformní úsilí, jež se obracelo hlavně proti církvi ve stávající podobě. Husova smrt urychlila vývoj válečných událostí, které započaly v červenci 1419 povstáním v Praze. Vnitřní neshody usnadnily poté panské jednotě vítězství u Lipan, kde v květnu vzala zasvé vojenská moc bratrstev. V červenci 1436 byla v Jihlavě vyhlášena kompaktáta, která kompromisně uzavřela smír husitů s církví a Zikmundem Lucemburským. Popis Bezprostřední záminkou byla balkánská krize a sarajevský atentát. Válku zahájilo Rakousko-Uhersko a v letech 1914-1918 bylo do ní postupně vtaženo 25 států a jejich kolonií. Ztráty na lidských životech překročily 10 miliónů a dalších 20 miliónů bylo zraněno. Jednalo se o totální válku, kdy obyvatelstvo i hospodářství bylo v mnoha státech plně mobilizováno a podřízeno válečnému úsilí. Výsledkem byl rozpad Rakousko-Uherska a turecké říše, přeměna Ruska a Německa a vznik nových států s demokratickým uspořádáním. Popis Nejrozsáhlejší a nejničivější válečný konflikt v dějinách lidstva. Do války bylo v letech 1939 - 1945 postupně vtaženo 61 zemí s více než 80% obyvatel naší planety. Ztráty na lidských životech překročily 50 miliónů. Jinak raná renesance, pozdní renesance Popis Slohové období, které v celé Evropě vystřídalo gotiku a stalo se výrazem hlubokých proměn života. Renesance se zrodila na poč. 15. st. ve Florencii v prostředí měšťanstva a nalezla cestu i na feudální dvory. Projevila se jako hnutí, které zprvu usilovalo o obrození antiky (odtud název), resp. O návrat k antické dokonalosti, ale brzy dospělo k novému uměleckému výrazu cestou racionálního způsobu tvorby (teorie perspektivy, nauka o proporcích, optika, postupně poznatky z anatomie, nové principy mechaniky) a studiem skutečnosti, která je nazírána celostně.
Na základech rané renesance 15. st. vyrostla kolem r. 1500 v Římě a ve Florencii renesance vrcholná (klasická) s představou ušlechtilé krásy vyvážených poměrů a všestranné dokonalosti uměleckého projevu. Od doby kolem r. 1530 do doby kolem r. 1600 se rozvíjela pozdní renesance a manýrismus.
Ve světské architektuře 15. a 16. st. se rozvíjejí zvl. typy stavitelství (palác a vila s architektonicky upravenou zahradou, roste význam různých typů veřejných staveb).
V církevní architektuře se uplatňuje vedle baziliky centrální typ. Půdorys, prostor a postupně i průčelí charakterizuje vyváženost a uzavřenost, skladebná jasnost a přehlednost členění s použitím antických článků.
Studium antické architektury dovedlo posléze renesanční architekturu ke klasicismu 16. st. Pomocníkem praxe byly významné traktáty o stavitelství.
Sochařství a malířství se vyvíjelo na dráze určované jednak studiem antických soch, jednak prohlubovaným realismem. Řešilo nové obrazové typy (např. různé typy podobizny, mělo podíl na vzniku krajinomalby) a přineslo nové náměty světské (zejména mytologické) i náboženské. V sochařství se uplatnila volná socha, pomník, drobná antikizující plastika a novým směrem šla i architektonická plastika.
Nové techniky a úkoly zrodily nová odvětví užitého umění. Vzrostl význam ilustrace tištěné knihy. Ve všech druzích umění nabyla na významu kresba (skici, studie podle skutečnosti, koncepční kresby, kartóny i kresba jako samostatné, volné dílo).
Na vývoji umění měly podíl změny ve způsobu patronace a konzumu umění, rozmnoženém o skutečné sběratelství, rušný mezinárodní obchod uměleckými díly a první výstavy.Jinak románské umění Popis První univerzální sloh ve středověku (11. - 1. pol. 13. st.). Označení vzniklo v 1. třet. 19. st. ve Francii; vyjádřilo podobnost charakteristických stavebních prvků (plný oblouk, sloup, ornamentika) s římskou antikou a vznik románského slohu na územích románských jazyků. Počátek a konec románského umění se v jednotlivých oblastech odlišuje. Navazovalo na pozdní karolínské umění, v Německu a střední Evropě na otónské umění. Záhy dospělo k samostatnému projevu a zahrnulo všechny obory. Architektura rozvinula techniku klenby, obohatila chrám typu baziliky, stavby hradů i městských paláců a domů. Vázala monumentální malbu a sochařství. Široce se uplatnila malba knižní a umělecké řemeslo. U nás se románské umění vyvíjelo zejména v souvislosti s německou oblastí a trvalo do 1. pol. 13. st. V stavitelství rozvinulo typ rotundy a jednolodního kostela s tribunou. Popis Mocensko-náboženský konflikt zasahující v letech 1618-1648 střední Evropu i rozsáhlé přilehlé oblasti. Souběžně s ní probíhala válka mezi Švédskem a Polskem (1620-1629), mezi Polskem a Ruskem (1632-1634), mezi Francií a Španělskem (1635-1659), mezi Dánskem a Švédskem (1643-1645) a zároveň vypukla občanská válka v Anglii (1642-1648). Války zpočátku řešily rozpory mezi zeměmi katolickými a protestantskými. Třicetiletou válku lze rozdělit do několika období. Podnětem k první, tzv. české válce (1618-1620), byla 2. pražská defenestrace (23. 5. 1618), druhou fází byla falcká válka (1620-1624). Později válka dánská (1625-1629) a následovala švédská (1630-1635). Pod záminkou ochrany protestantského náboženství v říši usilovalo však Švédsko o moc nad Baltským mořem. Posledním, nejdelším obdobím byla válka švédsko-francká, ve které se otevřeně zapojila do bojů s Habsburky katolická Francie. Třicetiletá válka se od předchozích velkých ničivých konfliktů v Evropě lišila větším územním rozsahem, objemem vynaložených materiálních prostředků, rozsahem škod a ztrátami na lidských životech.