Památky, státnici, rody, klíčová slova
Popis Období pravěku mezi dobou kamennou a železnou, charakterizované vítězstvím kovů, rozvojem řemeslných oborů včetně metalurgie a rozvinutou bronzovou industrií (v Evropě asi 2500-1800 až 750-700 př. n. l.) Po přechodném období (viz. eneoloit) se dělí na starší, střední, mladší, příp. také pozdní dobu bronzovou. Vývoj probíhal nerovnoměrně. Popis Období pravěkucharakterizované užíváním železa, jež se na Předním východě objevuje od pol. 3. tis. př. n. l., kolem r. 1000 zdomácňuje v Řecku a šíří se rovněž do Itálie, kde se záhy ujímá u Etrusků. Doba železná se dělí na dva časové úseky. Jinak chalkolit, doba měděná Popis Archeologický název poslední fáze doby kamenné, vlastně už přechodu od neolitu k době bronzové, ve střední Evropě v době 3. tisíciletí př. n. l., o něco dříve ve Středozemí pod názvem chalkolit, doba měděná, podle hlavního užívaného kovu. V patriarchálně organizované společnosti této doby se rozvíjí zemědělství, těžba měděných rud a slévačství, směnný obchod. Vytvářejí se kulturní skupiny rozlišované podle tvarů a výzdobné techniky hliněných nádob (kultura zvoncových pohárů, kulových amfor, šňůrové keramiky, kanelované keramiky atd.). Jinak střední doba kamenná Popis Doba přibližně od 8. tisíciletí př. n. l. do 3. st. (do počátků neolitu), kdy také ve střední Evropě ustává lovecký způsob života a je střídán usedlejším životním způsobem sběračů a rybářů, spojeným snad s počátky matriarchátu. Pazourkové nástroje jsou drobnější (mikrolity) a opatřené násadami, na stupni azilien již zdobené namnoze symbolickými prvky. Jinak mladší doba kamenná Popis Ve střední Evropě probíhal od 6. do 4. st. př. n. l. a přinesl v prvobytné společnosti zásadní změnu, v níž v matriarchálně organizované společnosti lovce vystřídal sběrač a primitivní zemědělec usedlý v rodových obcích. Charakteristický je přitom výskyt a rozvoj hrnčířství. Jednotlivé kultury neolitu se rozlišují podle ručně vyráběné keramiky různě formované a zdobené. K starším patří keramika volutová, k mladším v Čechách keramika vypíchávaná, na moravě keramika malovaná. Jinak starší doba kamenná, acheuléen, abbevilien, aurignatien, aurignacien, chelléen Popis Dělí se zpravidla na čtyři období podle kamenných nástrojů. Valounovou industrii nejstarší epochy (do 600 000 př. n. l.) vystřídaly hrubé pěstní klíny staršího paleolitu (do 150 000 př. n. l.,zahrnuje stupeň abbevillien původně zv. chelléen) a později rozlišenější kamenné nářadí středního paleolitu zalidněného neandrtálci (do doby kolem 40 000 př. n. l.). V mladším či pozdním období, nesprávně někdy zv. epipaleolit (do doby kolem 9 000 př. n. l.) se objevuje vyvinutý homo sapiens, pazourková industrie vypracovává, rozlišuje. V poslední fázi pozdního paleolitu v tzv. madgalenienu, nazvaném podle hlavního naleziště, se vyskytují podivuhodně vyspělé výtvarné projevy malířské (magická jeskynní zobrazení zvířat a rytiny na kostech), které měly patrně své neznámé předstupně, a také plastické (sošky tzv. venuší). Jinak prehistorie, doba předhistorická Popis Nejstarší období vývoje lidstva od počátku lidské kultury sahající až k prvním písemným památkám, doložené jen hmotnými, posléze také výtvarnými svědectvími. Popis Historické období, které následuje po starověku a končí nástupem novověku. Za počátek evropského středověku se nejčastěji považuje svržení posledního římského císaře v r. 476, které znamenalo pád římské říše a zánik starověké antické civilizace.