Památky, státnici, rody, klíčová slova
Jinak křižovníci s červeným srdcem Popis Řád řeholních kanovníků se špitálním posláním. Vznikl v polsku na sklonku 12. st. a řídil se řeholí sv. Augustina. Pojmenovaný podle sv. Cyriaka. Řádovým oděvem byl zprvu černý talár, od 17. st. bílý hábit se škapulířem a sčerveným křížem a červeným srdcem na levé straně prsou. Jinak monastické řády Popis Označení pro duchovní řády, vzniklé ve starokřesťanském období a dále v prběhu 6-13. st. ke společnému způsobu duchovního života v odloučenosti. Řídí se některou řeholí (viz. řády) a zvláštními pravidly. Předchůdci jsou křesťanští poustevníci (anachoreti a ermité), žijící asketicky na poušti v Egyptě; částečně se združovali a pronikly do Evropy. Zakladatelem východního, cenobitského mnišství v klášterním společenství je sv. Basil Veliký (kolem 330-379), který pro ně vypracoval předpisy, považované za druh řehole. Jinak řehole Popis Soustava schválených pravidel společného duchovního života. Jinak medikanti Popis Označení pro náboženské řády různé řehole, které původně nesměly mít žádný majetek a žily z fundací a milodarů. Vznikaly od poč. 13. st. v prostředí měst zejména s posláním kazatelským (predikanti), pastoračním, učitelským a k soustavnému studiu bohosloví a filozofie. K nám byly záhy uváděné od doby kolem let 1220-1230. Jejich kláštery a kostely s dlouhým chórem byly umístěné na obvodu měst vesměs v oblastech chudiny, při hradbách, do jejichž soustavy se stavebně začlenily. Role žebravých řádů v architektuře a urbanismu rané gotiky a v počátcích lucemburského období byla proto důležitá.