Památky, státnici, rody, klíčová slova
apsida - kresba akad. arch. Antonín Kryl
Jinak apsis, chórový závěr Popis Nejčastěji v románské architektuře název pro kněžiště nebo jeho závěr, půlválcový útvar (případně podkovového půdorysu) uvnitř klenutý čtvrtkulovou konchou, zevně vystupující z těla chrámové stavby a krytý půlkuželovou stříškou. 
pohled na chór - kresba akad. arch. Antonín Kryl
Popis Dnes většinou totéž co presbyterium, kněžiště, prostor určený původně pro kněze, zpěvácký sbor (chór), a v klášterních kostelech pro mnichy nebo jeptišky, oddělený od lodi triumfálním (vítězným) obloukem a u katedrální dispozice obklopený ochozem s věncem kaplí. V předrománských a románských bazilikách býval někdy chór i na protilehlé západní straně. Pod oběma se umísťovala polozapuštěná krypta. Prostor kolem hlavního oltáře odděluje od části pro věřící chórová přepážka, nízké zábradlí, balustráda, nebo mříž s dvířky. Při podélných stěnách chóru stávají chórové lavice či stally (pro členy řádu, kapituly nebo městskou radu, tzv. patronátní lavice), někdy řešené stupňovitě ve dvou řadách nad sebou s oddělenými sedadly a s řezbami nebo intarziemi na přední a zvýšené zadní stěně (v Kutné Hoře gotické chórové lavice). V kapucínských kostelích se chórové lavice umísťují do východní části presbyteria (do mnišského chóru), za příčnou lehkou malovanou stěnou, k níž přilehá hlavní oltář. Již b b
