Památky, státnici, rody, klíčová slova
Popis Plocha stěny, vymezená vodorovnou základnou a půlkruhovým, stlačeným nebo segmentovým obloukem, vznikající v klenební výseči (včetně lunetové římsy), ve slepých arkádách apod., vyplňovaná malbou nebo sgrafitem. V přeneseném smyslu také výseč v lunetové klenbě. Popis Vertikální stavbní článek, patřící mezi podpůrné prvky. Jeho úloha je však pouze dekorativní. Pilastr je utvářen jako plochý, do zdi zapuštěný pilíř, který - na rozdíl od lizény - má vždy patku, dřík a hlavici. Naznačuje zesílení zdiva, člení zeď, nebo zdůrazňuje portály a okna. Jinak colonna, columna Popis Svislá bodová podpora kamenná, výjimečně zděná z cihel nebo dřevěná a od 19. st. i železná volně stojící nosná a podporovací část stavební konstrukce. Klasicky utvářený sloup se skládá ze tří samostatně architektonicky vyjádřených částí: patky, dříku a hlavice.
Řecko-římské stavební řády vytvořily své typy sloupů, sloupové řády, odlišné proporcemi a tvarem částí. Sloup podpírá břevnoví, arkády nebo přijímá jiné zatížení. Tím pokračovaly ve vývoji starověkého sloupu, který má jasnou funkci a umělecký tvar již v Egyptě.
Ve středověku se sloup hojně uplatňuje v předrománském i románském stavitelství. V bazilice se může sloup střídat pilířem (viz. střídání přípor). Sloupy jsou článkem portálů, sloupky se uplatňují v ústupkových portálech, sdružených oknech, trpasličích galeriích apod. V obdobných funkcích se sloup uplatňuje v gotice. Štíhlé dříky jako vysoké přípory jsou součástí osloupených pilířů (svazkových pilířů). Gotické sloupy bývají válcové, zděné. Renesance obnovuje sloup antický.