Počet záznamů: 1
Obec : Dobřichovice
- Okres
- Praha-západ
- Kraj
- Středočeský kraj
- Stát
- Česká republika
- Na mapě
- 205 m n. m.
- V kostele sv. Víta na Pražském hradě byl pokřtěn kralevic Václav.
roku 1323 - Jan Lucemburský převezl svého prvorozeného syna Václava do Paříže, kde při biřmování přijal jméno Karel. Následoval sňatek s Blankou z Valois, neteří francouzského krále Karla I. z rodu Kepetovců, manžela její mladší sestry Marie Lucemburské.
roku 1329 - Představitelé lužického města Zhořelce vyslali za třináctiletým králevicem Karlem své posly do Paříže, aby mu předali žádost o připojení k českému království po vymření askánského rodu.
28. září 1330 - Na tuberkulózu zemřela Eliška Přemyslovna, matka Karla IV.
duben 1331 - O Velikonocích dorazil patnáctiletý králevic Karel na pozvání svého otce do italské Pavie.
25. listopadu 1332 - Karel IV. byl v bitvě u San Felice pasován na rytíře.
roku 1333 - Na radu svého kancléře Mikuláše z Brna se králevic Karel rozhodl pro návrat do Čech místo cesty se svým otcem do Lucemburska.
30. října 1333 - Po krátké zastávce v bavorském Landshutu u své sestry Markéty, provdané za Jindřicha II. st. Dolnobavorského, vstoupil Karel se svým doprovodem do Prahy.
roku 1334 - Na počátku roku jmenoval Jan Lucemburský králevice Karla moravským markrabětem, což byl titul v českém království po králi nejvyšší.
27. března 1334 - Z iniciativy markraběte Karla usedl vyšehradský probošt Jan řečený Volek na olomoucký biskupský stolec jako Jan VII.
12. června 1334 - V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.
roku 1336 - Markrabě Karel po roztržce s otcem pobýval nějaký čas v Tyrolsku.
11. června 1341 - Český zemský sněm přijal a potvrdil markraběte Karla za budoucího českého krále.
roku 1335 - V druhé polovině roku pobyl Karel IV. několik měsíců v Tyrolích, aby je pomohl uchovat jako hrabství pro svého bratra Jana Jindřicha.
4. července 1337 - Karel IV. vstoupil bez boje do italského města Belluny.
roku 1345 - Karel IV. se spolu se svým otcem Janem Lucemburským, spojencem Řádu německých rytířů, zúčastnil nezdařené výpravy proti Litvě.
28. dubna 1346 - Papež Kliment VI. vyzval zvláštními listy kurfiřty, aby zvolili za nového římského krále Karla IV.
11. července 1346 - Volba Karla IV. králem Svaté říše římské.
26. listopadu 1346 - Karel IV. byl v Bonnu korunován na krále Svaté říše římské.
roku 1347 - Karel IV. spolu s pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic sepsali korunovační řád.
6. ledna 1347 - Karel IV. byl slavnostně uvítán v Praze českým panstvem, pražskými měšťany a vysokými církevními hodnostáři po návratu z ciziny jako opravdový král, nejen český, ale i římský.
2. září 1347 - Císař Karel IV. byl v kostele sv. Víta na Pražském hradě korunován arcibiskupem Arnoštem z Pardubic na krále českého (spolu s manželkou Blankou).
3. září 1347 - Karel IV. s manželkou založili kostel Panny Marie Sněžné na Novém Městě.
21. listopadu 1347 - Karel IV. založil benediktinský Emauzský klášter s kostelem Panny Marie Na Slovanech.
prosinec 1347 - Karel IV. se o Vánocích zúčastnil slavností v Basileji.
roku 1348 - Karel IV. položil základní kámen pro stavbu hradu Karlštejn.
roku 1348 - Karel IV. uzavřel spojeneckou smlouvu s anglickým králem Eduardem III.
roku 1348 - Trevírský arcibiskup Balduin, prastrýc Karla IV., poslal do Prahy židovského bankéře Samuela, aby s Karlem IV. jednal o finančních záležitostech, plynoucích z Balduinovy správy a ručení v Lucembursku.
8. března 1348 - Založení Nového Města pražského bylo mimořádným urbanistickým i politickým počinem Karla IV.
26. března 1348 - Karel IV. položil základní kámen k Novému Městu pražskému.
7. dubna 1348 - Karel IV. vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny, spolu se zakládací listinou zřizující v Praze univerzitu, která měla čtyři fakulty.
roku 1349 - Císař Karel IV. vydal listinu, v níž potvrzuje příslušnost hradu Seebergu k Čechám a uděluje radě a obci královského města Chebu právo dosazovat a odvolávat z tohoto panství úředníka.
14. ledna 1349 - Karel IV. vydal pro pražskou univerzitu listinu vydanou v durynském městě Eisenachu, tzv. eisenašský diplom.
25. července 1349 - Karel IV. byl v Cáchách korunován římským králem Svaté říše římské.
roku 1350 - Karel IV. ustavil na Starém Městě novou konšelskou správu, v níž byli zástupci většiny řemesel.
roku 1350 - Císař Karel IV. udělil Jílovému u Prahy výsady královského města.
18. září 1350 - Karel IV. položil základní kámen ke klášteru a chrámu Nanebevzetí Panny Marie na Karlově.
roku 1351 - Římský "tribun lidu" Cola di Rienzo se po porážce uchýlil do Prahy pod ochranu Karla IV.
roku 1351 - Karel IV. vydal nové kupecké řády, které stranily českým a moravským městům před německými.
1. srpna 1353 - Karel IV. založil univerzitu v italské Cividale.
29. září 1353 - Karel IV. předal plebánu kostela sv. Havla na Starém Městě ostatek (část lebky) sv. Havla, který přivezl z kláštera St. Gallen ve Švýcarsku.
roku 1354 - Karel IV. daroval katedrále sv. Víta v Praze zlomek Evangelia sv. Marka z konce 6. st., získaný v Akvileji.
roku 1354 - Manželka Karla IV. Anna Svidnická byla korunována za římskou královnu.
roku 1354 - Karel IV. vydal pro Rožmberky povolení k pobytu dvou židovských rodinám s povinností postavit si kamenné domy.
roku 1354 - Karel IV. založil v Niederingelheimu, rodišti Karla Velikého, malou kapitulu sv. Václava, aby tak šířil jeho jméno i za hranicemi a stanovil, aby jejími členy směli být pouze "lidé milého jazyka českého".
říjen 1354 - Karel IV. při své triumfální cestě po říši zavítal do italského Udine, kde ho uvítal jeho nevlastní bratr, aquilejský patriarcha Mikuláš.
roku 1355 - Karel IV. vydává zákoník s nařízením ochrany královských lesů (pomezního hvozdu).
roku 1355 - V listině, vydané během korunovační jízdy Itálií se Karel IV. vyznal, že i na vrcholu své slávy dnem i nocí přemýšlí, jak by Pražský kostel (katedrálu sv. Víta) zvelebil, proto získal v pavii hlavu a tělo sv. Víta pro chrám, který je mu zasvěcen.
6. ledna 1355 - Karel IV. byl v Miláně korunován lombardskou korunou.
22. března 1355 - Karel IV. navštívil město Pisu v Toskánsku, čímž započala jeho mnoho let odkládaná římská jízda.
5. května 1355 - Karel IV. založil univerzitu v italském Arezzu.
5. dubna 1355 - Karel IV. byl v Římě korunován císařem Svaté říše římské a stal se tak nejuznávanější politickou osobností na evropském kontinentu.
19. května 1355 - Karel IV. založil univerzitu v italské Perugii.
9. října 1355 - Datována bulla, v níž Karel IV. připojuje k českému království knížectví polské a slezské a markrabství budešínské a gorlické.
16. října 1355 - Karel IV. se pokusil nechat si schválit českým sněmem v Praze zákoník Majestat Carolina.
roku 1356 - Karel IV. vydal "Zlatou bulu" ve které uzákonil všechny základní výsady své rodné země a která zároveň tvořila základní říšský zákon o volbě římských králů.
roku 1356 - Karel IV. pozval do Prahy stavitele Petra Parléře.
9. července 1357 - Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).
16. srpna 1357 - Karel IV. založil univerzitu v italské Sieně.
16. února 1358 - Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.
17. června 1359 - Karel IV. zaslal list se svou přivěšenou pečetí urozenému Buškovi z Litic, v němž zakazuje šlechticům zakupovat si a usazovat se chodských vesnicích.
3. listopadu 1359 - Datována listina, majestát o válečných úlevách pro břevnovský klášter, vydaná Karlem IV.
roku 1360 - Na pokyn Karla IV. byla započata stavba Hladové zdi na Petříně (d = 1178 m; v = 7,5 - 8 m) jako součást nového opevnění Menšího Města pražského na levém břehu Vltavy. To značně rozšířilo původní obvod tohoto města.
24. března 1360 - Karel IV. založil klášter Panny Marie Na trávníčku.
roku 1361
Historie obce
- r. 1253 - poprvé uváděna ves
- r. 2006 - obec povýšena na město
Majitel
- 1253 - 1948 - Řád křižovníků s červenou hvězdou
%continue
-
- Odvodněn proboštský dům v Ostruhové ulici (dnes Nerudova ul.) na Malé Straně v Praze.
%continue
%continue
-
- V kostele sv. Víta na Pražském hradě byl pokřtěn kralevic Václav.
%continue
%continue
-
- Jan Lucemburský převezl svého prvorozeného syna Václava do Paříže, kde při biřmování přijal jméno Karel. Následoval sňatek s Blankou z Valois, neteří francouzského krále Karla I. z rodu Kepetovců, manžela její mladší sestry Marie Lucemburské.
%continue
%continue
-
- Představitelé lužického města Zhořelce vyslali za třináctiletým králevicem Karlem své posly do Paříže, aby mu předali žádost o připojení k českému království po vymření askánského rodu.
%continue
%continue
-
- Na tuberkulózu zemřela Eliška Přemyslovna, matka Karla IV.
%continue
%continue
-
- O Velikonocích dorazil patnáctiletý králevic Karel na pozvání svého otce do italské Pavie.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v bitvě u San Felice pasován na rytíře.
%continue
%continue
-
- Na radu svého kancléře Mikuláše z Brna se králevic Karel rozhodl pro návrat do Čech místo cesty se svým otcem do Lucemburska.
%continue
%continue
-
- Po krátké zastávce v bavorském Landshutu u své sestry Markéty, provdané za Jindřicha II. st. Dolnobavorského, vstoupil Karel se svým doprovodem do Prahy.
%continue
%continue
-
- Na počátku roku jmenoval Jan Lucemburský králevice Karla moravským markrabětem, což byl titul v českém království po králi nejvyšší.
%continue
%continue
-
- Z iniciativy markraběte Karla usedl vyšehradský probošt Jan řečený Volek na olomoucký biskupský stolec jako Jan VII.
%continue
%continue
-
- V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.
%continue
%continue
-
- Markrabě Karel po roztržce s otcem pobýval nějaký čas v Tyrolsku.
%continue
%continue
-
- Český zemský sněm přijal a potvrdil markraběte Karla za budoucího českého krále.
%continue
%continue
-
- V druhé polovině roku pobyl Karel IV. několik měsíců v Tyrolích, aby je pomohl uchovat jako hrabství pro svého bratra Jana Jindřicha.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vstoupil bez boje do italského města Belluny.
%continue
%continue
-
- Karel IV. se spolu se svým otcem Janem Lucemburským, spojencem Řádu německých rytířů, zúčastnil nezdařené výpravy proti Litvě.
%continue
%continue
-
- Papež Kliment VI. vyzval zvláštními listy kurfiřty, aby zvolili za nového římského krále Karla IV.
%continue
%continue
-
- Volba Karla IV. králem Svaté říše římské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Bonnu korunován na krále Svaté říše římské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. spolu s pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic sepsali korunovační řád.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl slavnostně uvítán v Praze českým panstvem, pražskými měšťany a vysokými církevními hodnostáři po návratu z ciziny jako opravdový král, nejen český, ale i římský.
%continue
%continue
-
- Císař Karel IV. byl v kostele sv. Víta na Pražském hradě korunován arcibiskupem Arnoštem z Pardubic na krále českého (spolu s manželkou Blankou).
%continue
%continue
-
- Karel IV. s manželkou založili kostel Panny Marie Sněžné na Novém Městě.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil benediktinský Emauzský klášter s kostelem Panny Marie Na Slovanech.
%continue
%continue
-
- Karel IV. se o Vánocích zúčastnil slavností v Basileji.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil základní kámen pro stavbu hradu Karlštejn.
%continue
%continue
-
- Karel IV. uzavřel spojeneckou smlouvu s anglickým králem Eduardem III.
%continue
%continue
-
- Trevírský arcibiskup Balduin, prastrýc Karla IV., poslal do Prahy židovského bankéře Samuela, aby s Karlem IV. jednal o finančních záležitostech, plynoucích z Balduinovy správy a ručení v Lucembursku.
%continue
%continue
-
- Založení Nového Města pražského bylo mimořádným urbanistickým i politickým počinem Karla IV.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil základní kámen k Novému Městu pražskému.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny, spolu se zakládací listinou zřizující v Praze univerzitu, která měla čtyři fakulty.
%continue
%continue
-
- Císař Karel IV. vydal listinu, v níž potvrzuje příslušnost hradu Seebergu k Čechám a uděluje radě a obci královského města Chebu právo dosazovat a odvolávat z tohoto panství úředníka.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal pro pražskou univerzitu listinu vydanou v durynském městě Eisenachu, tzv. eisenašský diplom.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Cáchách korunován římským králem Svaté říše římské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. ustavil na Starém Městě novou konšelskou správu, v níž byli zástupci většiny řemesel.
%continue
%continue
-
- Císař Karel IV. udělil Jílovému u Prahy výsady královského města.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil základní kámen ke klášteru a chrámu Nanebevzetí Panny Marie na Karlově.
%continue
%continue
-
- Římský "tribun lidu" Cola di Rienzo se po porážce uchýlil do Prahy pod ochranu Karla IV.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal nové kupecké řády, které stranily českým a moravským městům před německými.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Cividale.
%continue
%continue
-
- Karel IV. předal plebánu kostela sv. Havla na Starém Městě ostatek (část lebky) sv. Havla, který přivezl z kláštera St. Gallen ve Švýcarsku.
%continue
%continue
-
- Karel IV. daroval katedrále sv. Víta v Praze zlomek Evangelia sv. Marka z konce 6. st., získaný v Akvileji.
%continue
%continue
-
- Manželka Karla IV. Anna Svidnická byla korunována za římskou královnu.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal pro Rožmberky povolení k pobytu dvou židovských rodinám s povinností postavit si kamenné domy.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil v Niederingelheimu, rodišti Karla Velikého, malou kapitulu sv. Václava, aby tak šířil jeho jméno i za hranicemi a stanovil, aby jejími členy směli být pouze "lidé milého jazyka českého".
%continue
%continue
-
- Karel IV. při své triumfální cestě po říši zavítal do italského Udine, kde ho uvítal jeho nevlastní bratr, aquilejský patriarcha Mikuláš.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydává zákoník s nařízením ochrany královských lesů (pomezního hvozdu).
%continue
%continue
-
- V listině, vydané během korunovační jízdy Itálií se Karel IV. vyznal, že i na vrcholu své slávy dnem i nocí přemýšlí, jak by Pražský kostel (katedrálu sv. Víta) zvelebil, proto získal v pavii hlavu a tělo sv. Víta pro chrám, který je mu zasvěcen.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Miláně korunován lombardskou korunou.
%continue
%continue
-
- Karel IV. navštívil město Pisu v Toskánsku, čímž započala jeho mnoho let odkládaná římská jízda.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italském Arezzu.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Římě korunován císařem Svaté říše římské a stal se tak nejuznávanější politickou osobností na evropském kontinentu.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Perugii.
%continue
%continue
-
- Datována bulla, v níž Karel IV. připojuje k českému království knížectví polské a slezské a markrabství budešínské a gorlické.
%continue
%continue
-
- Karel IV. se pokusil nechat si schválit českým sněmem v Praze zákoník Majestat Carolina.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal "Zlatou bulu" ve které uzákonil všechny základní výsady své rodné země a která zároveň tvořila základní říšský zákon o volbě římských králů.
%continue
%continue
-
- Karel IV. pozval do Prahy stavitele Petra Parléře.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Sieně.
%continue
%continue
-
- Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.
%continue
%continue
-
- Karel IV. zaslal list se svou přivěšenou pečetí urozenému Buškovi z Litic, v němž zakazuje šlechticům zakupovat si a usazovat se chodských vesnicích.
%continue
%continue
-
- Datována listina, majestát o válečných úlevách pro břevnovský klášter, vydaná Karlem IV.
%continue
%continue
-
- Na pokyn Karla IV. byla započata stavba Hladové zdi na Petříně (d = 1178 m; v = 7,5 - 8 m) jako součást nového opevnění Menšího Města pražského na levém břehu Vltavy. To značně rozšířilo původní obvod tohoto města.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil klášter Panny Marie Na trávníčku.
%continue
%continue
-
- Karel IV. povolal z Rakous do Prahy vynikajícího německého kazatele Konráda Waldhausera.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Pavii.
%continue
%continue
-
- Karel IV. nechal odsoudit staroměstské konšely za vraždu kněze od Svatého Víta k pokutě sedmi tisíc korců obilí, které obratem nařídil rozdávat zdarma hladovějícím.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Florencii.
%continue
%continue
-
- Karel IV. žádal papeže Urbana V. o povolení českých zpovědníků pro své "služebníky", rozptýlené po hradech v diecézích eichstädtské a bamberské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. navštívil Avignon.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu ve Švýcarské Ženevě.
Související událost
%continue
%continue
-
- Odvodněn proboštský dům v Ostruhové ulici (dnes Nerudova ul.) na Malé Straně v Praze.
%continue
%continue
-
- V kostele sv. Víta na Pražském hradě byl pokřtěn kralevic Václav.
%continue
%continue
-
- Jan Lucemburský převezl svého prvorozeného syna Václava do Paříže, kde při biřmování přijal jméno Karel. Následoval sňatek s Blankou z Valois, neteří francouzského krále Karla I. z rodu Kepetovců, manžela její mladší sestry Marie Lucemburské.
%continue
%continue
-
- Představitelé lužického města Zhořelce vyslali za třináctiletým králevicem Karlem své posly do Paříže, aby mu předali žádost o připojení k českému království po vymření askánského rodu.
%continue
%continue
-
- Na tuberkulózu zemřela Eliška Přemyslovna, matka Karla IV.
%continue
%continue
-
- O Velikonocích dorazil patnáctiletý králevic Karel na pozvání svého otce do italské Pavie.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v bitvě u San Felice pasován na rytíře.
%continue
%continue
-
- Na radu svého kancléře Mikuláše z Brna se králevic Karel rozhodl pro návrat do Čech místo cesty se svým otcem do Lucemburska.
%continue
%continue
-
- Po krátké zastávce v bavorském Landshutu u své sestry Markéty, provdané za Jindřicha II. st. Dolnobavorského, vstoupil Karel se svým doprovodem do Prahy.
%continue
%continue
-
- Na počátku roku jmenoval Jan Lucemburský králevice Karla moravským markrabětem, což byl titul v českém království po králi nejvyšší.
%continue
%continue
-
- Z iniciativy markraběte Karla usedl vyšehradský probošt Jan řečený Volek na olomoucký biskupský stolec jako Jan VII.
%continue
%continue
-
- V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.
%continue
%continue
-
- Markrabě Karel po roztržce s otcem pobýval nějaký čas v Tyrolsku.
%continue
%continue
-
- Český zemský sněm přijal a potvrdil markraběte Karla za budoucího českého krále.
%continue
%continue
-
- V druhé polovině roku pobyl Karel IV. několik měsíců v Tyrolích, aby je pomohl uchovat jako hrabství pro svého bratra Jana Jindřicha.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vstoupil bez boje do italského města Belluny.
%continue
%continue
-
- Karel IV. se spolu se svým otcem Janem Lucemburským, spojencem Řádu německých rytířů, zúčastnil nezdařené výpravy proti Litvě.
%continue
%continue
-
- Papež Kliment VI. vyzval zvláštními listy kurfiřty, aby zvolili za nového římského krále Karla IV.
%continue
%continue
-
- Volba Karla IV. králem Svaté říše římské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Bonnu korunován na krále Svaté říše římské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. spolu s pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic sepsali korunovační řád.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl slavnostně uvítán v Praze českým panstvem, pražskými měšťany a vysokými církevními hodnostáři po návratu z ciziny jako opravdový král, nejen český, ale i římský.
%continue
%continue
-
- Císař Karel IV. byl v kostele sv. Víta na Pražském hradě korunován arcibiskupem Arnoštem z Pardubic na krále českého (spolu s manželkou Blankou).
%continue
%continue
-
- Karel IV. s manželkou založili kostel Panny Marie Sněžné na Novém Městě.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil benediktinský Emauzský klášter s kostelem Panny Marie Na Slovanech.
%continue
%continue
-
- Karel IV. se o Vánocích zúčastnil slavností v Basileji.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil základní kámen pro stavbu hradu Karlštejn.
%continue
%continue
-
- Karel IV. uzavřel spojeneckou smlouvu s anglickým králem Eduardem III.
%continue
%continue
-
- Trevírský arcibiskup Balduin, prastrýc Karla IV., poslal do Prahy židovského bankéře Samuela, aby s Karlem IV. jednal o finančních záležitostech, plynoucích z Balduinovy správy a ručení v Lucembursku.
%continue
%continue
-
- Založení Nového Města pražského bylo mimořádným urbanistickým i politickým počinem Karla IV.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil základní kámen k Novému Městu pražskému.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny, spolu se zakládací listinou zřizující v Praze univerzitu, která měla čtyři fakulty.
%continue
%continue
-
- Císař Karel IV. vydal listinu, v níž potvrzuje příslušnost hradu Seebergu k Čechám a uděluje radě a obci královského města Chebu právo dosazovat a odvolávat z tohoto panství úředníka.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal pro pražskou univerzitu listinu vydanou v durynském městě Eisenachu, tzv. eisenašský diplom.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Cáchách korunován římským králem Svaté říše římské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. ustavil na Starém Městě novou konšelskou správu, v níž byli zástupci většiny řemesel.
%continue
%continue
-
- Císař Karel IV. udělil Jílovému u Prahy výsady královského města.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil základní kámen ke klášteru a chrámu Nanebevzetí Panny Marie na Karlově.
%continue
%continue
-
- Římský "tribun lidu" Cola di Rienzo se po porážce uchýlil do Prahy pod ochranu Karla IV.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal nové kupecké řády, které stranily českým a moravským městům před německými.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Cividale.
%continue
%continue
-
- Karel IV. předal plebánu kostela sv. Havla na Starém Městě ostatek (část lebky) sv. Havla, který přivezl z kláštera St. Gallen ve Švýcarsku.
%continue
%continue
-
- Karel IV. daroval katedrále sv. Víta v Praze zlomek Evangelia sv. Marka z konce 6. st., získaný v Akvileji.
%continue
%continue
-
- Manželka Karla IV. Anna Svidnická byla korunována za římskou královnu.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal pro Rožmberky povolení k pobytu dvou židovských rodinám s povinností postavit si kamenné domy.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil v Niederingelheimu, rodišti Karla Velikého, malou kapitulu sv. Václava, aby tak šířil jeho jméno i za hranicemi a stanovil, aby jejími členy směli být pouze "lidé milého jazyka českého".
%continue
%continue
-
- Karel IV. při své triumfální cestě po říši zavítal do italského Udine, kde ho uvítal jeho nevlastní bratr, aquilejský patriarcha Mikuláš.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydává zákoník s nařízením ochrany královských lesů (pomezního hvozdu).
%continue
%continue
-
- V listině, vydané během korunovační jízdy Itálií se Karel IV. vyznal, že i na vrcholu své slávy dnem i nocí přemýšlí, jak by Pražský kostel (katedrálu sv. Víta) zvelebil, proto získal v pavii hlavu a tělo sv. Víta pro chrám, který je mu zasvěcen.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Miláně korunován lombardskou korunou.
%continue
%continue
-
- Karel IV. navštívil město Pisu v Toskánsku, čímž započala jeho mnoho let odkládaná římská jízda.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italském Arezzu.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Římě korunován císařem Svaté říše římské a stal se tak nejuznávanější politickou osobností na evropském kontinentu.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Perugii.
%continue
%continue
-
- Datována bulla, v níž Karel IV. připojuje k českému království knížectví polské a slezské a markrabství budešínské a gorlické.
%continue
%continue
-
- Karel IV. se pokusil nechat si schválit českým sněmem v Praze zákoník Majestat Carolina.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal "Zlatou bulu" ve které uzákonil všechny základní výsady své rodné země a která zároveň tvořila základní říšský zákon o volbě římských králů.
%continue
%continue
-
- Karel IV. pozval do Prahy stavitele Petra Parléře.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Sieně.
%continue
%continue
-
- Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.
%continue
%continue
-
- Karel IV. zaslal list se svou přivěšenou pečetí urozenému Buškovi z Litic, v němž zakazuje šlechticům zakupovat si a usazovat se chodských vesnicích.
%continue
%continue
-
- Datována listina, majestát o válečných úlevách pro břevnovský klášter, vydaná Karlem IV.
%continue
%continue
-
- Na pokyn Karla IV. byla započata stavba Hladové zdi na Petříně (d = 1178 m; v = 7,5 - 8 m) jako součást nového opevnění Menšího Města pražského na levém břehu Vltavy. To značně rozšířilo původní obvod tohoto města.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil klášter Panny Marie Na trávníčku.
%continue
%continue
-
- Karel IV. povolal z Rakous do Prahy vynikajícího německého kazatele Konráda Waldhausera.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Pavii.
%continue
%continue
-
- Karel IV. nechal odsoudit staroměstské konšely za vraždu kněze od Svatého Víta k pokutě sedmi tisíc korců obilí, které obratem nařídil rozdávat zdarma hladovějícím.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Florencii.
%continue
%continue
-
- Karel IV. žádal papeže Urbana V. o povolení českých zpovědníků pro své "služebníky", rozptýlené po hradech v diecézích eichstädtské a bamberské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. navštívil Avignon.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu ve Švýcarské Ženevě.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu ve francouzské Orange.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil Velký rybník u Doks, dnešní Máchovo jezero.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal listinu o zřizování propustí v jezech a o clech na Vltavě.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil blízko Campo di Fiore u Říma český špitál pro poutníky.
%continue
%continue
-
- Karel IV. se setkal v Římě a Padově s básníkem a spisovatelem Francescem Petrarcou.
%continue
- Odkaz na www
- www.dobrichovice.cz
- Odkazy na další záznamy
- (1) - Památky
- (1) - Zámek
- (1) - Další prameny o památce
- V kostele sv. Víta na Pražském hradě byl pokřtěn kralevic Václav.
roku 1323 - Jan Lucemburský převezl svého prvorozeného syna Václava do Paříže, kde při biřmování přijal jméno Karel. Následoval sňatek s Blankou z Valois, neteří francouzského krále Karla I. z rodu Kepetovců, manžela její mladší sestry Marie Lucemburské.
roku 1329 - Představitelé lužického města Zhořelce vyslali za třináctiletým králevicem Karlem své posly do Paříže, aby mu předali žádost o připojení k českému království po vymření askánského rodu.
28. září 1330 - Na tuberkulózu zemřela Eliška Přemyslovna, matka Karla IV.
duben 1331 - O Velikonocích dorazil patnáctiletý králevic Karel na pozvání svého otce do italské Pavie.
25. listopadu 1332 - Karel IV. byl v bitvě u San Felice pasován na rytíře.
roku 1333 - Na radu svého kancléře Mikuláše z Brna se králevic Karel rozhodl pro návrat do Čech místo cesty se svým otcem do Lucemburska.
30. října 1333 - Po krátké zastávce v bavorském Landshutu u své sestry Markéty, provdané za Jindřicha II. st. Dolnobavorského, vstoupil Karel se svým doprovodem do Prahy.
roku 1334 - Na počátku roku jmenoval Jan Lucemburský králevice Karla moravským markrabětem, což byl titul v českém království po králi nejvyšší.
27. března 1334 - Z iniciativy markraběte Karla usedl vyšehradský probošt Jan řečený Volek na olomoucký biskupský stolec jako Jan VII.
12. června 1334 - V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.
roku 1336 - Markrabě Karel po roztržce s otcem pobýval nějaký čas v Tyrolsku.
11. června 1341 - Český zemský sněm přijal a potvrdil markraběte Karla za budoucího českého krále.
roku 1335 - V druhé polovině roku pobyl Karel IV. několik měsíců v Tyrolích, aby je pomohl uchovat jako hrabství pro svého bratra Jana Jindřicha.
4. července 1337 - Karel IV. vstoupil bez boje do italského města Belluny.
roku 1345 - Karel IV. se spolu se svým otcem Janem Lucemburským, spojencem Řádu německých rytířů, zúčastnil nezdařené výpravy proti Litvě.
28. dubna 1346 - Papež Kliment VI. vyzval zvláštními listy kurfiřty, aby zvolili za nového římského krále Karla IV.
11. července 1346 - Volba Karla IV. králem Svaté říše římské.
26. listopadu 1346 - Karel IV. byl v Bonnu korunován na krále Svaté říše římské.
roku 1347 - Karel IV. spolu s pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic sepsali korunovační řád.
6. ledna 1347 - Karel IV. byl slavnostně uvítán v Praze českým panstvem, pražskými měšťany a vysokými církevními hodnostáři po návratu z ciziny jako opravdový král, nejen český, ale i římský.
2. září 1347 - Císař Karel IV. byl v kostele sv. Víta na Pražském hradě korunován arcibiskupem Arnoštem z Pardubic na krále českého (spolu s manželkou Blankou).
3. září 1347 - Karel IV. s manželkou založili kostel Panny Marie Sněžné na Novém Městě.
21. listopadu 1347 - Karel IV. založil benediktinský Emauzský klášter s kostelem Panny Marie Na Slovanech.
prosinec 1347 - Karel IV. se o Vánocích zúčastnil slavností v Basileji.
roku 1348 - Karel IV. položil základní kámen pro stavbu hradu Karlštejn.
roku 1348 - Karel IV. uzavřel spojeneckou smlouvu s anglickým králem Eduardem III.
roku 1348 - Trevírský arcibiskup Balduin, prastrýc Karla IV., poslal do Prahy židovského bankéře Samuela, aby s Karlem IV. jednal o finančních záležitostech, plynoucích z Balduinovy správy a ručení v Lucembursku.
8. března 1348 - Založení Nového Města pražského bylo mimořádným urbanistickým i politickým počinem Karla IV.
26. března 1348 - Karel IV. položil základní kámen k Novému Městu pražskému.
7. dubna 1348 - Karel IV. vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny, spolu se zakládací listinou zřizující v Praze univerzitu, která měla čtyři fakulty.
roku 1349 - Císař Karel IV. vydal listinu, v níž potvrzuje příslušnost hradu Seebergu k Čechám a uděluje radě a obci královského města Chebu právo dosazovat a odvolávat z tohoto panství úředníka.
14. ledna 1349 - Karel IV. vydal pro pražskou univerzitu listinu vydanou v durynském městě Eisenachu, tzv. eisenašský diplom.
25. července 1349 - Karel IV. byl v Cáchách korunován římským králem Svaté říše římské.
roku 1350 - Karel IV. ustavil na Starém Městě novou konšelskou správu, v níž byli zástupci většiny řemesel.
roku 1350 - Císař Karel IV. udělil Jílovému u Prahy výsady královského města.
18. září 1350 - Karel IV. položil základní kámen ke klášteru a chrámu Nanebevzetí Panny Marie na Karlově.
roku 1351 - Římský "tribun lidu" Cola di Rienzo se po porážce uchýlil do Prahy pod ochranu Karla IV.
roku 1351 - Karel IV. vydal nové kupecké řády, které stranily českým a moravským městům před německými.
1. srpna 1353 - Karel IV. založil univerzitu v italské Cividale.
29. září 1353 - Karel IV. předal plebánu kostela sv. Havla na Starém Městě ostatek (část lebky) sv. Havla, který přivezl z kláštera St. Gallen ve Švýcarsku.
roku 1354 - Karel IV. daroval katedrále sv. Víta v Praze zlomek Evangelia sv. Marka z konce 6. st., získaný v Akvileji.
roku 1354 - Manželka Karla IV. Anna Svidnická byla korunována za římskou královnu.
roku 1354 - Karel IV. vydal pro Rožmberky povolení k pobytu dvou židovských rodinám s povinností postavit si kamenné domy.
roku 1354 - Karel IV. založil v Niederingelheimu, rodišti Karla Velikého, malou kapitulu sv. Václava, aby tak šířil jeho jméno i za hranicemi a stanovil, aby jejími členy směli být pouze "lidé milého jazyka českého".
říjen 1354 - Karel IV. při své triumfální cestě po říši zavítal do italského Udine, kde ho uvítal jeho nevlastní bratr, aquilejský patriarcha Mikuláš.
roku 1355 - Karel IV. vydává zákoník s nařízením ochrany královských lesů (pomezního hvozdu).
roku 1355 - V listině, vydané během korunovační jízdy Itálií se Karel IV. vyznal, že i na vrcholu své slávy dnem i nocí přemýšlí, jak by Pražský kostel (katedrálu sv. Víta) zvelebil, proto získal v pavii hlavu a tělo sv. Víta pro chrám, který je mu zasvěcen.
6. ledna 1355 - Karel IV. byl v Miláně korunován lombardskou korunou.
22. března 1355 - Karel IV. navštívil město Pisu v Toskánsku, čímž započala jeho mnoho let odkládaná římská jízda.
5. května 1355 - Karel IV. založil univerzitu v italském Arezzu.
5. dubna 1355 - Karel IV. byl v Římě korunován císařem Svaté říše římské a stal se tak nejuznávanější politickou osobností na evropském kontinentu.
19. května 1355 - Karel IV. založil univerzitu v italské Perugii.
9. října 1355 - Datována bulla, v níž Karel IV. připojuje k českému království knížectví polské a slezské a markrabství budešínské a gorlické.
16. října 1355 - Karel IV. se pokusil nechat si schválit českým sněmem v Praze zákoník Majestat Carolina.
roku 1356 - Karel IV. vydal "Zlatou bulu" ve které uzákonil všechny základní výsady své rodné země a která zároveň tvořila základní říšský zákon o volbě římských králů.
roku 1356 - Karel IV. pozval do Prahy stavitele Petra Parléře.
9. července 1357 - Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).
16. srpna 1357 - Karel IV. založil univerzitu v italské Sieně.
16. února 1358 - Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.
17. června 1359 - Karel IV. zaslal list se svou přivěšenou pečetí urozenému Buškovi z Litic, v němž zakazuje šlechticům zakupovat si a usazovat se chodských vesnicích.
3. listopadu 1359 - Datována listina, majestát o válečných úlevách pro břevnovský klášter, vydaná Karlem IV.
roku 1360 - Na pokyn Karla IV. byla započata stavba Hladové zdi na Petříně (d = 1178 m; v = 7,5 - 8 m) jako součást nového opevnění Menšího Města pražského na levém břehu Vltavy. To značně rozšířilo původní obvod tohoto města.
24. března 1360 - Karel IV. založil klášter Panny Marie Na trávníčku.
roku 1361 - Karel IV. povolal z Rakous do Prahy vynikajícího německého kazatele Konráda Waldhausera.
13. dubna 1361 - Karel IV. založil univerzitu v italské Pavii.
roku 1362 - Karel IV. nechal odsoudit staroměstské konšely za vraždu kněze od Svatého Víta k pokutě sedmi tisíc korců obilí, které obratem nařídil rozdávat zdarma hladovějícím.
2. ledna 1364 - Karel IV. založil univerzitu v italské Florencii.
roku 1365 - Karel IV. žádal papeže Urbana V. o povolení českých zpovědníků pro své "služebníky", rozptýlené po hradech v diecézích eichstädtské a bamberské.
květen 1365 - Karel IV. navštívil Avignon.
2. června 1365 - Karel IV. založil univerzitu ve Švýcarské Ženevě.
4. června 1365 - Karel IV. založil univerzitu ve francouzské Orange.
roku 1366 - Karel IV. založil Velký rybník u Doks, dnešní Máchovo jezero.
3. srpna 1366 - Karel IV. vydal listinu o zřizování propustí v jezech a o clech na Vltavě.
roku 1368 - Karel IV. založil blízko Campo di Fiore u Říma český špitál pro poutníky.
roku 1368 - Karel IV. se setkal v Římě a Padově s básníkem a spisovatelem Francescem Petrarcou.
17. března 1369 - Karel IV. založil se svolením papeže Urbana V. klášter Ojvín u Žitavy.
6. června 1369 - Karel IV. založil univerzitu v italské Lucce.
roku 1370 - Karel IV. dal pokrýt dvě věže pražského Hradu silně pozlacenou mědí, takže zářily do daleka na západní i východní straně.
9. ledna 1370 - Karel IV. vydal nařízení o omezení dovozu cizích vín do Prahy.
14. srpna 1370 - Karel IV. udělil Karlovým Varům městská práva.
roku 1373 - Karel IV. získal pro Českou korunu Braniborsko.
roku 1375 - Karel IV. zakázal v době vinobraní dovoz vín, kromě italských a španělských, aby chránil domácí vinaře.
roku 1375 - Karel IV. dal provést odhad všeho majetku obyvatel nově získaných Branibor.
roku 1376 - Karel IV. rozdělil země České koruny mezi své syny Václava a Zikmunda.
30. srpna 1377 - Petr Parléř obdržel od císaře Karla IV. 15 kop grošů za zhotovení tumby pro Přemysla Otakara I.
19. října 1377 - Císař Karel IV. stanovil ve své závěti dědictví pro své syny.
roku 1378 - Karel IV. vydal lucemburský mincovní řád.
v dubnu 1378 - Z popudu Karla IV. byla zásadně pozměněna pražskými zlatníky výzdoba svatováclavské koruny (13 drahých kamenů bylo vyměněno za nové, některé byly přesazeny a bylo odstraněno 60 perel).
29. listopadu 1378 - Na Pražském hradě zemřel císař Karel IV.
11. prosince 1378 - V Praze započaly velkolepé smuteční obřady na počest zemřelého císaře Karla IV, které trvaly 5 dní.
15. prosince 1378
Související událost
%continue
%continue
-
- Odvodněn proboštský dům v Ostruhové ulici (dnes Nerudova ul.) na Malé Straně v Praze.
%continue
%continue
-
- V kostele sv. Víta na Pražském hradě byl pokřtěn kralevic Václav.
%continue
%continue
-
- Jan Lucemburský převezl svého prvorozeného syna Václava do Paříže, kde při biřmování přijal jméno Karel. Následoval sňatek s Blankou z Valois, neteří francouzského krále Karla I. z rodu Kepetovců, manžela její mladší sestry Marie Lucemburské.
%continue
%continue
-
- Představitelé lužického města Zhořelce vyslali za třináctiletým králevicem Karlem své posly do Paříže, aby mu předali žádost o připojení k českému království po vymření askánského rodu.
%continue
%continue
-
- Na tuberkulózu zemřela Eliška Přemyslovna, matka Karla IV.
%continue
%continue
-
- O Velikonocích dorazil patnáctiletý králevic Karel na pozvání svého otce do italské Pavie.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v bitvě u San Felice pasován na rytíře.
%continue
%continue
-
- Na radu svého kancléře Mikuláše z Brna se králevic Karel rozhodl pro návrat do Čech místo cesty se svým otcem do Lucemburska.
%continue
%continue
-
- Po krátké zastávce v bavorském Landshutu u své sestry Markéty, provdané za Jindřicha II. st. Dolnobavorského, vstoupil Karel se svým doprovodem do Prahy.
%continue
%continue
-
- Na počátku roku jmenoval Jan Lucemburský králevice Karla moravským markrabětem, což byl titul v českém království po králi nejvyšší.
%continue
%continue
-
- Z iniciativy markraběte Karla usedl vyšehradský probošt Jan řečený Volek na olomoucký biskupský stolec jako Jan VII.
%continue
%continue
-
- V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.
%continue
%continue
-
- Markrabě Karel po roztržce s otcem pobýval nějaký čas v Tyrolsku.
%continue
%continue
-
- Český zemský sněm přijal a potvrdil markraběte Karla za budoucího českého krále.
%continue
%continue
-
- V druhé polovině roku pobyl Karel IV. několik měsíců v Tyrolích, aby je pomohl uchovat jako hrabství pro svého bratra Jana Jindřicha.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vstoupil bez boje do italského města Belluny.
%continue
%continue
-
- Karel IV. se spolu se svým otcem Janem Lucemburským, spojencem Řádu německých rytířů, zúčastnil nezdařené výpravy proti Litvě.
%continue
%continue
-
- Papež Kliment VI. vyzval zvláštními listy kurfiřty, aby zvolili za nového římského krále Karla IV.
%continue
%continue
-
- Volba Karla IV. králem Svaté říše římské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Bonnu korunován na krále Svaté říše římské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. spolu s pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic sepsali korunovační řád.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl slavnostně uvítán v Praze českým panstvem, pražskými měšťany a vysokými církevními hodnostáři po návratu z ciziny jako opravdový král, nejen český, ale i římský.
%continue
%continue
-
- Císař Karel IV. byl v kostele sv. Víta na Pražském hradě korunován arcibiskupem Arnoštem z Pardubic na krále českého (spolu s manželkou Blankou).
%continue
%continue
-
- Karel IV. s manželkou založili kostel Panny Marie Sněžné na Novém Městě.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil benediktinský Emauzský klášter s kostelem Panny Marie Na Slovanech.
%continue
%continue
-
- Karel IV. se o Vánocích zúčastnil slavností v Basileji.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil základní kámen pro stavbu hradu Karlštejn.
%continue
%continue
-
- Karel IV. uzavřel spojeneckou smlouvu s anglickým králem Eduardem III.
%continue
%continue
-
- Trevírský arcibiskup Balduin, prastrýc Karla IV., poslal do Prahy židovského bankéře Samuela, aby s Karlem IV. jednal o finančních záležitostech, plynoucích z Balduinovy správy a ručení v Lucembursku.
%continue
%continue
-
- Založení Nového Města pražského bylo mimořádným urbanistickým i politickým počinem Karla IV.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil základní kámen k Novému Městu pražskému.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny, spolu se zakládací listinou zřizující v Praze univerzitu, která měla čtyři fakulty.
%continue
%continue
-
- Císař Karel IV. vydal listinu, v níž potvrzuje příslušnost hradu Seebergu k Čechám a uděluje radě a obci královského města Chebu právo dosazovat a odvolávat z tohoto panství úředníka.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal pro pražskou univerzitu listinu vydanou v durynském městě Eisenachu, tzv. eisenašský diplom.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Cáchách korunován římským králem Svaté říše římské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. ustavil na Starém Městě novou konšelskou správu, v níž byli zástupci většiny řemesel.
%continue
%continue
-
- Císař Karel IV. udělil Jílovému u Prahy výsady královského města.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil základní kámen ke klášteru a chrámu Nanebevzetí Panny Marie na Karlově.
%continue
%continue
-
- Římský "tribun lidu" Cola di Rienzo se po porážce uchýlil do Prahy pod ochranu Karla IV.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal nové kupecké řády, které stranily českým a moravským městům před německými.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Cividale.
%continue
%continue
-
- Karel IV. předal plebánu kostela sv. Havla na Starém Městě ostatek (část lebky) sv. Havla, který přivezl z kláštera St. Gallen ve Švýcarsku.
%continue
%continue
-
- Karel IV. daroval katedrále sv. Víta v Praze zlomek Evangelia sv. Marka z konce 6. st., získaný v Akvileji.
%continue
%continue
-
- Manželka Karla IV. Anna Svidnická byla korunována za římskou královnu.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal pro Rožmberky povolení k pobytu dvou židovských rodinám s povinností postavit si kamenné domy.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil v Niederingelheimu, rodišti Karla Velikého, malou kapitulu sv. Václava, aby tak šířil jeho jméno i za hranicemi a stanovil, aby jejími členy směli být pouze "lidé milého jazyka českého".
%continue
%continue
-
- Karel IV. při své triumfální cestě po říši zavítal do italského Udine, kde ho uvítal jeho nevlastní bratr, aquilejský patriarcha Mikuláš.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydává zákoník s nařízením ochrany královských lesů (pomezního hvozdu).
%continue
%continue
-
- V listině, vydané během korunovační jízdy Itálií se Karel IV. vyznal, že i na vrcholu své slávy dnem i nocí přemýšlí, jak by Pražský kostel (katedrálu sv. Víta) zvelebil, proto získal v pavii hlavu a tělo sv. Víta pro chrám, který je mu zasvěcen.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Miláně korunován lombardskou korunou.
%continue
%continue
-
- Karel IV. navštívil město Pisu v Toskánsku, čímž započala jeho mnoho let odkládaná římská jízda.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italském Arezzu.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Římě korunován císařem Svaté říše římské a stal se tak nejuznávanější politickou osobností na evropském kontinentu.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Perugii.
%continue
%continue
-
- Datována bulla, v níž Karel IV. připojuje k českému království knížectví polské a slezské a markrabství budešínské a gorlické.
%continue
%continue
-
- Karel IV. se pokusil nechat si schválit českým sněmem v Praze zákoník Majestat Carolina.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal "Zlatou bulu" ve které uzákonil všechny základní výsady své rodné země a která zároveň tvořila základní říšský zákon o volbě římských králů.
%continue
%continue
-
- Karel IV. pozval do Prahy stavitele Petra Parléře.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Sieně.
%continue
%continue
-
- Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.
%continue
%continue
-
- Karel IV. zaslal list se svou přivěšenou pečetí urozenému Buškovi z Litic, v němž zakazuje šlechticům zakupovat si a usazovat se chodských vesnicích.
%continue
%continue
-
- Datována listina, majestát o válečných úlevách pro břevnovský klášter, vydaná Karlem IV.
%continue
%continue
-
- Na pokyn Karla IV. byla započata stavba Hladové zdi na Petříně (d = 1178 m; v = 7,5 - 8 m) jako součást nového opevnění Menšího Města pražského na levém břehu Vltavy. To značně rozšířilo původní obvod tohoto města.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil klášter Panny Marie Na trávníčku.
%continue
%continue
-
- Karel IV. povolal z Rakous do Prahy vynikajícího německého kazatele Konráda Waldhausera.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Pavii.
%continue
%continue
-
- Karel IV. nechal odsoudit staroměstské konšely za vraždu kněze od Svatého Víta k pokutě sedmi tisíc korců obilí, které obratem nařídil rozdávat zdarma hladovějícím.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Florencii.
%continue
%continue
-
- Karel IV. žádal papeže Urbana V. o povolení českých zpovědníků pro své "služebníky", rozptýlené po hradech v diecézích eichstädtské a bamberské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. navštívil Avignon.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu ve Švýcarské Ženevě.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu ve francouzské Orange.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil Velký rybník u Doks, dnešní Máchovo jezero.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal listinu o zřizování propustí v jezech a o clech na Vltavě.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil blízko Campo di Fiore u Říma český špitál pro poutníky.
%continue
%continue
-
- Karel IV. se setkal v Římě a Padově s básníkem a spisovatelem Francescem Petrarcou.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil se svolením papeže Urbana V. klášter Ojvín u Žitavy.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Lucce.
%continue
%continue
-
- Karel IV. dal pokrýt dvě věže pražského Hradu silně pozlacenou mědí, takže zářily do daleka na západní i východní straně.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal nařízení o omezení dovozu cizích vín do Prahy.
%continue
%continue
-
- Karel IV. udělil Karlovým Varům městská práva.
%continue
%continue
-
- Karel IV. získal pro Českou korunu Braniborsko.
%continue
%continue
-
- Karel IV. zakázal v době vinobraní dovoz vín, kromě italských a španělských, aby chránil domácí vinaře.
%continue
%continue
-
- Karel IV. dal provést odhad všeho majetku obyvatel nově získaných Branibor.
%continue
%continue
-
- Karel IV. rozdělil země České koruny mezi své syny Václava a Zikmunda.
%continue
%continue
-
- Petr Parléř obdržel od císaře Karla IV. 15 kop grošů za zhotovení tumby pro Přemysla Otakara I.
%continue
%continue
-
- Císař Karel IV. stanovil ve své závěti dědictví pro své syny.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal lucemburský mincovní řád.
%continue
%continue
-
- Z popudu Karla IV. byla zásadně pozměněna pražskými zlatníky výzdoba svatováclavské koruny (13 drahých kamenů bylo vyměněno za nové, některé byly přesazeny a bylo odstraněno 60 perel).
%continue
%continue
-
- Na Pražském hradě zemřel císař Karel IV.
%continue
%continue
-
- V Praze započaly velkolepé smuteční obřady na počest zemřelého císaře Karla IV, které trvaly 5 dní.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl pohřben do královské hrobky v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.
%continue
%continue
-
- Za vlády svého nevlastního bratra Václava IV. byl uzavřen sňatek mezi 16-ti letým anglickým králem Richardem II. a o osm měsíců starší princeznou Annou Českou, dcerou Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské.
%continue
%continue
-
- Jan Zhořelecký, nejmladší syn Karla IV., byl nalezen ráno v klášteře v braniborském Neuzelle mrtev.
%continue
%continue
-
- V Praze na Křižovnickém nám. byl odhalen pomník Karla IV.
%continue
Související událost
%continue
%continue
-
- Odvodněn proboštský dům v Ostruhové ulici (dnes Nerudova ul.) na Malé Straně v Praze.
%continue
%continue
-
- V kostele sv. Víta na Pražském hradě byl pokřtěn kralevic Václav.
%continue
%continue
-
- Jan Lucemburský převezl svého prvorozeného syna Václava do Paříže, kde při biřmování přijal jméno Karel. Následoval sňatek s Blankou z Valois, neteří francouzského krále Karla I. z rodu Kepetovců, manžela její mladší sestry Marie Lucemburské.
%continue
%continue
-
- Představitelé lužického města Zhořelce vyslali za třináctiletým králevicem Karlem své posly do Paříže, aby mu předali žádost o připojení k českému království po vymření askánského rodu.
%continue
%continue
-
- Na tuberkulózu zemřela Eliška Přemyslovna, matka Karla IV.
%continue
%continue
-
- O Velikonocích dorazil patnáctiletý králevic Karel na pozvání svého otce do italské Pavie.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v bitvě u San Felice pasován na rytíře.
%continue
%continue
-
- Na radu svého kancléře Mikuláše z Brna se králevic Karel rozhodl pro návrat do Čech místo cesty se svým otcem do Lucemburska.
%continue
%continue
-
- Po krátké zastávce v bavorském Landshutu u své sestry Markéty, provdané za Jindřicha II. st. Dolnobavorského, vstoupil Karel se svým doprovodem do Prahy.
%continue
%continue
-
- Na počátku roku jmenoval Jan Lucemburský králevice Karla moravským markrabětem, což byl titul v českém království po králi nejvyšší.
%continue
%continue
-
- Z iniciativy markraběte Karla usedl vyšehradský probošt Jan řečený Volek na olomoucký biskupský stolec jako Jan VII.
%continue
%continue
-
- V Praze byla duchovenstvem a lidem pražským velkolepě uvítána Blanka z Valois, manželka markraběte Karla, dědice Království českého.
%continue
%continue
-
- Markrabě Karel po roztržce s otcem pobýval nějaký čas v Tyrolsku.
%continue
%continue
-
- Český zemský sněm přijal a potvrdil markraběte Karla za budoucího českého krále.
%continue
%continue
-
- V druhé polovině roku pobyl Karel IV. několik měsíců v Tyrolích, aby je pomohl uchovat jako hrabství pro svého bratra Jana Jindřicha.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vstoupil bez boje do italského města Belluny.
%continue
%continue
-
- Karel IV. se spolu se svým otcem Janem Lucemburským, spojencem Řádu německých rytířů, zúčastnil nezdařené výpravy proti Litvě.
%continue
%continue
-
- Papež Kliment VI. vyzval zvláštními listy kurfiřty, aby zvolili za nového římského krále Karla IV.
%continue
%continue
-
- Volba Karla IV. králem Svaté říše římské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Bonnu korunován na krále Svaté říše římské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. spolu s pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic sepsali korunovační řád.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl slavnostně uvítán v Praze českým panstvem, pražskými měšťany a vysokými církevními hodnostáři po návratu z ciziny jako opravdový král, nejen český, ale i římský.
%continue
%continue
-
- Císař Karel IV. byl v kostele sv. Víta na Pražském hradě korunován arcibiskupem Arnoštem z Pardubic na krále českého (spolu s manželkou Blankou).
%continue
%continue
-
- Karel IV. s manželkou založili kostel Panny Marie Sněžné na Novém Městě.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil benediktinský Emauzský klášter s kostelem Panny Marie Na Slovanech.
%continue
%continue
-
- Karel IV. se o Vánocích zúčastnil slavností v Basileji.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil základní kámen pro stavbu hradu Karlštejn.
%continue
%continue
-
- Karel IV. uzavřel spojeneckou smlouvu s anglickým králem Eduardem III.
%continue
%continue
-
- Trevírský arcibiskup Balduin, prastrýc Karla IV., poslal do Prahy židovského bankéře Samuela, aby s Karlem IV. jednal o finančních záležitostech, plynoucích z Balduinovy správy a ručení v Lucembursku.
%continue
%continue
-
- Založení Nového Města pražského bylo mimořádným urbanistickým i politickým počinem Karla IV.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil základní kámen k Novému Městu pražskému.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal soubor listin, jimiž jednak potvrdil dosavadní práva a výsady českých knížat a králů, jednak vymezil základní obsah státoprávní instituce zemí České koruny, spolu se zakládací listinou zřizující v Praze univerzitu, která měla čtyři fakulty.
%continue
%continue
-
- Císař Karel IV. vydal listinu, v níž potvrzuje příslušnost hradu Seebergu k Čechám a uděluje radě a obci královského města Chebu právo dosazovat a odvolávat z tohoto panství úředníka.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal pro pražskou univerzitu listinu vydanou v durynském městě Eisenachu, tzv. eisenašský diplom.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Cáchách korunován římským králem Svaté říše římské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. ustavil na Starém Městě novou konšelskou správu, v níž byli zástupci většiny řemesel.
%continue
%continue
-
- Císař Karel IV. udělil Jílovému u Prahy výsady královského města.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil základní kámen ke klášteru a chrámu Nanebevzetí Panny Marie na Karlově.
%continue
%continue
-
- Římský "tribun lidu" Cola di Rienzo se po porážce uchýlil do Prahy pod ochranu Karla IV.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal nové kupecké řády, které stranily českým a moravským městům před německými.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Cividale.
%continue
%continue
-
- Karel IV. předal plebánu kostela sv. Havla na Starém Městě ostatek (část lebky) sv. Havla, který přivezl z kláštera St. Gallen ve Švýcarsku.
%continue
%continue
-
- Karel IV. daroval katedrále sv. Víta v Praze zlomek Evangelia sv. Marka z konce 6. st., získaný v Akvileji.
%continue
%continue
-
- Manželka Karla IV. Anna Svidnická byla korunována za římskou královnu.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal pro Rožmberky povolení k pobytu dvou židovských rodinám s povinností postavit si kamenné domy.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil v Niederingelheimu, rodišti Karla Velikého, malou kapitulu sv. Václava, aby tak šířil jeho jméno i za hranicemi a stanovil, aby jejími členy směli být pouze "lidé milého jazyka českého".
%continue
%continue
-
- Karel IV. při své triumfální cestě po říši zavítal do italského Udine, kde ho uvítal jeho nevlastní bratr, aquilejský patriarcha Mikuláš.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydává zákoník s nařízením ochrany královských lesů (pomezního hvozdu).
%continue
%continue
-
- V listině, vydané během korunovační jízdy Itálií se Karel IV. vyznal, že i na vrcholu své slávy dnem i nocí přemýšlí, jak by Pražský kostel (katedrálu sv. Víta) zvelebil, proto získal v pavii hlavu a tělo sv. Víta pro chrám, který je mu zasvěcen.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Miláně korunován lombardskou korunou.
%continue
%continue
-
- Karel IV. navštívil město Pisu v Toskánsku, čímž započala jeho mnoho let odkládaná římská jízda.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italském Arezzu.
%continue
%continue
-
- Karel IV. byl v Římě korunován císařem Svaté říše římské a stal se tak nejuznávanější politickou osobností na evropském kontinentu.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Perugii.
%continue
%continue
-
- Datována bulla, v níž Karel IV. připojuje k českému království knížectví polské a slezské a markrabství budešínské a gorlické.
%continue
%continue
-
- Karel IV. se pokusil nechat si schválit českým sněmem v Praze zákoník Majestat Carolina.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal "Zlatou bulu" ve které uzákonil všechny základní výsady své rodné země a která zároveň tvořila základní říšský zákon o volbě římských králů.
%continue
%continue
-
- Karel IV. pozval do Prahy stavitele Petra Parléře.
%continue
%continue
-
- Karel IV. položil, na radu svých astrologů v 5:31 ráno, základní kámen ke stavbě Pražského (Karlova) mostu (stavitel Petr Parléř).
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Sieně.
%continue
%continue
-
- Římský císař a král Český Karel IV. vydal privilegium a majestát na vysazení vinic ve třech mílích okolo Prahy.
%continue
%continue
-
- Karel IV. zaslal list se svou přivěšenou pečetí urozenému Buškovi z Litic, v němž zakazuje šlechticům zakupovat si a usazovat se chodských vesnicích.
%continue
%continue
-
- Datována listina, majestát o válečných úlevách pro břevnovský klášter, vydaná Karlem IV.
%continue
%continue
-
- Na pokyn Karla IV. byla započata stavba Hladové zdi na Petříně (d = 1178 m; v = 7,5 - 8 m) jako součást nového opevnění Menšího Města pražského na levém břehu Vltavy. To značně rozšířilo původní obvod tohoto města.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil klášter Panny Marie Na trávníčku.
%continue
%continue
-
- Karel IV. povolal z Rakous do Prahy vynikajícího německého kazatele Konráda Waldhausera.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Pavii.
%continue
%continue
-
- Karel IV. nechal odsoudit staroměstské konšely za vraždu kněze od Svatého Víta k pokutě sedmi tisíc korců obilí, které obratem nařídil rozdávat zdarma hladovějícím.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Florencii.
%continue
%continue
-
- Karel IV. žádal papeže Urbana V. o povolení českých zpovědníků pro své "služebníky", rozptýlené po hradech v diecézích eichstädtské a bamberské.
%continue
%continue
-
- Karel IV. navštívil Avignon.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu ve Švýcarské Ženevě.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu ve francouzské Orange.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil Velký rybník u Doks, dnešní Máchovo jezero.
%continue
%continue
-
- Karel IV. vydal listinu o zřizování propustí v jezech a o clech na Vltavě.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil blízko Campo di Fiore u Říma český špitál pro poutníky.
%continue
%continue
-
- Karel IV. se setkal v Římě a Padově s básníkem a spisovatelem Francescem Petrarcou.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil se svolením papeže Urbana V. klášter Ojvín u Žitavy.
%continue
%continue
-
- Karel IV. založil univerzitu v italské Lucce.
%continue
Počet záznamů: 1
Záznam „Obec : Dobřichovice“
aktualizován: