Počet záznamů: 1

Klíčové slovo : barok

Klíčové slovo	barok
Jinak	raný barok
	vrcholný barok
Popis	Vůdčí sloh evropského umění v 17. a 18. st. Původně označení vytýkající nepravidelnost, zvláštnost, bizarnost tohoto umění, později úhrnný název pro specifickou podobu stavitelství, sochařství, malířství a umělecké řemeslo.

Súvisiaca udalosť: 23. září 1938 - Ve večerních hodinách byla vyhlášena mobilizace - převratný okamžik symbolizující odhodlání bránit republiku proti rozpínavému německému nacismu, které přesto nakonec padlo bez boje.
30. září 1938 - Česká vláda za účasti prezidenta Edvarda Beneše přijala na Pražském hradě mnichovský diktát.
8. října 1938 - Valtice, které se znovu staly součástí Dolních Rakous, byly obsazeny německou armádou.
18. listopadu 1938 - První německé jednotky vstoupily do Harrachova.
14. března 1939 - Již večer vtrhla německá armáda do Ostravy.
15. března 1939 - Začala okupace Čech a Moravy vojsky nacistického Německa, de iure zanikla Druhá republika.
16. března 1939 - Německá stráž spolu s německými studenty uvítala na Pražském hradě Adolfa Hitlera, který zde vydal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
1. dubna 1939 - Protektorátní okupační úřady povolily pouze jedinou politickou stranu Národního souručenství.
21. června 1939 - Říšský protektor Konstantin von Neurath vydal nařízení o vyvlastnění židovského majetku. V protektorátu tak vešla v platnost první protižidovská opatření.
září 1939 - Delegace zástupců šlechtických rodů hlásících se k německé národnosti předala protektorátnímu prezidentovi Emilu Háchovi prohlášení věrnosti české šlechty.
1. září 1939 - V sokolovně a v sále restaurace p. Vávry v Uhříněvsi byli ubytováni příslušníci okupačních vojsk.
1. září 1939 - Vypukla II. světová válka.
2. října 1939 - V Praze byl zaveden lístkový systém na nákup potravin a jiného zboží.
v listopadu 1939 - Náčelník štábu zemského velitelství Obrany národa - Morava Ladislav Kotík byl zatčen gestapem.
17. listopadu 1939 - V reakci na předchozí protiněmecké studentské nepokoje v Praze byla vydána Vyhláška o uzavření českých vysokých škol na tři roky.
26. ledna 1940 - Nařízením říšského protektora byly všechny osoby židovského původu vyloučeny z hospodářského života v protektorátu Čechy a Morava.
3. června 1940 - Válečný pilot Josef Decastello zahynul v letounu Bloch, když byl během letu sestřelen protileteckým kanónem.
16. dubna 1941 - Provedena první výsadková operace na území protektorátu s krycím jménem Benjamin, která však skončila nezdarem vzhledem k tomu, že místo u Kolína skončila v Alpách.
17. května 1941 - Přesně 29 měsíců po zveřejnění prvního dílu komiksu "Černí jezdci řádí" byl okupačními úřady zakázán Mladý hlasatel.
23. června 1941 - Tisův Slovenský stát vyhlašuje válku Sovětskému svazu.
26. června 1941 - Protektorátní vládní nařízení zavedlo pracovní knížky, které měly přispět k plánovitému rozmísťování pracovních sil.
16. července 1941 - Válečný pilot Antonín Velebnovský zahynul v troskách letounu Hurricane.
18. července 1941 - Okupanti zrušili benediktinský Emauzský klášter v Praze.
15. září 1941 - Vstoupila v platnost povinnost pro všechny Židy na územích okupovaných Němci nosit na veřejnosti symbol žluté Davidovy hvězdy s nápisem Jude.
27. září 1941 - Reinhard Heydrich byl jmenován zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě.
28. září 1941 - Pražské gestapo provedlo čtyři popravy.
28. září 1941 - V Praze byl gestapem popraven generál Josef Bílý, vrchní velitel odbojové organizace Obrana národa.
28. září 1941 - V Praze byl gestapem popraven generál Hugo Vojta, zemský velitel odbojové organizace Obrana národa.
29. září 1941 - Pražské gestapo provedlo dvacet poprav.
3. října 1941 - V Praze byl gestapem popraven člen odboje plukovník Josef Balabán.
3. října 1941 - Při nočním zátahu gestapa v budově jinonického Akcízu bylo během vysílání depeší do Londýna zatčeno 5 členů protinacistické odbojové skupiny Úvod.
16. října 1941 - Z bubenského nádraží v Praze odjel první židovský transport do ghetta v polské Lodži.
21. října 1941 - Gestapo zatklo českého šlechtice, novináře a odbojáře Zdeňka Bořka Dohalského a umístilo do věznice v Praze na Pankráci.
29. října 1941 - Heinrich Himmler v doprovodu Reinharda Heydricha při své návštěvě Prahy vykonal přehlídku čestné jednotky SS na Pražském hradě.
listopad 1941 - Hornický dům v Ostravě byl poškozen zásahem letecké pumy.
24. listopadu 1941 - Z Masarykova nádraží v Praze byl vypraven v pět hodin ráno první transport Židů do Terezína, tzv. transport "Komanda výstavby" čítající 342 mladých mužů.
22. prosince 1941 - V koncentračním táboře Mauthausen zahynul herec, textař, skladatel, režisér, scénarista, publicista a nakladatel Karel Hašler.
29. prosince 1941 - Parašutisté skupiny Anthropoid rotmistři Josef Gabčík a Jan Kubiš seskočili na okupované území, tzv. protektorátu, u obce Nehvizdy nedaleko Prahy.
roku 1942 - V Argentinské ulici v pražských Holešovicích byla postavena dřevěná stavba Hasičské stanice, která byla součástí sítě německé obrany Prahy proti leteckým náletům za druhé světové války.
18. ledna 1942 - Z Plzně vyjel první transport s místními Židy.
22. února 1942 - Z Kladna byl vypraven první vlak smrti pod označením "Y", který odvezl 800 kladenských Židů.
15. března 1942 - Do koncentračních táborů bylo deportováno 458 židovských obyvatel Boskovic.
9. května 1942 - V Osvětimi zahynul herec, režisér a dramaturg Václav Jiřikovský.
18. května 1942 - Z důvodu nedostatku jakéhokoliv druhu materiálu vydaly protektorátní úřady všeobecný zákaz staveb.
26. června 1942 - Na střelnici v Praze Kobylisích byl spolu s manželkou a dcerou popraven vlastenec, politik Adolf Schart, starosta Dobříše.
27. května 1942 - V Praze byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
v červnu 1942 - Za heydrichiády byl zatčen profesor a rektor semináře v pražských Dejvicích Josef Beran.
5. června 1942 - Po atentátu na Heydricha byli zatčeni bratři František a Antonín Dohalští a internováni v Terezíně.
10. června 1942 - V Lidicích byla popravena čtveřice rodáků z Číčovic.
10. června 1942 - Fašisti vypálili obec Lidice na Kladensku.
24. června 1942 - Fašisté vypálili obec Ležáky, 33 dospělých osob popravili a 11 dětí poslali do koncentračního tábora v Chelmnu, kde zahynuly v plynové komoře; dvě dívky byly vybrány k poněmčení.
26. června 1942 - Na střelnici v Praze Kobylisích byl spolu s manželkou a dcerou popraven vlastenec, politik Adolf Schart, starosta Dobříše.
30. června 1942 - V Praze na kobyliském popravišti byl popraven voják a odbojář generál Josef Mašín, člen zpravodajsko-sabotážní skupiny Heillige drei Könige.
4. července 1942 - Na plzeňském gestapu zemřel po požití cyankáli odbojář Václav Linhart.
srpen 1942 - Školní budova v Uhříněvsi byla "dána k užívání táboru německých dítek z Říše". Reálně to znamenalo, žer tu až do konce války sídlila pobočka Hitlerjugend (Hitlerovy mládeže).
23. srpna 1942 - V Terezíně byl umučen novinář, fejetonista, politický a kulturní komentátor Karel Zdeněk Klíma, šéfredaktor Lidových novin.
12. září 1942 - Do Terezína byl vypraven transport Bg 12. V jeho vagonech bylo 1000 Židů, z nichž bylo 46 z Uhříněvsi.
14. září 1942 - Malířka Edita Hirschová vyjela v 8,55 hod. z nádraží Le Bourget-Drancy s transportem Židů do koncentračního tábora Osvětim.
22. září 1942 - V koncentračním táboře Mauthausenu zemřel důstojník československé armády Oldřich Pechal.
24. října 1942 - Jako odveta za atentát na R. Heydricha bylo v koncentračním táboře Mauthausen popraveno 262 Čechů a Češek.
17. ledna 1943 - V koncentračním táboře Stutthof zemřel člen odboje Zdeněk Linhart.
22. ledna 1943 - Nacisté deportovali z Podivína 286 Židů do vyhlazovacích táborů.
23. února 1943 - V pražské Lucerně pronesl K. H. Frank projev k zahájení totální mobilizace v českých zemích.
15. dubna 1943 - První nálet anglo-amerických letadel na plzeňskou Škodovku.
13. července 1943 - Nacisté vypálili obec Český Malín na Volyni (popelem lehlo 68 domů a 61 hospodářských budov) a zavraždili přitom 374 Čechů a 26 Poláků.

Súvisiaca udalosť

%continue

- Ve večerních hodinách byla vyhlášena mobilizace - převratný okamžik symbolizující odhodlání bránit republiku proti rozpínavému německému nacismu, které přesto nakonec padlo bez boje.

%continue

- Česká vláda za účasti prezidenta Edvarda Beneše přijala na Pražském hradě mnichovský diktát.

%continue

- Valtice, které se znovu staly součástí Dolních Rakous, byly obsazeny německou armádou.

%continue

- První německé jednotky vstoupily do Harrachova.

%continue

- Již večer vtrhla německá armáda do Ostravy.

%continue

- Začala okupace Čech a Moravy vojsky nacistického Německa, de iure zanikla Druhá republika.

%continue

- Německá stráž spolu s německými studenty uvítala na Pražském hradě Adolfa Hitlera, který zde vydal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

%continue

- Protektorátní okupační úřady povolily pouze jedinou politickou stranu Národního souručenství.

%continue

- Říšský protektor Konstantin von Neurath vydal nařízení o vyvlastnění židovského majetku. V protektorátu tak vešla v platnost první protižidovská opatření.

%continue

- Delegace zástupců šlechtických rodů hlásících se k německé národnosti předala protektorátnímu prezidentovi Emilu Háchovi prohlášení věrnosti české šlechty.

%continue

- V sokolovně a v sále restaurace p. Vávry v Uhříněvsi byli ubytováni příslušníci okupačních vojsk.

%continue

- Vypukla II. světová válka.

%continue

- V Praze byl zaveden lístkový systém na nákup potravin a jiného zboží.

%continue

- Náčelník štábu zemského velitelství Obrany národa - Morava Ladislav Kotík byl zatčen gestapem.

%continue

- V reakci na předchozí protiněmecké studentské nepokoje v Praze byla vydána Vyhláška o uzavření českých vysokých škol na tři roky.

%continue

- Nařízením říšského protektora byly všechny osoby židovského původu vyloučeny z hospodářského života v protektorátu Čechy a Morava.

%continue

- Válečný pilot Josef Decastello zahynul v letounu Bloch, když byl během letu sestřelen protileteckým kanónem.

%continue

- Provedena první výsadková operace na území protektorátu s krycím jménem Benjamin, která však skončila nezdarem vzhledem k tomu, že místo u Kolína skončila v Alpách.

%continue

- Přesně 29 měsíců po zveřejnění prvního dílu komiksu "Černí jezdci řádí" byl okupačními úřady zakázán Mladý hlasatel.

%continue

- Tisův Slovenský stát vyhlašuje válku Sovětskému svazu.

%continue

- Protektorátní vládní nařízení zavedlo pracovní knížky, které měly přispět k plánovitému rozmísťování pracovních sil.

%continue

- Válečný pilot Antonín Velebnovský zahynul v troskách letounu Hurricane.

%continue

- Okupanti zrušili benediktinský Emauzský klášter v Praze.

%continue

- Vstoupila v platnost povinnost pro všechny Židy na územích okupovaných Němci nosit na veřejnosti symbol žluté Davidovy hvězdy s nápisem Jude.

%continue

- Reinhard Heydrich byl jmenován zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě.

%continue

- Pražské gestapo provedlo čtyři popravy.

%continue

- V Praze byl gestapem popraven generál Josef Bílý, vrchní velitel odbojové organizace Obrana národa.

%continue

- V Praze byl gestapem popraven generál Hugo Vojta, zemský velitel odbojové organizace Obrana národa.

%continue

- Pražské gestapo provedlo dvacet poprav.

%continue

- V Praze byl gestapem popraven člen odboje plukovník Josef Balabán.

%continue

- Při nočním zátahu gestapa v budově jinonického Akcízu bylo během vysílání depeší do Londýna zatčeno 5 členů protinacistické odbojové skupiny Úvod.

%continue

- Z bubenského nádraží v Praze odjel první židovský transport do ghetta v polské Lodži.

%continue

- Gestapo zatklo českého šlechtice, novináře a odbojáře Zdeňka Bořka Dohalského a umístilo do věznice v Praze na Pankráci.

%continue

- Heinrich Himmler v doprovodu Reinharda Heydricha při své návštěvě Prahy vykonal přehlídku čestné jednotky SS na Pražském hradě.

%continue

- Hornický dům v Ostravě byl poškozen zásahem letecké pumy.

%continue

- Z Masarykova nádraží v Praze byl vypraven v pět hodin ráno první transport Židů do Terezína, tzv. transport "Komanda výstavby" čítající 342 mladých mužů.

%continue

- V koncentračním táboře Mauthausen zahynul herec, textař, skladatel, režisér, scénarista, publicista a nakladatel Karel Hašler.

%continue

- Parašutisté skupiny Anthropoid rotmistři Josef Gabčík a Jan Kubiš seskočili na okupované území, tzv. protektorátu, u obce Nehvizdy nedaleko Prahy.

%continue

- V Argentinské ulici v pražských Holešovicích byla postavena dřevěná stavba Hasičské stanice, která byla součástí sítě německé obrany Prahy proti leteckým náletům za druhé světové války.

%continue

- Z Plzně vyjel první transport s místními Židy.

%continue

- Z Kladna byl vypraven první vlak smrti pod označením "Y", který odvezl 800 kladenských Židů.

%continue

- Do koncentračních táborů bylo deportováno 458 židovských obyvatel Boskovic.

%continue

- V Osvětimi zahynul herec, režisér a dramaturg Václav Jiřikovský.

%continue

- Z důvodu nedostatku jakéhokoliv druhu materiálu vydaly protektorátní úřady všeobecný zákaz staveb.

%continue

- Na střelnici v Praze Kobylisích byl spolu s manželkou a dcerou popraven vlastenec, politik Adolf Schart, starosta Dobříše.

%continue

- V Praze byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

%continue

- Za heydrichiády byl zatčen profesor a rektor semináře v pražských Dejvicích Josef Beran.

%continue

- Po atentátu na Heydricha byli zatčeni bratři František a Antonín Dohalští a internováni v Terezíně.

%continue

- V Lidicích byla popravena čtveřice rodáků z Číčovic.

%continue

- Fašisti vypálili obec Lidice na Kladensku.

%continue

- Fašisté vypálili obec Ležáky, 33 dospělých osob popravili a 11 dětí poslali do koncentračního tábora v Chelmnu, kde zahynuly v plynové komoře; dvě dívky byly vybrány k poněmčení.

%continue

- Na střelnici v Praze Kobylisích byl spolu s manželkou a dcerou popraven vlastenec, politik Adolf Schart, starosta Dobříše.

%continue

- V Praze na kobyliském popravišti byl popraven voják a odbojář generál Josef Mašín, člen zpravodajsko-sabotážní skupiny Heillige drei Könige.

%continue

- Na plzeňském gestapu zemřel po požití cyankáli odbojář Václav Linhart.

%continue

- Školní budova v Uhříněvsi byla "dána k užívání táboru německých dítek z Říše". Reálně to znamenalo, žer tu až do konce války sídlila pobočka Hitlerjugend (Hitlerovy mládeže).

%continue

- V Terezíně byl umučen novinář, fejetonista, politický a kulturní komentátor Karel Zdeněk Klíma, šéfredaktor Lidových novin.

%continue

- Do Terezína byl vypraven transport Bg 12. V jeho vagonech bylo 1000 Židů, z nichž bylo 46 z Uhříněvsi.

%continue

- Malířka Edita Hirschová vyjela v 8,55 hod. z nádraží Le Bourget-Drancy s transportem Židů do koncentračního tábora Osvětim.

%continue

- V koncentračním táboře Mauthausenu zemřel důstojník československé armády Oldřich Pechal.

%continue

- Jako odveta za atentát na R. Heydricha bylo v koncentračním táboře Mauthausen popraveno 262 Čechů a Češek.

%continue

- V koncentračním táboře Stutthof zemřel člen odboje Zdeněk Linhart.

%continue

- Nacisté deportovali z Podivína 286 Židů do vyhlazovacích táborů.

%continue

- V pražské Lucerně pronesl K. H. Frank projev k zahájení totální mobilizace v českých zemích.

%continue

- První nálet anglo-amerických letadel na plzeňskou Škodovku.

%continue

- Nacisté vypálili obec Český Malín na Volyni (popelem lehlo 68 domů a 61 hospodářských budov) a zavraždili přitom 374 Čechů a 26 Poláků.

%continue

- Prezident E. Beneš přijal u příležitosti 25. výročí vzniku ČSR českou exilovou vládu.

%continue

- Proběhl britský nálet na Plzeň, při kterém zahynulo na 1000 lidí.

%continue

- Bojkovickou zbrojovku na Uherskobrodsku zničila mohutná exploze (podle historiků největší protektorátní sabotážní akce).

%continue

- Státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank zřídil jediné protektorátní vyznamenání "Čestný štít Protektorátu Čechy a Mora s orlicí sv. Václava".

%continue

- Proběhl nálet 268 bombardérů na rafinérii, letiště a nádraží v Pardubicích, při kterém zahynulo 213 lidí.

%continue

- Při bombardování rafinérie v Záluží byl sestřelen letoun B17, který dopadl do prostoru dolu Alexandr. Při tom zahynulo 6 členů posádky a při následné explozi bylo těžce popáleno 13 lidí, z nichž 11 později podlehlo následkům zranění.

%continue

- Letka amerických bombardérů B-17G a B24, které odstartovaly z amerických základen v Itálii s cílem provést nálet na rafinérie na syntetický benzín, seřazovací nádraží a průmyslovou oblast Moravské Ostravy, byla na Zlínsku v okolí Slavičína napadena německými stíhači a zcela zničena.

%continue

- Ministr čs. exilové vlády poblahopřál gen. L. Svobodovi v Dukelském průsmyku ke vstupu na čs. území.

%continue

- V Praze na Pankráci byl popraven tlumočník na gestapu a člen odboje Bedřich Linhart.

%continue

- Na základě mobilizační vyhlášky vydal velitel osvobozeného území generál Hasal-Nižborskij pokyn ke zřizování náborových úřadů, kde se měli hlásit čs. občané branných ročníků na Podkarpatsku.

%continue

- Jedním letounem byla bombardována holešovická elektrárna v Praze.

%continue

- Při leteckém náletu na Havlíčkův Brod zahynuli při povinném sběru papíru čtyři žáci zdejší obecné školy.

%continue

- Při bombardování Břeclavi byl zničen kostel sv. Václava.

%continue

- Za pomoc partyzánům poslal stanný soud v Morávce na smrt 14 místních obyvatel.

%continue

- Nad Severní Moravou a Slezskem se odehrála jedna z největších leteckých bitev nad územím protektorátu.

%continue

- První úspěšný nálet spojenců na plzeňskou Škodovku.

%continue

- Na zasněženém poli u Dobrovic na Mladoboleslavsku nouzově přistál stíhací letoun Messerschmitt Bf 109.

%continue

- Ve 12:40 hodin se zřítil u Uhříněvsi stíhací letoun Messerschmitt Bf 109.

%continue

- Dopoledne nouzově přistál u Ředhoště na Slánsku nouzově přistál stíhací letoun Messerschmitt Bf 109.

%continue

- Proběhl nálet, který zničil rafinérii v Pardubicích.

%continue

- Košice a Prešov byly osvobozeny od nacistů.

%continue

- Rožňava byla osvobozena od nacistů.

%continue

- Levoča byla osvobozena od nacistů a gardistů.

%continue

- Uskutečnil se americký nálet 62 bombardérů na Prahu, při kterém zahynulo 701 lidí, 80 zůstalo nezvěstných a dalších 1184 bylo zraněno.

%continue

- Na území protektorátu byla vysazena parašutistická skupina Platinum-Pewter.

%continue

- Nacisté vypracovali tajný plán na ochromění Ostravska.

%continue

- Na úbočí Sněžky v Krkonoších havarovalo ve vánici německé vojenské dopravní letadlo JU-52. Pád nepřežilo 23 vojáků a členů posádky, transportovaných z lazaretu v Breslau.

%continue

- Proběhl nálet více jak 100 bombardérů B-17 na Kolín, při kterém bylo zničeno na 60% výrobních kapacit rafinérie a zahynulo při něm 37 lidí.

%continue

- Sovětská vojska osvobodila Osoblahu.

%continue

- V okolí Hrabyně probíhaly nejtěžší boje Ostravské operace, která měla za cíl osvobození Ostravy obsazené Němci.

%continue

- Po těžkých bojích osvobodila sovětská vojska Lanžhot.

%continue

- Sovětská vojska osvobodila Břeclav a Hustopeče.

%continue

- Na konci II. světové války bylo město Beroun poškozeno silným náletem.

%continue

- Na nádraží v Uhříněvsi dorazil transport ruských zajatců.

%continue

- Proběhl americký nálet na nádraží v Kolíně, při kterém zahynulo 5 lidí.

%continue

- Po udání dvou konfidentů nacisté vypálili osadu Ploština na Zlínsku a její obyvatele za podporu partyzánů zmasakrovali (24 osob bylo zaživa upáleno).

%continue

- Američtí vojáci z 2. obrněné divize likvidují v Aši poslední německý odpor.

%continue

- Hloubkoví letci bombardovali transport německých uprchlíků v Uhříněvsi.

%continue

- Proběhl americký nálet na Plzeň, při kterém byly zničeny dvě třetiny škodováckého závodu a stovky domů zahynulo při něm 67 lidí.

%continue

- Zámek v Kozolupech byl poškozen zásahem letecké pumy.

%continue

- Ruská armáda 2. ukrajinského frontu osvobodila Brno.

%continue

- Českoslovenští tankisté a vojáci Rudé armády osvobodili Ostravu.

%continue

- Obec Přečkovice ležící severně od Bojkovic byla osvobozena Rudou armádou.

%continue

- Obec Závada byla osvobozena Sovětskou armádou.

%continue

- Osada Vařákovy paseky na hřebeni Vizovických vrchů byla vypálena jednotkou SS-Jagdeinsatz.

%continue

- Volání státního rozhlasu v Praze ve 12:33 hodin o pomoc se stalo signálem k propuknutí Pražského povstání.

%continue

- Vojáci německé 11. pancéřové divize generála Weitersheima se vzdávají Američanům ve Všerubech.

%continue

- Město Stříbro bylo osvobozeno příslušníky V. sboru III. americké armády.

%continue

- 1. divize ROA tvořená vlasovci se na ústupu před Rudou armádou zastavila v Suchomastech na Berounsku, aby pomohla Praze s bojem proti okupantům.

Použitá literatura

Blažíček Oldřich J.; Slovník pojmů z dějin umění; Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění; 1991; s. 27, 44, 175
kolektiv autorů; Ottova encyklopedie A-Ž; 2019; s. 83-84
Sommer Petr; Sázavský klášter; 1996; s. 56
Goňa Karel; Umělecký zámečník; Odborné nauky II.; 1972; s. 57-59, obr. 274
Janáček Josef; Malé dějiny Prahy; 1968; s. 220-229
Blažíček Oldřich J.; Slovník památkové péče; Terminologie, morfologie, organizace; 1962; s. 25 (viz. další text)
Michels Ulrich; Encyklopedický atlas hudby; 2000; s. 266-331

Súvisiaca udalosť: 23. září 1938 - Ve večerních hodinách byla vyhlášena mobilizace - převratný okamžik symbolizující odhodlání bránit republiku proti rozpínavému německému nacismu, které přesto nakonec padlo bez boje.
30. září 1938 - Česká vláda za účasti prezidenta Edvarda Beneše přijala na Pražském hradě mnichovský diktát.
8. října 1938 - Valtice, které se znovu staly součástí Dolních Rakous, byly obsazeny německou armádou.
18. listopadu 1938 - První německé jednotky vstoupily do Harrachova.
14. března 1939 - Již večer vtrhla německá armáda do Ostravy.
15. března 1939 - Začala okupace Čech a Moravy vojsky nacistického Německa, de iure zanikla Druhá republika.
16. března 1939 - Německá stráž spolu s německými studenty uvítala na Pražském hradě Adolfa Hitlera, který zde vydal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
1. dubna 1939 - Protektorátní okupační úřady povolily pouze jedinou politickou stranu Národního souručenství.
21. června 1939 - Říšský protektor Konstantin von Neurath vydal nařízení o vyvlastnění židovského majetku. V protektorátu tak vešla v platnost první protižidovská opatření.
září 1939 - Delegace zástupců šlechtických rodů hlásících se k německé národnosti předala protektorátnímu prezidentovi Emilu Háchovi prohlášení věrnosti české šlechty.
1. září 1939 - V sokolovně a v sále restaurace p. Vávry v Uhříněvsi byli ubytováni příslušníci okupačních vojsk.
1. září 1939 - Vypukla II. světová válka.
2. října 1939 - V Praze byl zaveden lístkový systém na nákup potravin a jiného zboží.
v listopadu 1939 - Náčelník štábu zemského velitelství Obrany národa - Morava Ladislav Kotík byl zatčen gestapem.
17. listopadu 1939 - V reakci na předchozí protiněmecké studentské nepokoje v Praze byla vydána Vyhláška o uzavření českých vysokých škol na tři roky.
26. ledna 1940 - Nařízením říšského protektora byly všechny osoby židovského původu vyloučeny z hospodářského života v protektorátu Čechy a Morava.
3. června 1940 - Válečný pilot Josef Decastello zahynul v letounu Bloch, když byl během letu sestřelen protileteckým kanónem.
16. dubna 1941 - Provedena první výsadková operace na území protektorátu s krycím jménem Benjamin, která však skončila nezdarem vzhledem k tomu, že místo u Kolína skončila v Alpách.
17. května 1941 - Přesně 29 měsíců po zveřejnění prvního dílu komiksu "Černí jezdci řádí" byl okupačními úřady zakázán Mladý hlasatel.
23. června 1941 - Tisův Slovenský stát vyhlašuje válku Sovětskému svazu.
26. června 1941 - Protektorátní vládní nařízení zavedlo pracovní knížky, které měly přispět k plánovitému rozmísťování pracovních sil.
16. července 1941 - Válečný pilot Antonín Velebnovský zahynul v troskách letounu Hurricane.
18. července 1941 - Okupanti zrušili benediktinský Emauzský klášter v Praze.
15. září 1941 - Vstoupila v platnost povinnost pro všechny Židy na územích okupovaných Němci nosit na veřejnosti symbol žluté Davidovy hvězdy s nápisem Jude.
27. září 1941 - Reinhard Heydrich byl jmenován zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě.
28. září 1941 - Pražské gestapo provedlo čtyři popravy.
28. září 1941 - V Praze byl gestapem popraven generál Josef Bílý, vrchní velitel odbojové organizace Obrana národa.
28. září 1941 - V Praze byl gestapem popraven generál Hugo Vojta, zemský velitel odbojové organizace Obrana národa.
29. září 1941 - Pražské gestapo provedlo dvacet poprav.
3. října 1941 - V Praze byl gestapem popraven člen odboje plukovník Josef Balabán.
3. října 1941 - Při nočním zátahu gestapa v budově jinonického Akcízu bylo během vysílání depeší do Londýna zatčeno 5 členů protinacistické odbojové skupiny Úvod.
16. října 1941 - Z bubenského nádraží v Praze odjel první židovský transport do ghetta v polské Lodži.
21. října 1941 - Gestapo zatklo českého šlechtice, novináře a odbojáře Zdeňka Bořka Dohalského a umístilo do věznice v Praze na Pankráci.
29. října 1941 - Heinrich Himmler v doprovodu Reinharda Heydricha při své návštěvě Prahy vykonal přehlídku čestné jednotky SS na Pražském hradě.
listopad 1941 - Hornický dům v Ostravě byl poškozen zásahem letecké pumy.
24. listopadu 1941 - Z Masarykova nádraží v Praze byl vypraven v pět hodin ráno první transport Židů do Terezína, tzv. transport "Komanda výstavby" čítající 342 mladých mužů.
22. prosince 1941 - V koncentračním táboře Mauthausen zahynul herec, textař, skladatel, režisér, scénarista, publicista a nakladatel Karel Hašler.
29. prosince 1941 - Parašutisté skupiny Anthropoid rotmistři Josef Gabčík a Jan Kubiš seskočili na okupované území, tzv. protektorátu, u obce Nehvizdy nedaleko Prahy.
roku 1942 - V Argentinské ulici v pražských Holešovicích byla postavena dřevěná stavba Hasičské stanice, která byla součástí sítě německé obrany Prahy proti leteckým náletům za druhé světové války.
18. ledna 1942 - Z Plzně vyjel první transport s místními Židy.
22. února 1942 - Z Kladna byl vypraven první vlak smrti pod označením "Y", který odvezl 800 kladenských Židů.
15. března 1942 - Do koncentračních táborů bylo deportováno 458 židovských obyvatel Boskovic.
9. května 1942 - V Osvětimi zahynul herec, režisér a dramaturg Václav Jiřikovský.
18. května 1942 - Z důvodu nedostatku jakéhokoliv druhu materiálu vydaly protektorátní úřady všeobecný zákaz staveb.
26. června 1942 - Na střelnici v Praze Kobylisích byl spolu s manželkou a dcerou popraven vlastenec, politik Adolf Schart, starosta Dobříše.
27. května 1942 - V Praze byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
v červnu 1942 - Za heydrichiády byl zatčen profesor a rektor semináře v pražských Dejvicích Josef Beran.
5. června 1942 - Po atentátu na Heydricha byli zatčeni bratři František a Antonín Dohalští a internováni v Terezíně.
10. června 1942 - V Lidicích byla popravena čtveřice rodáků z Číčovic.
10. června 1942 - Fašisti vypálili obec Lidice na Kladensku.
24. června 1942 - Fašisté vypálili obec Ležáky, 33 dospělých osob popravili a 11 dětí poslali do koncentračního tábora v Chelmnu, kde zahynuly v plynové komoře; dvě dívky byly vybrány k poněmčení.
26. června 1942 - Na střelnici v Praze Kobylisích byl spolu s manželkou a dcerou popraven vlastenec, politik Adolf Schart, starosta Dobříše.
30. června 1942 - V Praze na kobyliském popravišti byl popraven voják a odbojář generál Josef Mašín, člen zpravodajsko-sabotážní skupiny Heillige drei Könige.
4. července 1942 - Na plzeňském gestapu zemřel po požití cyankáli odbojář Václav Linhart.
srpen 1942 - Školní budova v Uhříněvsi byla "dána k užívání táboru německých dítek z Říše". Reálně to znamenalo, žer tu až do konce války sídlila pobočka Hitlerjugend (Hitlerovy mládeže).
23. srpna 1942 - V Terezíně byl umučen novinář, fejetonista, politický a kulturní komentátor Karel Zdeněk Klíma, šéfredaktor Lidových novin.
12. září 1942 - Do Terezína byl vypraven transport Bg 12. V jeho vagonech bylo 1000 Židů, z nichž bylo 46 z Uhříněvsi.
14. září 1942 - Malířka Edita Hirschová vyjela v 8,55 hod. z nádraží Le Bourget-Drancy s transportem Židů do koncentračního tábora Osvětim.
22. září 1942 - V koncentračním táboře Mauthausenu zemřel důstojník československé armády Oldřich Pechal.
24. října 1942 - Jako odveta za atentát na R. Heydricha bylo v koncentračním táboře Mauthausen popraveno 262 Čechů a Češek.
17. ledna 1943 - V koncentračním táboře Stutthof zemřel člen odboje Zdeněk Linhart.
22. ledna 1943 - Nacisté deportovali z Podivína 286 Židů do vyhlazovacích táborů.
23. února 1943 - V pražské Lucerně pronesl K. H. Frank projev k zahájení totální mobilizace v českých zemích.
15. dubna 1943 - První nálet anglo-amerických letadel na plzeňskou Škodovku.
13. července 1943 - Nacisté vypálili obec Český Malín na Volyni (popelem lehlo 68 domů a 61 hospodářských budov) a zavraždili přitom 374 Čechů a 26 Poláků.
28. října 1943 - Prezident E. Beneš přijal u příležitosti 25. výročí vzniku ČSR českou exilovou vládu.
17. dubna 1944 - Proběhl britský nálet na Plzeň, při kterém zahynulo na 1000 lidí.
10. května 1944 - Bojkovickou zbrojovku na Uherskobrodsku zničila mohutná exploze (podle historiků největší protektorátní sabotážní akce).
4. června 1944 - Státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank zřídil jediné protektorátní vyznamenání "Čestný štít Protektorátu Čechy a Mora s orlicí sv. Václava".
24. srpna 1944 - Proběhl nálet 268 bombardérů na rafinérii, letiště a nádraží v Pardubicích, při kterém zahynulo 213 lidí.
24. srpna 1944 - Při bombardování rafinérie v Záluží byl sestřelen letoun B17, který dopadl do prostoru dolu Alexandr. Při tom zahynulo 6 členů posádky a při následné explozi bylo těžce popáleno 13 lidí, z nichž 11 později podlehlo následkům zranění.
29. srpna 1944 - Letka amerických bombardérů B-17G a B24, které odstartovaly z amerických základen v Itálii s cílem provést nálet na rafinérie na syntetický benzín, seřazovací nádraží a průmyslovou oblast Moravské Ostravy, byla na Zlínsku v okolí Slavičína napadena německými stíhači a zcela zničena.
6. října 1944 - Ministr čs. exilové vlády poblahopřál gen. L. Svobodovi v Dukelském průsmyku ke vstupu na čs. území.
20. října 1944 - V Praze na Pankráci byl popraven tlumočník na gestapu a člen odboje Bedřich Linhart.
30. října 1944 - Na základě mobilizační vyhlášky vydal velitel osvobozeného území generál Hasal-Nižborskij pokyn ke zřizování náborových úřadů, kde se měli hlásit čs. občané branných ročníků na Podkarpatsku.
15. listopadu 1944 - Jedním letounem byla bombardována holešovická elektrárna v Praze.
15. listopadu 1944 - Při leteckém náletu na Havlíčkův Brod zahynuli při povinném sběru papíru čtyři žáci zdejší obecné školy.
20. listopadu 1944 - Při bombardování Břeclavi byl zničen kostel sv. Václava.
14. prosince 1944 - Za pomoc partyzánům poslal stanný soud v Morávce na smrt 14 místních obyvatel.
17. prosince 1944 - Nad Severní Moravou a Slezskem se odehrála jedna z největších leteckých bitev nad územím protektorátu.
20. prosince 1944 - První úspěšný nálet spojenců na plzeňskou Škodovku.
20. prosinec 1944 - Na zasněženém poli u Dobrovic na Mladoboleslavsku nouzově přistál stíhací letoun Messerschmitt Bf 109.
21. prosince 1944 - Ve 12:40 hodin se zřítil u Uhříněvsi stíhací letoun Messerschmitt Bf 109.
21. prosince 1944 - Dopoledne nouzově přistál u Ředhoště na Slánsku nouzově přistál stíhací letoun Messerschmitt Bf 109.
28. prosince 1944 - Proběhl nálet, který zničil rafinérii v Pardubicích.
20. ledna 1945 - Košice a Prešov byly osvobozeny od nacistů.
23. ledna 1945 - Rožňava byla osvobozena od nacistů.
27. ledna 1945 - Levoča byla osvobozena od nacistů a gardistů.
14. února 1945 - Uskutečnil se americký nálet 62 bombardérů na Prahu, při kterém zahynulo 701 lidí, 80 zůstalo nezvěstných a dalších 1184 bylo zraněno.
17. února 1945 - Na území protektorátu byla vysazena parašutistická skupina Platinum-Pewter.
17. února 1945 - Nacisté vypracovali tajný plán na ochromění Ostravska.
23. února 1945 - Na úbočí Sněžky v Krkonoších havarovalo ve vánici německé vojenské dopravní letadlo JU-52. Pád nepřežilo 23 vojáků a členů posádky, transportovaných z lazaretu v Breslau.
15. března 1945 - Proběhl nálet více jak 100 bombardérů B-17 na Kolín, při kterém bylo zničeno na 60% výrobních kapacit rafinérie a zahynulo při něm 37 lidí.
31. března 1945 - Sovětská vojska osvobodila Osoblahu.
duben 1945 - V okolí Hrabyně probíhaly nejtěžší boje Ostravské operace, která měla za cíl osvobození Ostravy obsazené Němci.
11. dubna 1945 - Po těžkých bojích osvobodila sovětská vojska Lanžhot.
16. dubna 1945 - Sovětská vojska osvobodila Břeclav a Hustopeče.
17. dubna 1945 - Na konci II. světové války bylo město Beroun poškozeno silným náletem.
18. dubna 1945 - Na nádraží v Uhříněvsi dorazil transport ruských zajatců.
18. dubna 1945 - Proběhl americký nálet na nádraží v Kolíně, při kterém zahynulo 5 lidí.
19. dubna 1945 - Po udání dvou konfidentů nacisté vypálili osadu Ploština na Zlínsku a její obyvatele za podporu partyzánů zmasakrovali (24 osob bylo zaživa upáleno).
20. dubna 1945 - Američtí vojáci z 2. obrněné divize likvidují v Aši poslední německý odpor.
25. dubna 1945 - Hloubkoví letci bombardovali transport německých uprchlíků v Uhříněvsi.
25. dubna 1945 - Proběhl americký nálet na Plzeň, při kterém byly zničeny dvě třetiny škodováckého závodu a stovky domů zahynulo při něm 67 lidí.
25. dubna 1945 - Zámek v Kozolupech byl poškozen zásahem letecké pumy.
26. dubna 1945 - Ruská armáda 2. ukrajinského frontu osvobodila Brno.
30. dubna 1945 - Českoslovenští tankisté a vojáci Rudé armády osvobodili Ostravu.
1. května 1945 - Obec Přečkovice ležící severně od Bojkovic byla osvobozena Rudou armádou.
1. května 1945 - Obec Závada byla osvobozena Sovětskou armádou.
2. května 1945 - Osada Vařákovy paseky na hřebeni Vizovických vrchů byla vypálena jednotkou SS-Jagdeinsatz.
2. května 1945 - Volání státního rozhlasu v Praze ve 12:33 hodin o pomoc se stalo signálem k propuknutí Pražského povstání.
4. května 1945 - Vojáci německé 11. pancéřové divize generála Weitersheima se vzdávají Američanům ve Všerubech.
5. května 1945 - Město Stříbro bylo osvobozeno příslušníky V. sboru III. americké armády.
5. května 1945 - 1. divize ROA tvořená vlasovci se na ústupu před Rudou armádou zastavila v Suchomastech na Berounsku, aby pomohla Praze s bojem proti okupantům.
5. května 1945 - V Praze během Pražského povstání zahynul sólový tanečník baletního souboru Německé opery ve Stavovském divadle v Praze Jan Marxt.
5. května 1945 - Nacisté přepadli a vypálili obec Javořičko na Litovelsku, jako odvetu za činnost partyzánského oddílu Jermak.
5. května 1945 - Ve dnech Pražského povstání padl v Šeříkové ul. vojenský lékař mjr. MUDr. Oldřich Kopeček.
6. května 1945 - Na leteckou základnu stíhací eskadry Luftwaffe v Německém Brodě přišla skupina českých parlamentářů dohodnout podmínky německé kapitulace a převzetí letiště pro československou armádu. Všichni byli zajati a předáni jednotce SS, která je bestiálně umučila.
6. května 1945 - Zastupující šéf činohry Národního divadla Miloš Hlávka byl Celetné ulici v Praze postřelen do břicha.
6. května 1945 - Německá letadla bombardovala budovu Československého rozhlasu v Praze na Vinohradech.
6. května 1945 - Nový Jičín byl osvobozen Sovětskou armádou.
6. května 1945 - Po osvobození obce Horní Luby v pohraničí, použila americká armáda pro ubytování svých vojáků budovu zdejšího zámku.
6. května 1945 - Americká armáda pod velením generála George S. Pattona osvobodila město Klatovy.
6. května 1945 - Americká armáda pod velením generála George S. Pattona osvobodila město Plzeň.
6. května 1945 - Čtvrtá pancéřová divize 3. americké armády osvobodila město Sušici.
6. května 1945 - Obec Kasejovice na Plzeňsku byla osvobozena americkou armádou.
6. května 1945 - V Uhříněvsi byla po mobilizaci záložníků sestavena rota a později byl na nádraží sestaven obrněný vlak.
7. května 1945 - V hlavním stanu vrchního velitele vojsk západních spojenců generála Dwighta Eisenhowera v Remeši byla podepsána s Němci bezpodmínečná kapitulace.
7. května 1945 - Při bombardování Československého rozhlasu v Praze na Vinohradech byla zasažena i budova Národního muzea.
7. května 1945 - Večer byl na nádraží v Uhříněvsi sestaven obněný vlak se jménem 6-UHŘÍNĚVES-6 odeslán pomoci v bojích ve Vršovicích.
7. května 1945 - Při obraně Národního divadla v Praze zahynul herec Zdeněk Stránský.
7. května 1945 - V bojích s německou jednotkou SS padlo nedaleko obce Středokluky 5 mužů.
8. května 1945 - Podnikatel Ludvík Očenášek byl zraněn střepinami při bojích na pražských barikádách.

Odkazy na ďalšie záznamy: (3) - Historické osoby; (1000+) - Pamiatky; (1000+) - Zámok; (31) - Hrad; (34) - Pevnosť; (88) - Palác; (16) - Letohrádok; (12) - Objekt; (4) - Priestranstvo; (689) - Obec; (109) - Miestna časť; (1) - ekoindex; (4) - Heslář

Poznámka

Vedle baroka jako období mluví se také někdy o baroku jako zjevu nadcházejícím v pozdních fázích jiných slohových epoch (antický barok, gotický barok).

%continue

- Česká vláda za účasti prezidenta Edvarda Beneše přijala na Pražském hradě mnichovský diktát.

%continue

- Valtice, které se znovu staly součástí Dolních Rakous, byly obsazeny německou armádou.

%continue

- První německé jednotky vstoupily do Harrachova.

%continue

- Již večer vtrhla německá armáda do Ostravy.

%continue

- Začala okupace Čech a Moravy vojsky nacistického Německa, de iure zanikla Druhá republika.

%continue

- Německá stráž spolu s německými studenty uvítala na Pražském hradě Adolfa Hitlera, který zde vydal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

%continue

- Protektorátní okupační úřady povolily pouze jedinou politickou stranu Národního souručenství.

%continue

- Říšský protektor Konstantin von Neurath vydal nařízení o vyvlastnění židovského majetku. V protektorátu tak vešla v platnost první protižidovská opatření.

%continue

- Delegace zástupců šlechtických rodů hlásících se k německé národnosti předala protektorátnímu prezidentovi Emilu Háchovi prohlášení věrnosti české šlechty.

%continue

- V sokolovně a v sále restaurace p. Vávry v Uhříněvsi byli ubytováni příslušníci okupačních vojsk.

%continue

- Vypukla II. světová válka.

%continue

- V Praze byl zaveden lístkový systém na nákup potravin a jiného zboží.

%continue

- Náčelník štábu zemského velitelství Obrany národa - Morava Ladislav Kotík byl zatčen gestapem.

%continue

- V reakci na předchozí protiněmecké studentské nepokoje v Praze byla vydána Vyhláška o uzavření českých vysokých škol na tři roky.

%continue

- Nařízením říšského protektora byly všechny osoby židovského původu vyloučeny z hospodářského života v protektorátu Čechy a Morava.

%continue

- Válečný pilot Josef Decastello zahynul v letounu Bloch, když byl během letu sestřelen protileteckým kanónem.

%continue

- Provedena první výsadková operace na území protektorátu s krycím jménem Benjamin, která však skončila nezdarem vzhledem k tomu, že místo u Kolína skončila v Alpách.

Súvisiaca udalosť

%continue

- Česká vláda za účasti prezidenta Edvarda Beneše přijala na Pražském hradě mnichovský diktát.

%continue

- Valtice, které se znovu staly součástí Dolních Rakous, byly obsazeny německou armádou.

%continue

- První německé jednotky vstoupily do Harrachova.

%continue

- Již večer vtrhla německá armáda do Ostravy.

%continue

- Začala okupace Čech a Moravy vojsky nacistického Německa, de iure zanikla Druhá republika.

%continue

- Německá stráž spolu s německými studenty uvítala na Pražském hradě Adolfa Hitlera, který zde vydal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

%continue

- Protektorátní okupační úřady povolily pouze jedinou politickou stranu Národního souručenství.

%continue

- Říšský protektor Konstantin von Neurath vydal nařízení o vyvlastnění židovského majetku. V protektorátu tak vešla v platnost první protižidovská opatření.

%continue

- Delegace zástupců šlechtických rodů hlásících se k německé národnosti předala protektorátnímu prezidentovi Emilu Háchovi prohlášení věrnosti české šlechty.

%continue

- V sokolovně a v sále restaurace p. Vávry v Uhříněvsi byli ubytováni příslušníci okupačních vojsk.

%continue

- Vypukla II. světová válka.

%continue

- V Praze byl zaveden lístkový systém na nákup potravin a jiného zboží.

%continue

- Náčelník štábu zemského velitelství Obrany národa - Morava Ladislav Kotík byl zatčen gestapem.

%continue

- V reakci na předchozí protiněmecké studentské nepokoje v Praze byla vydána Vyhláška o uzavření českých vysokých škol na tři roky.

%continue

- Nařízením říšského protektora byly všechny osoby židovského původu vyloučeny z hospodářského života v protektorátu Čechy a Morava.

%continue

- Válečný pilot Josef Decastello zahynul v letounu Bloch, když byl během letu sestřelen protileteckým kanónem.

%continue

- Provedena první výsadková operace na území protektorátu s krycím jménem Benjamin, která však skončila nezdarem vzhledem k tomu, že místo u Kolína skončila v Alpách.

%continue

- Přesně 29 měsíců po zveřejnění prvního dílu komiksu "Černí jezdci řádí" byl okupačními úřady zakázán Mladý hlasatel.

%continue

- Tisův Slovenský stát vyhlašuje válku Sovětskému svazu.

%continue

- Protektorátní vládní nařízení zavedlo pracovní knížky, které měly přispět k plánovitému rozmísťování pracovních sil.

%continue

- Válečný pilot Antonín Velebnovský zahynul v troskách letounu Hurricane.

%continue

- Okupanti zrušili benediktinský Emauzský klášter v Praze.

%continue

- Vstoupila v platnost povinnost pro všechny Židy na územích okupovaných Němci nosit na veřejnosti symbol žluté Davidovy hvězdy s nápisem Jude.

%continue

- Reinhard Heydrich byl jmenován zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě.

%continue

- Pražské gestapo provedlo čtyři popravy.

%continue

- V Praze byl gestapem popraven generál Josef Bílý, vrchní velitel odbojové organizace Obrana národa.

%continue

- V Praze byl gestapem popraven generál Hugo Vojta, zemský velitel odbojové organizace Obrana národa.

%continue

- Pražské gestapo provedlo dvacet poprav.

%continue

- V Praze byl gestapem popraven člen odboje plukovník Josef Balabán.

%continue

- Při nočním zátahu gestapa v budově jinonického Akcízu bylo během vysílání depeší do Londýna zatčeno 5 členů protinacistické odbojové skupiny Úvod.

%continue

- Z bubenského nádraží v Praze odjel první židovský transport do ghetta v polské Lodži.

%continue

- Gestapo zatklo českého šlechtice, novináře a odbojáře Zdeňka Bořka Dohalského a umístilo do věznice v Praze na Pankráci.

%continue

- Heinrich Himmler v doprovodu Reinharda Heydricha při své návštěvě Prahy vykonal přehlídku čestné jednotky SS na Pražském hradě.

%continue

- Hornický dům v Ostravě byl poškozen zásahem letecké pumy.

%continue

- Z Masarykova nádraží v Praze byl vypraven v pět hodin ráno první transport Židů do Terezína, tzv. transport "Komanda výstavby" čítající 342 mladých mužů.

%continue

- V koncentračním táboře Mauthausen zahynul herec, textař, skladatel, režisér, scénarista, publicista a nakladatel Karel Hašler.

%continue

- Parašutisté skupiny Anthropoid rotmistři Josef Gabčík a Jan Kubiš seskočili na okupované území, tzv. protektorátu, u obce Nehvizdy nedaleko Prahy.

%continue

- Z Plzně vyjel první transport s místními Židy.

%continue

- Z Kladna byl vypraven první vlak smrti pod označením "Y", který odvezl 800 kladenských Židů.

%continue

- Do koncentračních táborů bylo deportováno 458 židovských obyvatel Boskovic.

%continue

- V Osvětimi zahynul herec, režisér a dramaturg Václav Jiřikovský.

%continue

- Z důvodu nedostatku jakéhokoliv druhu materiálu vydaly protektorátní úřady všeobecný zákaz staveb.

%continue

- Na střelnici v Praze Kobylisích byl spolu s manželkou a dcerou popraven vlastenec, politik Adolf Schart, starosta Dobříše.

%continue

- V Praze byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

%continue

- Za heydrichiády byl zatčen profesor a rektor semináře v pražských Dejvicích Josef Beran.

%continue

- Po atentátu na Heydricha byli zatčeni bratři František a Antonín Dohalští a internováni v Terezíně.

%continue

- V Lidicích byla popravena čtveřice rodáků z Číčovic.

%continue

- Fašisti vypálili obec Lidice na Kladensku.

%continue

- Na střelnici v Praze Kobylisích byl spolu s manželkou a dcerou popraven vlastenec, politik Adolf Schart, starosta Dobříše.

%continue

- V Praze na kobyliském popravišti byl popraven voják a odbojář generál Josef Mašín, člen zpravodajsko-sabotážní skupiny Heillige drei Könige.

%continue

- Na plzeňském gestapu zemřel po požití cyankáli odbojář Václav Linhart.

%continue

- V Terezíně byl umučen novinář, fejetonista, politický a kulturní komentátor Karel Zdeněk Klíma, šéfredaktor Lidových novin.

%continue

- Do Terezína byl vypraven transport Bg 12. V jeho vagonech bylo 1000 Židů, z nichž bylo 46 z Uhříněvsi.

%continue

- Malířka Edita Hirschová vyjela v 8,55 hod. z nádraží Le Bourget-Drancy s transportem Židů do koncentračního tábora Osvětim.

%continue

- V koncentračním táboře Mauthausenu zemřel důstojník československé armády Oldřich Pechal.

%continue

- Jako odveta za atentát na R. Heydricha bylo v koncentračním táboře Mauthausen popraveno 262 Čechů a Češek.

%continue

- V koncentračním táboře Stutthof zemřel člen odboje Zdeněk Linhart.

%continue

- Nacisté deportovali z Podivína 286 Židů do vyhlazovacích táborů.

%continue

- V pražské Lucerně pronesl K. H. Frank projev k zahájení totální mobilizace v českých zemích.

%continue

- První nálet anglo-amerických letadel na plzeňskou Škodovku.

%continue

- Nacisté vypálili obec Český Malín na Volyni (popelem lehlo 68 domů a 61 hospodářských budov) a zavraždili přitom 374 Čechů a 26 Poláků.

%continue

- Prezident E. Beneš přijal u příležitosti 25. výročí vzniku ČSR českou exilovou vládu.

%continue

- Proběhl britský nálet na Plzeň, při kterém zahynulo na 1000 lidí.

%continue

- Bojkovickou zbrojovku na Uherskobrodsku zničila mohutná exploze (podle historiků největší protektorátní sabotážní akce).

%continue

- Státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank zřídil jediné protektorátní vyznamenání "Čestný štít Protektorátu Čechy a Mora s orlicí sv. Václava".

%continue

- Proběhl nálet 268 bombardérů na rafinérii, letiště a nádraží v Pardubicích, při kterém zahynulo 213 lidí.

%continue

- Ministr čs. exilové vlády poblahopřál gen. L. Svobodovi v Dukelském průsmyku ke vstupu na čs. území.

%continue

- V Praze na Pankráci byl popraven tlumočník na gestapu a člen odboje Bedřich Linhart.

%continue

- Jedním letounem byla bombardována holešovická elektrárna v Praze.

%continue

- Při leteckém náletu na Havlíčkův Brod zahynuli při povinném sběru papíru čtyři žáci zdejší obecné školy.

%continue

- Při bombardování Břeclavi byl zničen kostel sv. Václava.

%continue

- Za pomoc partyzánům poslal stanný soud v Morávce na smrt 14 místních obyvatel.

%continue

- Nad Severní Moravou a Slezskem se odehrála jedna z největších leteckých bitev nad územím protektorátu.

%continue

- První úspěšný nálet spojenců na plzeňskou Škodovku.

%continue

- Na zasněženém poli u Dobrovic na Mladoboleslavsku nouzově přistál stíhací letoun Messerschmitt Bf 109.

%continue

- Ve 12:40 hodin se zřítil u Uhříněvsi stíhací letoun Messerschmitt Bf 109.

%continue

- Dopoledne nouzově přistál u Ředhoště na Slánsku nouzově přistál stíhací letoun Messerschmitt Bf 109.

%continue

- Proběhl nálet, který zničil rafinérii v Pardubicích.

%continue

- Košice a Prešov byly osvobozeny od nacistů.

%continue

- Rožňava byla osvobozena od nacistů.

%continue

- Levoča byla osvobozena od nacistů a gardistů.

%continue

- Uskutečnil se americký nálet 62 bombardérů na Prahu, při kterém zahynulo 701 lidí, 80 zůstalo nezvěstných a dalších 1184 bylo zraněno.

%continue

- Na území protektorátu byla vysazena parašutistická skupina Platinum-Pewter.

%continue

- Nacisté vypracovali tajný plán na ochromění Ostravska.

Počet záznamů: 1

Záznam „Klíčové slovo : barok“ aktualizován: 16.11.2024