Počet záznamů: 1

Heslo : žlutě

Heslo	žlutě
Popis	Žluté pigmenty různého přírodního původu a umělá barviva. K nejstarším patří okry (směsi hydrátu železitého s kaolínem, křemičitany, sádrou a organickými látkami), stálé a vhodné ve všech technikách, podle odstínu světlé, zlaté a tmavé. Hodnotné druhy představují francouzské okry (zv. satinobry), přírodní sieny z Toskány a Sicílie (tmavé), z několika nových nalezišť v SSSR (Ural, Kavkaz apod.) a umbry (směs hnědele s hydroxidem manganitým, hlinkou a křemičitany), zejména umbra kyperská. Uměle vyrobený okr je Marsova žluť. Málo se doporučuje neapolská žluť (antimonitan olovnatý), vynalezená po r. 1750. K objevům z poč. 19. st. patří žlutý ultramarín (citronová žluť) a to dvojí, barytová žluť (chroman barnatý), bledého citronového odstínu, a stronciová žluť (chroman strontnatý), jejichž stálost je problematická, chromanové žlutě (chromany olovnaté), rovněž nestálé, a zinkové žlutě (chroman zinečnatý) měnící tón. Organického původu je indická žluť, stálá, do r. 1908 dovážená z Indie, potom dehtové barvivo. Hansa žluť, nerozpustné azové barvivo v odstínech od žlutého po oranžový. Rostlinného původu je řada starých žlutí, nahrazovaných barvivy dehtovými nebo nerostnými pigmenty: stil de grain (v Itálii giallo santo, holandsky schiet-gheel, německy Schütt-gelb, v 18. st. žlutě z perských bobulí), připravovaná z nezralých bobulí rostliny Rhamnus cathartica, dále šafránová žluť, z blizen šafránu ze Sicílie a Španělska, vhodná k imitaci zlata na cínových nebo stříbrných foliích; arzika, žluť z rezedy a žlutý lak z kůry ořechů, jabloní a nověji z kůry severoamerických ořechů. Pryskyřičná je gumiguta, připravovaná z mléka z kůry stromů rodu Garcinia (Indie apod.).

Heslo

žlutě

Popis

Žluté pigmenty různého přírodního původu a umělá barviva. K nejstarším patří okry (směsi hydrátu železitého s kaolínem, křemičitany, sádrou a organickými látkami), stálé a vhodné ve všech technikách, podle odstínu světlé, zlaté a tmavé. Hodnotné druhy představují francouzské okry (zv. satinobry), přírodní sieny z Toskány a Sicílie (tmavé), z několika nových nalezišť v SSSR (Ural, Kavkaz apod.) a umbry (směs hnědele s hydroxidem manganitým, hlinkou a křemičitany), zejména umbra kyperská. Uměle vyrobený okr je Marsova žluť.
Málo se doporučuje neapolská žluť (antimonitan olovnatý), vynalezená po r. 1750. K objevům z poč. 19. st. patří žlutý ultramarín (citronová žluť) a to dvojí, barytová žluť (chroman barnatý), bledého citronového odstínu, a stronciová žluť (chroman strontnatý), jejichž stálost je problematická, chromanové žlutě (chromany olovnaté), rovněž nestálé, a zinkové žlutě (chroman zinečnatý) měnící tón.
Organického původu je indická žluť, stálá, do r. 1908 dovážená z Indie, potom dehtové barvivo. Hansa žluť, nerozpustné azové barvivo v odstínech od žlutého po oranžový.
Rostlinného původu je řada starých žlutí, nahrazovaných barvivy dehtovými nebo nerostnými pigmenty: stil de grain (v Itálii giallo santo, holandsky schiet-gheel, německy Schütt-gelb, v 18. st. žlutě z perských bobulí), připravovaná z nezralých bobulí rostliny Rhamnus cathartica, dále šafránová žluť, z blizen šafránu ze Sicílie a Španělska, vhodná k imitaci zlata na cínových nebo stříbrných foliích; arzika, žluť z rezedy a žlutý lak z kůry ořechů, jabloní a nověji z kůry severoamerických ořechů. Pryskyřičná je gumiguta, připravovaná z mléka z kůry stromů rodu Garcinia (Indie apod.).

Zdroj citace

Blažíček Oldřich J.; Slovník pojmů z dějin umění; Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění; 1991; s. 74, 85, 87, 126, 139, 146, 198, 233, 238

Odkazy na další záznamy: (5) - Heslář

Poznámka

V nauce o barvách je žlutá mezi spektrálními barvami nejsvětlejší; po psychologické stránce patří mezi barvy teplé.

Počet záznamů: 1

Záznam „Heslo : žlutě“ aktualizován: 31.12.2022