Poznámka

Románský městský dům v Praze, která patřila mezi významná kamenná města, zahrnoval řadu typů včetně věžového.
Městský dům 13. st. míval v přízemí podloubí, uvnitř další komory a průjezd. Průčelí byla vyrovnána v uliční čáře, vzadu byly připojeny dvory s hospodářskými staveními.
Ve Francii, v Německu zejména v Porýní, je pro městskou architekturu 15. a 16. st. s vysokými štíty a vysazenými patry zvláště příznačné hrázděné zdivo. V českých městech byl průjezd nahrazen obdélným či čtvercovým mázhausem, prostorem komunikačním a pracovním, opakujícím se i v patře.
Renesance, zejména ve Flandrech, obohatila nejen dekoraci fasád, ale také vnitřní členění.
V barokním městském domě 17. st. pokračovala v podstatě tatáž tendence. V průčelí i v symetricky organizovaném půdorysu byla zjednodušována řešení soudobých paláců až do konce 18. st., kdy rodinný městský dům byl nahrazen domem činžovním.