Počet záznamů: 1  

Heslo : keltské umění

  1. Heslokeltské umění
    PopisUmění keltských kmenů indoevropského původu v době od 5. do 1. st. př. n. l., jež se překrývá s obdobím laténské kultury. Hlavní střediska keltského umění leží v oblasti od Francie přes jižní Německo a Rakousko po naše země. V několika vlnách se rozšířilo do ostrovní oblasti včetně Irska, na Iberský poloostrov, ve 4. i 2. st. do Itálie, dále do Karpatské kotliny a výjmečně do Řecka. Předstupně keltského umění bývají hledány v halštatské kultuře v okruhu horní Podunají a Porýní, severozápadní Švýcarsko a východní Francie (6. st.). Zhruba do 3.-4. st. se vázalo k nejvyšším vrstvám keltské společnosti (králové, vojenská aristokracie, kněžské sbory druidů). Znakově vyjadřovalo čas měřený nocí (noční symboly), představy o smrti (věčné mlčení), i o síle a dokonalosti (trojčetné symboly) apod. Utvářelo rituální předměty (maska, obřadní kotel - symbol hojnosti a nesmrtelnosti aj.). Na vývoj keltského umění od 5. st. působily vlivy etruské, řecké, v importech íránské-perské a v pozdní fázi hlav
    Keltská kultura uzavřela vývoj pravěkého pravěkého umění a zprostředkovala styk západní i střední Evropy s řeckým a etruským světem. V římských provinciích byla posléze romanizována, jinde převrstvena novým etnikem. Po změně letopočtu však pokračovala v ostrovní oblasti (zejména Irsko a Skotsko), kde vytvořila podloží nového vývoje v raném středověku.

    Zdroj citace

    • Blažíček Oldřich J.; Slovník pojmů z dějin umění; Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění; 1991; s. 99, 147

    Poznámka

      Hlavním polem je umělecké řemeslo, jež vyznačuje jednak dokonalost technik (kovolitectví, kovotepectví, zlatnictví), jednak působivá kombinace barev (např. kov s korálem, emailem apod.) tvarů a výzdobných prvků. Dokladem jsou luxusní nádoby užitkové i kultovní, zbraně a zbroj, kování opasků, opaskové řetězy žen, zrcadla, šperky, oděvní spony a zejména oválné nákrčníky (torquesy, odznaky postavení a moci), plné nebo duté, s plastickým dekorem, vyrobené ze zlata nebo bronzu.
      Základem keltské ornamentiky jsou esovité motivy sestavované do obrazců nebo řad, spirály, trubkové motivy, trojramenné nebo trojčetné vířivé obrazce s jasnou znakovou funkcí (triskeles nebo triquetrum) vesměs sevřené v kruzích, dále stylizované prvky antického původu, např. palmety, rostlinné úponky, mořská vlna, výjimečně lidská postava a konečně silně schematizované masky znakové funkce a drobného formátu a zvířecí, rybí a ptačí motivy. Plošný dekorativní systém se v době od 3. do 2. st. př. n. l. měnil v trojrozměrný, reliéfní (plastický styl).
      Základem keltské ornamentiky jsou esovité motivy sestavované do obrazců nebo řad, spirály, trubkové motivy, trojramenné nebo trojčetné vířivé obrazce s jasnou znakovou funkcí (triskeles nebo triquetrum) vesměs sevřené v kruzích, dále stylizované prvky antického původu, např. palmety, rostlinné úponky, mořská vlna, výjimečně lidská postava a konečně silně schematizované masky znakové funkce a drobného formátu a zvířecí, rybí a ptačí motivy. Plošný dekorativní systém se v době od 3. do 2. st. př. n. l. měnil v trojrozměrný, reliéfní (plastický styl).
      Sochařství zahrnuje kamenné i dřevěné figurální skulptury náboženského a kultovního určení, sestavy zvířecích a lidských těl, sloupy s reliéfními hlavami apod. Mezi významné památky patří i silně stylizovaná hlava keltského héroa nebo boha z Mšeckých Žehrovic, vytesaná v české opuce ve 2. st. př. n. l. Širokým odvětvím jsou kultovní masky s tvářemi bohů a héroů (tepané v bronzovém plechu).
      V keltském mincovnictví převažovaly dva systémy doložené i v českých zemích: zlatý a stříbrný. Nejstarší keltské mince ze 2. st. př. n. l. svědčí o makedonsko-řeckém vlivu. V obrazech na mincích se objevují motivy antické i keltské.
Počet záznamů: 1  
Záznam „Heslo : keltské umění“ aktualizován:

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.