Poznámka

• Vedoucím druhem byla od počátku malba a grafika. Zrodila se v dolnorakouském okruhu Vídně (J. Preu, rané dílo I. Cranacha st.). K dalším centrům zanedlouho patří Řezno (A. Altdorfer) a Pasov (W. Huber). Charakteristický vývin hornaté, lesnaté krajiny v prostředí náboženských a světských výjevů i v pozadí portrétního obrazu doprovázelo studium přírodních motivů v kresbách a důraz na hloubku prostoru i barvu a dramatické osvětlení. Malba svědčí o skutečném prožitku přírody a má vliv na pojetí reliéfu.
• Vedle spolupráce na výzdobě řezaných a malovaných oltářů získalo sochařství nové úkoly v rozměrném kamenném epitafu (vídeňský okruh) a v drobné plastice, příznačné pro západní okruhy dunajské školy (např. H. Leinberger v Landshutu a zejména monogramista IP a další v salcbursko-pasovském okruhu).
• Architekturu vyznačuje dynamičnost a celistvé utváření prostoru, umožnené kostrukcemi klenby několika soustav (zejména hvězdicovité a kroužené klenby mnoha vzorů). Ve světském stavitelství se vyskytují místní varianty měšťanského domu s italizujícími štíty a atikami. Častá je krenelace, arkýř a nádvorní arkáda. Kamenická výbava městských kostelů se rozrůstá o nové typy a formy kazatelny, kruchty, pastoforia i portálu.
• Některé zásady a formy dunajské školy pronikaly ve vlnách do jižních pásem našich zemí (na Moravě až po Olomouc, Brno a Kroměříž). V okruhu jagellonského umění byl stoupencem rané dunajské školy stavitel B. Ried a Mistr litoměřického graduálu (před r. 1517), z dolnorakouského okruhu snad také J. Breu (Olomouc). Několik řezaných oltářů vytvořil spolu s dílnou monogramista IP (před r. 1525).
• K dobovým importům z Vídně řadíme některé kamenné oltáře a epitafy (Brno, Júr u Bratislavi), kdežto hlavní část část řezaného oltáře ze Světlé (Zwettl) z doby před r. 1525 se do Adamova u Brna dostala darem r. 1857.