Počet záznamů: 1
Heslo : cín
Heslo cín Jinak bílé olovo Sn Popis Stříbřitě lesklý, bělošedý, měkký a velmi tažný kov, známý od pravěku a antiky jako bílé olovo. Dobývá se z cínovce (od 16. st. také u nás v Krušných horách) a užívá se zejména ve slitinách s olovem, jen anglický cín je skoro čistý s malou příměsí mědi. Jindy se přidával vismut, antimon a další. Od pozdní renesance se vedle užitkového nádobí vyráběly předměty označované jako ušlechtilý cín (Edelzinn), dekorované jemnými reliéfy apod. Za normální teploty je cín stálý, ale v chladnu, někdy už pod 13 stupni, podléhá práškování tzv. cínového moru. Zdroj citace
- Blažíček Oldřich J.; Slovník pojmů z dějin umění; Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění; 1991; s. 40, 15, 31
- Blažíček Oldřich J.; Slovník památkové péče; Terminologie, morfologie, organizace; 1962; s. 29
- Blažíček Oldřich J.; Slovník památkové péče; Terminologie, morfologie, organizace; 1962; s. 38
Počet záznamů: 1
Záznam „Heslo : cín“
aktualizován: