Počet záznamů: 1  

Řád : Křižovníci (církevní řád)

  1. ŘádKřižovníci (církevní řád)
    Jiné jménocrucigeri
    cruciferi

    Popis rodu

    • Označení církevních řádů, původně špitálních bratrstev, zakládaných v období křižáckých válek k péči o nemocné a poutníky i k práci v duchovní správě. Sdružovaly se podle vzoru augustiánů - kanovníků s řeholí sv. Augustina. Postupně se přetvářely v řády rytířské. Nutno je odlišovat od řádu německých rytířů.

    Poznámka

    • 1) Křižovníci s červeným křížem; Strážci božího hrobu - celý název řádu byl Jeruzalemské shromáždění řeholních kanovníků božího hrobu. Podle tradice vznikl roku 1114 v Jeruzalémě, kdy zdejší římskokatolický patriarcha Arnold spojil kleriky svého kostela a sídla k řeholnímu životu v řeholi sv. Augustina. Řád byl původně založen k ochraně svatého hrobu a k péči o poutníky do Palestiny. Zpočátku se tedy nelišil od dalších řádů. Nových povinností nabyl až po svém ústupu do Evropy, kde byli jeho členové činní v charitativních službách, ve špitálech, školách a v duchovní správě. Řád měl mužskou i ženskou složku. V roce 1188 přišel řád Strážců božího hrobu do Čech a usadil se na Zderaze jako čtvrtý řád na území pražském. Ženské větvi patřil špitál ve Světci u Teplic. Řádový oděv: černý talár, na levé straně červený dvojitý patriarší kříž stojící na lodičce (znak řádu).
    • 2) Křížovníci s červenou hvězdou - řád českého původu. Vyvinul se ze špitálního bratrstva založeného roku 1233 Anežkou Přemyslovnou při kostelu sv. Haštala v Praze. V roce 1237 byl potvrzen papežem. Od roku 1252 měl své sídlo u kostela sv. Františka u Karlova mostu. Hlavním posláním byla špitální činnost a duchovní správa. V 16. a 17. stol. byli velmistři řádu zároveň i pražskými arcibiskupy. Titul rytířského řádu získali v r. 1646. Řádový oděv: černý talár se dvěma bílými jazýčky na kolárku, osmihrotý červený kříž, pod ním šesticípá červená hvězda. Řádový znak: na černém poli výše uvedený červený kříž a hvězda.
    • 3) Křížovníci s červeným srdcem, zv. též cyriaci - řád založen za křížových výprav ve 12. st. v Polsku. Hlavním posláním řádu byla péče o nemocné a duchovní správa. Působil zejména v Polsku, kde se účastnili tažení proti pohanským Prusům. U nás působili od pol. 13. st. do konce 18. st. Generální převor řádu sídlil od roku 1340 do husitských válek v Praze. U nás působili od pol. 13. st. do konce 18. st. Řádový oděv: černý talár, od 17. st. bílý hábit se škapulířem, s červeným křížem a červeným srdcem na levé straně prsou.

    Použitá literatura

    • Herout Jaroslav; Slabikář návštěvníků památek; 1980; s. 281
    • Blažíček Oldřich J.; Slovník pojmů z dějin umění; Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění; 1991; s. 115, 42, 182
    Odkazy na další záznamy
    (1) - Historické osoby
    (5) - Památky
    (2) - Zámek
    (2) - Tvrz
    (1) - Feudální sídlo
    (4) - Obec
    (1) - Místní část

    Obrázky

    • Řád : Křižovníci (církevní řád)

      barevný erb - převzato: 'Jiří Bartoň, Chodovská tvrz, Praha 1996'

    • Řád : Křižovníci (církevní řád)

      znak - převzato: 'Jiří Bartoň, Chodovská tvrz, Praha 1996'

    • Řád : Křižovníci (církevní řád)

      barevný erb (Křižovníci s červenou hvězdou) - převzato: 'kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 1988 (kresba Jiří Louda)'

cccs
Počet záznamů: 1  
Záznam „Řád : Křižovníci (církevní řád)“ aktualizován: