Počet záznamů: 1  

Rod : Přemyslovci (rod)

  1. RodPřemyslovci (rod)

    Popis rodu

    • Česká knížecí a královská dynastie úzce spjatá s počátky našeho státu. Vládli od 9. století až do roku 1306. Podle rodové pověsti je zakladatelem rodu Přemysl Oráč, který byl k vládě povolán od pluhu kněžnou Libuší. Nejstarším historicky známým Přemyslovcem byl kníže Bořivoj, který se svou chotí sv. Ludmilou přijal od Metoděje křest. Za vlády Bořivojova vnuka knížete Václava se začala rozšiřovat vláda Přemyslovců, která do té doby zahrnovala pouze střední Čechy. Později připojili Přemyslovci k Čechám Moravu, Krakovsko, Slezsko a Červenské Hrady. Počátkem 11. století byly mimočeské državy ztraceny. V době knížete Oldřicha byla dobyta zpět Morava, která je od té doby součástí českého státu. Vratislav II. byl v roce 1085 korunován prvním českým králem (jako Vratislav I.). Druhým z Přemyslovců, který získal královskou korunu, se stal Vladislav II. (králem jako Vladislav I.). Oba panovníci získali královskou korunu pouze pro svou osobu. V poslední čtvrtině 12. století došlo k úpadku knížecí moci. Rychlé střídání Přemyslovců na českém trůně, často za pomoci německých panovníků, vedlo k zásahům do českých poměrů ze strany říše. Ve 13. století začala vláda silných panovníků. Již za vlády Přemysla I. Otakara se český stát vymanil z područí německých vlivů. Vztah k říši upravovala Zlatá bula sicilská, jež mimo jiné zaručovala českým vládcům dědičně královskou korunu. 13. století přineslo ekonomický, politický i kulturní rozvoj českých zemí. Přemysl II. Otakar připojil k českému státu rakouské země, Václav II. získal korunu polskou a pro svého syna Václava III. i korunu uherskou. Na vrcholu své moci rod vymřel, když byl jeho poslední představitel Václav III. v roce 1306 úkladně zavražděn. Po Přemyslovcích nastoupila v českém státě dynastie Lucemburků prostřednictvím Elišky Přemyslovny, manželky Jana Lucemburského. Eliščin syn Karel IV. se pokládal za dědice přemyslovských tradic.

    Použitá literatura

    • Vlček Emanuel; Karel IV. a jeho doba; 1989; s. 2
    • Kostílková Marie; Iluminované rukopisy Svatovítského chrámu; 1975; s. 1
    • Vild Jaroslav; Hrady, zámky a kulturní památky středních Čech; 1971
    • Kolektiv autorů; Historický kaleidoskop; 1; 2011; s. 48
    • Kolektiv autorů; Historický kaleidoskop; 2; 2011; s. 48, 49
    • Starý Marek; K otázce původu Heleny Litevské, manželky vévody Jana II. Ratibořského; s. 41-44
    • Perniš Jaroslav; Lucemburské nevesty anjouovských princov; s. 2
    • Hlinomaz Milan; Symbolika českého státu do roku 1918 a Československa do roku 1990; 1992; s. 3
    • Guth Karel; Hrad; s. 3, 4
    • Vlček František; Stručné dějiny Břevnova a jeho kláštera; 1941; s. 10
    • Starý Marek; Dynastická spojení opavských Přemyslovců s českou a moravskou šlechtou; s. 28-51
    • Starý Marek; Zemský písař Štěpán z Tetína, jeho původ a potomstvo; s. 27, 28, 29, 33
    Související událost

    23. února 1086 - Zemřel Bedřich Svatobor z rodu Přemyslovců, titulární patriarcha akvilejský.
    3. července 1318 - Král Jan Lucemburský udělil Mikulášovi II. opavské vévodství jako přímé české léno, naprosto nezávislé na moravském markrabství.
    9. srpna 1339 - Po vymření Přemyslovců daroval král Jan Lucemburský jejich znak - plamennou orlici - tridentskému biskupovi Mikuláši.
    23. dubna 1422 - Zemřela Kateřina Münsterberská, druhá manželka opavského vévody Přemysla I.
    27. prosince 1428 - Jan I., strýc opavského vévody Viléma I., padl při srážce slezského vojska s husity nedaleko Kladska a Münsterbersko tak přešlo jako odumřelé léno králi Zikmundovi.
    28. září 1433 - Zemřel Přemysl I. Opavský, který měl s manželkou Annou z Loučky tři děti, syny Václava II. a Mikuláše V. a dceru Anežku.
    25. ledna 1436 - Císař Zikmund zastavil Jiřímu ze Šternberka, jeho manželce Anežce Opavské, Lackovi ze Šternberka a Petrovi z Vitovic panství Kojetín a Jaroměřice v částce 5 000 uherských dukátů.
    11. ledna 1446 - Jan Jičínský z Cimburka zápisem do olomouckých zemských desek zapsal své manželce Kateřině, kněžně opavské, 3 000 dukátů a 1 133 kop grošů vdovského věna.
    23. října 1452 - Zemřel Vilém I., vévoda opavský a münsterberský. Vládu po něm i poručnictví nad jeho potomky převzal jeho mladší bratr Arnošt I.
    Odkazy na další záznamy
    (30) - Panovníci
    (1) - Historické osoby
    (97) - Památky
    (26) - Zámek
    (56) - Hrad
    (1) - Tvrz
    (1) - Feudální sídlo
    (1) - Letohrádek
    (4) - vydavatel
    (3) - soubor předmětových kategorií
    (5) - Objekt
    (46) - Obec
    (3) - Místní část
    Obrázky
  2. Rod : Přemyslovci (rod) - barevný erb

    barevný erb

  3. Rod : Přemyslovci (rod) - barevný erb - převzato: 'Vild Jaroslav; Hrady, zámky a kulturní památky středních Čech; 1971'

    barevný erb - převzato: "Vild Jaroslav; Hrady, zámky a kulturní památky středních Čech; 1971"


Záznam „Rod : Přemyslovci (rod)“ aktualizován: