Počet záznamů: 1  

Klíčové slovo : funkcionalismus

  1. Klíčové slovofunkcionalismus
    PopisSměr meziválečné avantgardní architektury a urbanismu vrcholící zhruba v letech 1925-1935, utvářející celek i jednotlivé části a složky stavby i okolí se zvýšeným ohledem na předpokládané funkce, především ekonomické, sociální, provozní a hygienické. Přistupoval k nim racionalisticky, revidoval dosavadní dispozice, stavbu oprostil od výzdoby, požadoval jednoduchý tvar, i barvu, ve formě jasně vyjadřoval vztah vnitřku a vnějšku, hledal nová řešení konstrukcí. Proto se označení funkcionalismus překrývá s názvem konstruktivismus. Architektonickou praxi doprovázela vlna teorie. Funkcionalismus vydatně zasáhl do výbavy obytného i provozního interiéru, ovlivnil užité umění a podnítil průmyslové výtvarnictví i výuku. Ve vývoji sehrál významnou roli. K jeho slabinám však často patří necitelný přístup k historické zástavbě a nedostatek výtvarnosti. Předstupně funkcionalismu v důrazu na společenskou i užitkovou funkci, jednoduchý tvar a nové hmoty ve stavitelství (železné konstrukce a sklo) lze

Použitá literatura

  • Blažíček Oldřich J.; Slovník pojmů z dějin umění; Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění; 1991; s. 68-69
Související heslo
umělecký směr
Odkazy na další záznamy
(3) - Památky
(3) - Palác
(9) - Obec
Poznámka
  • Jelikož funkcionalismus měl mezinárodní charakter, v anglosaské literatuře bývá označován také jako mezinárodní styl.
  • K představitelům mezinárodního funkcionalismu patří W. Gropius, H. Meyer, fází funkcionalismu prošel Le Corbusier i M. van der Rohe, v SSSR zejména G. B. Barchin, K. S. Melnikov. Ve 20. letech 20. st. se ujal v našich zemích (O. Tyl, J. Fuchs, J. Hlaváček, K. Honzík, R. F. Podzemný, v teorii také J. E. Koula).