Památky, státnici, rody, klíčová slova
Jinak apsis, chórový závěr Popis Nejčastěji v románské architektuře název pro kněžiště nebo jeho závěr, půlválcový útvar (případně podkovového půdorysu) uvnitř klenutý čtvrtkulovou konchou, zevně vystupující z těla chrámové stavby a krytý půlkuželovou stříškou. Popis Oblouk nesený svislými podpěrami (sloupy nebo pilíři). Řady arkád se užívá v arkádových soustavách (arkaturách), loggiích apod. Mezilodní arkády oddělují od sebe lodi vícelodního kostela. Slepá (lichá) arkáda, na polosloupech nebo pilastrech přisazená ke zdi, pouze člení zeď, aniž ji otvírá. Popis Původně antická veřejná civilní stavba, u nás od předrománské doby základní prostorový chrámový typ, skládající se z lichého počtu lodí (oddělených sloupy nebo pilíři s arkádami), z nichž střední je vyšší a osvětlena přímo tzv. bazilikálními okny nad pultovými střechami bočních lodí. K ní může přiléhat příčná loď - transept a na východě v románské době apsida nebo později presbyterium a při něm nebo v průčelí zpravidla dvě věže. Jinak vazba Popis Způsoby, jakými jsou na sebe kladeny a vzájemně vázány cihly ve zdivu, aby se zvýšila jeho pevnost, někdy i výsledný dekorativní účin. cihly kladené po délce, které se značí v líci zdiva celou délkou, se jmenují běhouny a vytvářejí lehkou běhounovou vazbu, cihly položené na šířku, zpevňující zdivo, jsou vazáky a tvoří těžkou vazbu vazákovou. Zpravidla se vazby mísí, aby bylo zdivo provázáno. Popis Nadokenní, trojúhelníkový štít ve formě stříšky. Jinak striatura Popis Svislé žlábkování dříku sloupu nebo pilastru. Žlábky (kanelury) různé hloubky se stýkají buď v hraně (v řádu dórském), nebo jsou oddělovány pravidelnými mezerami, stezkami (v řádu iónském. V korintském řádu jsou zdola vyplňovány hůlkami, píšťalami. Jinak břevnoví Popis Vodorovná část (překlad) článkové architektury nesená svislými podporami (např. sloup, pilíř, pilastr). Popis Příznačná pro gotickou architekturu, vzniká vzájemně kolmým pronikáním dvou valených kleneb podchycených na hranách žebry. Popis Příznačná pro architekturu románskou a renesanční, je podélná a často polokruhového řezu. Její patky, opírající se o protilehlé, zpravidla rovnoběžné zdi, spočívající na zdivu po celé délce. Podle oblouku, který se jeví v řezu, se mluví o valené klenbě plné, stlačené, ploché apod. Polovalená klenba je poloviční valená, opatřená vrcholem o stěnu.