Počet záznamů: 1

Zámek : Bechyně

Typ památky	zámek
Stav	stojící památka
Přístup	regulovaný vstup
Zařazení	kulturní památka
Popis	Počátky dějin jsou spojeny s duchovní a později s královskou správou jihočeské državy. Areál s předhradím na rozsáhlém, vysokém skalnatém ostrohu nad soutokem Lužnice s říčkou Smutná se rozkládá v jižní části města, kde bývalo již v raném středověku slovanské hradiště. Vlastní trojkřídlý objekt s hranolovou věží a obdélným nádvořím je přístupný po kamenném mostě. Součástí areálu jsou hospodářské budovy (pozdně gotický špýchar s dochovanými původními prostory s trámovými stropy a krovem, rozsáhlá budova bývalého renesančního pivovaru či novodobě přestavěná jízdárna), pozdně gotické opevnění a anglický park s pavilonem Ptáčnice a s grotou na hradbě.

Obec: Bechyně, Zámek 1
Okres: Tábor
Kraj: Jihočeský kraj
Stát: Česká republika
Na mapě: Česko - turistický atlas, 2006 . 114F; Jihočeským krajem – památky, příroda; Státní hrady a zámky, městské památkové rezervace, chráněné přírodní oblasti, 1956; Hrady a zámky české republiky, 1996 . B2; Czech republic - Sightseeings, 1994
Na mapě: Táborská pahorkatina; 18 km jihozápadně od Tábora; Edice KČT č. 71 - Písecko

Stavební vývoj

9. st. - opevněné hradiště
r. 1268 - postaven královský hrad
kolem r. 1340 - goticky upraven
r. 1423 - vypálen husity
1470-1480 - vznik síně s pozdně gotickou síťovou klenbou v jihozápadním hradním křídle
kolem r. 1500 - postaven pozdně gotický špýchar
kolem r. 1515 - vznik síně v příčném křídle (unikátní sloup ve tvaru kmene stromu, jenž přechází do žeber ve tvaru větví, patrně od Wendela Roskopfa)
kolem r. 1520 - do jižní stěny síně vsazen pískovcový portál s vytesaným štítkem stavebníka (šternberská hvězda)
přelom 15. a 16. st. - postaveno mohutné pozdně barokní opevnění
16. st. - zbořena hranolová pevnostní věž, v předhradí v místech bývalého kostela sv. Jiří byla postavena sýpka
60. léta 15. st. - zahájena renesanční přestavba
2. pol. 16. st. - postaven v předhradí pivovar
po r. 1578 - přestavěna pozdně gotická brána předhradí
1581-1584 - rozšířen na renesanční zámek (Baltassar Maggi)
1585-1591 - dvorní fasády pokryty nástěnnými malbami (iluzívní manýristické rámce kolem oken podle vzorů J. Vredemana de Vriese)
kolem r. 1587 - štuková výzdoba Soudní a Svatební síně (Antonio Melani)
po r. 1590 - velký rožmberský sál vyzdoben nástěnnými malbami
před r. 1592 - malovaný kazetový strop ve zbrojnici (maloval patrně Raimund Paul podle předlohy A. Blocklandta ryté P. Gallem)
1599 - 1602 - bohatě vyzdobena tzv. svatební síň Petra Voka (Bartoloměj Jelínek)
r. 1690 - přestavěn pivovar
60. léta 18. st. - klasicistně upraven
r. 1737 - upravena sýpka
r. 1759 - přestavěn tzv. Hozlauerovský dům (Don. Murazzi)
r. 1776 - jízdárna a stáje v předzámčí
r. 1792 - jižní část bývalého hradu, spolu s branou a s kaplí sv. Ludmily, z větší části zbořena
19. st. - přestavován pivovar a brána předhradí, do prvního nádvoří vestavěn trakt arkád
1. čtvrt. 19. st. - zřízen anglický park s pavilonem a grotou
r. 1814 - v místech kaple sv. Jiří postaven altán
kolem r. 1840 - upravován
kolem r. 1864 - sýpka upravena novogoticky
r. 1864 - jízdárna upravena romanticky
20. st. - přestavován pivovar
1954 - 1955 - restaurován malovaný kazetový strop ve zbrojnici zámku
80. léta 20. st. - dlouhodobá rekonstrukce

Majitel

10. st. Přemyslovci (rod)
r. 1167 - arcidiakon Dětleb
do r. 1268 - pražští biskupové
1268 - 1278 Přemysl II. Otakar
od r. 1310 Jan Lucemburský
před 1340 - 1359 - Štěpán ze Šternberka
1359 - 1376 - Albrecht ze Šternberka (syn Štěpána, biskup litomyšlský)
1376 - 1397 - Petr ze Šternberka
od r. 1397 - Jošt, moravský markrabě
do r. 1407 - Heralt z Kunštátu
1409 - 1411 - Heralt a Jiří z Kunštátu (synové Heralta)
1411 - 1414 - Boček z Kunštátu
1414 - 1420 Lefl z Lažan, Jindřich
od r.1420 Lefl z Lažan, Hynek
r. 1428 - táborité (hejtman Jan Bleha z Těšnice)
Lefl z Lažan, Jan
do r. 1477 - Oldřich z Grafeneku
1477 - 1530 Šternberkové
od r. 1477 - Jaroslav a Zdeslav ze Šternberku
1507 - 1521 - Ladislav ze Šternberka
do r. 1528 - Jan ze Šternberku
do r. 1530 - Adam a Jaroslav ze Šternberku
1530 - 1569 - Kryštof ze Švamberka a na Zvíkově
1569 - 1596 - Petr Vok z Rožmberka
1596 - 1761 - Šternberkové
1596 - 1623 - Adam ze Šternberka a na Sedlci
1623 - 1648 - František ze Šternberka
1665 - 1678 - Jan Norbert ze Šternberka (syn Františka)
1678 - 1700 - Jan Josef ze Šternberka (syn Jana)
od r. 1700 - Marie Terezie ze Šternberka (dcera Jana Josefa, provdána za Jana Leopolda z Paaru)
1761 - 1948 Paarové
od r. 1761 - Jan Václav z Paaru (syn Marie)
50. léta 20. st. - stát (účelové zařízení ČSAV)
70. léta 20. st. - Alšova jihočeská galerie, expozice současné a slovenské - stát (špýchar a pivovar
keramiky)
r. 1997 - APS a.s. Bechyně (Alšova jihočeská galerie)
r. 2001 - soukromý majetek (Panství Bechyně a. s.; Alšova Jihočeská galerie, expozice současné a slovenské keramiky)
keramiky)

Použitá literatura

Durdík Tomáš; Encyklopedie českých hradů; 1995; s. 54-56
Koblasa Pavel; Panská sídla jižních Čech; 433 hradů, zámků a tvrzí; 2003; s. 12-13
Kolektiv autorů; ABC kulturních památek Československa; 1985; s. 36-37
Syrový Bohuslav; Architektura - svědectví dob, přehled vývoje stavitelství a architektury; 1974; s. 262
Kolektiv autorů; Hrady a zámky v Čechách; 1986; s. 56-57
Kolektiv autorů; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; V; 1986; s. 17-19
Kolektiv autorů; Mapa kulturních památek ČSSR; 1976; s. 55
Poche Emanuel; Umělecké památky Čech; 1. díl; 1977; s. 42-48
Kolektiv autorů; Umělecké památky Čech; 1957; s. 21-22
Kuča Karel; Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; I. díl; 1996; s. 62-67
Šafránek Josef M.; Soupis hradů, letohrádků, paláců, tvrzí a zámků v českých zemích; I.; 1995; s. 12
Sučková Kateřina; Kamenný klíč; Hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky - Čechy, Morava a Slezsko; 2001; s. 2
Sučková Kateřina; Kamenný klíč k 274 hradům, zámkům a ostatním zpřístupněným památkám - Čechy, Morava a Slezsko; 1997; s. 2
Vlček Pavel; Encyklopedie českých zámků; 1994; s. 125
Sučková Kateřina; Kamenný klíč; Staroslovanské hrady. Slovanská hradiště v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; 2005; s. 48
kolektiv autorů; Hrady a zámky; 1985; obr. 55
Wirth Zdeněk; Státní hrady a zámky; 1955; obr. 78-79 ; s. 277
Šafránek Josef M.; Soupis hradů, tvrzí a zámků v Českých zemích; I.; 1991-1993; s. 5

Odkaz na www: http://monumnet.npu.cz/monumnet.php ; https://www.hrady.cz/index.php?OID=1298 ; www.panstvi-bechyne.cz ; www.zamek-bechyne.cz ; www.ajg.cz
Odkazy na další záznamy: (1) - Filmy; (1) - Další prameny o památce

Poznámka

únor 1580 - konala se zde svatba Petra Voka z Rožmberku s Kateřinou z Ludanic
r. 1963 - objekt prohlášen za kulturní památku
r. 1967 - v prostorách bývalé zámecké sýpky a pivovaru zřízena pobočka AJG
70. léta 20. st. - bývalá jízdárna slouží výrobním účelům
r. 1976 – restaurována kamenná kartuše, erb hraběte Paara, na zámeckém špejcharu (J. Vokálek)
r. 1979 - průzkum renesanční malované fasády na východní stěně vnitřního nádvoří (M. Zbíralová)
90. léta 20. st. - objekt restituován (Paarové)